PALBA.CZ

Tak on ten výzkum byl z Ameriky a týkal se amerických aut - o tom, co bude třeba udělat v ČR potažmo Evropě se nezmiňuje. Připadá mi podivné hádat se o tom, jestli auto ztěžkne, když do něj dáš tunu baterií a nebo neztěžkne - to je snad elementární logika.
Ale nemohl jsem usnout, tak jenom pro legraci:
VW Golf 1,5 - hmotnost 1 313 kg, dojezd podle normované spotřeby 948 - 1 000 km
E-Golf - hmotnost 1 615 kg, dojezd dle výrobce 250 km - v létě a když neprší, protože i stěrače něco žerou a snižují dojezd
Golf ID3 - hmotnost 1 812 kg, dojezd dle výrobce 420 km - v létě a když neprší, protože i stěrače něco žerou a snižují dojezd

Ty E-modely mají pohotovostní hmotnost proti benzínovému vždy vyšší o hmotnost baterií - pokud tento údaj jde vůbec z dokumentace výrobce zjistit. Auta s tunovou baterií jsem nehledal, nemám čas jenom na tupé diskuze - tak jen do mně

Jako obvykle se váhou už mnoho lidí zabývalo podrobně např.
https://www.sustainabilitybynumbers.com ... ctric-cars

Dost zajímavých implikací pak člověka napadá. Nebylo by fair zvýšit daně těžším/větším autům viz Francie (SUV)? Protože z něčeho se ty svodidla, opravy silnic a parkovišť po těžších vozech platit musí.

seabee píše: ↑25/6/2024, 16:39 Tak on ten výzkum byl z Ameriky a týkal se amerických aut - o tom, co bude třeba udělat v ČR potažmo Evropě se nezmiňuje. Připadá mi podivné hádat

Hej, ale elementarna logika tiez vravi, ze elektroaute vela veci, ktore mas v spalovaku nepotrebujes, nepotrebujes taku tazku prevodovku, chladic atd. atd. Takze tvoja logika ze elektromobil = klasicky automobil plus vaha baterky nesedi. A ano, elektomobily su tahsie ako spalovaky. Ale nie je to taka tragedia, ze by sme museli menit zvodidla ako v USA, kde uz aj spalovaky su vysoko cez 2,5 tony a nakladne auta ani nehovorim. Vymena zvodidiel v Europe kvoli elektromobilom je proste hlupost.

No jestli to není spíš o tom, že ta velká váha amerických pick-upů v elektrické variantě už je nad jejich svodidlovou normou.

Elementarní logika praví, že se stačí podívat kolik váží auto se spalovacím motorem a kolik elektromobil ve stejné třídě. Elektromobil je vždy těžší.

Zemakt píše: ↑25/6/2024, 18:47 No jestli to není spíš o tom, že ta velká váha amerických pick-upů v elektrické variantě už je nad jejich svodidlovou normou.

Presne to je kamen urazu. Americke auta su velke kravy uz so spalovacym motorom. Ked sa k tomu pripocita 20-30% narast vahy kvoli elektru, uz je problem na svete. Europa ma tradicne mensie auta aj kubatury. Tu takyto scenar nehrozi.

Zvodidlá boli stavané len na hmotnosť osobákov alebo aj malých náklaďákov a dodáviek ?

Tabuľka 1, strana 13
https://www.ssc.sk/files/documents/tech ... 0_2019.pdf

Ok, potom nechápam, o čom sa hádate. Zvodidlá sú stavané aj na zachytenie mnohotonových vozidiel.

Ale predsa v Amerike, to môže byť inak
Od začiatku tu išlo len o nekritické prevzatie informácii z článku, ktorý podporuje niekoho presvedčenie.

Cele je to hlupost. Skoda to dalej rozoberat.

Juraj Tichý píše: ↑25/6/2024, 11:36 Alfik, to všetko sedí.
Ale ako som uz napísal, ZVODIDLÁ

Nie cela Európa vyraba energiu tak prasacky ako ČR, Nemecko ci ešte horšie Poľsko.
Screenshot_20240402-211421.jpg

Zvodidlá se budou měnit i u nás, jakmile (a to nastane, spíše dříve než později) se začnou propagovat elektronáklaďáky.

