PALBA.CZ

Mne spíš trklo toto

Aktuálně už je rozhodnuto o tom, že do roku 2028 ministerstvo nakoupí zhruba tři tisíce kusů menších bezpilotních letounů za 1,9 miliardy korun. „To je první etapa, která počítá s vybavením pro nejnižší taktické jednotky. Následovat bude vrstva pro stupeň brigády a výše, půjde o specializované autonomní systémy, a nejen vzdušné, ale i pozemní,“ vysvětlil šéf rezortu obrany.

Tedy pro družstva apod.

pjaro77 píše: ↑9/7/2026, 15:24 Čo je na tom článku zaujímavého ? USA zaspalo rozvoj lacných útočných kamikadze dronov/križujúcich striel. Celú dobu sa sústredilo na výrobu dokonalých a drahých zbraní. Teraz zistili , že si lacné presné zbrane s pomerne ďalekým dosahom môže dovoliť kdekto a solídne nakopať do gulí jednotky US army (pozemnej), ohroziť ich základne a že im chýbajú CUAS obranné prostriedky.
Američania sa škrabú po hlave z faktu, že boje často rozhoduje viac masa nedokonalých zbraní viac ako super duper zbrane v obmedzenom množstve. Ten článok je snaha sa z toho nejako ideologicky vykrútiť.

Už na začátku války v Ukrajině jsme tu popisoval ,jak má USA a NATO širokou škálu dronů k dispozici, včetně malých, které jsou dnes tak oblíbené na Ukrajině a jejich pošty jsou obrovské. Na misích je ostatně používali i naši vojáci. Stejně tak i ty tzv. laciné kamikaze drony a křižující střely USA mají, akorát se jim dříve říkalo vyčkávací munice (loitering munition). Jediné kde "zaspal" je, že nevlastní velké zásoby těchto zbraní v počtech, které se nyní používají v bojích v Ukrajině. Je ale otázka, jestli je to tak nutně třeba.

Stejně tak nějaké "nakopání do koulí" US Army neexistuje. Nikdo to zatím pomocí těchto zbraní nedokázal a ani Írán, přes veškerou jeho propagandu. Jediné co, ukazuje se, že USA nemá dostatek levných zbraní k pokrytí celého spektra hrozeb. Ale obecně zbraně má, třeba sytém Phallanx, který brání americké základy, je levná a účinná zbraň proti dronům typu Šahed, kterými Írán útočí. Problém je spíše v zásobách těchto zbraní, ale to je problém všech států NATO, kdy se na tvoření skladových zásob posledních 30 let tolik nehledělo.

Naopak ten článek postihuje podstatu problému a varuje právě před takovým zjednodušením. Drony jsou rozhodně dynamicky rozvíjející se zbraňová platforma, ale to neznamená, že jsou absolutní a nebo, že představují jediný směr válčení pro budoucnost. To, že tak dominují současné fázi bojů v Rusko-Ukrajinské válce je primárně dáno tím, že obě země trpí nedostatkem dalších zbraňových systémů a proto je nahrazují drony. Ostatně boje mezi USA (a Izraelem) a Íránem ukazují, že drony samy o sobě nedokáží nic rozhodnout, způsobit silnému nepříteli podstatné ztráty a už vůbec ne zabránit devastaci vlastní země.

Práve o to ide, široká škála je kontraproduktívna, keď je z každého len malý počet.
Práve o tých počtoch sa bavíme, produkciu dronov hlavne menších je jednoduché škálovať.

Drony sami nedokážu nič rozhodnúť ale dokážu zdevastovať pozemné jednotky. US army pozemná nemá žiaľ nič, čo by zastavilo záplavu dronov ktorú nepriateľ vypustí na vzdialenosť pár desiatok kilometrov. Preto sa ani nepustí do pozemných žiadnych akcií proti Iránu.Hrozia príliš veľké straty. Bojové vrtuľníky sú taktiež ohrozené dronovými interceptormi a manpadmi.
Americké letectvo je veľmi silné ale ani to nezastavilo výrobné kapacity dronov/križujúcich striel takej krajiny ako Irán, pretože sú jednoduché na výrobu. A ako je vidieť, ich drony s dlhým dosahom a balistické rakety stále dokážu ničiť základne na celom blízkom východe.

pjaro77 píše: ↑10/7/2026, 09:32 Drony sami nedokážu nič rozhodnúť ale dokážu zdevastovať pozemné jednotky. US army pozemná nemá žiaľ nič, čo by zastavilo záplavu dronov ktorú nepriateľ vypustí na vzdialenosť pár desiatok kilometrov. Preto sa ani nepustí do pozemných žiadnych akcií proti Iránu.Hrozia príliš veľké straty.

