PALBA.CZ

Kopaka: aj to je moznost....
Nasiel som konecne dnesne vysielanie o Armate



edit: video link zmeneny na youtube

možný význam písmen pre voľbu munície
B - bronebojnyj - priebojný
O - oskoločnyj - trieštivotrhavý
K - kumulatyvnyj - kumulatívny
U - upravľaemyj - riadený (riadená strela)
S - steržnevoj - kartáč alebo specialnyj - špeciálny (nech už to znamená čokoľvek) - a nemýľte sa, že kartáč je nezmysel, nie tak dávno, po roku 2002, bol zavedený aj do výzbroje M1 Abrams (vývoj bežal od roku 1999)

Spriahnutý guľomet skoro určite nebude volený medzi kanonovou muníciou, oveľa skôr bude mať proste samostatnú spúšť na ovládači zamierenia

Alchymista, asi to bude tak...

Inak prevodovka ma 8 rychlosti v pred a 8 vzad
FCS ma automaticke sledovanie ciela...

Jednoducho aj pre nerustinarov stoji za pozretie....

Dzin píše:Alchymista
Co se týká reakční doby, je to podle zběžného rozfázování mezi 50 setin sekundy až sekundou. Ale daleko zajímavější věci, třeba jestli má automatické sledování cíle nebo ne, to z tohoto nepoznáš, protože jak zaměřuje, tank provádí pohyb na pohyb ovládacího prvku a ukončího s ním. Takže jediné co zjistíš je, že má odpovídající citlivost při doměření malé odchylky, ale zda dokáže automaticky sledovat cíl nevíš.

Jediné co tu provádí je nastřelení zbraně aby lafetace odpovídala rozptylu a z toho, jak byl nastřelen rozptylový terč to vypadá, že odpovídá.

V tom dokumente vyššie,ukazujú funkciu automatického vedenia cielov,možnosť fungovania s dvojčlennou osádkou a možnosť do budúcna diaľkovo ovládanej a robotizovanej verzie ako prechod na tanky-roboty bez priestoru pre osádku.

[quote="Alchymista"
S - steržnevoj - kartáč alebo specialnyj - špeciálny (nech už to znamená čokoľvek) - a nemýľte sa, že kartáč je nezmysel, nie tak dávno, po roku 2002, bol zavedený aj do výzbroje M1 Abrams (vývoj bežal od roku 1999)[/quote]

Za Sovětského svazu byla vyvynuta munice ráže 125mm která obsahovala spoustu fragmentů (jehličky). Měla časovací zapalovač a explodovat měla v prostoru nepřítele. Už si ovšem nepamatuji kdy přesně to bylo. Kartáčovou munici (canister) měl USA už za druhé světové války a to ráže 76mm (M363), následovala munice 90mm (M336 a M377, nasazená ve Vietnamu) a 152mm (M625).

Alchymista píše:možný význam písmen pre voľbu munície
B - bronebojnyj - priebojný
O - oskoločnyj - trieštivotrhavý
K - kumulatyvnyj - kumulatívny
U - upravľaemyj - riadený (riadená strela)
S - steržnevoj - kartáč alebo specialnyj - špeciálny (nech už to znamená čokoľvek) - a nemýľte sa, že kartáč je nezmysel, nie tak dávno, po roku 2002, bol zavedený aj do výzbroje M1 Abrams (vývoj bežal od roku 1999)

Spriahnutý guľomet skoro určite nebude volený medzi kanonovou muníciou, oveľa skôr bude mať proste samostatnú spúšť na ovládači zamierenia

Dzin píše: Za Sovětského svazu byla vyvynuta munice ráže 125mm která obsahovala spoustu fragmentů (jehličky). Měla časovací zapalovač a explodovat měla v prostoru nepřítele. Už si ovšem nepamatuji kdy přesně to bylo.

Pre 125 mm tankové kanóny bola vyvinutá šrapnelová/kartáčová strela 3Š7 Voron.

Edit: "B - bronebojnyj - priebojný" sa myslí podkaliberný?

