AČR kampak kráčíš?

[klingy]

Covere, logicka by bola Elbyt Samson Mk. 2, inak na nej sa mi paci, ze je mozne doplnit palebny priemer z vnutra....

[skelet]

Lovím z hlavy, ale někde jsem to četl, že jej požadovat nebude jelikož je tento požadavek vykryt Pandury (KBVP).

[cover72]

Také mi to tak přijde.

Bezposádková věž má 2x méně munice, než třeba u Ulanu (200ks ale nedá se přebít); a pásová BVP osobně považuji za "těžší a bojovější" ekvivalent Pandurů. Mít oproti Pandurům pouze větší průchodnost, ale stejnou palebnou sílu a menší výsadek, to by mi přišlo jako dost extrémní plýtvání...

[Rase]

Předběžně počítejte s věží Samson Mk.2 (dávali ji na Šakal pro AČR i na Pandur vystaveném na IDETu 2015).
Případně nějaká jiná věž od Izraelců, ale právě na tu Samson Mk.2 máme výrobní práva. Mě osobně se moc nelíbí, ale to jejedno
RCWS-30 to už nebude. Ještě je tu možnost s novou polskou věží ZSSW-30 (mají ji nachystanou pro nové Rosomáky)
http://www.janes.com/article/54040/mspo ... e-extended

[cover72]

Ten Samson Mk.2 nevypadá zle, minimálně oficiálně umožňuje "doplnit munici zevnitř pod ochranou pancíře".
A je super, že na to máme licenci. (Mimochodem, ta je asi jen na věž, zatímco kanon Mk.44 samotný importujeme, že?)

Tuší někdo palebný průměr Samsonu Mk.2? Je těch udávaných 200ks munice pohotovostní ("ready") zásoba a dá se potom relativně rychle, v bojových podmínkách, dobít z rezervních zásobníků ještě dalších alespoň 200 kusů "vezených" jako u Ulanu, nebo by se to přebíjelo ručně pásy?

[klingy]

Tu je brozura Samson mk. II
Je tam krasne vidno to o com som hovoril, palebny priemer sa da doplnit z interieru vozidla
http://www.rafael.co.il/marketing/SIP_S ... 7/1267.pdf

[Franz Trubka]

Par korun se preci jenom naslo...
http://www.novinky.cz/domaci/397331-obr ... liard.html

[skelet]

časopis Letectví a Kosmonautika, číslo 3, rok 2016. Článek k nové koncepci vzdušných sil AČR, nebo-li perspektiva do roku 2025
Stručný výtah:

1) JAS-39 Gripen -Pronájem tohoto letounu končí v roce 2027, přičemž od roku 2020 se začne jednat o další budoucnosti nadzvukového letectva u nás. Do té doby čeká Gripeny modernizace v podobě : integrace brýlí nočního vidění, systému pro utajenou hlasovou komunikaci, nové identifikační zařízení IFF pracující v aliančním a civilním módu, integrace aliančního datalinku ve formátu Link 16. Rozšíření zbraňového systému, tak aby mohl působit proti pozemním cílům. Počítá se s nákupem a pořízením pum Mk.82 (227kg), Mk.83 (454kg), laserem naváděných GBU-12 (227kg) a GBU-16 (454kg). Této schopnosti mají Gripeny dosáhnout v roce 2014. Další modernizací bude nákup nových PLŘS, které nahradí stávající AIM-9M. AČR se zřejmě vydá cestou již integrované výzbroje, např. AIM-2000 IRIS-T (používá Švédsko, Německo, Řecko atd.). Na nácvik protizemních úderů má jít 1/3 letových hodin z celkového ročního náletu 2100hodin (dle smlouvy se Švédskem), ale jelikož je Gripenů málo, tak v případě poklesu kvality výcviku vzdušného boje, tak bude výcvik v protizemních úkolech potlačen.

