On bude Babiš dotlačený vnějšími vlivy k rozumnějšímu postoji. Dřív nebo později.
Američané varovali Česko, že neplní závazky NATO. Babišovi nabídli, ať dá peníze na Ukrajinu
V době, kdy alianční země zvyšují výdaje na obranu v souladu se svým loňským závazkem, se Česko vydalo opačnou cestou a výdaje snižuje. Americký velvyslanec proto na citlivém jednání s premiérem Andrejem Babišem přišel s návrhem, jak problém vyřešit. Premiér je však proti a snaží se získat roční „odklad“ – navržený postup by totiž znamenal poslání peněz na zbraně pro Ukrajinu.
Odpověď na otázku, kolik peněz jednotliví členové Aliance dávají na obranu, je pro část zemí každoročně složitá. Stává se, že některé výdaje deklarované jako obranné nespadají do alianční definice a NATO je proto neuznává. Problém s plněním závazků, ke kterým se samo zavázalo, má znovu po letech i Česko.
Právě kvůli tomu se nedávno odehrálo citlivé jednání mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem.
Američané na něm Česko podle informací Deníku N varovali, že závazky NATO neplní, a předestřeli možné řešení.
Jednání i jeho téma Deníku N potvrdily tři zdroje. „Premiérovi bylo jasně předneseno, že USA vidí, že Praha nesplní závazky, pro které sama hlasovala, a je potřeba s tím něco dělat,“ popsal jeden ze zdrojů.
Česko se i zákonem zavázalo vydávat na obranu dvě procenta HDP. Loni na summitu NATO v Haagu zároveň přijalo závazek zvýšit do roku 2035 výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP (a dalšího 1,5 procenta v souvisejících výdajích).
Letos ale Babišova vláda v návrhu rozpočtu kalkuluje jen v rozpočtu ministerstva obrany s výdaji 1,83 procenta HDP, což zřejmě ještě klesne na finálních 1,73 procenta. Požadovaných dvou procent však nedosáhne, i přestože se do obraných výdajů můžou započítávat obranné výdaje jiných ministerstev.
I přesto, že Česko nemá ještě přesně spočítané, jak moc za požadovanými výdaji zaostane, měl velvyslanec Babišovi popsat, jak může závazek splnit. Američané by Česku započítali, kdyby dalo peníze do programu NATO (PURL), přes který jednotlivé země nakupují zbraně Ukrajině.
USA tento program dlouhodobě prosazují, protože jde o alianční iniciativu, za kterou se pro Kyjev nakupují pouze americké zbraně.
Úřad vlády Deníku N odpověď k záležitosti přislíbil, do vydání textu však na otázky nereagoval.
Babiš peníze Ukrajině posílat nechce
Aktuálně se jeví jako vysoce nepravděpodobné, že Babišova vláda nějaké peníze do aliančního fondu – aby Česko splnilo své závazky vůči partnerům – pošle. Vláda, v níž má své zástupce i proruská SPD, obecně nechce dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu, odmítá také přispívat do české muniční iniciativy.
V aktuálním rozhovoru pro Deník Babiš navíc řekl, že Ukrajina není prioritou jeho vlády a že Česko nenastupuje cestu k tomu, aby do roku 2035 dávalo na obranné výdaje 3,5 procenta HDP. „Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ nastínil místo toho.
Americká ambasáda Deníku N v reakci na otázky ohledně jednání s Babišem zdůraznila, že Česko se na loňském summitu NATO v Haagu ke zvýšení výdajů na obranu zavázalo. Na tomto summitu se dohodlo i to, že se do plnění závazků počítají i peníze Ukrajině na její obranu.
„Nebudeme se vyjadřovat k obsahu soukromých rozhovorů, nicméně se těšíme na pokračování našich rozhovorů s českými představiteli, kteří budou zdokonalovat své plány modernizace obrany, aby splnili své závazky k bezpečnosti Česka a Evropy,“ reagovala ambasáda na otázku, zda velvyslanec navrhl Babišovi poslat peníze do aliančního fondu.
Babiš dlouhodobě usiluje o návštěvu u amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě, ta se mu však kvůli neplnění závazku vůči NATO vzdaluje.
Česko se nyní v USA snaží získat určitou „výjimku“, aby letos nemuselo závazek vůči spojencům splnit. Vyjednávat se to ve Washingtonu v posledních dnech snažil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který zde jednal s několika významnými představiteli americké administrativy.
„Macinka se jim pokoušel vysvětlit, že Česko teď nemůže plnit závazek výdajů na obranu, protože Babišova vláda teprve nastoupila a zdědila veřejné finance ve strašném stavu. Chtěl něco jako výjimku pro Česko na rok, kterou samozřejmě nejde získat (jde o závazek v rámci NATO, USA tedy jako pouze jeden ze členů Aliance nejsou v pozici, kdy by mohly udělit výjimku, pozn. red.), a zdůvodňoval to mimo jiné ideologickou blízkostí, již má vláda a především Motoristé k Trumpovi a jeho administrativě,“ popsal jeden ze zdrojů.
Babiš však dal před několika dny najevo, že ani v dalších letech Česko závazek plnit nemíní. Když ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na branném výboru Sněmovny hájil pokles obranných výdajů s vysvětlením, že letos sice budou nižší, ale v příštích letech rozpočtové výhledy počítají s výrazným růstem, Babiš Zůnovi prostřednictvím médií vzkázal, že neví, kde na to ministr přišel.
Vlivný bruselský server Politico označil Česko kvůli neplnění závazků za „dalšího padoucha“ v NATO. Praha podle vysoce postavených diplomatů v Evropě riskuje, že si znepřátelí Washington i ostatní členy Aliance.
„Nemyslím si, že to [šéf NATO Mark] Rutte nechá jen tak,“ řekl Politicu alianční diplomat pod příslibem anonymity. „Nemyslím si, že chce dát Trumpovi záminku k tomu, aby NATO odmítl.“