Klasické každoročné deja vu. Prudký lejak za hodinu vyplaví pivnice a domy v obci. Niekedy aj opakovane v jednom roku.
Čo je horšie, okrem vody sa do obce sa z okolitých polí splaví bahno.
Tento problém erozie pôdy a príčiny prečo sa to deje znova a znova zaváňa ohrozovaním z nedbalivosti. Obvykle je príčina klasická situácia - dedina v závere doliny, nad dedinou na svahoch zo všetkých strán polia a pasienky a bez akýchkoľvek remízok, svejlov, zákopov alebo poldrov. V lesoch je zasa problém zvážnic.

https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/bl ... 220912_kma
Voda a bahno z přívalového deště v Blížejově na Domažlicku, který výrazně zvedl hladinu Lazeckého potoka, vnikla do čtyř domů a dalších dvorů při silnici.



Čo s tým ?
https://sita.sk/obec-sa-vracia-k-tradic ... povodniam/
V kysuckej obci Stará Bystrica sa vracajú k osvedčeným protipovodňovým opatreniam, na severnom svahu obce vybudovali také technické prvky, ktoré zadržia vodu priamo v prírode. Bleskovým povodniam by na najbližších 30 rokov mali zabrániť suché poldre, medze na poliach, prahy a odrážky na poľných a lesných cestách či vŕbové záplety v korytách horských potôčikov. „Podstata projektu spočíva v zadržaní vody priamo v prírode. Aby sme neriešili, že sa nám zo všetkých kopcov zosunie voda do doliny, kde ju odtokové kanály nestíhajú odvádzať. Takže sme pripravili projekt - systém malých suchých poldrov, aby sa nám tá voda nedostala rýchlo do doliny, ale naopak, tá voda by sa mala zdržať priamo v jej toku ešte v prírode,“ povedal starosta Starej Bystrice Ján Podmanický.
Projekt povodňovej ochrany v povodí Minarického potoka za 147-tisíc eur obec zaplatila z prostriedkov získaných z envirofondu. Zo severného svahu nad obcou sa za posledné dva roky vyrútili tri bleskové povodne a v Starej Bystrici spôsobili niekoľkomiliónové škody. Podľa stavbyvedúceho použité technické prvky a opatrenia zabránia povodniam na najbližších 30 rokov. „Ja som starostovi garantoval, že 30 rokov tu už povodne mať nebude,“ povedal Pavol Šutý. Podľa starostu je tento systém opatrení relatívne lacný, no problémom sú súvisiace administratívne náležitosti. „Do budúcnosti sa budú musieť administratívne podmienky zjednodušiť tak, aby ho mohli využívať obce v rámci celého Slovenska,“ povedal Podmanický.