Tak to je trochu hodně divoká hypotéza. USA se pro pozemní invazi nerozhodli zejména proto že od začátku neměli stanovené jasné strategické cíle operace. Tím pádem ani rozmyšlené a vyčleněné prostředky k jejich dosažení. Jak vojenské tak politické.

A ja tvrdím, že by to poriadne schytali. Nie jedno cvičenie s ukrajincami v europe ukázalo zraniteľnosť a nedostatočný tréning pozemnej armády proti dronom.

pjaro77 píše: ↑10/7/2026, 09:32 Práve o to ide, široká škála je kontraproduktívna, keď je z každého len malý počet.
Práve o tých počtoch sa bavíme, produkciu dronov hlavne menších je jednoduché škálovať.

Drony sami nedokážu nič rozhodnúť ale dokážu zdevastovať pozemné jednotky. US army pozemná nemá žiaľ nič, čo by zastavilo záplavu dronov ktorú nepriateľ vypustí na vzdialenosť pár desiatok kilometrov. Preto sa ani nepustí do pozemných žiadnych akcií proti Iránu.Hrozia príliš veľké straty. Bojové vrtuľníky sú taktiež ohrozené dronovými interceptormi a manpadmi.
Americké letectvo je veľmi silné ale ani to nezastavilo výrobné kapacity dronov/križujúcich striel takej krajiny ako Irán, pretože sú jednoduché na výrobu. A ako je vidieť, ich drony s dlhým dosahom a balistické rakety stále dokážu ničiť základne na celom blízkom východe.

- To je právě věc, kterou je třeba prodebatovat, protože to není tak úplně pravda. Třeba údery na zodolněné cíle, například mosty, přehrady apod, pokud vím, zde údery dronů moc nefungují je třeba použít sofistikované střely s velkou hlavicí a průbojností (Taurus apod.). Obecně platí, že nejefektivnější útok je více typy střel, ideálně větší množství dronů a klamných cílů a mezi nimi sofistikované střely schopné obrovské destrukce. Drony a klamné cíle rozptýlí obranu a umožní "těžkým vahám" velkou destrukci. K tomu ti potom stačí i relativně malý počet těchto zbraní. Proto by bylo nelogické je nemýt, ostatně Ukrajina se je stále snaží získat.

- Škálovat ano, ale jak jsem napsal, je to nedostatečné. Hlavně, pokud budeš chtít drony přiblížit účinnosti zmíněným sofistikovaným střelám, uděláš z nich de facto tyto střely se stejnou cennou.

- To je planý argument, dělostřelectvo taky nedokáže nic samo rozhodnou, ale dokáže zdevastovat pozemní jednotky, totéž letectvo, tanky prostě cokoliv, pokud se mu k tomu naskytnou podmínky. Neustále jen zohledňuješ situaci v Ukrajině jak se vyvinula, ale zcela pomíjíš, že je to kvůli tomu ,že jak Ukrajina tak Rusko mají nedostatek ostatních zbraní. První dva roky války to byla zcela jiná písnička a drony začali oba používat, protože nejsou schopni nasadit velké množství jiných zbraní, jako dříve.

Pokud by měli dostatek dalších zbraní, obrázek bojiště by vypadal zcela jinak. Nasazení dronů má taky svoje úskalí, například dnes používané drony řízené po optickém kabelu mají hroznou nevýhodu, že jsou "imobilní", tedy že operátor či ovládací stanice se nemůže pohybovat. Tím se stává zranitelný a pokud je zabit nebo stanice zničena, dron je ztracen. Stejně tak jejich použití v rámci manévrové jednotky je omezené.

- USA se nepustí do pozemních operací proti Íránu protože je to i pro Trumpa politicky neúnosné. Rozhodně to nemá co dělat s nějakým strachem ze zničení pomocí dronů. Navíc strašně přeceňuješ jejich dopad na válku v Íránu. Írán zaútočil drony, ale jejich intenzita rychle klesala. Během prvních 14 dnů bojů jsme se dostali z více než 100 odpalů denně na nižší desítky a jen v ojedinělých případech se to zvedlo. Drony navíc nezabránili USA a Izraeli zásadně poničit infrastrukturu Íránu a způsobit mu velké škody. Hlavně, pokud by místo USA a jeho vnitřních zábran proti útokům na civilní cíle byl někdo jako Rusko, počítali bychom vyšší desetitisíce možná statisíce mrtvých a raněných civilistů.

