PALBA.CZ

josefg píše:Pokud si Rusko ponechá Chryzantému spolu s Kornetem, bude to mít svoje výhody, protože raketa Chryzantémy 9K123 Délky: 2057 mm
Průměru 152 mm a Hmotnosti 46 kg s dostřelem až 6km, je proti 9M133 Kornet délky 1210 mm Průměru 152 mm Hmotnosti: 11 kg o dostřelu: 5500 m. Trochu jiné kafe.

Bojové hlavice jsou skoro stejné (7 kilo ku 8 kilům) stejně jako uváděná průbojnost.
Rozdíl hmotnosti střel se tedy čistě transformuje do letové resp. dopadové rychlosti - u Chryzantémy 400 m/s.
Má ta rychlost i jiný zásadní účinek, na ty nejtvrdší cíle samozřejmě, než jen zkrácení času na obranu?

Skôr nie. Lenže u Chryzantémy je vzhľadom k vysokej hmotnosti strely možné, podobne ako u ruských protilodných striel, využiť "pancierovanie bojovej časti" - a tým podstatne znížiť účinnosť aktívnych obranných prostriedkov typu IronFist a Arena, i systémov ERA.

Rychlost letu a hmotnost bude mít výrazný účinek na méně pancéřované cíle a vrtulníky, přece jenom hmotnost krát rychlost na druhou a tam je rozdíl těch dvou raket dost znát. (že se to dělí dvěma vím).
Druhá věc: systém Chryzantémy pokrývá bojiště mnohem účinněji než Kornetu. Odhaduji, že jedna Chryzantéma vydá za 3-4 Kornety.

Tak třeba už u Maljutky se řuváděla tvrzení, jak deklasovala izraelské tankové jednotky. Realita byla trochu jiná. A tak můžeme pokračovat, vždy se dá najít PTŘS, o které se výrobce případně uživatel vyjadřuje jako o té nej zbrani. Neříkám, že by Chryzantéma neměla být dobrá PT zbraň, ale když si člověk někdy čte "jak by mě vypadat její způsob nasazení a jak by všechno měla zdevastovat" je to spíše úsměvné.

Dzin píše:Tak třeba už u Maljutky se řuváděla tvrzení, jak deklasovala izraelské tankové jednotky. Realita byla trochu jiná. A tak můžeme pokračovat, vždy se dá najít PTŘS, o které se výrobce případně uživatel vyjadřuje jako o té nej zbrani. Neříkám, že by Chryzantéma neměla být dobrá PT zbraň, ale když si člověk někdy čte "jak by mě vypadat její způsob nasazení a jak by všechno měla zdevastovat" je to spíše úsměvné.

A máš na to deklasování nějaký odborný zdroj? Nám, ve škole říkali, že je to zbraň sice výkonná pokud zasáhne, ale obtížně naváděná s častou závadou přetržení naváděcího drátu.
Osobní zkušenost, Na bojové střelby jsme dostali Maljutky 4. Započítaly se nám sice tři zásahy jenom jeden netrefil. Ale problém byl v tom, že se skutečně netrefily ani ty tři, jenom se utrhly dráty a tak se to nám jako organické jednotce oficiálně počítalo jako zásahy. Tak se mi nějaké velké tirády na tuto zbraň zdají nepravděpodobné, aspoň v odborném tisku. Pravda ostré rakety by mohly být v lepším stavů, naše měly inertní hlavice, ale i tak. Navíc obsluha aby zvládala navedení musela mít nastříleno cca 10 000. odpalů na trenažéru s pravděpodobností zásahu u poslední snad stovky nad 90%. To znamenalo denně několik hodit sezení v přetopené nástavbě automobilu ZIL. Analogový a snad lampový počítač topil víc než počítal.

josefg: A o to přesně jde. Obecně se uvádělo jak je Maljutka úžasná, ale při detailním rozboru bylo jasné, že tomu tak nebylo. Odorně potom neexistují kvalitní zdroje, které by toto potvrzovaly. Pokud mě pamět neklame, více vozidel Izraelcům zničila či poškodila palba RPG-7, ale abych nekecal, nemám teď po ruce příslušnou knihu.

