Juraj Tichý píše: ↑4/8/2024, 15:19
Po výmene všetkych amalganovych plomb, sa mi prestali kaziť zuby. Kto by to bol povedal, že keď človek zo seba odstráni jed, zrazu nemá problém.
Je skvelé, ze vedci vyriešili jeden problém z tritisíc, pri spaľovaní uhlia. Ešte zvyšných "2999"
To ti gratuluju! Je to důkaz, že příroda má nespočet procesů, cestiček a reakcí a nejde na ní uplatňovat lineární kauzalitu z matematiky nebo techniky. Proč to píšu: Koncem devadesátých let byla ve Švédsku ukončená dlouholetá studie několika tisíc obyvatelek pobřeží s vysokou konzumací ryb, zkoumající expozici rtutí, která se začala v rybách ve Skandinávii ve zvýšené míře projevovat, pravděpodobně kvůli exhalacím z britských a dalších
uhelných elektráren a převládajících směrů větru. Aby byly výsledky průkazné, stanovil výzkumný tým omezení - korekci podle počtu amalgámových plomb v ústech zkoumaných jedinců. A světe div se, čím více plomb, tím byly ženy zdravější - nebylo to nijak výrazné, ale bylo to průkazné. Protože to nebylo účelem zkoumání a byl to vedlejší, nezkoumaný výsledek, bylo závěrečné hodnocení vědecky korektní a opatrné, nicméně potvrzující. Proč zkoumali ženy už si nepamatuji - vyšší věk dožití? nižší expozice jinými škodlivinami (tabák, samohonka)?
Jako zainteresovaní jsme o tom uspořádali tiskovou konferenci, novináři přišli, popili, pojedli na nic se nezeptali a nic taky nikam nenapsali. V té době ziskuchtiví zubaři prováděli rádi tu prasárnu, že v rámci zásad celostní medicíny hromadně odvrtávali amalgámové plomby, tj. zbytečně rozprášili do ústních sliznic miligramy rtuti. A absorpce látek ústními sliznicemi je mimo diskuzi.
Ty výsledky ze Švédska by mohly mít jedno logické vysvětlení: stříbro, jako hlavní složka dentálního amalgámu má dezinfekční účinky. Za napoleonských válek (možná ještě dřív, nevím) se prodlužovala "životnost" vody, dopravované z větších dálek za jednotkami vhozením stříbrné lžičky, nebo mince. Stejný efekt využívají "protipachové" ponožky - stříbrná vlákna v tkanině omezují množení bakterií. Ale vědecké zkoumání na prokázání užitečnosti amalgámu se fakt nevedlo. Jenom se konstatovalo, že za dvě stě let použití nebyly zaznamenané žádné alergické reakce ze strany pacientů. Zavedením fabricky vyráběného kapslovaného amalgámu se také odstranila možnost předávkování rtutí v důsledku lidské chyby a přímý styk zubařského personálu s látkou. Různé skloionomerní a jiné "plastové" plomby rozhodně tak dlouhou dobu aplikace nemají - takže za 200 let uvidíme?
Slyší-li nechápaví, podobají se hluchým.
Hérakleitos z Efesu, zvaný Skoteinos (Temný – asi 544-484 př.n.l.),