2) L-159 Alca - počítá se s provozem 16 kusů jednomístných L-159A, 5 kusů dvoumístných L-159T1 a 3kusy dvoumístných L-159T2. Osm dvoumístných L-159T1/2 by mělo umožnit vyřadit zbývající letouny L-39ZA Albatros. Verze L-159T2 bude vybavena radiolokátorem, což ještě více rozšíří výcvik, oproti L-159T1, která radiolokátor nemá. Do roku 2018 dostanou všechny L-159 nové kokpity, dle posledního standardu (nové a větší displeje atd.). V letech 2018-2019 dostanou nový software stávajícího IFF, který bude nově pracovat v aliančním i civilním módu. Datalink 16 a elektrooptický průzkumný a střelecký kontejner nedostanou. Nepočítá se ani s integrací nové protizemní výzbroje a ani v náhradě protiletadlových střel AIM-9M. Do roku 2025 se bude muset AČR rozhodnout jak s L-159 dále naložit. Jestli je nechat v operační službě, případně nahradit.

3) Mi-24V (Mi-35) - počítá se s jejich vyřazením a jejich místo zaujme 12kusů nových víceúčelových vrtulníků s protizemní schopností. Vrtulníky se mají pohybovat v hmotností kategorii 5 až 9tun a mají být schopny přepravit deset osob. Jednání se povedou na úrovni vláda-vláda. Dle zájmu výrobců jsou ve hře Bell UH-1Y, Finmeccanica AW-139m, Airbus H145M a Sikorski UH-60. Jelikož nákup proběhne nejdříve v roce 2019, ale očekává se i zdržení, tak bylo rozhodnuto o provedení generální opravy 4kusů Mi-24V. V případě dalšího zpoždění nákupu víceúčelových vrtulníků bude provedena generální oprava i u dalších Mi-24V. V každém případě se s modernizací Mi-24V nepočítá.

4) Mi-171š - počítá se s dalším kolem modernizace, která bude spočívat i ve sjednocení všech strojů na stejný standard. Dosud nebylo rozhodnuto jak bude nahrazen jeden kus Mi-171š, který se zřítil během cvičení ve Španělsku

5) Mi-8š/Mi-17 - o náhradě VIP vrtulníků dosud nebylo rozhodnuto (nedávné době byly částečně modernizovány). O generální opravě Mi-17 nebylo rozhodnuto, ale budou zřejmě modernizovány, aby splňovaly současné normy. Dosud jsou v původním stavu z osmdesátých let.

6) W-3 Sokol - do roku 2017 projde generální opravou 8 z 10 kusů provozovaných Sokolů. Díky průběžné modernizaci není jejich náhrada na pořadu dne

7) C-295 - jelikož nestíhají, tak se zvažuje nákup 2kusů C-295, které by byly vybaveny i elektrooptickým systémem FLIR. Tak by mohly sloužit i při ochraně hranic

8) Jak-40/ CL-601 - je třeba vyřešit jejich náhradu

9) C-130/KC-390 - k jejich nákupu patrně nedojde před rokem 2025

10) bude zefektivněn letecký výcvik, aby se piloti dostali na bojové mašiny dle aliančních standardů (tj.mnohem dříve)

---

Co k tomu dodat? Pokud je výše uvedené pravdivé a není to jen "novinařina", tak to znamená, že.. protizemní úloha našeho letectva je veskrze symbolická a zbraňovými systémy bude pod úrovní osmdesátých let. Neřízené pumy a pumy GBU-12 a GBU-16 se hodí leda na nahánění ručníků po poušti, ale do jiného typu boje se nehodí. Jak se zdá, tak bohužel s nákupem řízených protizemních střel (např.AGM-65, AGM-88 apod.) vůbec AČR nepočítá. Jediné dva prostředky, které lze používat efektivně proti protizemním cílům (L-159 a Mi-24) nehodlá AČR modernizovat, protože to stojí moc peněz. Jejich bojová hodnota se tedy bude rovnat nule.
Úvahy o modernizaci vrtulníkového letectva je velmi zajímavá. Prvotní důvod proč nakupovat nové víceúčelové vrtulníky vzal za své, když se začaly opravovat W-3 Sokol. A i přes deklaraci nutnosti vyřadit Mi-24 a Mi-17 se tyto budou opravovat a v případě Mi-17 i částečně modernizovat (neplést si s Mi-171). A to nemluvě o tom, že ve výběru jsou dosti rozdílné vrtulníky. Koncepce? Žádná

jak říká klasik "chce se mi zvracet"

[cover72]

GBU-12 se velmi hodí do hybridních konfliktů, kdy umožňují "vykopávat" zakopané separatisty z checkpointů a dělostřeleckých/minometných základen bez ztrát na civilním obyvatelstvu. L-159 je umí používat z výšky nad "stropem" z ramene odpalovaných PLŘS. Akorát jsem se opět nikde nedočetl, zda tedy k L-159 máme, nemáme, budeme mít zaměřovací kontejnery?