Drony tak nedokázaly to nejpodstatnější, ochránit Írán před údery a škody. Stejně tak nedokázali způsobit ani vážnější ztráty a škody protivníkům, byť nebyly bezvýznamné, jejich účinek byl velmi omezený, nezpůsobili ani velké lidské ztráty ani velké materiální škody včetně námořních cílů. Nakonec se ukázalo, že nejefektivnější "zbraň" byla blokáda Holmuzského průlivu, kterou prováděli ale nejen pomocí dronů, ale hlavně pomocí pozemního vojska, které je schopno držet místa pro blokování, byť zde to mají zjednodušené neochotou USA k pozemní operaci.

- Počty odpalů dronů a raket z Íránů poklesly asi 10x. To moc nesvědčí pro tezi, že USA nedokázal omezí výrobu dronů. A pokud to bylo jen díky tomu, že Íránu došli drony, potom to zase vyvrací tezi o tom, že je možno jich vyrobit levně velké množství, které bude dostatečné.

- Jestli něco poslední válka na Blízkém východě prokázala, potom to, že právě soustředění se na drony dlouhého dosahu a balistické rakety, což je strategie, kterou Írán praktikuje desetiletí, není dostatečná, aby dokázala uchránit stát od útoky a když se tak stane, významně snížit vojenské kapacity nepřítele.

pjaro77 píše: ↑10/7/2026, 09:45 A ja tvrdím, že by to poriadne schytali. Nie jedno cvičenie s ukrajincami v europe ukázalo zraniteľnosť a nedostatočný tréning pozemnej armády proti dronom.

Problém těchto cvičení je, že neznáme námět a tedy co přesně se cvičilo, jaké byly výchozí podmínky a omezení. To jsou důležité věci a bez jejich znalosti nejsem schopni správně vyhodnotit, co přesně se dělo. Je to stejné, jako když Rusko před svým útokem na Ukrajinu v únoru 22 provádělo několik cvičení s rozsahem kolem 100 000 vojáků a kde vše běželo jak po drátkách. Nakonec se ukázalo, že se jednalo jen o běžné "divadlo" tedy odehrání přesně daného scénáře, které ale nemělo proto, jak bude vypadat boj v Ukrajině absolutně žádnou váhu.

Vzhledem k tomu, že vtrhli na Ukrajinu ze 100 tisíc max. 200 tisíci vojáky, tak toho odsadili relativně dost.
Ale pak se to zadrhlo, Ukrajinská armáda byla silná a to museli vědět, že efektivně bojuje na Donbasu, má pomoc ze Západu, atd.
S tímto omezeným počtem nebylo možné plně ovládnout a dlouhodobě zabezpečit tak obrovské území, zejména proti mobilizovanému státu.

Dzin píše: ↑11/7/2026, 08:19

pjaro77 píše: ↑10/7/2026, 09:45 A ja tvrdím, že by to poriadne schytali. Nie jedno cvičenie s ukrajincami v europe ukázalo zraniteľnosť a nedostatočný tréning pozemnej armády proti dronom.

Problém těchto cvičení je, že neznáme námět a tedy co přesně se cvičilo, jaké byly výchozí podmínky a omezení. To jsou důležité věci a bez jejich znalosti nejsem schopni správně vyhodnotit, co přesně se dělo.

Je to stejné, jako když Rusko před svým útokem na Ukrajinu v únoru 22 provádělo několik cvičení s rozsahem kolem 100 000 vojáků a kde vše běželo jak po drátkách. Nakonec se ukázalo, že se jednalo jen o běžné "divadlo" tedy odehrání přesně daného scénáře, které ale nemělo proto, jak bude vypadat boj v Ukrajině absolutně žádnou váhu.

Problém byl, že to skoro nikdo necvičil, a nevěděl, jak reagovat na drony. Případně na informační uvědomění. Vojáci tedy ani nebyli řádně na nic připraveni, ani na větší odpor.
Jinak probíhalo poté třeba cvičení HEDGEHOG a z něho je zhruba zřejmě, jaké byly problémy.

