PALBA.CZ

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... m-40425047
Lukáš Čížek a jeho parta z Akademie věd koupila les, v němž budou praktikovat pěstování ořezávaných stromů a dostali se do sporu s úřady ohledně změny typu lesa z hospodářského na les zvláštního určení. Nyní soud vyhráli.
Za mě je je to trochu zvláštní postup. Zřejmě šlo hlavně o to zjistit, jak bude úřad reagovat.
Jinak ořezávané stromy jsou paráda. V lese za naší vsí jich ještě pár dožívá. Jsou to habry a kdysi to musela být moc pěkná alej, nyní les..

Moskevskaja píše: ↑7/3/2023, 16:58 https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... m-40425047
Lukáš Čížek a jeho parta z Akademie věd koupila les, v němž budou praktikovat pěstování ořezávaných stromů a dostali se do sporu s úřady ohledně změny typu lesa z hospodářského na les zvláštního určení. Nyní soud vyhráli.
Za mě je je to trochu zvláštní postup. Zřejmě šlo hlavně o to zjistit, jak bude úřad reagovat.
Jinak ořezávané stromy jsou paráda. V lese za naší vsí jich ještě pár dožívá. Jsou to habry a kdysi to musela být moc pěkná alej, nyní les..

Nevím, co máš přesně na mysli. Jezdil jsem za příbuzným do chatové osady na břehu rybníka, kde mezi chatami rostly obrovské, patrně olše, nebo topoly bílé. Protože chataři měli strach, že se ve větru zlomí, udělali akci a v cca pěti metrech je zkrátili (pod korunou). Několik let to tam vypadalo jako Hirošima den poté a jestli to nějak prospělo stromům a případně obrostly nevím. Už jsem tam delší dobu nebyl.

Tak nějak postup ministerstva moc nechápu. Je za tím nějaké rácio, nebo jenom blbost?

Ide o riedko-les podobný savane. Bol bežný ešte pred 70 rokmi, biotop využívali pastieri, preto sa nazývali aj pastevné lesy.
Súdruhovia niekedy po roku 1950 ich preakticky zlikvidovali, striktne oddelili od seba poľnohospodársku krajinu (polia a pasienky), kde je stromov málo a husté väčšinou hospodárske lesy.
Dnes sa riedke lesy krajinári a ekologovia snažia obnoviť pod moderným pojmom agrolesnícvo. Aj rezervácia Milovice sú defacto tento druh "savany".
Problém je pravdepodobne v tom, že úradníci myslia po starom. Na čo nemá úradník kolonku, to nemôže existovať. Keď má na mape napísané les, tak pod tým rozumie les hustý ako kašmírsky koberec.

pjaro77 píše: ↑7/3/2023, 22:14 Ide o riedko-les podobný savane. Bol bežný ešte pred 70 rokmi, biotop využívali pastieri, preto sa nazývali aj pastevné lesy.
Súdruhovia niekedy po roku 1950 ich preakticky zlikvidovali, striktne oddelili od seba poľnohospodársku krajinu (polia a pasienky), kde je stromov málo a husté väčšinou hospodárske lesy.
Dnes sa riedke lesy krajinári a ekologovia snažia obnoviť pod moderným pojmom agrolesnícvo. Aj rezervácia Milovice sú defacto tento druh "savany".
Problém je pravdepodobne v tom, že úradníci myslia po starom. Na čo nemá úradník kolonku, to nemôže existovať. Keď má na mape napísané les, tak pod tým rozumie les hustý ako kašmírsky koberec.

Aha, takže prořezávané porosty, pastevní les. Už chápu. Tak snad to má přírodě prospěšný efekt. Určitě víc, než tzv. energetické lesy ze zavlečených cizích dřevin.

Vrby zvykli ľudi orezávať, aby podporili rast stromu do šírky. Tak im predlžili život.
Entomologovia si všimli už dávno, že takého stromy s mohutnou hlavou poskytujú aj dobrý úkryt hmyzu.
https://blog.sme.sk/pado/nezaradene/hlavova-vrba

K tejto téme je na zurnal.pravda.sk niekoľko pekných, mierne poetických článkov
Pastevné lesy sú iný druh biotopu ako horské lúky vytvorené valašskou kolonizáciou.

https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... u-krajinu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... ria-krasu/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... e-krajiny/
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... lesnictvo/

No samozřejmě ty stromy kdysi neořezávali kvůli těm stromům, ale aby s tím nakrmili kozy..
Zajistili si tak ideální zdroj píce kousek za barákem. Zdroj, který rostl vertikálně a pod kterým ještě mohla růst další píce horizontálně..
Lukáš Čížek se tomu věnuje už dlouho, o ořezávaných stromech napsal i knížku. https://www.databazeknih.cz/knihy/oreza ... tvi-472476

