Pondělí. Evropská unie schválila v pořadí 16. balík sankcí vůči ruské ekonomice. A není to zrovna malý balík. Od systému SWIFT bude odpojeno dalších 13 ruských bank. 8 ruských mediálních společností nově nesmí vysílat na území Unie. Sankce dopadnou také na dalších 70 lodí z tzv. „stínové flotily“, 48 osob a 53 firem, a to nejen z Ruska, ale také z Číny, Indie, Kazachstánu, Turecka i dalších zemí. Do Ruska bude nově zakázáno vyvážet software a technologie používané v těžařském odvětví, letectví a další výrobky, které může Rusko využívat k zvyšování svého průmyslového potenciálu. Zákaz platí také pro zboží dvojího určení včetně herních konzolí, které se po úpravách používají k pilotování FPV dronů. Paralelně s tím zavádí obří balíky sankcí také Austrálie a Nový Zéland. Jejich sankce dopadnou na bezmála 70 osob a 80 společností. Ale to není zdaleka vše, co se děje:
- Německé volby podle očekávání vyhrála Křesťanskodemokratická unie před druhou AfD, která si ale oproti posledním volbám mírně polepšila. Podle předsedy vítězné strany Merze bude Evropa pravděpodobně potřebovat novou vojenskou alianci vedle NATO. Zároveň slíbil, že jednou z priorit jeho vlády bude poskytnout Ukrajině vše, co potřebuje k tomu, aby Rusko porazila. Merz také prohlásil, že pokus Muska ovlivnit německé volby je srovnatelný s vměšováním Ruska. Za velkou louží, v paralelní realitě jménem MAGA mezitím Trump oznámil, že jím ztělesňovaný konzervativismus je vítězným proudem německých voleb. Ve skutečnosti Trump i Musk hlasitě podporovali fašistickou AfD, zatímco vítězná CDU/CSU je vůči Trumpovi i Muskovi velmi kritická. To ale Trumpovi nemohlo zabránit v tom, prohlásit se za vítěze.
- Soud v Turecku poslal na 15 let za mříže za pokus o vraždu 18letou ruskou turistku Jekaterinu Burnaškinu, která porodila na toaletách v letištní hale v Antalyi, odhodila novorozeně do toalety a pokusila se bez něj nastoupit do letadla.
- Zelenský ujistil svět, že netrvá na tom zůstávat v prezidentském křesle. Podle jeho slov je připravený odstoupit okamžitě, pokud by to znamenalo zajistit spravedlivý mír nebo přijmoutí Ukrajiny do NATO.
- Polský ministr zahraničí tvrdí, že Putin nedávno nechal tajně prodat 100 tun zlata z ruských federálních rezerv, aby podpořil upadající ruskou ekonomiku.
- Zelenský oznámil, že předal Trumpovi seznam všech dohodnutých příměří včetně specifických datumů, kdy bylo příměří uzavřeno a kdy ho Rusko porušilo.
- Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas prohlásila, že „současné výroky vrcholných amerických představitelů zcela zřejmě obsahují ruské narativy“.
- Krajně pravicový podcaster a konspirační teoretik Dan Bongino byl Trumpem jmenován zástupcem ředitele FBI. Jako by samotný Kash Patel nestačil.
- Británie zakáže vstup do země osobám napojeným na ruský státní aparát a stejně tak i lidem, kteří zbohatli díky konexím v Kremlu.
- Lavrov oznámil, že Rusko bude jednat o míru pouze, pokud budou výsledky případné dohody příznivé pro Rusko.
- Rjazaňskou ropnou rafinérii už potřetí v tomto roce zasáhly ukrajinské drony. V areálu po zásahu vypukl požár.
- Zelimchan Batukajev, jeden z důstojníků kadyrovců, zemřel v zákopu poblíž Kursku na předávkování drogami.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 113 z celkem 185 ruských kamikadze dronů. Dalších 71 dronů se zřítilo.
- Britský premiér Starmer oznámil balík vojenské pomoci Ukrajině v rekordní výši 5,6 miliard dolarů.
- Neznámí útočníci hodili několik Molotovových koktejlů do oken ruského konzulátu v Marseille.
- Španělsko plánuje letos poskytnout Ukrajině vojenskou pomoc za miliardu dolarů.
- Švédsko předá Ukrajině další systémy PVO v hodnotě okolo 113 mil. dolarů.
- Turecko oznámilo, že se nebrání tomu, aby Ukrajina vstoupila do NATO.
