PALBA.CZ

Moskevskaja píše: ↑13/2/2023, 23:08 voda má u Vás 35% instalovaného výkonu, to je nějak moc ne? Kde všude máte vodní elektrárny? Existují na Slovensku také kaskády přehrad? Jsou nějaké další v plánech?

https://www.energie-portal.sk/Dokument/ ... 06931.aspx

Vážska kaskáda ti nič nevraví? 22 priehrad, 22 elektrární.

Do tej kaskády patrí aj precerpavacia elektráreň Čierny Váh. Vlastne gró vodnych elektrární leží na rieke Váh, na Hrone len malé vodné el.

Ako cudovat sa, ze ma Slovensko vela vodnych elektrarni mi pride fakt extremne amaterske. Ved to tak bolo vzdy. Vazska kaskada ma uz takmer 100 rokov a na Slovensku bola voda stale tahun energetiky. Suhlasim s Lynxom, ze aspon nieco o slovenskej energetike pozri, skor nes zacnes odbornu debatu, inak to tu vyzera ako na zakladnej skole.

Nemyslím si že nevie. On tou otázkou určite niekam smeroval. Ochvíľu sa dozvieme... Aj keď teraz už možno nie.

Ono sa to nezdá, ale SR spolu s ČR - kritická infraštruktúra je na veľmi vysokej úrovni aj na európske pomery - diaľnice (aspoň na SR), energetika, priehrady, vodovody (pitná voda v každom kohútiku).

Sorry chlapi, nerad bych urazil slovenské bratia, ale o Vážské kaskádě jsem nic nevěděl. Je to prostě daleko a funguje to, takže se to do médií nedostane a já tam nebyl ani nepamatuju. Musel jsem použít mapy.cz, které jí pod heslem "vodní elektrárny na Slovensku" zobrazí. Jako malý bonus jsem si ujasnil, kudy teče Váh:) (malá provokace). Takže svou otázku směřuji mezi Vás erudované-je dokončena? má každá velká elektrárna pod sebou menší vyrovnávací? není to na půl, jako u nás na Dyji nebo u Vás na VDG? Přece jen je to soustava přes půlku Slovenska. To se teda muselo stavět ve stejné době, jako Vltavská kaskáda, tj. cca 60. léta? A co plány do budoucna, budou nové přečerpávací elektrárny?
O energetiku se zajímám jako laik, sjíždím přednášky na youtube, ale o Slovensku tam bylo řečeno snad jen to, že máte našlápnuto na to stát se svým mixem něčím podobným jako je Francie /a teda krom havárie JB A1/. Furt se probírá Francie, Norsko, Rakousko, ale Slovensko jen zřídka, i když si dovolím označit takovou kombinaci jaderné a vodní elektřiny za celkem unikát v Evropě.
No a jestli máte takhle hezky nabetonováno, tak je tam nějaká možnost propojení s větrníky na pobřeží nebo se soláry a vytvářet akumulaci, jako to je mezi Dánskem a Skandinávií.. To jsem myslel, že se bude řešit i u nás v dolech na Mostecku, ale tam jsou zatím v plánu jen plovoucí solární parky a snad jedna přečerpávačka.
A jinak Moskevskaja je německá ska kapela, když tam po mě vyjel tam ten někdo. Kvůli válce si nebudu měnit nick, sorryjako.

No, na Vahu se zacalo narodohospodarsky budovat uz v 1930 .
Kdo ma rad historii muze se kouknout na skvele stranky
Vtedy.sk.
https://www.vtedy.sk/napustanie-vazska- ... rocentrala

Na vazskej kaskade v podstate chýbajú ešte dve vodné diela. Sereď a Kolarovo. Tie by zároveň zabezpečili splavnost Váhu počas celého roka az po Žilinu.

S ich dostavbu sa však už moc neráta, aj ked VV si ide stále svoje.
Skor sa dočkáme, ako budú jednotlivé stupne dozivat, ich odstraňovanie a rekultivaciu toku Váhu. Taký je trend.


