Financování armády
Re: Financování armády
https://twitter.com/Kofronjan/status/18 ... 5854081318Jan Kofroň píše:Před týdnem tu probíhala diskuse o tom, zda je vůbec možné 3 % na obranu efektivně utratit. Odpověď je při tom jednoduchá - samozřejmě, že ano! Jiná věc je, že to předpokládá dlouhodobější plán a samozřejmě i stabilitu ve výhledu rozpočtu MO (což donedávna nebylo).
I) Personální výdaje
a) Naše armáda byla donedávna velmi malá takže personální výdaje jsou relativně malé (týká se i výsluh). Navíc nyní máme cca 24 k osob v podřízenosti NGŠ, nikoli 30 k. Jen zvýšení počtu osob na 30 k nutně zvýší personální výdaje.
b) Je zjevné, že současná výše odměn a benefitů na dosažení čísla 30 k nestačí. Pokud si řekneme, že bude třeba zvýšit tarifní platy a jiné benefity o 25-35%, abychom se na těch 30 k dostali, je jasné, že personální výdaje se výrazně zvednou. Na začátku se možná nezvednou náklady na výsluhy, možná nebude třeba zvyšovat platy na MO (pochybuji)... ale i tak se bavíme o cca 5-8 mld. ročně (nad to, co dáváme nyní).
c) Je-li pravda, že z nových Capabilities Targets plyne požadavek na > 35 k vojáků AČR (v podřízenosti NGŠ), pak se zřejmě bavíme o >20 mld. ročně - tedy pokud opravdu chceme mít plně profi armádu.
II) Dodatečné schopnosti
a) Asi všichni vědí, že naše PVO má velké limity (nejen ve smyslu počtů). Připomenu, že nákup jednoho oddílu/praporu moderních Patriotů (o třech bateriích) i se zásobou raket by vyšel na > 80 mld. kč. Rozložíme-li platbu na 5 let budeme se blížit 20 mld. za rok.
b) Chybí nám např. raketové dělostřelectvo. Pokud bychom si pořídili třeba Oddíl Himarsů (18-24 odpalovačů) s balíčkem cca 2400 raket, můžeme počítat s cenou nad 2,5-3 mld kč za vozidla/odpalovače + 12 mld kč za rakety (zde vycházím z ceny nedávné objednávky Finů), takže dohromady třeba 15 miliard. Budeme-li splácet pět let, znamená to 3 milardy Kč ročně (rozumějte v dnešních cenách).
Mimochodem v obou případech by tyto nové prapory potřebovaly řadu doplňkové techniky - př. náklaďáky pro logistiku, ale také zázemí (budovy, skaldy atd).
c) Dlouho se u nás při nákupu techniky nepočítalo s alespoň minimální rezervní hloubkou - jen vybavit roty AZ u praporů organickou technikou - od aut po BVP-čka by bez problému spolklo nějakou tu milardu ročně. To samé doplnění zásob...
d) Je tu řada drobnějších položek, které bychom bez problému dokázali využít. Dron do každé čety. Větší drony každému praporu, PVO a REB systémy pro každý prapor... tu a tam se nedostává toho, či onoho kusu výstroje. Ten nákupní seznam by opravdu mohl být velmi dlouhý.
e) Pokud bychom si řekli, že chceme mít tři manévrové brigády (místo dvou), opět by to znamenalo dokoupit techniku...
III) Infrastruktura - pokud se má armáda zvětšit nad 30 k profi vojáků, bude třeba nejen rekonstruovat stávající infrastrukturu, ale asi i vytvořit/postavit novou. Mnozí by také řekli, že ve snaze o nábor personálu by nebylo od věci, kdyby armáda měla ubytovací kapacity pro vojáky a jejich nejbližší rodiny (tohle by samozřejme vyžadovalo nejen investice ale asi i změnu nastavení procesů týkajících se výstavby). Pokud bychom se rozhodli pro nějakou formu vojenské služby, dodatečná infrastruktura bude též potřeba. Tady se opět bavíme o něčem, co spolkne milardy ročně.
Zkrátka jen výčet, co je zde by současný rozpočet spolehlivě poslal nad 2,5 % HDP. A případné zvětšení počtu bojových útvarů (zahrnuji i PVO a dělostřelectvo) by celkem rychle vedlo k dosažení oněch magických 3 %.
Nakolik interní procesy na MO umžňují rychle vysoutěžit/nakoupit to, či ono, je otázka jistě významná, ale ta řeší něco zcela jiného. A nakonec to vždy musí být tak, že se procesy na MO podřizují našim obranným potřebám, ne že naše obranné potřeby přizpůsobujeme procesům na MO.
"Vojáci neměli rádi Rakouska ani války, ale dřeli do úpadu těla" - Karel Poláček