- V přístavu v Novorossijsku se potopila ruská vědecká loď Ashamba.
Úterý. Valné shromáždění OSN včera při příležitosti tříletého výročí ruské invaze na Ukrajinu hlasovalo o dvou různých rezolucích o ruské agresi. A byla to neuvěřitelně smutná podívaná. Ukrajina předložila svou verzi rezoluce, která odsuzuje Rusko jakožto agresora a volá po respektování teritoriální integrity Ukrajiny a mezinárodního práva. Pro tuto rezoluci hlasovalo 93 zemí, 65 se zdrželo a 18 hlasovalo proti: Rusko, Bělorusko, Severní Korea, 12 zemí Afriky a Jižní Ameriky, ale také Maďarsko, Izrael… a Spojené státy, kterým dokonce za podporu poděkoval sám ruský vyslanec Něbenzja. Valné shromáždění zároveň odmítlo úpravy znění rezoluce navržené Ruskou federací. Spojené státy nicméně trvaly na vlastní rezoluci. Ani pro tu ale nakonec nehlasovaly, protože EU a Ukrajině se podařilo prosadit úpravu jejího znění – tedy zahrnutí požadavků na teritoriální integritu a pojmenování Ruska jakožto agresora, což byly věci, které v a americké verzi jaksi chyběly. Upravená americká verze tak nakonec prošla díky hlasům 92 států, 70 států se zdrželo a 8 jich hlasovalo proti: Bělorusko, Burkina Faso, Severní Korea, Mali, Nikaragua, Niger, Rusko a Súdán. Korunku téhle tragikomedii nasadilo Srbsko, které nejspíš špatně pochopilo instrukce od svých sponzorů v Kremlu a zpětně se omluvilo za to, že „omylem“ hlasovalo pro ukrajinskou verzi rezoluce. Mluvčí Kremlu Peskov vzkázal prezidentu Vučićovi, že Kreml srbskou omluvu přijal. A ještě se stalo tohle:
- Putin veřejně nabídl Trumpovi, že mohou společně těžit cenné minerály a kovy, které se nachází na území Ruska. Protože ale Putin považuje okupované území Ukrajiny za součást Ruské federace, je dost dobře možné, že Američanům nabízí těžbu na okupované části Donbasu. Trump paralelně s tím oznámil, že probíhají vyjednávání s Ruskem o konci války na Ukrajině a následném rusko-americkém ekonomickém partnerství.
- Bývalý europoslanec a člen britské Brexit party Nathan Gill byl zatčen kvůli tomu, že podle vyšetřovatelů bral úplatky od Olega Vološyna, bývalého poslance ukrajinského parlamentu za proruskou stranu „Pro Život“, který je na Ukrajině stíhán za velezradu kvůli spolupráci s Rusy na rozvracení Ukrajiny.
- Tchajwanská pobřežní stráž zadržela čínskou obchodní loď Hong Tai, která pravděpodobně stojí za sabotáží podmořského kabelu u pobřeží Tchaj-wanu. Stráž vstoupila na palubu, zatkla posádku, která je kompletně tvořena občany Číny, a převáží ji k dalšímu vyšetřování na Tchaj-wan.
- Eurokomisař Séjourné oznámil, že Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní verzi dohody o těžbě nerostného bohatství na Ukrajině výměnou za vojenskou podporu a bezpečnostní záruky. Evropská verze je prý spravedlivá a oboustranně výhodná – na rozdíl od té americké.
- Zatímco Trump plká o míru na spadnutí, z nebe na ukrajinská města padají už několik dní v řadě velké objemy kamikadze dronů. Ukrajinská PVO v noci sestřelila 133 z celkem 213 ruských kamikadze dronů a 6 ze 7 střel s plochou dráhou letu. Dalších 79 dronů se zřítilo.
- Emanuel Macron opakovaně ponížil Donalda Trumpa, když v přímém přenosu na tiskové konferenci v Bílém domě vyvracel Trumpem vyslovené lži – například lež o tom, že Evropa kasíruje Ukrajinu za údajné půjčky a úvěry Ukrajině v souvislosti s její obranou.
- Francie údajně nabídla, že přesune svoje letouny nesoucí jaderné střely na základny v Německu, pokud by se z nich Američané stáhli.
- Ukrajinský zbrojní koncern Ukroboronprom získal licenci k výrobě kanadských obrněných vozidel Roschel Senator.