Já mám doma problém s akátem v lese a tak jsem ho začal ořezávat ve výšce 2 m. Strom je pak takový oblbý a neví, jestli má obrážet ze země anebo z kmene (v NP Podyjí to M. Škorpík používá tenhle postup při odstraňování akátového porostu, ještě na to pak vemou roundup). Já ale chtěl, aby to obrazilo z kmene, což se povedlo a můžu pod tím chodit a nečouhají všude ze země trnité výhony.
Obecně doporučuji tenhle postup, je to fakt lepší, než to brát u země a snažit se to za každou cenu čistit. To se stejně nepovede, hned to zaroste kopřivou, křovím, lesem, takže je lepší nechat si tam řízený porost.
Rád bych si na zahradě upravil celou porostní stěnu, aby se to akátový haraburdí drželo v lese a nelezlo mi do zahrady pod zemí i nad zemí. Chtěl jsem pro to právě použít ořezávané stromy. Napřed řadu jabloní, pak zeď a pak řadu ořezávaných habrů. Akáty za tím budou taky ořezávané, protože se táhnou za světlem a ve svahu rostou strašně nakloněný. Už jsem jich pár viděl růst pod úhlem 45˚, to si fakt nechceš nechat spadnout na dům. Snad je to i oslabí, aby neměli takovou snahu konkurovat těm pěstěným stromům. Snad se jim podaří obsadit i podzemí a omezí se tím i kořenová výmladnost akátu, která mě už taky pěkně se*e:) Vtrousil jsem tam do lesa dvě ubohý sazeničky tisu, našeho nejstinnějšího stromu, aby to zastínilo půdu před akátem a kupodivu se jim tam docela daří. Jen to roste strašně pomalu.
Jinak tyhle kamenitý svahy jsou rájem javoru, to je král místních stromů a taky úporný nálet. Přírůst v pohodě metr-dva za rok, jeden rok ho nevykopeš a další rok už ti tam roste obr a jseš v prdeli.. Narozdíl od toho debilního akátu ale rostou i ve svahu rovně, to je velká výhoda..

Jo a jinak celý ten porost je starý jen 80 let. V roce 1940 totiž přišla veliká vichřice do Brd, východní směr a to lehla celá hora. Na leteckých snímcích 1950 je to celý pastvina. Od té doby to postupně zarůstalo. Nejvíc se mi líbily obrovitánské třešně, které byly po celé hoře. Ale už jich zbývá jen pár posledních, les se postupně přesouvá do klimaxového stádia a já už jen vyhlížím, kdy to zase spadne. Hlavně doufám, že to žádný blbec nezapálí, protože to máme všichni těsně u baráků jako v Hřensku a hasiči by se k nám dostávali asi taky tak podobně jako tam..

Zajímavé. Spousta lidí chce akáty likvidovat, ale pro chovatele to je požehnání. Spousta zvířat akátové větvičky miluje, jsou sladké.
A rád obráží, takže na ty větvičky můžete chodit každý týden.
A starší, tvrdé akátové dřevo se hodí i na dřevovýrobu, jen z něj nedělejte násady, "pálí" do rukou.

Na agát? Agát je okrem kvetov jedovatý.

Já bych ty akáty nechal bejt, ale oni mi padaj do zahrady a stíní. Produkci sena pro králíky od sousedky jsem loni skoro zdvojnásobil... Myslím, že je to dokonce i legální, že cokoliv se ti tlačí na pozemek, můžeš ořezat.
Obráží opravdu ochotně, můžu potvrdit. Já se bál, že trnité stromy nebudou na obrážení dobře připravené, že když maj trny, tak nejsou zvyklé na okus.
Některé, pokud se říznou moc nízko, tak opravdu uhynou a začnou místo toho růst z kořenů, což je nežádoucí, viz výše. Chtěl bych taky zjistit, v kolika letech akátový výhon ztrácí trny, abych si nastavil čas rotace ořezávky na dobu, kdy už to bude bez trnů.
Běhaj kolem toho srny, ale ty jsem viděl jen vyžírat ptákům krmítka, o akát nejevily pražádný zájem.
Jinak to dřevo docela hnije, když se neošetří, musí se to odkornit, aby to bylo skutečně dlouhověké. Já to nechal naházený na hromadě jenom jeden rok a už v tom něco začalo řádit. Kůra prorůstá bílým myceliem po celé délce, tenčí dřevo začalo křehnout.
A taky jak se říká, že akát otravuje půdu a brání klíčení ostatních stromů, tak Martin Škorpík to v té přednášce "kam směřují naše lesy" neguje, že to prý u nich v pokusech nepotvrdili. Asi prostě jen rychle roste. A pak říkal, že prý tam do Podyjí přijel nějaký Američan z oblasti, odkud pochází akát a byl úplně nadšený z našich akátových lesů, že u nich nikdy nic takovýho neviděl... Btw, je asi víc invazních kytek ze starého kontinentu v USA než obráceně a to kvůli delšímu přizpůsobení se na člověka v Evropě. V tom Podyjí třeba dělali i nějaký výzkum na brouka, který by žral kytku vratič, že je to v Americe úporný plevel. U nás to je taková milá a voňavá rostlinka..

Juraj Tichý píše: ↑9/3/2023, 12:54 Na agát? Agát je okrem kvetov jedovatý.

Pro lidi.

Moskevskaja píše: ↑9/3/2023, 13:26 ... Btw, je asi víc invazních kytek ze starého kontinentu v USA než obráceně a to kvůli delšímu přizpůsobení se na člověka v Evropě...