V roku 1936 bola uvedená do prevádzky ako prvá vodná nádrž Dolné Kočkovce a prvý stupeň derivačnej kaskády v Ladcoch. V podstate jediná súčasť, ktorá sa začaa budovať za 1. ČSR.
V rokoch 1940 až 1946 pokračovala výstavba ďalšieho stupňa v Ilave, v rokoch 1943 až 1949 tretí stupeň energetickej kaskády v Dubnici a až po II. svetovej vojne v rokoch 1952 až 1956 sa táto kaskáda, označovaná tiež ako I. vážska kaskáda, dokompletizovala realizáciou štvrtého stupňa v Trenčíne (Skalka).

K vyrovnavaniu prietokov na Vahu patri aj Oravská priehrada so začiatkom výstavby v 1941.

Moskevskaja: Kombinacia jadra a vody nie je nicim vynimocna. Vezmi napr. Svajciarsko. Proste krajiny, ktore maju hory, buduju uz tradicne vodu.
Juraj odstranenia velkych vodnych elektrarni sa nebojim. Trend je totiz taky, ze vsetky technologickejsie investicie na Slovensku doslova vyzaduju bud bezuhlikovu, alebo priamo zelenu energiu. Je to podmienka ich investovania na Slovensku. Pekny priklad je Volvo v Kosiciach, alebo baterkaren Bosh atd ... Trend teda bude zachovat bezuhlikovu produkciu - jadro a doplnat to obnovitelnymi zdrojmi - slnko, vietor, voda. Vsetko ostatne u nas skonci. A vlastne uz ani nie je. Teda pardon, Vojany prejdu na spalovanie odpadu. Tak ale to je v zasade tiez "ekologia".

Děkuju, to je zajímavý! Takže to proběhlo mírně dřív, než na Vltavě. Jediný překryv jsou přehrady u Prahy, které se budovaly před válkou a pozdější dokončení Skalky v Trenčíně, kdy už to v Čechách jelo naplno.
Průměrný průtok Váhu je asi taky mírně větší, než na Vltavě (tuším, že to bude pod 100 m3/S, Berounka a Sázava toho dají asi docela dost z těch 150 v Praze). Takže to dává smysl.
Jinak k tomu Švýcarsku, ti proklamovali výhledové odstoupení od jádra a nedávno začali jednu JE rozebírat. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/svy ... 201813_ada . Ale i tak máš pravdu, unikát to není, Švédi mají dokonce vyšší podíl vody, než u Vás a jádra maj taky dost, dohromady 90%. Za mě ideál, takovou situaci Vám můžeme dost závidět.

Niko:
kto by to bol povedal, že sa budú vodné priehrady odstraňovať
https://www.energie-portal.sk/Dokument/ ... 05233.aspx

Moskevskaja: inak z toho, že o vážskej kaskáde nič nevieš si nič nerob. Ja neviem nič o vltavskej. Iba to že existuje nejaký Orlík, ktorý slúžil na odstraňovanie svedkov a ďalej slúži na samovraždy. Vlastne som ani netušil, že je na Vltave.

Moskevskaja píše: ↑14/2/2023, 13:47 Děkuju, to je zajímavý! Takže to proběhlo mírně dřív, než na Vltavě. Jediný překryv jsou přehrady u Prahy, které se budovaly před válkou a pozdější dokončení Skalky v Trenčíně, kdy už to v Čechách jelo naplno.

Práveže nie, plný rozbeh stavby priehrad sa na Slovensku začal počas druhej svetovej.
Po druhej sv.vojne sa prvá na Vahu začali stavať Nosice v 1948, na Vltave Slapy v 1951.

Vracím se k SK přehradám, snad jsem správně.

