PALBA.CZ

Cesty na svahoch nielen tie lesné prerušujú póry v pôde a odvodňujú územie nad tým. Podobne ako rigoly. Následne klesá spodná voda.
Animácia
https://www.youtube.com/watch?v=y5t5l3Mb0p8

Na svahoch majú význam svejly.
https://www.ireceptar.cz/zahrada/co-jso ... hrady.html

https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazo ... kde-spadne









V košiciach ich realizovali na jednom svahu.
https://blog.sme.sk/kravcik/nezaradene/ ... ej-ochrany

2 centy
Budují se občas tzv. svejly - nejen na zahradách, otevřených krajinách, ale i v lesích. Voda se tam zadřží a pomalu vsákne. Sám několik svajlů na pozemku mám (zatím pár let) a pozitivní efekt je skutečně znát.
Jestli to chápu dobře, tak ta rekultivace v podstatě dělá něco podobného. Lesní cesty jsou technikou velice zhutněné; zůstanou tam po dešti jen kaluže a zbytek odteče neb nemá šanci se vsakovat. A to je asi vtip toho řešení, kdy ten bagr na videu půdu rozbije a zřejmě by i mohl udělat malou hráz po směru "z kopce"...
Takže to řešení by nemělo být nějak složité a ani drahé v poměru k výsledkům. V podstatě část už je hotova v podobě té cesty (vymýcení), takže se
možná můžeme dívat na lesní cesty jako budoucí základ pro svejl. Ale možná mi nějaký lesník řekne, že jsem se zbláznil

PS. kolega výše mě s úvahou předběhl

Existuje ešte podobný vsakovací prvok ako svejly - hlboké vsakovacie zákopy na vrstevniciach, tzv. contour trenching.
Tie sú vhodné na veľmi miernych svahoch alebo v subtropoch, kde je spodná voda o dosť hlbšie než v miernom pásme, preto neodvodňujú svah.
https://en.wikipedia.org/wiki/Contour_trenching

V podhorských aj horských lesoch v sedlách a malých rovinkách sa dajú vytvoriť malé mokrade , napríklad tône.


https://www.youtube.com/watch?v=0xAR6SqeTHU

https://zlin.rozhlas.cz/v-beskydskych-l ... ne-8346137

https://plzen.rozhlas.cz/v-ceskem-lese- ... ky-8345060

https://lesycr.cz/casopis-clanek/tune-v-mokradech/

https://tvnoviny.sk/domace/clanok/11967 ... s-riesenim

No oni ti Sudeťáci na svážných cestách dělali co 10 - 20 m pěkně vydlážděné příčné trativody a patrně je i čistili, takže se voda moc nerozeběhla a hlavně i vedlejší cesty byly pěkně dohladka štětované, takže nevznikaly stružky. Dneska to někde lesáci suplují ocelovým profilem, který jsem skoro vždycky viděl zanesený splaveným pískem a zeminou - nikdy čerstvě vyčištěný - nejsou lidi.

Ten oceľový profil je úzky a často skrútený ako paragraf.
Máte fotky tých sudeťáckych trativodov ?

pjaro77 píše: ↑30/6/2024, 14:26 Ten oceľový profil je úzky a často skrútený ako paragraf.
Máte fotky tých sudeťáckych trativodov ?

Až tam znovu pojedu - na podzim. Snad tam ještě nějaké nezničené najdu.

seabee píše: ↑30/6/2024, 13:06 No oni ti Sudeťáci na svážných cestách dělali co 10 - 20 m pěkně vydlážděné příčné trativody

Ty jsou běžné dodnes i mimo Sudety, bývají ze dvou kuláčů sbitých pár prkýnkama k sobě a zapuštěných do úrovně cesty.

Alfik píše: ↑30/6/2024, 20:11

seabee píše: ↑30/6/2024, 13:06 No oni ti Sudeťáci na svážných cestách dělali co 10 - 20 m pěkně vydlážděné příčné trativody

Ty jsou běžné dodnes i mimo Sudety, bývají ze dvou kuláčů sbitých pár prkýnkama k sobě a zapuštěných do úrovně cesty.