Dokonce i ten opětovaný "bluegrass"

Nie, pre všetky zvieratá. Vrátane ľudí.

Hlavnými toxickými látkami agátu bieleho sú toxalbumíny, spôsobujúce aglutináciu červených krviniek.

Otravy agátom sa prejavujú kolikovými bolesťami brucha a hnačkami, namáhavým dychom, srdcovou slabosťou a kŕčmi, ktoré neskôr prechádzajú v ochrnutie a smrť. Otravy sa najčastejšie objavujú u zvierat pri ohryzovaní kôry a vetiev alebo pri primiešaní lístia do krmovín.

Obsahové látky a účinky: okrem kvetov sú zastúpené v celej rastline jedovaté lektíny, toxalbumíny. Na človeka a zvieratá pôsobia toxicky. Kvety treba užívať bez stopky. Kvet zlepšuje chuť do jedenia, povzbudzuje vylučovanie tráviacich enzýmov. Flavonoidy zlepšujú činnosť močových ústrojov. Spolupôsobenie silice uvoľňuje hladké svalstvo močových ciest, tráviacej trubice a žlčových ciest – uvoľňuje kŕče hladkého svalstva a pôsobí proti nim aj preventívne. Viaceré zložky pôsobia na zníženie žalúdočnej kyseliny.

Nemyslím si, že vo voľnej prírode nájdeš zviera obhryzajuce agát.

Moskevskaja píše: ↑9/3/2023, 13:26 Btw, je asi víc invazních kytek ze starého kontinentu v USA než obráceně a to kvůli delšímu přizpůsobení se na člověka v Evropě.

Indiáni v Americe nazývali Jitrocel větší - Plantago major - "white man's footprint" - stopa bílého muže, protože se do ameriky dostal až s osídlenci a hlavně s vojáky v obroku pro koně. Považovali to za stejně vítaný kulturní přínos jako neštovice, protože se rychle šíří a přízemní širokou růžicí vytěsňuje trávy. Přitom ho zvířata nežerou. Ani bizoni.

Plán pro důl ČSA: O část krajiny po těžbě by se měla postarat sama příroda
Ještě před pár lety se počítalo s tradiční českou rekultivační školou, která má kořeny v 70. letech minulého století. Technická rekultivace v podstatě znamená zatopení zbytkové jámy vodou, čímž by vzniklo rozsáhlé jezero a s využitím ostatních ploch pro zemědělské, lesnické a rekreační účely.
Pak se ale před zhruba čtyřmi lety dostaly na stůl návrhy, které mají leccos změnit. Meziresortní odborná komise na základě analýzy Deloitte dospěla k závěru, že stávající plány sanace a rekultivace těžebních lokalit jsou zastaralé a znamenaly by nejen neúnosné budoucí finanční náklady státu, ale zároveň bránily rozvoji rekultivovaných území. Teď je tak na stole varianta, která chce nechat větší část území přirozenému vývoji, tedy sukcesi a o které by měla brzy rozhodovat vláda.

Nový plán počítá s komplexnějším rozvojem území: nejen plochy pro zemědělce a lesy, ale i bydlení, skleníky, solární parky anebo průmyslové zóny. A zároveň také navrhuje podstatné zvětšení plochy, která bude ponechána přirozené sukcesi. To znamená, že budoucí podobu části území po těžbě určí příroda sama.

Příroda, která nebude vypadat jako umělá krajina s urovnanými trávníky a řádky stromů představující les, ale naopak pestrá mozaika různých biotopů erozními tvary v atraktivně složených barevně odlišných podložích. Tedy něco podobného jako je k vidění například v národních parcích ve Spojených státech, hostící množství ohrožených druhů.

seabee píše: ↑11/3/2023, 13:01 ...Tedy něco podobného jako je k vidění například v národních parcích ve Spojených státech, hostící množství ohrožených druhů...

Tady si jen dovolím jízlivou poznámku. Nemůžeme nic dělat po svém. Pořád se musíme po někom opičit. Jen jako v Sovětském svazu jsme nahradili ve Spojených státech.

Prostě neuděláme nic a prohlásíme to za genitální plán

Alfik píše: ↑11/3/2023, 14:38 Prostě neuděláme nic a prohlásíme to za genitální plán

Ale bude to stát několik miliard...

hydrostar píše: ↑11/3/2023, 14:18

seabee píše: ↑11/3/2023, 13:01 ...Tedy něco podobného jako je k vidění například v národních parcích ve Spojených státech, hostící množství ohrožených druhů...

Tady si jen dovolím jízlivou poznámku. Nemůžeme nic dělat po svém. Pořád se musíme po někom opičit. Jen jako v Sovětském svazu jsme nahradili ve Spojených státech.

Myslím, že je to stupidita autora toho článku. Copak národní parky USA vznikly na výsypkách povrchových dolů? Nezaměňujte prosím individuální blbost někoho za všenárodní "my".

Spíš v tom vidím okecávání ve snaze ušetřit. Zatopení něco stojí. Teď rovnou přiznali že na větší část ani nehrábnou