-S tím VDG, já to vnímal celou dobu tak, že ten přívodní kanál na Gabčíkovo byl budován kvůli odstoupení HU. Takže jsem to vnímal špatně a vlastně stačil dostavět dost malý kousek na maďarské straně. No ale vzhledem k době vzniku plánu mě napadá, proč zachovávali starý Dunaj a neudělali to po komunisticku, tj. vybudovat hatě kolem starého Dunaje a pak jej zatopit? nebylo to kvůli podloží? že by si tenkrát hráli na ekologii se mi moc nezdá (viz ztráta lužních lesů pod Pálavou v soustavě přehrad Nové mlýny). Nebo se mýlím?

-Taky jsem moc nerozuměl, proč se používá termín "hať" pro sypané hráze okolo řeky. V češtině je tenhle termín používán pro svazky slámy, rákosu atp. který se pokládá na bažiny, aby se dalo projít. A dávalo se to i pod stavby v bažinách, konkrétně na železniční trati Praha-Plzeň byly použity při prostupu přes kařezské rybníky a byly v tak dobrém stavu, že se při nedávné modernizaci neodstraňovali a trať je na nich vedena stále. Ale hráz to není.

-Jo a taky jsem si vzpomněl na Vašeho spisovatele Ladislava Mňačka (jeden z mých nejoblíbenějších autorů), který v povídkách Opožděné reportáže, v v strhující části "Výletní loď" píše o inženýrovi, který zachránil stavbu přehrady před zničením povodní. Kde myslíte, že sbíral inspiraci? Na Vážské kaskádě anebo na právě dokončených Slapech v roce 1954, které uchránily Prahu před stoletou vodou a odnesly to jen asi ještě nehotové zpomalovací bloky na přepadu? https://www.nase-voda.cz/povodne-pred-6 ... a-par-dni/ (sypu si popel na hlavu, nejen Šance, ale i Slapy jsou jediné přehrady, které zachytily povodeň, co znám, tj. protipovodňová funkce přehrad bývá přeceňovaná)

A ještě k té vnitrozemské deltě. Stejně tak, jako Slováci mají Vysoké Tatry a my menší Krkonoše, tak mají Žitný Ostrov s vnitrozemskou deltou Dunaje a my máme řeku Moravu a Litovelské Pomoraví, což je rovněž vnitrozemská delta, navíc začíná v asi hezkém městě. Podobná delta bývala i na Labi. Je o tom dokument ČT, Krajinou domova "Delty bez moří" https://www.ceskatelevize.cz/porady/110 ... 260510005/
Tož turisti, dojdite;)

Krásne miesta nájdeš všade.
Pozri povodie Malého Dunaja, vrátane Klátovského ramena.

Z Čech je nejkrásnější Karlovarský kraj. Bohužel "P" nákaza se rozšiřuje i do něj

P nákaza?

Prážáci. Ještě horší však než původní kmen P je pak jeho mutace BP. Brněnský Pražák. Nadruhou stranu je docela znát, že co pominula covidová opatření a celá epidemie šla do kopru, tlak drobet polevil.

Zemakt píše: ↑18/2/2023, 16:48 Prážáci. Ještě horší však než původní kmen P je pak jeho mutace BP. Brněnský Pražák. Nadruhou stranu je docela znát, že co pominula covidová opatření a celá epidemie šla do kopru, tlak drobet polevil.

Jako Karlovaráci jsme neměli rádi Plzeňáky, bo nám (kdysi) sebrali kraj a o tomhle konci světa věděli prd. Ještě tak podporovali Tachovsko - hráz míru a socialismu. Ale okresní tajemníci KSČ byli většinou z Mostu nebo ÚnL. Chtěli dělnickou třídu a pinglové, maséři, lékaři, filmaři a pracovníci lázní jim nepřipadal dost třídní. Tak to s lázeňstvím (a festivalem) šlo vždycky na čas z kopce, dokud neměl přijet třeba Gagarin nebo jiný papaláš, který chtěl užít "světové lázně"a v Praze si nevzpomněli a rychle to trošku nenapravili. Takže "P" za mně dobrý

Ať žije lokální patriotismus !!!