Jasně píše se, že to podcenili, ale spíše nakonec podcenili míru podpory ze strany Západu
V předvečer ruské invaze v únoru 2022 čítala pravidelná ukrajinská armáda až 250 000 aktivních vojáků. Plus jednotky Národní gardy, které pomohly na počátku ubránit letiště Hostomel.
Ruské jednotky postupující z Běloruska měly zásoby jen na týden bojů, poté se počítalo právě i s logistickým zásobováním z letiště u Kyjeva.

Tedy Ukrajinci měli asi 2x větší sílu v počtech než ruská armáda při hranicích. O tom jsou zdroje, které později připojím.
Viz link.
viewtopic.php?p=496441#p496441

Západ Kyjevu poskytl především politickou podporu, výcvikové mise, ekonomické injekce, a zbraně.
USA, Velká Británie a další země začaly urychleně dodávat protitankové a protiletadlové střely (např. Javelin, NLAW a Stinger).
Západní tajné služby sdílely s Kyjevem klíčová data o pohybu ruských jednotek a včas varovaly před konkrétními plány na útok.
To sehrálo zásadní roli.

U Kyjeva pak měli Rusové málo pěchoty, aby si zajistili logistické trasy proti ukrajinským výpadům.
K tomu se přidaly problémy a přetížené zásobovací trasy.
Chybějící krytí v týlu a přilehlých lesích umožnilo ukrajinským obráncům provádět efektivní výpady.

Nějak to naplánovali, ale asi jen rok dopředu. Putin fakt neměl kdysi dříve zájem o Ukrajinu, a pak z důvodu neúspěchu v diplomacii zariskoval.
Víme, že tzv. Istanbulská jednání se vyvíjela relativně dobře, a že tehdy ještě bylo možné ukončit válku za lepších podmínek a mnohem méně obětí, a materiálních škod, než o roky později. I když definitivní soud nelze ještě plně vynést.


Západní logistika podle operačních a strategických úkolů predikuje budoucnost.
Dělá risk management tak, aby když se cokoliv stane, jako že se vždy stane něco trošku jiného, než očekáváte, tak aby na to uměla zareagovat.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ar ... 310500_gut

V čem byl tedy největší problém ruské strany?
Chybná strategie a iracionální rozhodnutí. Pokud máte chybnou strategii, tak na té operačně-taktické úrovni s tím potom už nic nenaděláte.
Rusové si mysleli, že budou postupovat rychle.

Je to mimo téma, ale když to srovnáváš s drony, tak tam také hraje roli masivnost, technologie a zkušenosti.


DRONOVÉ ZKUŠENOSTI A TECHNOLOGIE

Ukrajinci mají systém DELTA například. Má tohle nebo něco v tom smyslu Západ?

Západ nemá přímý, plně funkční ekvivalent, který by v tak masivním měřítku propojoval celé bojiště od řadového vojáka po generály.
Armády NATO mají technologicky pokročilejší dílčí systémy, ale ty jsou často oddělené (rozdělené podle složek) a trpí byrokracií.

Ukrajinský systém DELTA ukazuje, jak drony, data a vedení utvářejí moderní bezpečnost
https://www.hstoday.us/subject-matter-a ... -security/

Navigace na Ukrajině během šestiměsíčního pozorovacího úkolu prokázala, že Západ se musí bedlivě zaměřit na informační zahlcení a dominanci, rychlost na taktické ose a dosažení „výhody v rozhodování“.
Je to varování před rostoucí propastí mezi rychlostí technologií a schopností institucí je absorbovat.

Je to také připomínka toho, že nejrozhodující proměnnou v moderní válce není algoritmus , platforma ani senzor, ale člověk, který musí interpretovat, rozhodovat a jednat, a to se skutečně vztahuje na systémy boje proti bezpilotním leteckým systémům a jejich schopnost poskytnout rozhodovací výhodu do 90 sekund.

Ústředním bodem válečného vývoje Ukrajiny je architektura digitálního zaměřování, která zkracuje dobu mezi nalezením cíle a jeho zasažením.
Tato architektura – často soustředěná kolem prostředí DELTA a jeho podpůrných aplikací – umožnila Ukrajině dosáhnout stupně situačního povědomí, o jehož vytvoření se západní armády po celá desetiletí snažily.
Nejdůležitějším ponaučením z Ukrajiny však není, že války vyhrává software. Je to to, co lidé stále dělají. A technologie se stala rychlejší než lidé, kteří ji ovládají.

