Bronzové hroty šípů z jižní Moravy
V bitvě o brod přes řeku Tollense v severním Německu se před 3 300 lety proti sobě postavilo 2 000-5 000 mužů a žen. Cesta zřejmě sloužila jako obchodní spojnice mezi severem a jihem. Archeologové spekulují, že lépe vyzbrojená skupina přicházející z jihu se řeku pokusila překročit, místní se jí v tom naopak pokoušeli zabránit. Už dříve vědci popsali, že mnoho bojovníků nebylo místních a putovalo sem na velké vzdálenosti. Prokázaly to jak artefakty jiných kultur, tak i DNA a další důkazy. Pozoruhodné je, že mezi válečníky byli zřejmě i obyvatelé území současných Čech, svědčí o tom například nález typické sekery. V této době mladší doby bronzové (1300 až 950 let před naším letopočtem) dominoval v pohřebním ritu žeh. Území Čech se stalo součástí komplexu hornodunajských a lužických popelnicových polí (kultura lužická), území Moravy náleželo ke kulturám lužických a středodunajských popelnicových polí. Nový výzkum aktuálně analyzoval desítky hrotů šípů, které se kolem Tollense našly. A také tentokrát stopy vedou mimo území severního Německa. A opět také do českých končin. Vědci vedení německým archeologem Leifem Inselmannem provedli analýzu 64 hrotů šípů nalezených na bojišti nebo v jeho okolí. Pozoruhodné je už to, že většina byla sice vyrobená z bronzu, deset bylo vytvořených ještě z pazourku – byť již zastaralého, tak stále používaného. Inselmannův tým je porovnal s databází více než pěti tisíc nálezů ze střední Evropy. Ukázalo se, že zatímco kamenné hroty jsou typické pro místní severskou dobu bronzovou, bronzové hroty šípů představují pestrou směs místních a vzdálených vzorů. To podle autorů přispívá k rostoucímu počtu důkazů o střetu mezi místními skupinami a přinejmenším jednou příchozí skupinou z jižní střední Evropy. V tomto případě konkrétně ze dvou míst: z Bavorska a z Moravy. Zejména typ šípů označovaných jako 4C je velmi typický pro oblasti dnešní jižní Moravy, přibližně okolo Brna. Další typy šípů jsou spojené s oblastí Bavorska, ale i ještě vzdálenějšími částmi Evropy, například Slovenska a Rakouska. A to znamená, že bojovníci, kteří zabíjeli u Tollense, museli překonat vzdálenost bezmála tisíc kilometrů, tehdy jen špatně prostupnou zalesněnou a divokou krajinou. Zmíněné "Moravské šípy" jsou podle archeologů zajímavé ještě jednou vlastností: jsou technologicky pokročilejší a "brutálnější" než ostatní, představují vylepšení šípů o zpětné háčky, jež komplikovaly vytažení z rány. Pozoruhodné je, že nadprůměrně často se rány od šípů našly na zadní části těla, což naznačuje, že se mohlo jednat o střelbu do prchajících nebo ustupujících.
Před čtyřmi lety se podařilo poprvé analyzovat genetický materiál z těl nalezených na bojišti. Výzkum tehdy popsal DNA ve čtrnácti kostrách nalezených v měkké půdě. Ukázal, že všichni mrtví pocházeli ze střední Evropy, tedy oblasti, kde se dnes nachází Německo, Polsko a také Česká republika. Výsledky tehdy vědce zklamaly, očekávali totiž, že najdou důkaz o středu dvou konkrétních kultur – ale vzorek byl mnohem pestřejší, což naznačuje, že se do konfliktu zapojilo více skupin. "Doufali jsme, že najdeme dvě odlišné skupiny lidí s různými etnickými kořeny, ale nevyšlo to," komentoval výsledky spoluautor výzkumu Joachim Burger, genetik z univerzity v Míšni. Naštěstí se podařilo odhalit spoustu jiných zajímavých informací, které toto zklamání vědcům vynahradily: dvě ze čtrnácti koster totiž byly ženské. A to naznačuje, že bitva mohla být něčím mnohem složitějším než jen běžným střetem dvou skupin válečníků.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ve ... gii-353265