Podľa správ z konfliktu som sa dočítal že si maljutky pripísali na konto až 800 (zničených,poškodených) izraelských tankov.

Někde se opravdu uvádí že se ten systém předvedl v dobrém světle, ale 800 ? To se mi zdá příliš. Mám za to že to byla premiéra podobného systému v boji tak že pro Izraelce to mohl být šok a nemuseli vědět jak se bránit, ale i tak je to tak moc, až je to příliš. Kdo ví jestli by to dokázala Maljutka-P s poloautomatickým navedením, a to byla v té době dost horká novinka.

Podle pozdějších průzkumů na zničené tankové technice Izraele si RPG a Majlutky připsaly asi 10 procent ztrát.

josefg píše:Někde se opravdu uvádí že se ten systém předvedl v dobrém světle, ale 800 ? To se mi zdá příliš. Mám za to že to byla premiéra podobného systému v boji tak že pro Izraelce to mohl být šok a nemuseli vědět jak se bránit, ale i tak je to tak moc, až je to příliš. Kdo ví jestli by to dokázala Maljutka-P s poloautomatickým navedením, a to byla v té době dost horká novinka.

U nas se delala krabice s joystkem na rucni ovladani a to bezelo po drate. To bylo nekdy v 70 letech. Jaka verze nevim, je to davno, tak rok nevim, ale delalo se to nekolik let.
K tem cislum, kazdy zasah neznamenal zniceni tanku, urcite se jich hodne opravilo, ale na cas byl vyrazeny z boje a to se take cenilo. To je jako lepsi vojaka zranit, nez zabit. zraneneho nekdo osetroval a tak se vyradili minimalne dva.
Mladej si vystrelil z Fagota u pohranicniku, trenovat na trenazer jezdili jen parkrat, rikal kdo nebyl slepej, trefil. Je to uz lepsi masinka, ale take to bezelo po dratu a musel raketu sledovat.

Maljutka 1. generace 63- 69 měla navádění po drátě, stejně jako ostatní maljutky (69-95) ale první generace vyžadovala, aby operátor sledoval střelu i cíl a střelu řídil na cíl podle vzájemné pozice, k tomu musel mít kromě jisté ruky i železné nervy a dobré oči. Druhá generace měla poloautomatické navádění po záměrné cíle, tzn zaměřovala se "křížem" na cíl stejně jako Fagot, a Konkurz. Operátor uviděl cíl zamířil ne něj odpálil a držel cíl v kříži, střela si už dráhu korigovala sama.

U tých posledných Korentov umiestnených na Tigroch je udávaný dostrel 8 a 10 km. So schopnosťou pôsobiť na tanky, živú silu a aj pomalé lietajúce stroje.

Tak třeba už u Maljutky se řuváděla tvrzení, jak deklasovala izraelské tankové jednotky. Realita byla trochu jiná. A tak můžeme pokračovat, vždy se dá najít PTŘS, o které se výrobce případně uživatel vyjadřuje jako o té nej zbrani. Neříkám, že by Chryzantéma neměla být dobrá PT zbraň, ale když si člověk někdy čte "jak by mě vypadat její způsob nasazení a jak by všechno měla zdevastovat" je to spíše úsměvné.

No len nastala zmena v tom, že schopnosť PT značne narástla - dostrel, presnosť, ničivosť, počet striel ... v prípade tankov sa zvýšila len ochrana a aj to nie tak radikálne. Vzrástli čelne, ale čo bolo vtedy na čelách nie je často teraz ani bokoch. PT zbrane prekonávajú tanky.

http://topwar.ru/59303-proizvodstvo-sam ... zavod.html
I pro ty nevládnoucí ruštinou - velmi zajímavá fotoreportáž.
Výroba evidentně jede.

