Starlight píše:arten píše:Zloženie čaty
Keďže debata sa tu prioritne zamerala na zloženie čaty, skúsim doplniť – je to v princípe jedno. Je možné poskladať čatu aj z troch (2xBVP+ 1x BVP-OT) aj zo štyroch vozidiel (2xBVP+ 2x BVP-OT). Je možné v prvom prípade aj zvýšiť počet čiat v rote na 4.
V prvom prípade bude počet výsadku o niečo menší, v druhom o niečo väčší, ako má dnešná čata OS SR (a v AČR je to pokiaľ viem presne rovnako). V každom prípade, sa však zvyšuje počet palebných tímov (a to je dnes kľúčové).
Pre porovnanie:
Briti:
4 vozidlá, 3 družstvá, 40 ľudí, 28 výsadok, 6 pal. tímov
Nemci:
3 vozidlá, 3 družstvá, 27 ľudí, 18 výsadok, 3 pal. tímy
USA:
4 vozidlá, 3 družstvá, 40 ľudí, 28 výsadok, 6 pal. tímov
SR (ČR):
3 vozidlá, 3 družstvá, 30 ľudí, 21 výsadok, 3 pal. tímy
Var.1:
3 vozidlá, 2 družstvá, 25 ľudí, 16-17 výsadok, 4 pal. tímy
Var.2:
4 vozidlá, 3 družstvá, 36 ľudí, 24-25 výsadok, 6 pal. tímov
Dovolím si toto téma doplnit pár postřehy. Sice to není přímo o technické části modernizace, ale je to jeden z reálných způsobů jak skutečně zvýšit bojové možnosti jednotek s BVP-2.
Nicméně místo palebných týmů ale zkusím trochu popsat strukturu čety a roty, kde už budou vidět značné rozdíly mezi jednotlivými armádami. Neříkám, že všechno je na 100% správně, ale snad to dodá čtenářům nějaké další informace.
Pro začátek připomenu, že západní a sovětský model (který je stále silně přítomen v zemích bývalého východního bloku) nasazení BVP má mnohé doktrinální rozdíly. Zejména zda hlavní údernou silou mechanizovaných jednotek jsou vozidla nebo pěchota.
US ARMY (a i další západní armády včetně Bundeswehru) na rozdíl od sovětského motostřeleckého konceptu klade mnohem větší důraz na pěší boj vlastní pěchoty s podporou vozidel. Sovětský model je zase více orientovaný na vlastní vozidlo jako základní bojový prostředek pelášící vpřed spolu s tanky. Převážená pěchota pak vede boj primárně z vozidla (střílny a poklopy) a sesedá až, když to už jinak nejde vyřešit. Je to krásně vidět na BMP-1 s celkem 9 střílnami, z toho pouze dvě přední pro kulomety míří částečně do přední polosféry. U BMP-3 je tento koncept dále vylepšen - vozidlo se při styku s protivníkem stáčí čelem (nejlépe pancéřovaná část) a dva převážení pěšáci vedou palbu pomocí předních pohyblivých kulometů současně s hlavní výzbrojí ve věži vozidla. Samozřejmě boj v obraně a útoku se sednutým rojem je také součástí taktiky.
Pro porovnání:
1) US ARMY
U brigádních týmů ABCT má mechanizovaná rota (v originále střelecká rota = Rifle Company) s BVP M2Ax Bradley následující počty a strukturu.
Americká střelecká rota má celkem 14 BVP = 3 čety po 4 BVP Bradley plus velitelství roty má 2 BVP Bradley (velitelské vozidlo má menší převáženou zásoby nábojů na úkor dalšího komunikačního vybavení). Každou četu tvoří 4 vozidla M2Ax Bradley rozdělných do dvou sekcí (A, B) po dvou vozidlech. Ty přepravují celkem 3 střelecká družstva. Každé střelecké družstvo má 9 vojáků (velitel družstva + 2 čtyřčlenné palebné týmy). Celkem je tedy 3x9=27 vojáků výsadku v četě plus velitel čety, respektive 3x28= 84 vojáků výsadku v rotě plus velitelé čet.