"B - bronebojnyj - priebojný" sa myslí podkaliberný?

Najskôr ano, pre 125mm TK iný ani neexistuje, pokiaľ viem, len podkalibrové šípové APFSDS (u hladkej hlavne vlastne ani iné byť nemôžu).

Rusi používali klasické kartáčové strely pred vojnou a cez vojnu hlavne pre 45 a 57mm protitankové kanóny a pre 76,2mm pevnostné kanóny. U "poľných diel" sa používali šrapnely - OF strely s časovými zapalovačmi.
"Ihličkový šrapnel" 3Š7 som zatiaľ nevidel (alebo aj videl ale nepoznal, mal by fungovat so elektronickým systémom časovania zapalovačov AJNET na tankoch T-80U a T-90), 3Š1 pre 122mm hufnice a 3Š2 pre 152mm hufnice som videl, existujú aj 125mm 3Š8 Ajnet a 3OF82 Teľnik ako šrapnelové strely, ale "klasický kartáč" ako M1028 pokiaľ viem, zatiaľ nie.

"Kartáč" je dobrý len "nablízko", tak do 500 metrov s oceľovými a olovenými telesami, a do cca 750-800 metrov s wolframovými telesami. Oproti šrapnelovým strelám má ale jednu podstatnú výhodu - netreba sa zdržovať určovaním diaľky a časovaním zapalovaču, takže náboj môže byť pripravený v hlavni a odpálený okamžite pri objavení sa cieľa, čož je napíklad v meste dosť výhoda.

Velký obrázek

Obrázek je vizuálně zmenšen. Zobrazit v plné velikosti

Tu je popis z obrazovky

a tu je predpokladaná munícia

Alchymista píše:Oproti šrapnelovým strelám má ale jednu podstatnú výhodu - netreba sa zdržovať určovaním diaľky a časovaním zapalovaču, takže náboj môže byť pripravený v hlavni a odpálený okamžite pri objavení sa cieľa, čož je napíklad v meste dosť výhoda.

Tuto nevýhodu překonávají moderní tříštivotrhavé resp. univerzální střely s automaticky programovatelným zapalovačem. Pro ráži 120mm existují (obě), v ráži 125mm jsem zaznamenal tvrzení, že by také měla existovat (tříštivotrhavá), ale zatím vůbec nic bližšího.

kenavf píše: V tom dokumente vyššie,ukazujú funkciu automatického vedenia cielov,možnosť fungovania s dvojčlennou osádkou...

Super, takže konečně by se vyrovnali moderním západním tankům. Mají o tom něco blížšího, nebo jen konstatují, že to mají?

Dzine az na to, ze automaticke sledovanie ciela ma uz T-72B3

edit: ak som spravne pochopil co opisuje Dzin tak pre 125mm kanon robia taky HE-MP Izraelcania
http://www.imi-israel.com/home/doc.aspx?mCatID=68629

Dzin - to ale vyžaduje mať systém programovania zapalovačov po nabití náboja - buď bezprostredne pred výstrelom alebo indukčný systém na ústí hlavne. A lezie to tiež do peňazí - nekontaktne programovateľné zapalovače sú relatívne veľmi drahé. Klasický kartáč je naopak relatívne veľmi lacný. Druhá vec - zmeranie diaľky trvá síce sekundu, ale to môže byť aj rozdiel medzi tým, či pancierovník stihne vystreliť alebo nie. A mrak telies z kartáču, letiaci na postavenie pancierovníka má tiež obstojnú šancu, že letiacu strelu niektoré teleso zasiahne.Čiže pri boji na malé diaľky do 500-700 metrov je kartáč vhodnejší, nad 700-800 metrov je už jednoznačne výhodnejšia programovateľná munícia (kartáč proste ďalej nedostrelí a aj rozptyl telies je už veľký).

