PALBA.CZ

Rase píše: ↑18/9/2023, 21:22Gruzínská legie vedená Mamukou Mamulašvilim bojuje na Ukrajině proti rusům již od roku 2014. Tato jednotka se stala největší zahraniční vojenskou formací, která je součástí ozbrojených sil Ukrajiny. V první části rozhovoru hovořili o dětství velitele gruzínské legie, proč si zvolil vojenskou cestu a jak jej ovlivnila historie jeho předků; o válkách agresorů proti Gruzii, Čečensku, Ázerbájdžánu atd.

Mamuko, pověz nám o svém dětství. Kdo jsou tvoji rodiče?
Vyrostl jsem ve vojenské rodině, ale před otcem chodili v uniformě i moji dědové. Předkové měli protikomunistické smýšlení, protože většina rodiny byla zastřelena v roce 1921 při ruské anexi Gruzie. Tehdy přežil jen jeden chlapec, můj pradědeček. Bylo mu 18 let. Byl nucen si změnit příjmení. Tedy příjmení, to které nyní nosím není naše historické.

A kdo byli tvoji předkové? Proč je Rusové zastřelili?
V Gruzii, stejně jako na Ukrajině, byli zničeni většinou zástupci knížecích rodin. Naše rodina se často stavěla proti Rusku – jakékoli ruské rozkazy a pravidla byly pro hrdé Gruzínce nepřijatelné. A bránili se jak jen mohli. Proto jsme my, moje sestra a já, byly od dětství vychováváni v postoji, že Rusko je nepřítel, naším rodným jazykem je gruzínština, ne ruština. Pradědeček si vzal velmi symbolické příjmení: Mamulašvili, což v gruzínštině znamená "Syn vlasti". Naše skutečné příjmení je Bakradze.

Kolik ti je let?
Čtyřicet pět. Z toho třicet bojuji proti Rusku. Když začal konflikt v Abcházii, vzal mě otec poprvé do války. To byla moje první válečná zkušenost. Bojovali jsme asi rok. Z praporu tehdy zůstalo 33 lidí a byli jsme zajati.

O jaký druh zajetí šlo? Byl jsi dítě!
Ano, bylo mi 14 let. V ruském vězení jsem se dočkal patnáctých narozenin. Byl jsem jeden z prvních vyměněných zajatců, můj otec byl za mřížemi asi dva roky. K výměně došlo až po skončení války. Odmítl výměnu dokud nebudou propuštěni všichni jeho podřízení.

Patřil váš otec k velitelům?
Ano, byl to generál gruzínské armády.

Jaké to bylo v zajetí?
Řekněme že jsem dostal "zabrat" o něco méně než dospělí zajatci. Pamatuji si, že většinou ti kdo nás porazili byli Rusové a Arméni. Arméni, kteří sami vytvořili velký prapor v Abcházii a bojovali bohužel proti Gruzii. Byli to zástupci arménského praporu co se zabývali mučením vězňů.

Drželi tě odděleně od svého otce?
Byli jsme v sousedních celách. Můj otec nedostával vodu. Pamatuji si, jak udělal tyčí díru do zdi, do ní vložil papírovou trubičku a tak pil. Seděl jsem ve "speciálním" oddělení – tak se to jmenovalo, načež jsem byl převezen do abcházské rodiny, protože se Červený kříž dozvěděl o situaci s mým zajetím. Zacházeli se mnou dobře – necítil jsem nepřátelství, protože tento konflikt mezi Abcházci a Gruzínci vytvořilo také Rusko. Ale třetí den mého pobytu s touto rodinou jsem se pokusil utéct. A pak už jsem byl převezen zpět do cely. Byl jsem tam skoro po zbytek doby.

Můžete se podělit o své vzpomínky na etnický konflikt v Abcházii? jak k tomu došlo? Existuje názor, že ve skutečnosti Rusko zasáhlo, protože došlo k nějakému mezinárodnímu nepřátelství.
Přesně takové informace šíří Rusko. Tento konflikt se rozvíjel poměrně dlouho. Ruská federace odřízla kus území a vytvořila z něj Autonomní republiku Adjara. Ale lidé, kteří tam žijí, nejsou Abcházci. Abcházci jsou jedním z gruzínských kmenů. A ti co tam jsou si nyní říkají Abchazové - čerkeské kmeny Absua, které nemají s Gruzií nic společného. Na gruzínském území je usadili právě Rusové.

