PALBA.CZ

Zkušenost 1
phk na 23. 5. 2012 v 18:19 řekl:

Dobrý den,

Občas zavítám na tyto stránky a se zájmem čtu zdejší diskuzi. K tématu 805 Bren zde padá mnoho názorů s nimiž je potřebné vést diskuzi.

V průběhu měsíců října 2011 až února 2012 jsem se spolupodílel na uživatelských zkouškách výše zmíněné zbraně ve verzi A1 . Tyto zkoušky neprobíhaly v rámci AČR. Cílem zkoušek bylo ověřit životnost a opotřebení jednotlivých dílů a součástek zbraně v podmínkách blížících se realitě nasazení zbraně. V průběhu devíti dnů bylo vystříleno cca 9000 ks nábojů ve všech režimech zbraně. Doba trvání střelby byla stanovena na 2 hodiny denně, během níž bylo vystřeleno dvěma střelci 1000 nábojů ( každý 500 ks).
Použitá munice – 5,56 / 45 NATO ; SS 109/ 62 grs ; výrobce Sellier \ Bellot.
Klimatické podmínky byly standartní pro toto období, mimo dvou dnů kdy v jednom dni klesla teplota na – 18°C a v druhém na – 22°C.
Každý měl k dispozici dva zásobníky které sám plnil , když druhý střílel. Pauzy byly pouze při výměně sady 8 terčů o velikosti A4. Tyto sady byly vyměněny čtyřikrát v průběhu jedné dvouhodinovky.
Testování probíhalo jak z statických pozic vleže, kleče a stoje, tak za pohybu na vzdálenosti od 3 do 150 m.
Použité zaměřovače – EOTech 552. A65/1 a Trijicon ACOG 4/32 + Burris FastFire II.
Celý test probíhal na jedné zbrani.

Průběh testování zbraně probíhal bezproblémově do vystřelení cca 850 ran. Po vystřílení tohoto počtu ran nebylo možno držet předpažbí holou rukou bez rukavic, a došlo ve třech případech k závadě, z nichž dvě znemožnily střelbu.
V prvním případě došlo k utržení dna nábojnice rotačním závorníkem (kleštěmi nářaďového nože odstraněn zbytek nábojnice z nábojové komory).
V druhém případě vzpříčení vyhazovaného a podávaného náboje v zásobníkové šachtě (vyjmutí zásobníku a odstranění dvěma prsty v rukavici, nábojnice s nábojem vypadly zásobníkovou šachtou)
V třetím případě při odložení zbraně na stůl došlo k přepálení tříbodového řemene o rozpálenou hlaveň.
Po skončení střelby byla zbraň prohlédnuta a zkontrolováno uchycení čepů a šroubových spojů zda nedošlo k uvolnění.
Zbytky prachových zplodin znečišťující ústrojí závěru a ústí zásobníkové šachty + prach a šupinky rotačním závorníkem ,, sežraných nábojnic“, dle mého soudu podstatně méně než při vystřelení stejného počtu nábojů z jiné zbraně stejného určení. Odfoukla toho zřejně dost. V této souvislosti mne napadá, jak na tom bude A2 vzhledem k délce hlavně.
Tolik k nepříjemnostem a závadám jichž jsem byl přímo účasten.

Můj celkový dojem ze zbraně je pozitivní. Proběhla i zkouška rozptylu po vystřelení cca 100, 300, a 500 ran střelbou v poloze vleže na 75 m, střílenou jednotlivými ranami, použit byl kolimátor ACOG 4/32. Pětiranná položka vykazovala rozptyl po sto rannách 19 mm opsané kružnice ( nejhorší 26 mm ), třista ran nejlepší 26 a nejhorší 32 mm, pět set ran nejlepší 30 a nejhorší 42 mm. Nejsem žádný Vilém Tell nebo závodník, jakou roli v tom hrály schopnosti, únava, štěsí ,náhoda atd. to nechám na každém.