Rabo - skôr bola strela celá čierna, 3P-11 alebo skôr 3BK29I

klingy píše:Dzine az na to, ze automaticke sledovanie ciela ma uz T-72B3

edit: ak som spravne pochopil co opisuje Dzin tak pre 125mm kanon robia taky HE-MP Izraelcania
http://www.imi-israel.com/home/doc.aspx?mCatID=68629

Oki, nenapsal jsem to jasně, trochu to rozvedu. Ono to není tak jednoduché. Automatické sledování cíle jsou dva typy, jeden starší a druhý modernější. Oba se bohužel nazývají poměrně stejně. Proto je vždy důležité, mít popis co to přesně dělá. V angličtině se to obvykle rozděluje a prvnímu se říká "auto target tracker" a druhému "automatic target tracking", ale není to dogma a výrobci (státy) rádi zaměňují, neřkuli i odborná veřejnost v tom nemá jednoznačný postoj.

Takže první systém je o tom, že střelec zaměří cíl a drží ho v zaměřovači. Tank potom vypočítává sám prvky palby. Tenhle systém je poměrně starší, objevuje se už u prvních tanků třrtí generace. Druhý systém je ale nepoměrně sofistikovanější. Zde se role poněkud obrací a je to tank, kdo sleduje cíl. Funguje to tak, že velitel označí cíl a tank si ho uloží do paměti a zahájí jeho sledování (pokud je to možné). Střelec se potom jenom na něj přepne a potvrdí ho jako cíl ke zničení, tedy na něj vystřelí. Sledování a výpočet prvků palby dělá tank, střelec funguje jen jako konečná rozhodovací instance (potvrdí tanku, že má cíl zničit). Je to daleko novější věc, až současného tisíciletí.

Takže T-72B3 má právě onen první typ. Proto by bylo zajímavé, co je u Armety míněno tím automatickým sledováním.

Alchymista píše:Dzin - to ale vyžaduje mať systém programovania zapalovačov po nabití náboja - buď bezprostredne pred výstrelom alebo indukčný systém na ústí hlavne. A lezie to tiež do peňazí - nekontaktne programovateľné zapalovače sú relatívne veľmi drahé. Klasický kartáč je naopak relatívne veľmi lacný. Druhá vec - zmeranie diaľky trvá síce sekundu, ale to môže byť aj rozdiel medzi tým, či pancierovník stihne vystreliť alebo nie. A mrak telies z kartáču, letiaci na postavenie pancierovníka má tiež obstojnú šancu, že letiacu strelu niektoré teleso zasiahne.Čiže pri boji na malé diaľky do 500-700 metrov je kartáč vhodnejší, nad 700-800 metrov je už jednoznačne výhodnejšia programovateľná munícia (kartáč proste ďalej nedostrelí a aj rozptyl telies je už veľký).

Ten systém je součástí modernizačních balíčků západních tanků, např. Leopard 2A7. Navíc nemáš pravdu, to změření dálky je stejně rychlé jako palba kartáčem. Protože to probíhá automaticky při zaměření tanku na cíl a střelec nemusí ještě navíc měřit dílku. Jen zaměří cíl a vystřelí. Úplně stejně jako kartáčem.

Hmm skusim zistit ako to presne ako to je u Sosny, pretoze u T-90MS automaticke sledovanie ma, u stareho 1A40-1M sa udava poloatomaticke sledovanie ciela...
Co sa tyka Armaty automaticke sledovanie ciela je vidno od cca od 40 minuty...

klingy píše:Hmm skusim zistit ako to presne ako to je u Sosny, pretoze u T-90MS automaticke sledovanie ma, u stareho 1A40-1M sa udava poloatomaticke sledovanie ciela...
Co sa tyka Armaty automaticke sledovanie ciela je vidno od cca od 40 minuty...

Narazil jsem toliko na to, že některé(?) tanky modernizace T-72B3 by měly kompletně převzít SŘP (KŘP) z T-90AM (MS) a tuto schopnost mít mají. Ono je to ale vždy takové všelijaké, co se informací týká. T-72B3 třeba má disponovat systémem hunter-killer, ale současně velitel nedisponuje panoramatickým zaměřovačem a tudíž do určitých úhlů se může podívat jenom tak, že současně natočí věž (což je identický problém jako u T-90S). Neumím si proto představit, jak tohle nějak plnohodnotně sladí. Ale zase je tu modernizace biatlonová, které už panoramatický zaměřovač pro velitele má.
Jak píši, je v tom docela zmatek co jaká ruská (pod)verze má nebo nemá.