Takové hluboké znalosti! Jste nadšenec pro historii?
Povoláním jsem diplomat. Studoval jsem na pařížské diplomatické akademii, takže jsem potřeboval znát historii a geopolitiku. Navíc znalost historie Gruzie jako vlasti mých předků pro mě byla zásadní. Konflikt v Abcházii začal stejně, jako se vyvíjel konflikt do roku 2014 na východě Ukrajiny, kde Rusko provedlo stejné akce. To znamená, že se snažili Gruzíncům vsugerovat, že s Abcházci nemají nic společného. Z toho vznikla časovaná bomba. Na začátku 90. let minulého století tuto "bombu" použili ruští okupanti, protože Gruzie se osamostatnila. A aby ovládli mou zemi, rozvinuli tento rusko-gruzínský konflikt.

Jak vaše matka reagovala na to, že jste ve čtrnácti letech vzal do ruky zbraň?
Věděla, že ze mě otec vychovává vojáka a chápala to.

Co se stalo po vašem propuštění?
Po něm nastala opět příprava na válku. Když mi bylo 17-18 let, můj otec mě poslal do Čečenska, abych pomohl Čečencům. S představiteli tohoto národa jsme se během našeho zajetí velmi spřátelili. Poté jsem vystudoval univerzitu a odjel studovat do Paříže.

Proč vzdělání diplomata?
Pro mě to bylo zajímavé z hlediska studia způsobů vedení války. Musel jsem jen pochopit jak to v politice chodí. Nakonec jsem došel k závěru, že metoda diplomacie s Ruskem nefunguje a bojoval jsem tedy dál.

Povězte nám o událostech v Čečensku.
Po setkání s mým otcem, když byl v zajetí, si představitelé tohoto slavného národa uvědomili, že Gruzie vede válku za svou zemi. Pochopili co dělali když bojovali na straně Ruska proti Gruzii. Pochopili to od chvíle kdy zjistili, že gruzínský generál vzal svého syna do války. Na začátku války v Čečensku mi otec řekl, že Čečencům by se mělo pomáhat v boji za svobodu a nezávislost na Rusku. Byli jsme pod velením jednoho z polních velitelů. Dlouho jsem tam ale nevydržel.

Kdy jste se poprvé dostal na Ukrajinu? Co bylo vaším cílem?
V roce 2013 jsem se zúčastnil Mistrovství Evropy ve smíšených bojových uměních, které se konalo na Ukrajině. Tehdy ještě žádný Majdan nebyl a nic nenasvědčovalo tomu, že se brzy něco stane. V roce 2014 jsem se dostal na Světový pohár do Baku. A na soutěži nebyla žádná ukrajinská reprezentace. Na televizi se moc nedívám, takže jsem nechápal co se děje. Tehdy mi bylo řečeno, že na Ukrajině začalo osvobozenecké hnutí. Když jsme dostali medaili, šli jsme na předávání cen s ukrajinskými vlajkami na znamení podpory. Chtěli nás v té době vyloučit z komunity smíšených bojových umění, protože to bylo Rusko kdo ji vedlo, ale neuspěli. Později jsme sami opustili tuto federaci a připojili se k britské organizaci. A to byla naše první pomoc Ukrajině. Pamatuji si, že tehdy mnoho lidí psalo, že gruzínští zápasníci podporovali Ukrajinu.

Co si myslíte o karabašském konfliktu?
Karabach obsadili Arméni, stejně jako Abcházii obsadili Rusové a Arméni, bohužel.

Také za podpory Ruska?
Ano, samozřejmě.

Ale události se odehrály v dobách Sovětského svazu.
No, v tu chvíli to byly jeho pozůstatky. Ale Rusko vždy vědělo, koho v konfliktu podpořit. A samozřejmě pomohlo Arménům obsadit Ázerbájdžán. Došlo ke stejným etnickým čistkám jako v Abcházii. Ale díky bohu Ázerbájdžán dokázal znovuobsadit svá území.

Myslíte si, že Gruzie dříve nebo později získá zpět území okupovaná Ruskem?
Určitě. Brzy se blíží volby – gruzínský lid se musí rozhodnout.

Takže ve skutečnosti jde Gruzie stejnou cestou jako Ukrajina před rokem 2014?
Ano, ale na rozdíl od Ukrajiny jde Gruzie touto cestou již potřetí. Jde o to, že moje země je sférou zájmu Ruska. Vzhledem k tomu, že Gruzie má vliv na celý Kavkaz, je pro Moskvu nezbytné, aby Rusko bylo Gruzii "přítelem co ji drží na krátkém vodítku". Jediné, co může tuto situaci zvrátit, je nástup politického lídra, který něco změní.

https://armyinform.com.ua/2023/09/15/me ... ulashvili/