Zaujímavé sú aj tie texty, reportáž bola urobená z príležitosti 80. výročia začatia výroby v Irkutsku (to pre tých ktorí rusky "nemusia"). Výroba musí ísť naplno pretože na čas boli dodané len Jak-y 130, do konca tohto roka musia dodať VVS 15 strojov Su-30MS, ruské MO si medzitým odoobjednalo ďalších 7 strojov s ďalšou opciou na objednávky. MO chce tak dosiahnuť počty 60 ks ruské voj. letectvo a 12 ks ruské námorné letectvo v rámci 1. etapy voj. reformy. (správa bola zverejnená z príležitosti účasti min. obrany S.K.Šojgua na spom. výročí, približne 22.9. t.r.) Zaujímavý je aj pokles ceny sériového stroja napriek devalvácii rubla - z pôvodných 55 mil. dolárov (v r.2012) na dnešných 47,3 mil. USD.

http://vpk.name/news/117966_ministerstv ... ionom.html

Cena 47,3 mil USD je naozaj veľmi priaznivá. V podstate nikto nemá obdobné stroje za takúto sumu, ale... bojovú hodnotu týchto a iných zavádzaných Ruských strojov zráža nedostatok a nezavedenie moderných rakiet. Ruské letectvo má obrovský problém a to v stále vyvíjaných raketách na PV boj, ale aj na útok proti pozemným cieľom. Papierovo majú všetko, ale reálne....ich letectvo je stále munične v 80. rokoch. Zavedenie modernej leteckej munície pomôže značne exportu lietadiel ,ale aj vrtuľníkom.

K tomu abys mohl prezbrojit munici atd, ale hlavne vyvijet, potrebujes zase preklopit vetsinu leteckeho parku do 21stoleti, coz se deje posledni roky. Chce to čas, je to takovy zacarovany kruh, ktery bude realne prolomen po r. 2020.

mepu, to sú práve tie verzie Su-30 ktoré už majú v palubnej výbave použitie všestranných súčasných zbraní - chystám prehľad o raketách pre T-50, trochu počkaj.
rabo, to je zároveň odpoveď, korporácia TRV(taktic. raket. vooruženie= výzbroj) sľubuje masívnu sériovú výrobu začiatkom budúceho roku, postupne sa ujde všetkým... Jedná sa o modernizované rakety so zmenou navádzacích systémov a zvýšeným doletom pri zachovaní rozmerov a hmotnosti, nové presné navádzané zbrane(bomby) a strely s koncovým navedením, PLRS krátkeho,stredného aj veľmi veľkého(400 km +-) dosahu.
Mňa skôr ako nedostatok moderných zbraní znepokojuje daň za supermanévrovateľnosť a univerzálnosť bojového použitia nástupcov Su-27/27 UB - zníženie doletu, stúpavosti a max. rýchlosti oproti pôvodnej "rodiny" Su-27 o 20 - 25 %. Teraz sú to klasické viacúčelové voj. lietadlá ktoré nijak nevynikajú (okrem supermanévrovateľnosti) priemeru TTD lietadiel 4. generácie.

Trochu väčšia reportáž z manévrov Vostok-2014:


a kratšia zo súbežne prebiehajúcich manévrov strategických síl v Altaji:

Jen taková poznámka k tomu prvnímu videu. Je tam mini-rozhovor s pilotem SU-35. Na první pohled nic zajímavého, ale co mě zaujalo, že ten pilot vypadá (a asi i je, jak plyne z komentáře) jako docela mladý kluk což mě na ruské poměry přijde jako docela svěží změna obvzlášť pokud létá na nejnovější mašině.
Samozřejmě to může být jen můj dojem, žádné ruské piloty osobně neznám, ale z různých reportáží/videí atd. bylo vždy patrné, že ruští vojenští piloti jsou trošku staršího data narození.

Rusi po roku 2000 výrazne obnovili činnosť leteckých "učilíšť" - o pilotovi reportér hovorí: pred štyrmi rokmi ukončil letecké učilište. Teraz má hodnosť starší lejtenant - nás ekvivalent "nadporučík".
Čo viem z iných stránok, podmienkou priatia na pilotný smer vojenského leteckého "učilišťa" z civilu je "maturita" alebo lepšie "vyšje učebnoe zavedenie" - čož je zhruba ekvivalent bakalárskeho štúdia.

---

Iný zaujímavý detail z prvého videa: po mnohých rokoch boli na cvičenie povolaný aj záložáci vo veku od 27 do 57 rokov.

Zaujímavá je i historická zmienka v časti o transporte a presunoch: japonská zdržanlivosť počas vojny vyplívala aj zo zistenia, že sovieti boli schopný presunúť zo západu na východ pol miliona vojakov s technikou za dva mesiace.