Západ má BMS systémy, ale každá ves - jiný pes. Každý štát v NATO si vyberá svoj systém. Všetky systémy sú modulárne, dajú sa tam pridávať moduly pre delostrelecké zameriavanie, pre nové datalinky, pre komunikáciu civilov (aplikácia na odosielanie správ a fotiek) pre AI na rozoznávanie obranu a výber cieľov. PVO a letectvo väčšinou mávajú vlastné systémy lenže tie sú určené pre vysoké nebo.
Už to je často problém prepojiť.
Ešte ťažšie to bude integrovať medzištátne.

V USA každá zložka vyvíja svoj systém, nikto neviem, kedy to dajú dohromady ako jeden celok.

Dzin píše: ↑11/7/2026, 08:19

pjaro77 píše: ↑10/7/2026, 09:45 A ja tvrdím, že by to poriadne schytali. Nie jedno cvičenie s ukrajincami v europe ukázalo zraniteľnosť a nedostatočný tréning pozemnej armády proti dronom.

Problém těchto cvičení je, že neznáme námět a tedy co přesně se cvičilo, jaké byly výchozí podmínky a omezení. To jsou důležité věci a bez jejich znalosti nejsem schopni správně vyhodnotit, co přesně se dělo. Je to stejné, jako když Rusko před svým útokem na Ukrajinu v únoru 22 provádělo několik cvičení s rozsahem kolem 100 000 vojáků a kde vše běželo jak po drátkách. Nakonec se ukázalo, že se jednalo jen o běžné "divadlo" tedy odehrání přesně daného scénáře, které ale nemělo proto, jak bude vypadat boj v Ukrajině absolutně žádnou váhu.

Dzin, to je zbytočné obkecávanie a výhovorky. Ukázalo sa jasne, že to čo sa cvičilo sa cvičilo bez možnosti, že prídu dronové útoky zhora a že bude bojisko v podstate priehľadné. Z toho vyplýva že viaceré taktiky nie je možné viac používať.
- Napríklad zhromaždiská techniky blízko fronty.
- Centrá velenia a komunikačné sytémy musia prejsť na plne mobilný systém, nie je možné kdesi 30 km za frontou rozkladať stany vedľa vozidiel zakryté sieťou a dúfať, že nepriateľ ich neodhalí.

Tohle byl kdysi problém. Systém DELTA ukrajinské armády byl svým způsobem málo zabezpečený, ale koho to dnes zajímá

Přestože v minulosti čelil kybernetickým útokům, prošel rozsáhlými mezinárodními audity podle standardů NATO.
https://mod.gov.ua/en/news/in-ukraine-f ... -standards

Prostě byla to nutnost, a tak se to muselo udělat. A dále se pracuje na AI, i když to jsou další možná etické a technické problémy, tak UA slouží jako drsný testovací polygon. Tohle za mírových podmínek by se simulovalo prostě obtížně.

Platformy jako Brave1 Dataroom nebo iniciativy typu "Test in Ukraine" umožňují vývojářům trénovat modely na bojových datech a okamžitě je upravovat podle aktuální taktiky nepřítele.

Doplním k předešlým příspěvkům další zdroje. Šlo by to uspořádat určitě lépe, přepsat, formátovat, atd.
Ale bylo by to moc práce. Už takhle AI dost krmím, pak to tady stejně vyluxuje
Přesto chci něco zpracovat, a stačí mi to sem prostě jen tak „naházet“ v surovém stavu pro archivaci.
Bůh už si je přebere!

Jinak si je možné cvičit různé modelové situace, minulé či budoucí a co s tím udělají drony.
Například jak Ukrajinci pomocí nich zpomalili ruské BTG nebo...

Při cvičení Hedgehog dokázal malý tým deseti ukrajinských veteránů s běžnými komerčními drony kompletně paralyzovat a eliminovat dva mechanizované prapory NATO.