A jak se vejdou 3 střelecká družstva do 4 vozidel Bradley v jedné četě? Do každého BVP Bradley se tabulkově vejde 3 členná posádka + 7 členný výsadek. 3 družstva se rozdělí do 4 vozidel (č. 1 až č. 4) dvou sekcí (A, B). Pěšáků výsadků je 3x9=27, přepravní kapacita je 4x7=28. To jedno volné sedadlo je poměrně zajímavě obsazeno. Ve vozidle č.1 je ve skutečnosti 4 členná posádka a pouze 6 členný výsadek. Vozidlo č. 1 totiž patří veliteli čety (velí i sekci A, pokud se sekce B oddělí). Ten člen posádky navíc je druhý záložní střelec BVP. Pokud velitel čety opustí vozidlo s pěchotním výsadkem, tak jeden střelec přebírá funkci velitele vozidla a druhý střelec je prostě střelec.
Vozidlu č. 2 velí „Platoon Sergeant“ (služebně nejstarší NCO/praporčík čety = služebně nejstarší člen čety) a v případě, že velitel čety (důstojník) jde s výsadkem, tak přebírá vrchní velení všech vozidel roty (sekce A a B). Samozřejmě jsou pak i scénáře, kdy také sesedá z vozidla. U US ARMY na rozdíl od sovětského modelu velitel vozidla není velitelem roje a nesesedá s rojem. Kromě velitele čety, tak zůstává v BVP kompletní tříčlenná posádka. Proto velitel střeleckého družstva, který velí dvěma střeleckým týmům, je zkušený poddůstojník. Vozidlu č. 3 (a sekci B) velí tzv. „Platoon Master Gunner“ neboli zbraňový a taktický expert čety.
Výsadek a vozidlo sdílí jednotnou munici. Kromě obligátních útočných pušek M16/M4 a dvou kulometů M249 (MINIMI) oboje stejné ráže 5,56 mm NATO a podvěsných granátometů M203 40 mm, může být každé střelecké družstvo vybaveno podle úkolu jedním velkým bytelným kulometem M240 s dlouhou hlavní ráže 7,62 mm NATO, pancéřovkami řady AT-4 a odpalovacím zařízením na PTŘS FGM-148 JAVELIN. Pak tyto podpůrné zbraně obsluhuji střelci s M16/M4.
Vlastní BVP M2A3 Bradley pak tabulkově převáží 7 PTŘS TOW-2, 900 nábojů ráže 25 mm do kanónu, 2200 nábojů 7,62 mm do koaxiálního kulometu M240, 2200 nábojů 7,62 mm pro výsadek a 2500-5000 nábojů 5,56 mm pro výsadek. A ještě tam nějakou nacpou kulomet M240, pancéřovky, nebo Javeliny.
2) Bundeswehr
U Bundeswehru v rámci těžkých mechanizovaných brigád (Panzergrenadierbrigade) má mechanizovaná rota (v originále rota pancéřových granátníků = Panzergrenadierkompanie) s BVP Marder nebo Puma následující počty a strukturu.
Německá rota pancéřových granátníků má také celkem 14 BVP = 3 mechanizované čety po 4 BVP Marder nebo Puma plus velitelství roty má 2 BVP (velitelské vozidlo má další komunikačního vybavení). Každou mechanizovanou četu tvoří 4 vozidla BVP Marder nebo Puma, které přepravují celkem 3 střelecká družstva a družstvo velitele čety. Každé střelecké družstvo má 6 vojáků (velitel družstva + pětičlenný palebné tým, z toho jeden podvěsný granátomet, jeden kulomet a jedna pancéřovka). Velitelské družstvo má také 6 vojáků (velitel čety + radista + čtyřčlenný palebný tým, z toho jeden kulomet a jedna pancéřovka). Celkem je tedy 4x6=24 vojáků výsadku v četě, respektive 3x24=72 vojáků výsadku v rotě.