[skelet]

Nemají a míti nebudou, viz. můj předchozí příspěvek v bodě 2. Prý je to komplikovanější, než-li se myslelo => certifikace by stála prachy, tak se na to vybodneme.
GBU-12 i GBU-16 je sice fajn, ale celkově jsou úderné kapacity našeho letectva směšné a do roku 2025 se to moc nezmění (po vyřazení Mi-24 se spíše ještě zmenší).

[Pátrač]

To je komedie, co říkáte? Bože to bylo, je a ještě bude řečí o touze postavit se čelem hrozbám. Paka jedny.

[Rase]

Člověk by čekal, že ty nové vrtulníky mají něco nahradit (Mi-24, Sokol, a klidně i nějaké Mi-8/17, co se válí na skladech), s tím, že se časem koupí i velký vrtulník jako náhrada za Mi-171š. pro lepší pocit, třeba i pár kusů bitevních helikoptér, ale takhle... máme hromadu morálně zastaralých vrtulníků, co jsou letité, nebo reznou ve skladech. Místo jejich obměny, koupíme nové (k čemu je využijeme zjistíme až je budeme mít koupené), ať mají mechanici nějakou zábavu.
Vinu bych ale neviděl jen současné vládě, nebo této koncepci, tenhle šlendrián trvá celou historii ČR.
Měli by všechny vrtulníky odepsat, prodat a koupit jeden typ lehkého vrtulníku a jeden typ těžkého - byl by klid

[skelet]

Rase zde je musím trochu obhájit. Mi-24V se opravují z toho důvodu, že někdo zaspal a nestihnou se koupit nové vrtulníky včas. U Mi-17 zřejmě platí to samé. Mi-171š není proč vyřazovat, jsou to nové mašiny, modernizované a dostatečně výkonné. Otázkou je proč se během tří let stal z W-3 Sokol perspektivní typ, když ještě nedávno to byl typ drahý na servis a neperspektivní. Nicméně po roce 2020 nám hrozí, že budeme provozovat de facto tři typy vrtulníků, přičemž dva typy si budou dosti blízké.
Jinak je to pochopitelně šlendrián způsobený i podfinancováním. Ty peníze nejsou, ale lidé vytvářející koncepci to de facto ignorují. Takže máme dva letouny, které umožňují protizemní útoky, ale nakoupíme značně okleštěnou výzbroj, a jednomu z letounů cíleně nerozšíříme jeho kapacity. Ve výsledku máme dva letouny, které by v nějakém ostřejším konfliktu nebyly schopny nasazení. Asi zavedeme novou PLŘS, ale jen u jednoho letounu a u druhého letounu necháme PLŘS, která šla do výroby v roce 1982. Takže čistě teoreticky si s ní poradí kde jaký moderní vrtulník a bitevník. A tak dále, a tak dále.

[Dzin]

Osobně bych zase hájil GBU. Jedná se stále o velmi přesnou a účinou výzbroj. Jejich nákupem a integrací se naše letectvo dostane na úroveň schopností pozemního úderu, jakou nikdy v historii nemělo. Co se týká ráže, půl tunové GBU je dostatečně velká proti "plošným" cílům a oboje pumy dokáží zlikvidovat jakoukoliv vojenskou techniku, zbraň či polní opevnění. Pouze značně zodolněné kryty jsou proti nim chráněny což nevadí, protože v rámci potenciálního nasazení se s nimi nejspíše nikdy nepotkáme.