Snažily se skrývat pod stromy, parkovat obrněná vozidla na viditelných místech, stavět velitelská stanoviště v exponovaném terénu (což vedlo k jejich viditelnosti z kilometrů daleko) a neprojevily žádné moderní úpravy, které by ukrajinští vojáci považovali za rutinní.
Na druhé straně simulovaného bojiště se nacházelo 10 ukrajinských vojáků, včetně personálu vypůjčeného z frontové linie, kteří zničili 17 obrněných vozidel a provedli 30 úderů na další cíle.
https://atlasinstitute.org/battle-teste ... -security/


Ruské posilování pokračuje, ale je nedostatečné pro totální invazi, tvrdila ukrajinská vojenská rozvědka týden před ruským vpádem

Celkový počet ruských vojáků na hranicích se v posledních dnech zvýšil na více než 148 000, včetně více než 126 000 pozemních vojáků, uvádí se ve zprávě, která odráží americké zpravodajské informace o hromadění vojsk.
Podle zprávy ukrajinské rozvědky bylo v neustálé pohotovosti kolem Ukrajiny 87 ruských praporových taktických skupin (BTG), oproti 53, které jsou v oblasti obvykle rozmístěny. BTG jsou formace, které se skládají z 800 až 1 000 ruských vojáků.
https://edition.cnn.com/2022/02/16/euro ... -wednesday

BTG (praporní taktická skupina neboli Battalion Tactical Group) je soběstačná bojová jednotka ruské armády.
Jejím smyslem bylo poskytnout každému praporu vlastní dělostřelectvo, protivzdušnou obranu a logistiku, což umožnilo rychlé a flexibilní nasazení na bojišti bez nutnosti čekat na schválení od vyšších velitelství.
https://www.armyweb.cz/clanek/vhled-do- ... -na-fronte


Severoatlantická aliance reaguje na lekce z ukrajinského bojiště a integruje drony i bezpilotní systémy do svých největších reálných cvičení, kde testuje obranu proti technologicky vyspělému protivníkovi.


DELTA a Rubicon: Inovace na obou stranách

DELTA je ukrajinský systém řízení bojiště, který integruje průzkum dronů, satelitní snímky a analýzu pomocí umělé inteligence do řetězce zabíjení, který je k dispozici kdykoli (Ukrajinska pravda, 2025).
Původně vznikl jako vysoce efektivní digitální mapa pro situační povědomí, nasazená v srpnu 2024, a rozrostla se v komplexní ekosystém softwarových aplikací.

Díky plánování v předstihu sehrála DELTA nedílnou součást úspěchu mnoha ukrajinských operací zahájených proti Rusku. Po celém světě se tato technologie vyvíjela po celá desetiletí: například USA utratily miliardy za pokusy o vybudování něčeho podobného, ​​ačkoli jejich kombinovaný společný systém velení a řízení pro všechny oblasti zůstává ve velkém měřítku nenasazen.

Přibližně ve stejnou dobu, kdy byl DELTA spuštěn, Moskva vytvořila své elitní dronové jednotky Centrum pro pokročilé bezpilotní technologie známé jako „Rubicon“ (CNN, 2025).
Stejně jako u mnoha ruských inovací v historii válek byl i vznik Rubiconu reakcí na ukrajinské inovace.
Tyto jednotky, většinou oddíly, hrály v roce 2025 významnou roli v prioritních směrech podél frontové linie. Oddíly Rubicon představovaly kvalitativní zlepšení oproti konvenčním jednotkám dronů, s dostupným značným množstvím dronů a mnohem větší inovační kapacitou.
Plnily také specifičtější mise, obvykle zaměřené na týmy UAS a logistické cíle ve větších vzdálenostech za frontovou linií.

Tyto oddíly měly za úkol experimentovat s novým vybavením a taktikami, které mohly být sdíleny v rámci celé armády. Jako skupina prostředků na úrovni sil hrály důležitou roli ve zkrácení doby potřebné mezi lokalizací a útokem na cíle, čímž se obecně zlepšil řetězec ničení.

Prvky z operací Rubicon-S, Rubicon-Yu a Rubicon-D byly nasazeny v Kurské oblasti a hrály klíčovou roli při znovudobytí ruského výběžku drženého ukrajinskými silami kolem Sudže.
V dubnu byly přesunuty především do Doněcké oblasti a měly okamžitý vliv na boje v tomto směru. Kurská operace byla okamžitou demonstrací účinnosti operace Rubicon.

Stejně jako jednotky ukrajinských sil bezpilotních systémů, včetně pluků a brigád v iniciativě Drone Line, jsou oddíly a týmy Rubicon vysílány k posílení prioritních směrů.

Sily bezpilotních systémů měly na konci roku 2025 přibližně 87 000 vojáků a do konce roku 2026 by měly dosáhnout 165 000. Rusko v současné době neplní své měsíční náborové kvóty.
Plán zahrnuje nábor 68 000 smluvních vojáků a přesun 10 000 vojáků z jiných armádních složek v letošním roce, ale pokud nebude nábor civilistů dostatečný, bude pravděpodobně přesunuto více vojáků.