Požiadavky hasičov narážajú na ochranu krajiny a ochranu pred povodňami.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/prir ... -dohromady
Hasiči upozorňují, že aktuální legislativa na požární prevenci moc nedbá. Kromě sucha a tepla se rizika lesních požárů zvyšují i s tím, že rozsáhlé lesy jsou pro hasiče obtížně dostupné a v lesích nejsou zdroje hasební vody. Proto hasiči přišli s legislativním návrhem, jak mít riziko lesních požárů v národních parcích opravdu pevně v rukách. Jejich představa ale vyrazila dech správcům chráněné přírody.
Hasiči poukazují na to, že současná legislativa řeší prevenci lesních požárů jen vágně. Chybí jim například dokumentace zdolávání požárů, jakási hasičská kuchařka, sepsaná přesně pro podmínky toho kterého lesa, toho kterého terénu. Při hašení totiž hraje roli nejen druhová skladba lesa, ale i členění lesa, dostupnost hasební vody. Zjišťovat to a vymýšlet až při požáru je pozdě.
Hasiči vědí, že riziko lesních požárů bude s ohledem na měnící se klima jen vyšší. A chtějí, aby lesy v národních parcích byly pro hasiče průjezdné hustou sítí pevných lesních cest, aby v lesích byly protipožárními průseky a aby v lesích byly na husto zdroje hasební vody.
Současné lesní cesty mohou být pro hasiče opravdu problém. Velká cisternová stříkačka váží bez mála třicet tun. Pokud takový stroj zapadne na prvním mostku, zablokuje cestu i pro další techniku. Je jasné, že hasiči nemohou k lesnímu požáru chodit pěšky, potřebují techniku, vybavení a vodu.
Hasiči kromě únosnosti cesty požadují, aby byl i profil cesty průjezdný, jejich technika je široká a vysoká. Chtějí, aby výjezdu k hašení nezabránily třeba stromy či větve rostoucí nad cestou.
Hlavně by ale tyto hasičské cesty měly být v lesích na husto tak, aby nejvzdálenější místo porostu od ní bylo do 500 metrů. Vyjma těch částí lesa, které by se hasily leteckým hašením.
K tomu v chráněných lesích chtějí zřídit protipožární předěly. Předělem může být vodní tok či cesta, ale kde toto není, musí být předěl vytvořen formou terénní brázdy či valu. Šířka protipožárního předělu má být nejméně tři metry s tím, že podél předělu musí být udržován 30 metrový pruh, kde nebudou odumřelé stromy, větve, pokácené stromy, náletové dřeviny ani podrost. Smyslem je zamezit přeskoku požáru na další plochu.
Hasiči argumentují, že tyto úpravy povedou k lepší ochraně životního prostředí, zejména kvůli předcházení vzniku požárů, které jsou zdrojem emisí zplodin. Zcela ale opominuli, že v lesích národních parků se nechává volná ruka přírodním procesům, mezi které patří jak kůrovec, tak i lesní požáry a následná přirozená obnova přírody. Zcela jasný veřejný zájem na požární prevenci lesních požárů se tak dostává do konfliktu s veřejným zájmem na ochraně cenné přírody.

Ešte jeden problém nie je rozpitvaný v článku. Čím väčšia hustota ciest, tým viac toboganov pre vodu v prípade prudkých lejakov. A tiež les sa hustou sieťou ciest viac odvodňuje. Čiastočne by to sa dalo kompenzovať tými vodnými zásobárňami a mokraďami v lesoch

Po letech jsem byl zase v lesích pod Plešivcem a narazil na několik míst s "devastační těžbou" a "odvodňovacími strouhami" po těžební technice. Už si ani nebudu stěžovat. Když jsem to "prásknul" příslušnému úřadu před pěti lety, bylo sděleno, že ta rozježděná cesta není cesta (našel jsem jí i na vojenské speciálce z první republiky a je na všech turistických mapách pod názvem Uhlířka), že kontrola nic nezjistila a že těžař už škody napravil. Moje foto byly ignorované. Vzhledem k tomu, že většinu těžby provádí firmy ve svěřeneckém fondu jistého A.B., tak jsem se panu řediteli ani nedivil. Bečva to potvrdila.

Ehm, ..... pod jakým Plešivcem? Já už znám asi tři, teď budu znát asi i čtvrtý . Hele ale co já vím tak zrovna vyjeté koleje po harvestorech a vyvážečkách se zas jako takové trágo nebere. Vyjeté koleje drží v lese vodu a s tím související

Kym tie kolaje nie su na svahu. Ceski a moravski lesnici boli na slovensku na kurze u Pistu Vala , aby videli ako sa rekultivuju stare zvaznice.

https://www.youtube.com/watch?v=GRkb7IlOY3c

https://www.youtube.com/watch?v=iu0K9CG8n4U

Tak jasné, po vrstevnici dobrý. Z kopce dolu na prd. Myslel jsem to obecně. Kolikrát když si člověk četl o vojenských újezdech tak tam jedno z mnoha pozitiv byly právě vyjeté koleje od tanků, v podstatě pozdější tůně, tůňky. A po téhle technice, jo, nesmí to být nějaký brutál, dřevákama vyjetá dálnice třeba, je to v podstatě stejné.

Tak samozřejmě bych si na koleje po rovině nestěžoval, to dá rozum, že. Oba případy jsou dost krpály, oba u obce Pstruží pod Plešivcem, 50.3558883N, 12.8403019E. To první je cesta Uhlířka, jak už jsem psal a to druhý, čerstvý cesta od MČ Rybná dolů na silnici na Pernink.

Jo v Kruškách, jasný. No jo, co ti na to mám říct. Normálka