4 družstva se přesně poskládají do 4 BVP. Pěšáků výsadku je 4x6=24, přepravní kapacita je také 4x6=24. V BVP zůstává kompletní tříčlenná posádka.
Výsadek a vozidlo sdílí jednotnou munici. Kromě útočných pušek G36 ráže 5,56 mm NATO a jednoho kulometu G3 nebo HK121 ráže 7,62 mm NATO a podvěsného granátometu AG36 40 mm má každé střelecké družstvo (střelci s G36) ještě jednu pancéřovku Panzerfaust 3.
3) Sovětská armáda (1990)
V sovětské armádě v rámci pásových motostřeleckých útvarů měla mechanizovaná rota (v originále motostřelecká rota) s BMP-1/2/3 následující počty a strukturu.
Sovětská motostřelecká rota měla celkem 12 BVP = 3 motostřelecké čety po 3 BVP-1/2/3 plus jedna kulometná četu se 2 BVP plus jedno BVP velitele roty (velitelské vozidlo má další komunikačního vybavení).
Každou motostřeleckou četu tvořily 3 vozidla BVP-1/2/3, které přepravují celkem 3 motostřelecká družstva a sekci velitele čety. Každé střelecké družstvo mělo 7 vojáků (velitel družstva/vozidla, který sesedá + šestičlenný palebný tým). Velitelská sekce měla 2 vojáky (velitel čety, který sesedá s výsadkem + zástupce, který by měl velet vozidlům po sesednutí výsadku). Celkem je tedy 3x7+1=22 vojáků výsadku v četě, respektive 3x22= 66 vojáků výsadku v rotě.
3 družstva se přesně poskládají do 3 BVP. Pěšáků výsadků je 3x6=18 plus velitelé vozidel, přepravní kapacita BMP-1 je 3x8 plus místo pro velitele výsadku/vozidla ve věži, u BMP-2/3 je to 3x7=21 plus místo pro velitele ve věži. 6 volných míst u BMP-1 a 3 volná místa u BMP-2/3 (BMP-2 je to sedadlo za řidičem s vlastním poklopem) se využívá pro přepravu velitelské sekce nebo dalších specialistů.
Výsadek a vozidlo nesdílel jednotnou munici. Kromě útočných pušek AK-74 a jednoho lehkého kulometu AKS-74 ruské ráže 5,45 mm a podvěsného granátometu řady GP má každé družstvo ještě pancéřovku RPG-7 a minimálně jedno družstvo v četě i odstřelovací pušku Dragunov. Dále jsou vezeny pancéřovky RPG-22/26 a plamenometné RPO.
Sovětskou specialitou, kterou záměrně utajovali a kterou nezavedla asi žádná jiná armáda Varšavské smlouvy, bylo posílení motostřelecké roty kulometnou četou se dvěma vozidly BMP-1/2/3, které převážely 12 členů výsadku s 6 kulomety PKM ruské ráže 7,62 mm. Protože sovětské motostřelecké útvary měly málo vozidel a pěšáků, tak tímto Sověti efektivně navýšili počty a palebnou sílu motostřelecké roty právě o výkonné kulomety PKM. Podle jednoho zdroje to byla až reakce na zkušenosti z Afghánistánu po roce 1979, podle jiného zdroje tuto organizační strukturu začali postupně zavádět už koncem 70. let.
Lze předpokládat (bez záruky), že tuto strukturu převzala i současná ruská armáda.
4) AČR (2017)
Stále jede v podstatě podle struktury mechanizované (motostřelecké) roty z dob ČSLA, ale s řadou modifikací. Mechanizovaná rota s BVP-2 (ale i Pandur II CZ AČR) je stále o 10 vozidlech BVP-2 = 3 čety po 3 vozidlech BPV-2 plus 1 vozidlo BVP-2 velitele roty. V každém vozidle BVP v mechanizované četě je 9 členné mechanizované družstvo = 3 členové posádky + 6 členný roj.