Klíčovým omezením zůstane nedostatek talentů a potíže s náborem nejschopnějších a technologicky nejzdatnějších mladých mužů a žen.
Ne každý se na to hodí, ale kdo hrál hry má možná výhodu. A v tomhle má Rusko oproti Ukrajině výhodu, talenty do Rubiconu je kde brát z populace podle Gaussovy křivky
Firmy si stěžují, armády, odjakživa to byl problém, člověk je prostě stavěný spíše jinak, než si myslí myslivci


Jak se Rusko naučilo adaptovat na válku s drony
https://www.forbes.com/sites/davidkiric ... e-warfare/

Ruská armáda, která v roce 2022 napadla Ukrajinu, není tou samou silou, která bojuje dnes.
Jak z hlediska počtu, bojové taktiky, i vybavení!

Jak se ruská armáda změnila po více než čtyřech letech konfliktu s Ukrajinou?
https://www.vietnam.vn/cs/quan-doi-nga- ... oi-ukraine

Tato změna se již projevuje na bojišti. Jonathan Lippert, prezident ukrajinské divize Defense Tech, mi řekl, že během posledních tří měsíců zhruba polovina ukrajinských útočných dronů středního doletu, které Rubicon zachytil, byly systémy Hornet.
Serhij „Flash“ Beskrestnov, poradce ukrajinského ministra obrany, 3. července na Telegramu zveřejnil, že ruské síly v Záporoží nasazují autonomní verze široce používaného útočného dronu Molnija.
Anatolij Tkačenko, velitel jednotky minometů z 92. brigády na Ukrajině, mi řekl, že rostoucí aktivita ruských dronů ztěžuje logistiku na frontové linii.

Moskva reagovala investicemi do mobilních ad hoc sítí, známých jako MANET, které umožňují dronům přenášet řídicí signály a video mezi sebou navzájem, místo aby se spoléhaly na jediné komunikační spojení.

Na Ukrajině může vítězství ve válce s využitím dronů záviset na tom, kdo dokáže proměnit inovace na bojišti v institucionální výhodu, než se charakter války opět změní.

A tohle je samozřejmě i "-brutální-" poučení pro AČR. Dělá se v tom už něco, teoreticky se ví, prakticky se už také ledacos nakoupilo.

pjaro77 píše: ↑11/7/2026, 10:33 Dzin, to je zbytočné obkecávanie a výhovorky. Ukázalo sa jasne, že to čo sa cvičilo sa cvičilo bez možnosti, že prídu dronové útoky zhora a že bude bojisko v podstate priehľadné. Z toho vyplýva že viaceré taktiky nie je možné viac používať.
- Napríklad zhromaždiská techniky blízko fronty.
- Centrá velenia a komunikačné sytémy musia prejsť na plne mobilný systém, nie je možné kdesi 30 km za frontou rozkladať stany vedľa vozidiel zakryté sieťou a dúfať, že nepriateľ ich neodhalí.

Takhle to reálně funguje. Zúčastnil jsem se dost cvičení a tak vím, že opravdu záleží na námětu a to, co se má procvičit. Ano, některé cvičení jsou opravdu "boj" dvou stran, ale některá jsou zaměřená na ověření taktických a operačních postupů. Proto, pokud neznáme námět cvičení a co se mělo ověřovat, je to co se o těch cvičení psalo jen spekulace.

Velící a komunikační centra jsou plně mobilní, pokud se pohybují v místě, kde hrozí útok nepřítele (TMV - taktické místo velení). Ta stacionární (HMV - hlavní místo velení), která se často ukazují v médiích, jsou budována v zajištěné oblasti, kde nehrozí útok nepřítele. Jinak maskování maskovací sítí je poměrně účinné, obvykle je trochu jiné, než co se ukazuje, tedy využívá se terén a přirozené překážky (les apod.) aby se vše co nejvíce skrylo. Na cvičeních, kde na tomto nezáleží, protože to není úkolem cvičit, jsou ve volném terénu v určených prostorech a maskuje se "pro forma" aby vojáci nevyšli ze cviku.

