Mirek58 píše:Pánové, zkuste hrát s kartami, které měl Stalin v červnu 41 v ruce, uvnitř VB existovala velice vlivná skupina, která pokládala válku s III.říší minimálně za politováníhodný omyl a Chrurchil, který byl garantem voj. odporu VB ve válce zas tak pevně neseděl v křesle. USA byly neutrální a přes snahu presidenta se moc nadšeně netvářily pro podporu války v Evropě. No a z tohoto vyplývá, že SSSR musel být obětí agrese, nemohl dát prostor jakýmkoliv doměnkám a spekulacím /např. i spekulacím o preventivním útoku Hitlera/. Takže proto RA musela být v kasárnách a na hranicích nemohla být jiná opevnění než stálá. Chtěl-li v tomto souboji obstát, musel mít zajištěné spojenectví s VB a tím pádem i dodávky z USA. Protože pokud by nastupoval proti Hitlerovi osamocený, tak by tak akorát W. tažení mohl prodražit a hrát max. tak o příměří.
Mirku, Ty zapomínáš, že šlo o celosvětovou bolševickou revoluci a té se meze nekladou
Hitler kdyby uvažoval racionálně, tak do Ruska taky nejde.
CAT píše:Baxi ... a s tim zamejšlením schválně zkus si najít velké bitvy a zjistíš že ony se odehrávaly dost často tam kudy vedla trať... Ale tak už to bývá, ono totiš bojuješ i v SSSR o něco co stojí za to dobít, což bývá třeba továrna, nebo město a tam ty koleje vedou i v SSSR, kde je vše možné... A kdyby to nebylo OT, dal bych sem fotky z mejch cest po bejvalym SSSR, pak bys viděl, jak je tam obrovskej rozdíl mezi silnicema a tratí a sem přesvědčenej, že za Druhé války to bylo se silnicema ještě horší, takže dle mých osobních zkušeností třeba na Ukrajině dostat včas někam něco náklaďákem může být značný problém, s vlakem ten problém většinou nemáš... Ale to je holt svéráz bývalých zemí SSSR...
Záleží o jakém období války se bavíte. Na začátku to bylo jak píše CAT, ale třeba
Bagration 1944 tam už dokázali důležité železniční body jako Vitebsk, Mogilev, Bobrujsk obejít a RKKA k tomu pomohly třeba i americké náklaďáky.
K pochopení toho co se v okolí Bobrujska – Hitlerem určeného čtvrtého Fester Platzu stalo si musíme říci, jak byly rozloženy německé sbory 9. A, a jednotlivé sovětské armády... Polní maršál Busch tam jede s tím, že si myslí, že pohne s Hitlerem, aby ustoupil od úporného držení Fester Platzu a některých dalších míst. Při poradě jasně vyznívá, že ani generální štáb, ani skupina armád Střed, ani 9. armáda ještě ve dnech 26. a 27. června 1944 nemají jasno o čem sovětský útok vůbec je. Ještě vůbec netuší, že se osy obou sovětských útočných směrů mají spojit v prostoru Minska, tj. v hlubokém týlu německých vojsk. Němci ještě netuší, že Sověti soustředili takové ohromné množství vojsk (skvělá ruská Maskirovka). Ještě několik dní to bude všem složkám německé branné moci trvat než na to přijdou... více Michan.
Bax píše:Dzin: Ale my tu neřešíme jen to, že by vojska byla přisunuta pouze k vlakovému nádraží, ale že by byla přisunuta jako zálohy. A za jak dlouho by se mohla aktivně zapojit do bojů. Podle mě plně motorizovaná divize bude mít jistě rychlejší přesun než částečně motorizovaná nedejbože minimálně motorizovaná, protože se musí přesouvat vždy tak rychle jako nejpomalejší článek.
A o odpočatosti pěchoty, která bude muset bojovat ani netřeba mluvit. A jak jsem už psal dřív - samohybná houfnice je připravena k palbě v řádech jednotek sekund a tažená houfnice v 45 minutách. Navíc ještě tu se musí přihlížet ke kvalitě motorizovaného parku.
Ano, některé pěchotní divize nemusí ani hned bojovat, zajištují jen terén, může zde být útok dříve nebo později, nebo vůbec. Zakopají se, nebo když to jde tak se přesouvají dál. Dost jednotek při zásobování bylo odkázáno na koně, včetně dělostřelectva. Sama pěchota se pochopitelně dlouhými pochody unaví.
arten píše:Stalinovo presvedcenie samozrejme spatne ovplyvnovalo co sa k nemu dostalo. Napriek tomu sa toho k nemu dostalo dost.
Ale debata o tom tu uz bola...
Stalin věděl, otázka je co mohl týden před vpádem stačit udělat. U hranic si mysleli, že vojenské okruhy mají dostatečnou obrannou hloubku. Po napadení se měly zrealizovat protiútoky, jenže jak už jsem psal došlo k prolomení obrany, a to bylo zle! Historici se přesto domnívají, že Stalin hrozbu německé agrese do poslední chvíle ignoroval. Rozkaz k nejvyšší pohotovosti sovětských vojsk byl vydán až několik hodin před zahájením útoku.
Ovšem dne 18.6. 1941 vydal generální štáb Rudé armády rozkaz západním pohraničním okruhům, aby v rámci svých struktur byly vytvořené fronty. K vydání tohoto rozkazu došlo 4 dny před začátkem války s nacistickým Německem. Pět západních vojenských okruhů od Bílého moře - Petrozavodsk - Novgorod – Smolensk – Dněpr bylo stovky kilometrů od hranic.
Dle
"Statistické ročenky č. 1" k dispozici online byly síly západních vojenských okruhů 2 719 tisíc mužů, námořnictvo 216 tisíc, NKVD 154 tisíc a rezervní armády přijíždějící do západních okruhů v květnu až červnu 1941 na 202 tisíc vojáků.
Cituji:
Stalinovi mohla otevřít oči například depeše z Říma z 19. června 1941. Sovětský špion s odvoláním na vysoce postavené úředníky italského ministerstva zahraničí do Moskvy hlásil, že vojenská kampaň proti SSSR začne mezi 20. a 25. červnem. A obdobné zprávy obsahují i hlášení dalších agentů a výpovědi dvou zběhů z wehrmachtu.
Nově odtajněné dokumenty z let 1939 až 1941 odhalují, že sovětský diktátor Josif Stalin dostal od rozvědky desítky depeší o chystané agresi nacistického Německa. Varování obsahovala i přesné datum vpádu, vyplývá ze sborníku, který 70 let po spuštění Operace Barbarossa vydala ruská výzvědná služba SVR.
"Takových varování bylo nejméně třicet," řekl novinářům při prezentaci sborníku s názvem "Agrese. Odtajněné dokumenty Služby vnější rozvědky Ruské federace 1939-1941" pracovník SVR Lev Sockov.
Zdroj:
idnes.cz
Je vidět dislokace jednotek, síly to byly poměrně značné.
