kenavf píše:Získať ano, to nikto nepopiera ale nie je k tomu treba desaťročia až storočia ako tu niekto naznačuje. Keď je potrebné vybavenie k dispozícii tak je to otázka niekoľkých rokov na zvládanie výcviku štandardných situácií a holt tie neštandardné budú riešiť "za pochodu", tak ako prídu počas boja, tomu sa nikto nevyhne. Suchozemské nemecké krysy to zvládli za 5 rokov a vytreli si s 300 ročnými "západnými tradíciami" zadok.
Jasně. Takže kdyby se nám tu náhodou na hranicích zjevilo moře a měli jsme prostředky a zázemí pro stavbu sofistikovanějšího námořnictva, tak patrně za pár let dokážeme konkurovat úrovni výcviku a operačních způsobilostí a zkušeností US Navy, MN, RN, MM atp.
Říká se, že kvantita je sama o sobě formou kvality a je to pravda, ale ty ideje, že desítky let operačních zkušeností, včetně válečného nasazení, v mnoha operačních oblastech a scénářích a desítky let zažrané a institucionalizované praxe jen tak lusknutím prstů nahradí výcvik pár standardních situací a zbytek se doladí za pochodu je tak neuvěřitelně pitomé, že se mi tomu nechce ani smát
PS: Ty německé krysy celou dobu vedly námořní guerilovou válku, takže úplně nechápu, o jakém vytírání se tu hovoří. I když Němci neměli nekvalitní námořníky a námořnictvo (právě i díky tradici a zázemí), tak hráli druhé housle.
kenavf píše:Prečo by nejaké floskule mali platiť len pre námorníctvo a nie pre suchozemské krysy? Plati to všeobecne. Takže aj pre Blitzkrieg.
Oblaž mě prosím přesným popisem toho, jakou že přesně převratnou námořní strategii Číňané přináší, aby jsi tím rozhodil stávající platnosti, stejně jako tehdy rozhodil Blitzkrieg pozemní válčení (i když i tak je přeceňován)? Protože zatím Číňané jen překotně nabírají a kopírují zkušenosti odjinud a právě se snaží dotáhnout operační schopnosti tradičních námořnictev. Což stejně lze duplikovat jen do omezené míry a jsou navíc k tomu třeba léta až desetiletí praxe a pokusů/omylů (dle toho, o jaké schopnosti jde...o čím širší paletu se bude jednat, tím to bude trvat déle).
Skeptik píše:Co se rozvoje námořních schopností v čase týče, tak Japonské císařské námořnictvo vzniklo v roce 1868. Až do 80-tých let 19. století se nedalo mluvit o zásadní síle, ale v roce 1895 (27 let od založení a 10 let od zahájení modernizace) již porazilo poměrně silné čínské námořnictvo, a o 10 let později (1905) porazilo námořnictvo Carského Ruska.
A přesně před 80-ti lety (1941) víc jak rok poměrně slušně zametalo s US Navy, kterému navíc pomáhalo Královské námořnictvo, a prohrálo jen díky několikanásobně vyšší produkci průmyslu USA, který prostě byl schopen nahrazovat ztráty = podlehli kvantitě nikoli kvalitě.
Relevantní námořní tradice obou států byla na začátku WWII plus mínus totožná. Nikdo nikoho nedotahoval. Plus když koncentruješ větší a elitní síly proti decentralizovaným menším, je ooooopravdu překvapením, že s nimi nějaký čas zametáš. Pokud ale tvůj základní předpoklad vybouchne, jsi trošku naivní, přeceníš se a následně se k totožně schopnému protivníku přidá menší absence chyb a větší průmyslové kapacity, tak... I ve válce s Ruskem mělo Japonsko z pr**le kliku a ten absolutní nestandard a náhoda, co se přetavily v Cušimu, byl i jeden z důvodů jejich pozdějšího pádu.
Skeptik píše:Otázkou je, čí průmyslová základna je dnes větší ... zda 330 milionových USA, a nebo 1.400 milionové Číny?
- V době jaderných zbraní (a jaderné převahy USA) je tohle trošku teoretické cvičení.
- A pokud mluvíme o nejaderném konfliktu, tak ten se také neodehrává ve vakuu. Neboli tu mluvíme o aliancích a mezinárodním vlivu. Nejsem si vědom toh, že Čína by měla moc vlivných kamarádů ve světovém společenství a že by byla zrovna nezávislá na importu a exportu surovin a zboží.