Lord píše: ↑11/7/2026, 10:00 Vzhledem k tomu, že vtrhli na Ukrajinu ze 100 tisíc max. 200 tisíci vojáky, tak toho odsadili relativně dost.
Ale pak se to zadrhlo, Ukrajinská armáda byla silná a to museli vědět, že efektivně bojuje na Donbasu, má pomoc ze Západu, atd.
S tímto omezeným počtem nebylo možné plně ovládnout a dlouhodobě zabezpečit tak obrovské území, zejména proti mobilizovanému státu.

Tohle ale platilo i pro Ukrajinu. Na začátku odmítal Zelenský provést mobilizaci před Ruským útokem ,aby se to nedalo vykládat jako provokace a ospravedlnění pro ruskou invazi. Vzpomeň si, že před ruským útokem se šířila propaganda (včetně zde na palbě), že se Ukrajina chystá zaútočit na separatistické republiky.

Takže i Ukrajinská armáda šla do boje na na plných bojových počtech. Navíc byla žalostně nevyzbrojená, mezi lédy 2014-2022 nedostala vůbec žádnou těžkou výzbroj ze zahraničí a teprve na konci roku 2021 se státy EU dohodli, že budou Ukrajině prodávat dělostřeleckou munici.

Přes všechny chyby na tom byla Ruská armáda ve chvíli útoky daleko lépe, než Ukrajinská. Stejně tak do teď neprovedli Ukrajinci plnou mobilizaci, stále odmítají mobilizovat generaci pod 25 let.

Stejně tak i nyní na frontě Ukrajina nemá všechny svoje vojáky, většina je v zázemí. Podobně jako Rusko je limitovaná svojí logistikou

Lord píše: ↑11/7/2026, 10:00 Jasně píše se, že to podcenili, ale spíše nakonec podcenili míru podpory ze strany Západu
V předvečer ruské invaze v únoru 2022 čítala pravidelná ukrajinská armáda až 250 000 aktivních vojáků. Plus jednotky Národní gardy, které pomohly na počátku ubránit letiště Hostomel.
Ruské jednotky postupující z Běloruska měly zásoby jen na týden bojů, poté se počítalo právě i s logistickým zásobováním z letiště u Kyjeva.

Tedy Ukrajinci měli asi 2x větší sílu v počtech než ruská armáda při hranicích. O tom jsou zdroje, které později připojím.
Viz link.
viewtopic.php?p=496441#p496441

Ano, podcenění odhodlání "západu" podporovat Urkajinu byla jedna z nejfatálnějších chyb Putina. Ovšem nemůžeme se mu divit, když víme, že v letech 2014-2022 "západ" na Ruskou agresi reagoval dost vlažně a vlastně i přes veškerou rétoriku odmítal pomoc iUkrajině a naopak stále velmi čile obchodoval s Ruskem včetně výzbroje.

Jak už jsme psal, problém Ukrajinců byl hlavně logistický, kdy neměli dostatek výzbroje a výstroje a munice, aby mohli lépe čelit Rusku. Už jsme se o tom bavili, v moderní válce je logistické/ekonomické hledisko minimálně stejně důležité jako lidské zdroje.

Lord píše: ↑11/7/2026, 14:00 Moskva reagovala investicemi do mobilních ad hoc sítí, známých jako MANET, které umožňují dronům přenášet řídicí signály a video mezi sebou navzájem, místo aby se spoléhaly na jediné komunikační spojení.

Na Ukrajině může vítězství ve válce s využitím dronů záviset na tom, kdo dokáže proměnit inovace na bojišti v institucionální výhodu, než se charakter války opět změní.

A tohle je samozřejmě i "-brutální-" poučení pro AČR. Dělá se v tom už něco, teoreticky se ví, prakticky se už také ledacos nakoupilo.

Retranslaci signálu pomocí UAV jsme testovali tuším už v roce 2021, včetně testování, jak proti nim může zasahovat REB a jak se proti tomu nejlépe bránit. Sice jsem nebyl přímo u testů, ale byl jsem na seznámení s vyhodnocením testů. AČR a NATO opravdu dost věcí, které se nyní objevují jako revoluční novinky dělá už poměrně dlouho. Problém je standartní a to finance, kdy prostě nebylo dost prostředků, aby se vše rozšířilo a implementovalo ve velkém.

Dzin, prosím ťa, kde dnes vo vojnovom konflikte nehrozí útok ? Vidíš sám, ako sa zona kde sa útočí rozširuje a útok prichádza znenazdania zhora každú chvíľu.