Ergonomie zbraně je téma na delší povídání. Každý má jinou postavu a ruku, používá ty nebo jiné rukavice, má brýle, přilbu atd. Na začátku testů jsem měl problém s přepínáním poloh zajištěno, jedna, double a dávka. Test probíhal i tak, že kolega v jedné úloze řekl číslo terče a způsob palby. Např. šest double ( terč č.6, dvouranná dávka), nebo 2 5 3 double jedna double, a tak pořád dokola. Přerušil jsem střelbu a nasušil . Nezvyk se vytratil během třetího dne testů.
Jsem přesvědčen že Bren v této konfiguraci je jako standartní zbraň vhodná pro 95% uživatelů.
Jsem levák, kolega pravák, tak že jsem střílel v pravé konfiguraci zbraně ( napínací páka, pažba). Problém nastal při uchycení řemene. V tříbodovém upnutí docházelo k sražení vystřelených nábojnic zpět do závěru zbraně. Nový náboj byl nabit, vystřelený vyhozen, a odražen od řemene zpět do závěru. Závadu jsem zpočátku řešil pravou rukou odražením uskříplé nábojnice. Když ale po vystřílení dvou zásobníků jsem desetkrát odrážel nábojnici, tak jsme problém definitivně vyřešili jiným uchycením řemene a bylo po problému.

Dokážu pochopit uživatele co v porovnání hmotnosti mezi plně ověšenou M4 a 805 A1 je znechucen hmotností. Je nutno jsi uvědomit že konstrukce zbraně, procento a poměr použitého materiálu ( plast/kov) je jiné. Tento stav ale zřejmě vyšel ze zadávacích podmínek tendru na multirážový komplet zbraně. Jinak by bylo těžko pochopitelné, proč je tato zbraň používající standartní ráži NATO, dimenzována na podstatně výkonější ,, krmivo“ a pro používaný náboj je tam toho ,, masa“ více než dost.
S tím souvisí zřejmě i zásobníková šachta se zásobníky. Nenapadá mne jiný rozumný důvod než multirážová koncepce.
Taktéž zvolený náboj není žádný zázrak a o jeho spolehlivosti již bylo zřejmě napsáno vše.
Přes všechny peripetie jsem přesvědčen, že zvolená cesta konstrukce je správná. Taktéž se domívám že CZUB všechny případné připomínky a podměty vezme v potaz a případné komplikace vyřeší, neboť jak se můžeme na webu dočíst, konstrukce 805 je modulární koncepce. Jde jim přece o chleba, a v dnešní době se chyby a prohřešky neodpouštějí, zvláště v byznysu jako je zbraňařina.

Primárním cílem bylo ověřění životnosti a opotřebení zbraně. Někdo někde spočítal že voják nese X kusů munice a v intenzivním boji, je-li průměrně inteligentní spotřebuje Y munice do hlavní zbraně + rezerva = 500 ks. To celé krát dva. Po odstřílení 1000 ran zbraň putovala do fabriky kde měla být změřena. Všechny díly od začátku do konce byly původní, měnit se mohly jen při zničení nebo kdyby znemožnily další funkci zbraně, k čemuž při zkouškách u nichž jsem byl přítomen nedošlo.
Kdo měl na zbrani výše zmiňované zaměřovače a porovná to s dodávaným standartním zaměřovačem, tak musí konstatovat že rozdíl je značný, a dle mého názoru standartně dodávaný zaměřovač sráží 805 dolů.
Vysoká hmotnost je dle mého názoru způsobena jak multirážovou komcepcí tak pravděpodobně zadávacím protokolem tendru ( který mi není znám), a způsobem provádění vojskových zkoušek.
Když se technolog podívá do druhů dodávaných materiálů jenž jsou k dispozici, zjistí vlastnosti materiálů a požadavky na ně kladené ve finálním produktu, tak je to vždy kompromis. Dle mého soudu je pro výrobce vždy přijatelnější vyšší hmotnost než únavové praskliny na těle zbraně,praskající závorníky atd. Bren svým určením není zbraň na dělání děr do papíru na zastřešené střelnici.
Je tu chvilku a na všech zbraních co jsou tu podstatně déle a prodělali několik válek je pořád co zlepšovat, neboť vývoj jde neustále dopředu, a kdo zamrzne prohrál.