Jo. ty se zanášejí stejně jako ty profily a navíce kvůli kramlím obtížně čistí. Sudeťáci byli důkladnější. Já pamatuji i v karlovarských lázeňských lesích a v Krušných horách žlábky pěkně dlážděné z plocháčů. Až tam v září zase dám "srdeční cestu", doufám, že ještě nějaké najdu.

Nevím proč a nevím kde mi dneska Našel cloud fotky z té cesty před pěti lety: Pozor, protože jsem fotil dolů - souběžně se svahem, tak to jako spád nevypadá(jak zjistili Cimrmanovi žáci ) ale je. Podle pana ředitele ochrany přírody to:
a/ není cesta
b/ žádné závady nebyly v terénu zjištěny
c/ škody už těžař odstranil.
Na té nezaostřené foto už byl potůček, valící to dolů.

Půjde to i bez fosilních paliv. Pátá největší ekonomika světa už 100 dní funguje pouze na obnovitelné zdroje
Více než sto dnů fungování energetické sítě výhradně na obnovitelné zdroje. Přesně to se podařilo páté největší ekonomice světa - Kalifornii. Její plány na dosažení čisté nuly do roku 2045 se díky současnému tempu zdají být už jen formalitou. Kalifornie, pátá největší ekonomika světa, dosáhla významného milníku v oblasti čisté energie. Od 7. března 2024 do 28. července 2024 dodávala stát každý den 100 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tento rekordní úspěch přináší naději a inspiraci pro ostatní státy i země po celém světě, které se snaží o přechod na udržitelnou energetiku.

https://energozrouti.cz/clanek/pujde-to ... .sznhp.box

Jó Kalifornie! - Tam jsem taky nebyl

Rok má 8760 hodín.
Kalifornia, subtropická krajina - 30ta-42ta rovnobežka, 3500 slnečných hodín. V zime slnko 40 stupňov nad obzorom.
Nemecko - 48ta-54ta rovnobežka, 1800 slnečných hodín.V zime slnko 20 stupňov nad obzorom. Bez silného vetra na pobreží by bola ich snaha o OZE v háji.

Další věcí je, že se odtud hromadně stěhuje průmysl, takže patrně spotřeba klesá. Protože je to celé spíš náboženství, zavedla si Kalifornie, kde jsou tak dobré podmínky pro alternativní zdroje energie zároveň nejpřísnější protiindustriální zákony. No ale protože sluníčko svítí i v Texasu, stěhují se všichni tam - navíc má Texas o mnoho nižší spotřební i korporátní daně.

Naposledy jsem zaregistroval Muska jak se vřele vyjadřuje k podnikatelskému a životnímu prostředí v Kalifornii
https://www.cnbc.com/2024/07/16/elon-mu ... y-law.html

BTW. z SF a LA se stávají města duchů a tam by slovy klasika "opravdu chtěl žít každý... kromě mě teda".

Aj Martin Šopor sa predisponoval radšej na Floridu.

Poslední doba ledová.

Ancallus lake-Balt byl jezero. Trochu divný, takhle na severu.

To je totiž nějaký zmatený obrázek. Na vrcholu poslední doby ledové sahal pevninský ledovec mnohem víc na jih. Obrysy pevniny by mohly odpovídat vrcholnému glaciálu, ale mapa ekosystémů ne (ve střední Evropě nebyly plošně lesy), a to jezero místo Baltu je taky až záležitost až raného Holocénu (možná už pozdního glaciálu, nejsem si jistý, ale šlo by to snadno dohledat). Česky se jmenuje Ancylové, podle dominantního vodního plže (česky "kamomil").

Upravna uhlí Komořany , 26.7 odjel ze seřaďovacího nádraží "Washington" , poslední vlak s uhlím do stanice Kladno -Dubí
zdroj" k-report,net