Pátrač píše:A pánové, voják, to je nejcenější komodita pro vedení každé války.
Tak třeba Čína měla těch vojáků habaděj a jak to s ní dopadlo že? Voják je dobrá "komodita", pokud za ním stojí vše ostatní...od ekonomiky, zbrojního průmyslu, vybavení, zásob, výcviku až po ostatní složky.
Pátrač píše:ale jak se obrovské námořní flotily Britů a USA projevili na tom, kolik nepřítel bylo možno vyřadit z boje a tím válku ukončit? To je to o co šlo mě a stejně mám pocit že zde řešíte vše možné ale to hlavní, jasně dohledatelné a tedy i porovnatelné
Jasně dohledatelné a snadno porovnatelné, to je přesně to, proti čemu brojím. Protože to je velké zjednodušování a ulehčování si práce. Protože kdybych měl fungovat dle stejného principu a nebral jako těžiště WWII válku v Evropě, ale třeba válku v Pacifiku, tak budu značnou část pozornosti směřovat na lodě a zdroje a vojáci půjdou do pozadí. Je to správně? Není.
Ale trošku zjednodušeně k tomu, na co jsi se ptal. K čemu tedy přispěly námořní flotily spojenců?
1) Převaha na moři zabránila (stejně jako v První světové válce) Německu a jeho spojencům světová moře a oceány do značné míry používat. Což se rovná žádný/obtížný obchod, žádný/obtížný dovoz surovin (kromě úzkých oblastí pod kontrolou), velice omezené možnosti transportu. Vezmi si třeba, že by USA zůstaly neutrální a nebýt odepření přístupu na světové oceány ze strany Royal Navy (a dejme tomu Marine Nationale), tak by si Němci mohli dovézt odkudkoli cokoli by si jen přáli (a zároveň vyvážet produkty okupované Evropy a tím posílit místní ekonomiky jako takové místo soustředění se na omezený a komplikovanější vnitřní trh).
2) Převaha na moři zároveň chránila vlastní obchodní/zásobovací trasy Spojenců, bez nichž by setrvání ve válce nebylo možné. USA jsou za mořem, VB je ostrovní království s celosvětovým impériem a závislostí na něm a závislostí na dodávkách (potravin, materiálu, vojáků), Francie je to podobné v trošku více bledě modrém. 70% zemského povrchu tvoří moře a oceány...ostatně než se Jeep, Studebaker, Airacobra nebo obyčejná masová konzerva dostane k sovětskému vojákovi někde na Ukrajině, tak nejenže ten produkt musí někdo zaplatit a vyrobit, ale ještě dopravit. A vlakem nebo po vlastní ose to jde až tak leda v poslední fázi (pokud nedoufáme, že masová konzerva doplave sama pomocí mořských proudů a Jeep dojede se šnorchlem po dně

)...prostě to cestuje lodí. A tu loď musí někdo vlastnit/postavit, vlastnit/postavit jich dostatek, aby byla zajištěna mohutnost/plynulost dodávek a případně ji po cestě chránit válečnými loděmi jako eskortami. Ty také musí být vlastněny/postaveny a všechny tyto lodě, obchodní i válečné, jsou drahé jak tento, vyžadují posádky, loděnice, doky, opravárenské lodě, palivo atp.
Pátrač píše:Jde mi o jedno - Potopení lodi v Atlantiku má velký význam pro toho kdo ji nepříteli potopil. Na to, jestli na bojiště dorazí tank vyrobený na pevnině to nemá žádný vliv, nemá to vliv na dodávky munice ani příliv nové pěchoty. Má to vliv na další věci a le z pohledu je to priorita námořní války o převahu na vodě a o udržení převahy na této vodě.
Když to spojíš s výše uvedeným, tak uvidíš, že to prostě není pravda. Když nebudeš mít převahu na moři/neudržíš si své námořní komunikace, tak tank z USA nebo VB do Francie nedorazí, stejně tam nedorazí kanadská pěchota nebo dělostřelecké granáty, když půjdou ke dnu spolu s transportem a je celkem jedno, jestli v průlivu nebo v Atlantiku.
3) Bez námořnictva budeš sotva organizovat nějaké vylodění a zakládání nové fronty, ať už je to obligátní Normandie, vylodění v severní Africe, na Sicílii, v Itálii, jižní Francii. Bez námořnictva neudržíš Maltu, ba ani Britské ostrovy. Bez námořnictva by Německo nezískalo Norsko, Itálie by nemohla válčit ve Středomoří. A to vše má dopad na jiné fronty, na ostatní oblasti válečného úsilí daného státu, přístup k surovinám, zásobování spojenců atp.
4) Když někde něco pros..eš, tak se můžeš za vhodných podmínek po moři zdejchnout (i rozflákaná Kriegsmarine dokázala podporovat na konci války na Baltu své pozemní jednotky a po moři zdrhalo co jen mohlo). Když to moře nekontroluješ, tak, se nezdejchneš (Osa ze severní Afriky atp.).
5) K válce na moři nepotřebuješ jen lodě, ale i řadu dalších věcí, jako speciální letadla, speciální vybavení atd. Což za sebou všechno kumuluje další zřejmé i skryté zdroje atp.
T-35 píše:Lord: Ok. Ještě se vyjádřím k tomuto:
Lord píše:
Přesto nacistické Německo bylo více nebezpečné než imperialistické Japonsko.
To je pravda, Japonsku se nikdy nedávala taková šance jako Německu. Ale v jednom ohledu to měly obě země podobné. Vítězství Německa ve válce ovlivnoval nejvíce odpor SSSR. Ovšem podobně tomu bylo u Japonska v jeho boji proti USA. Představte si že kdyby nebylo Ameriky, kdo by Japonce zastavil? Jediné podobně silné námořnictvo měla Británie, jenže ta měla co dělat s námořnictvem německým a italským. Pokud si tedy odmyslíme Ameriku, Japonci by si dělali prakticky co chtěli a nikdo by je nemohl zastavit.
Tady jde zase vždycky o úhel pohledu. Pro nás bylo nebezpečnější Německo, protože zabíralo Evropu. V USA to vše viděli zase trochu jinak, ve VB měli Němce za kanálem a v zámoří jim v koloniích a dominiích řádili Japonci jak černá ruka, stejně tak to odskákali Holanďani, Francouzi....i když samozřejmě mateřské země byly priorita. Je to ale jako vždy propojeno navzájem.
kenavf píše:O tom že cena vojnovej lode Tirpitz a ostatných bitevných lodí je ako cena niekoľkých tisíc tankov,to je pravda ale je otázka ako ich započítať do porovnania.Pretože je tu jeden problém.Tie lode boli vyrobené pred vojnou takže sa to musí počítať ako nejaké "naskrblenie si" pre účely budúcej vojny.(nebolo to trvalo udržateľné-dnes oblúbený pojem).O tom svedčí aj to že napríklad zrušili,v priebehu vojny,dokončenie lietadlovej lode Graf Zeppelin.Pretože nemali na to kapacity a to čo mali museli použiť na tie ponorky.
Točit se konkrétně na Tirpitzu je samozřejmě blbost (alespoň z té oblasti ztrát, protože jiný je zase jeho dopad na dislokaci sil protivníka, ohrožení arktických konvojů atp., tam je ten dopad na válku zřejmější než to vyčíslovat jako finanční ztrátu). Ale právě třeba ponorky, pobřežní síly, letouny operující nad mořem atp. jsou jiná káva.