Trochu problém je potom samozřejmě spíše celková síla našeho letectva a to 12 letadel, které mohou GBU schazovat. Ale zase to není tak strašné, jako by se na první pohled zdálo. Jen připomenu starou studii ČSLA, kdy Su-25 dokázala s jednou raketou Ch-29 splnit úkol a zničit cíl efektivněji, než 4 zmíněné typy vyzbrojené neřízenou municí. Totéž lze napsat i o zavedení GBU, kdy se jedná o daleko přesnější systém, než zmíněné Ch-29. Pokud mě pamět neklame, může náš Gripen nést až 8 GBU-12 a 4 GBU-16. Což znamená značnou palebnou sílu uvážíme-li přesnost a jakou budou schopny vést svoje údery. Ovšem i menší konfigurace (což bude běžnější) stále ponechá značnou sílu úderu.

Takže bych to neviděl s naší leteckou silou nějak zásadně černě. Spíše by byl nyní problém ve vycvičenosti v rámci pozemní podpory vojsk a sem by se měl směřovat hlavní pozornost.

[skelet]

Akorát s tou GBU-12/16 se musíš dostat prakticky nad cíl. Žádné řízené střely nemáme a ani se neplánují. Takže jo, nejsou špatné, ale jen pro policejní akce. I v bojové akci typ "Ukrajina" bys vystavoval piloty mnohdy zbytečnému nebezpečí. Btw.GBU dokáží shazovat (a také to cvičí) i Alcy, nejen Gripeny.

[Tomass]

Proč nenakoupí AGM-65 ?

Přesná zbraň, která je schopná ničit z odstupu obrněné cíle a je integrovaná na obou typech bojových letounů AČR mi připadne už vzhledem k současnému stavu a blízké budoucnosti vrtulníkového letectva užitečnější než nákup něčeho jako je GBU-16.

[cover72]

GBU-16 je levnější a univerzálnější - může ji zaměřovat a navádět nejen letoun-nosič, ale i pozemní operátor, příslušník sil zvl. ručení, jiný vzdušný prostředek...

Mimochodem, Skelete, při odhozu z dostatečné výšky GBU-16 doklouže až 14km. To vůbec není tak zlé. A jelikož lze shazovat s bodovou přesností z výšky dalece mimo dosah lehkých prostředků PVO i z L-159 (ze 7km, tam Igla ani Strela-10 fakt nedoletí), v ukrajinském scénáři je právě levná L-159 s nizkými provozními náklady, schopností nosit dvojici GBU a dostatečně vysokým "stropem" ideální. Cokoli by bylo schopné sundat ALCA by sundalo i výkonnější stíhačku, pokud by nebyla chráněna Wild Weasely. A pokud by tam byli Wild Weasels, tak prozměnu přežije i ALCA

Já považuji L-159 používanou s LGB za naprosto vynikající platrofmu pro hybridní války. Však ještě uvidíme v Iráku, pokud se nebudou chovat jako blázni a létat s nimi údery neřízenými raketami v dosahu PVO protivníka.

[skelet]

Tak já L-159 považuji za dobrou platformu. Proto mě sejří, že AČR kašle na jakékoliv zavádění nové protizemní munice pro ni.

[Dzin]

U GBU se uvádí dolet dokonce až 18 kilometrů. Ještě jednu výhodu má, je hůře zjistitelný díky tomu, že ho nic nepohání. Výhoda řízených raket je, že mohou doletět daleko dále, ale další výhoda, která se uváděla, vysoká přesnost zásahu, už neplatí a nyní je to tak na stejno (podle typu navádění). Takže schopnost přesného úderu pomocí GBU není jen krok kupředu, je to doslova skok.

[skelet]

Pokud se ti cíl moc nehýbe.. a skok to fakt není, uvážíš-li, že nemáme žádnou ŘS (měli jsme) a už vůbec nic protiradiolokačního (měli jsme). A to nemluvě o průzkumných a REB kontejnerech, či absenci zaměřovacích kontejnerů u našich bitevníků. Tedy celé naše letectvo se musí spoléhat na pozemní značkovače, případně na působení spřátelených leteckých sil v okolí.
Tedy z hlediska nahánění ručníků po poušti je to dostačující, jinak ani moc ne.