Zkušenost 2
Aleš Opata na 16. 5. 2012 v 13:30 řekl:

Zajímavá debata. V řadě věcí velice racionální s reálným návrhem řešení a v některých bodech v rovině ne příliš profesionální ale AČR vlastní. Rád bych reagoval na některé komentáře.
1)Použití BRENů v AFG.
O nasazení nové techniky do operace jsem rozhodl já. Důvody které mě k tomu vedly jsou extrémní klimatické podmínky a bojové operace probíhající v AFG. V podmínkách ČR všechna nová technika vykazuje minimální poruchovost, což v AFG neplatí. To samé platí u již dlouhodobě zavedené techniky a zbraní, např. u Sa 58 bylo v loňském roce evidováno na 90 závad. Kromě bojových zkušeností získáváme v Afghánistánu i zkušenosti v oblasti techniky, C4, zbraní atd. To je podle mě dobře a přispěje to k celkovému kvalitativnímu posunu. Protože jsme v rámci plánování počítali s tím, že může dojít k zvýšení poruchovosti techniky a vojenského materiálu, tak jsme tomu úměrně navýšily celkové počty. Například v oblasti ručních zbraní pořád zůstává na místě v dostatečném množství k použití Sa 58 v provedení BT nebo King Gun. Obrněných transportérů je v AFG tolik, že vychází jeden na 2 – 3 bojovníky. 4.OMLT a 9.PRT prošlo klasickou 6 měsíční přípravou do mise s útočnou puškou BREN a žádné zásadní nedostatky se neprojevily.
2)Ticho o závadách Brenů.
Nemyslím, že je to pravda. Závady na všech zbraních v AFG byly odborníky jednotlivých jednotek velice přesně popsány včetně fotodokumentace a předány pracovnímu týmu Ve Spod a sekce vyzbrojování, kteří celou věc standardní formou a velice intenzivně řeší s CZUB.
3)15 na 2 nebo R.
Tyto tresty je oprávněn udělovat v AFG pouze jeden člověk a velitelé jednotlivých jednotek to rozhodně nejsou. Navíc každý voják má právo se odvolat podle zákona proti rozhodnutí nadřízeného. Upozorňuji, že trest 15 na 2 probíhá v režimu správního řízení. „R“ neboli repatriaci mohu provést pouze já a nikdo jiný. Za dva roky, co jsem ředitel SOC jsem rozhodl o repatriaci pouze v případě závažného porušení kázně, závažných zdravotních nebo rodinných důvodů. Nikdy jsem nerozhodl o repatriaci z důvodů kritiky vojenské techniky nebo materiálu. Naopak, řada kritických pohledů mých podřízených vede ke kvalitativnímu posunu vybavení a zabezpečení našich jednotek v operaci ISAF.
4)Pan Rovenský a Indie.
Zajímavá spekulace. O nasazení útočných pušek Bren bylo rozhodnuto dlouho předtím, než Indie začala řešit tendr na pušky. To vím docela přesně. Na druhou stranu je pravda, že každá firma, která má svůj výrobek zaveden v armádách NATO má výhodnější podmínky. Ale proč ne.

Na závěr musím říct, že všechny státy působící v AFG řeší podobné problémy s výzbrojí, komunikačními prostředky, technikou atd. Podle mě je to dobře, protože každá taková zkušenost nás posunuje v problematice malých válek dopředu. Například před třemi lety málo kdo v AČR věděl co je to COIN, problematika první pomocí na bojišti byla dlouhodobě podceňována atd. Dnes jsme se v těchto oblastech posunuli hodně dopředu a to proto, že v AČR je kromě stovek chronických kritiků všeho také spousta vojáků, kteří kromě kritiky dokáží také navrhnout řešení a nebojí se ho důsledně prosazovat.


Zkušenost 3
Pařmen na 8. 5. 2012 v 13:44 řekl:

Lze souhlasit s Ivem, že téma CZ805BREN by si zasloužilo, zejména po zmíněné reportáži, samostatnou diskusi. Zatím tady zaznívají samé negativní reakce na spolehlivost, ergonomii, technologické či funkční řešení. Nebylo by asi od věci vždy do poznámky dát, kolik ran dotyčný komentátor z CZ805BREN nastřílel, to by jeho slovům pravděpodobně dodalo trochu váhy. Jinak se totiž vesměs jedná o komentáře typu JPP od nezúčastněných informovaných laiků. k poznámkám Iva:
1. Příliš ostrá napínací páka – hmm, může být, slyším poprvé. Vzhledem k tomu, že se jedná o vyjímatelný díl v ceně řádu korun lze předpokládat, že dojde k různým „tuningům“ v režii soukromých zbrojířů, nedoje-li dokonce k tovární výrobě. Vojáci si na zbraně kupují podobné „vychytávky“ (na Sa vz.58 jich je myslím také dost). Natahování POD tělem zbraně po vložení zásobníku? Rozhodně úkon hodný eskamotéra!
2. Přeřaďovač pojistky – řekl bych, že je záměrem aby jediná poloha kdy přeřaďovač nevadí prstu NAD spouští je v poloze“zajištěno“. V jiném případě totiž hodlám vést palbu a prst mám na spoušti. Pokud ho mám nad spouští, ihned mě přeřaďovač upozorní, že mám odjištěno. Velikost – srovnatelná s Sa vz.58. Smysl dvouranné dávky – M4 má třírannou a je zjištěno, že třetí rána už jde mimo, druhá ještě zasáhne cíl. Střelba dubly je zaužívána myslím dost. Jinou věcí je rozsah voliče a plně automatický režim.
3. Natahování zbraně v odjištěné poloze – nejde o takové unikum, ale řekl bych že českému vojákovi by bylo bližší natahování při „zajištěno“. Otázkou je technologické provedení, nejsem konstruktér.
4. Velikost zásobníků – důvodem je myslím použití plastů. Vytažení ze sumky problém není, horší je vracení zpět, ale na odkládání prázdných zásobníků v boji je odhazovák. Stejně jako v případě natahovací páky je zásobníková šachta vyměnitelný díl, takže lze očekávat výrobu šachet pro zásobníky M4/MAGPUL. Záměrem výrobce je ale donutit uživatele používat jeho zásobníky, takže pokud k tomu nebude donucen zahraničním zákazníkem (Indie?), jiné šachty vyrábět nebude.
5. Meopta vs Aimpoint – shodneme se, že funkčně jsou srovnatelné, rozměrově má Ivo pravdu, údaje o výdrži neznám (40000 hodin = 4,5 roku je poměrně dost).
Příklady z mise: Asi bych taky mohl posloužit pár příklady. K příkladům Iva bych poznamenal, že není asi požadováno vystřílet 6 zásobníků v rychlém sledu (skoro celý palebný průměr). Řekněme, že jsem ve stejných podmínkách vystřílel tři zásobníky a k žádné nevratné změně nedošlo. U Sa vz.58 v takové chvíli došlo ke vznícení předpažbí, zamrzání v zimě mu taky nebylo úplně cizí. CZ805 BREN je zbraň nové generace a možná i proto je vhodné střelce zaškolit na údržbu a obsluhu, než se vrhnu na střílení. Příslušníci jednotek nasazených v současnosti v zahraničí takovým školením prošli.
Ke zbytku Ivova příspěvku se vyjadřovat nebudu.
Ohledně názoru 601.skss: Osobně jsem mluvil s bývalým instruktorem střelecké přípravy od 601.skss, který po zmiňovaném testování na BREN pěl samou chválu. Asi to bude o osobním názoru.

Pařmen na 8. 5. 2012 v 15:13 řekl:

to Hery: děkuji za uvedení množství nábojů, které jste osobně z CZ805BREN vystřílel, což vzhledem k uváděnému odjezdu je zarážející, ale předpokládám že tam kam jedete (KAIA) to doženete 6 zásobníky naráz. Na rozdíl od Vás mám nastříleno cca 1500 ran a to i v prostředí, o kterém se tu mluvilo. Takže řekněme, že argumentace počtem zásobníků pro Sa vz.58 není úplně na místě, aktualní palebný průměr pro CZ805BREN znám poměrně přesně a trvám na tom, že 6 zásobníků je skoro celý palebný průměr.
O poruchách při „dvojdávce“ slyším poprvé a nikdo z mého okolí podobnému problému nečelil, ani jsem neslyšel o fatálních zraněních při rozborce. Doufám v rychlé uzdravení.
U Minimi se problémy nevyskytují, jste si jist? Mohu Vás ujistit, že vyskytují, stejně jako u všech jiných zbraní.