Toto mechanizované družstvo (podle podkladů z roku 2008, ale dnes budou hodnosti nižší) tvořilo 9 osob: velitel (podpraporčík) vyzbrojený útočnou puškou, střelec-operátor (nadrotmistr) vyzbrojený útočnou puškou, starší řidič (rotmistr) vyzbrojený útočnou puškou. V roji (který tvoří výsadek) mechanizovaného družstva je velitel (štábní rotmistr) vyzbrojený útočnou puškou, odstřelovač (rotný) vyzbrojený útočnou puškou nebo odstřelovací puškou, kulometník (rotný) vyzbrojený lehkým kulometem, pancéřovník (rotný), vyzbrojený pancéřovkou a útočnou puškou, pomocník pancéřovníka (rotný) vyzbrojený útočnou puškou a střelec (rotný) vyzbrojený útočnou puškou.
Výzbroj dnes tvoří útočná puška BREN ráže 5,56 mm NATO, kulomet Minimi s krátkou hlavní ráže 7,62 mm NATO, pancéřovka RPG-7, odstřelovací pušky Dragunov v ruské ráži 7,62 mm ruská. BVP-2 si tabulkově (ČSLA) veze prý až 8 PTŘS konkurs, 500 nábojů v ruské ráži 30 mm a 2 000 nábojů pro koaxiální kulomet v ruské ráži 7,62 mm (nekompatibilní munice s výsadkem).
AČR už opustila předpisy ČSLA, kde velitel družstva/vozidla sesedal s výsadkem. Na sedmém sedadle výsadku za řidičem (v četě jsou tři) se ale stále vozí velitel čety (sesedá s výsadkem), zástupce velitele čety (podle řádů ČSLA nesesedá a přebírá velení vozidel po vysazení výsadku) a ještě jeden specialista čety.
5) Můj osobní závěr
Je tu zřejmý nepoměr mezi počty vozidel a počtů výsadku mechanizované roty US ARMY, Bundeswehru a Sovětské armády (1990) vs. AČR, která stále používá v podstatě starší sovětský motostřelecký model. A kromě menších počtů a tím pádem menší palebné síly, to může činit potíže při zavedení nových západních BVP.
Z diskuzí na Armádních novinách vyplývá, že AČR by stále ráda vozila sekci velitele čety a další specialisty na dodatečných dvou sedadlech v jednom novém BVP. Jenže většina nových BVP na trhu, včetně nabízeného BVP PUMA není na toto stavěna. Proč tomu tak je vysvětleno výše. Přístup US ARMY a Bundeswehru je mít 4 vozidla v četě a 2 vozidla pro velení roty a tím poskytnout dostatek míst pro další vojáky na úrovni četa nebo rota.
Dalším z aspektů západního přístupu, kde je pěchota hlavní bojovou silou, je snaha o posílení její palebné síly sesednuvších vojáků. Zejména počty kulometů v rotě (US ARMY má 6 lehkých kulometů M249 a minimálně jeden větší univerzální M240, Bundeswehr 4 univerzální kulomety MG3 nebo HK121 vs. AČR jen 3 kulomety MINIMI) a výkonných protitankových/protibunkrových zbraní jsou vyšší než u AČR. A svým vlastním způsobem úspěšně to vyřešila i Sovětská armáda.
Předpokládám, že OSSR bude u jednotek s BVP-2 hodně podobná struktuře mechnaizovaných rot a čet AČR.
Jako hlavní závěr si dovolím napsat, že o bojových možnostech a síle mechanizované roty/čety nerozhoduje jen samotné vozidlo, ale také (někdo by řekl zejména) bojová síla (počty, vybavení, organizace) převáženého pěchotního výsadku. Ale na všechno to vybavení je potřeba mít ve vozidle a na jeho povrchu hodně úložného místa. 
Však to říkal generál.
Tomas