Je v tom zmatok, to je pravda, a aj Rusi sa v tom stracaju, no onno problem je vyska budky zameriava ESSA/SOSNA, keby tie budky boli nizsie tak aby sa dala pouzivat celokruhovo velitelska vezicka a este vybavena zameriavacom (nieco na sposob RWS) tak by to bolo najidealnejsie riesenie...

Super, takže konečně by se vyrovnali moderním západním tankům. Mají o tom něco blížšího, nebo jen konstatují, že to mají?

Pozor , už Sov tanky dávali väčšiu schopnosť veliteľom ako niektoré tanky NATO. Ukážkou je M1A1 kde veliteľ mal nižšiu schopnosť pozorovania ako u T-80 / 64 a novšie T-72 a v noci lepšiu ako u verzii Leo- 2 bez veliteľského termovízora.
T-90 má určite schopnosť dublovania. Ale zase ide o troška preceňovanú schopnosť. Veliteľ má určiť cieľ a strelec tam strieľať. Neviem si predstaviť ako budú dvaja riadiť vežu a každý na iný cieľ. Skôr mi to smeruje k dvom ľuďom a Ruská cesta k tomu bude mať najrýchlejšie.

Takže T-72B3 má právě onen první typ. Proto by bylo zajímavé, co je u Armety míněno tím automatickým sledováním.

Počítač a optika . Staršie systémy vedeli sledovať do momentu skrytia cieľa a nové objavenie cieľa zase spôsobovalo nové hľadanie počítanie atď. Nový systém vie na základe siluety, rýchlosti a asi aj iných hodnôt okamžite sledovať cieľ aj po skrytí a novom "vykuknutí". Rýchlejšia reakcia .

rabo píše:Ukážkou je M1A1 kde veliteľ mal nižšiu schopnosť pozorovania ako u T-80 / 64 a novšie T-72 a v noci lepšiu ako u verzii Leo- 2 bez veliteľského termovízora.

Testy T-80 ve Švédsku zrovna jeho schopnost působit v noci hodnotí velmi nízko. T-72/64 nehodnotí, ale vzhledem k tomu, že neměli lepší přístrojové vybavení než T-80 na tom nebudou nijak lépe.

Ukážkou je M1A1 kde veliteľ mal nižšiu schopnosť pozorovania ako u T-80 / 64 a novšie T-72 a v noci lepšiu ako u verzii Leo- 2 bez veliteľského termovízora.

To je velmi nepřesné tvrzení.

Velitel T-72 měl k dispozici vlastní panoramatický zaměřovač, na jímž zjištěný cíl mohl "z pod poklopu" natočit věž, to ano.

Jenže u Abramsu sice velitel neměl vlastní panoramatický zaměřovač, ale jeho poklop má nikoli dvě, nýbrž tři polohy -- zavřeno, ponadzvednuto a otevřeno --, přičemž ve druhé může koukat normálním dalekohledem "z pod krytu". Natáčet věž na cíl může velitel Abramsu jednodušeji a rychleji, než velitel T-72 (jediným tlačítkem) a k tomu má k dispozici vlastní okulár do primárního optického kanálu střelce.

Takže oproti T-72/64/80 chyběl veliteli M1 vlastní zaměřovač, díky čemuž musel na cíl zaměřovat "od ruky", a možnost se dívat se zvětšením z úplně zavřeného poklopu.

http://www.armadninoviny.cz/lovec-ruske ... lot-m.html

Pobavil mě ten titulek... Oplot není v UA fyzicky zaveden, jediných 10 ks má Thajsko, ale už to loví Armatu...

AAron najma z SPR prevzatym z T-80