- Putin prohlásil, že podporuje Trumpův návrh na snížení výdajů na obranu o 50 %. Tak určitě…
- Jižní Korea oznámila, že na konci února zruší zákaz exportu lékařského materiálu do Ruska.
- Rjazaňská ropná rafinérie musela kvůli náletům dronů přerušit svou produkci.
- Německo odmítá, aby Rusko bylo přijato zpátky mezi země G7.
Studie zjistila, že skutečná hodnota americké vojenské pomoci Ukrajině je mnohem nižší, než se oficiálně uvádí. Washington to odhaduje na více než 60 miliard dolarů, ale skutečná částka se odhaduje na 18,3 mld. Studie Economists for Ukraine uvádí, že hlavním důvodem nesrovnalostí je nadhodnocení starých zásob amerických zbraní. Ministerstvo obrany uvedlo, že dodané vybavení má hodnotu 31 mld dolarů, ale ekonomové odhadují jeho skutečnou hodnotu na 12,5 mld. Velká část vybavení byla vyřazena z provozu a v boji se používá jen omezeně, což dále snižuje jeho hodnotu. Asi 20 mld v investicích do obrany byly nepřímé transfery vybavení přes spojenecké země, konkrétně Polsko, ale pouze 340 milionů dolarů z toho se dostalo přímo na Ukrajinu. Za tři roky války poskytly Spojené státy Ukrajině 50,9 mld dolarů. Z toho bylo 32,6 mld vynaloženo na rozpočtovou podporu – platy, penze a další výdaje hrazené prostřednictvím mechanismů Světové banky a USAID. Veřejná prohlášení o pomoci Ukrajině často neberou v úvahu rozdíl mezi dotacemi a skutečně poskytnutou pomocí, poznamenali Economists for Ukraine. Za druhé, značná část finančních prostředků se vynakládá na objednávání nových zbraňových systémů z USA, ale dodávky jsou výrazně zpožděny. Z 12,1 mld dolarů přidělených na pořízení nového vybavení se skutečná hodnota pomoci Ukrajině odhaduje pouze na 5,5 miliardy. Část americké pomoci navíc přichází ve formě půjček a záruk. Spojené státy například použily zmrazená ruská aktiva jako zástavu pro půjčky Ukrajině a Moldavsku ve výši 25 miliard dolarů. Celkově studie dochází k závěru, že skutečná hodnota americké vojenské pomoci Ukrajině je 18,3 miliardy dolarů, zatímco dalších 32,6 miliardy bylo poskytnuto ve formě přímé rozpočtové podpory, většinou prostřednictvím mechanismů proplácení výdajů. Celková hodnota pomoci poskytnuté během tří let tedy činila 50,9 miliard – v průměru asi 17 miliard dolarů ročně. Podle studie to odpovídá pouze 0,25 % federálního rozpočtu USA – tedy zhruba částce, kterou Washington vynakládá na údržbu a energii pro federální budovy. Autoři studie také zdůraznili, že Ukrajina pečlivě sleduje veškeré příjmy. Díky ukrajinskému systému eGovernmentu lze sledovat každou utracenou hřivnu – od platů státních zaměstnanců až po nákup kancelářského papíru. Audity neodhalily žádné zneužívání nebo anomálie při využívání mezinárodní pomoci.
Středa. Putin v rozhovoru s novinářem prohlásil, že Rusko chtělo – a stále chce – nahradit Zelenského někým, kdo „má podporu ukrajinského lidu“ (rozuměj, kdo vyhovuje Rusku), a prý o tomto nyní jedná také s Donaldem Trumpem. Zároveň ale uznal, že Zelenský je legitimní prezident, tedy nikoliv diktátor, ale vzápětí dodal, že je to „člověk toxický pro ukrajinskou společnost a armádu“. Putin si tak pravděpodobně připravuje informační prostor na jednání s Ukrajinou. A ještě se děje tohle:
- Donald Trump na svém profilu na Truth Social publikoval video generované umělou inteligencí s jeho údajnou vizí pro Gazu. Na videu vychází palestinské děti z jeskyní a před nimi se rozprostírá obří moderní město plné mrakodrapů ve stylu Las Vegas plné moderních restaurací, hotelů, kasín a azurových pláží. Pod tím vším hraje umělou inteligencí generovaná písnička „Trump Gaza – Number One!“.
- Ruský blog, který se věnuje vojenskému letectví – Fighterbomber – tvrdí, že Ukrajina se naučila efektivně rušit naváděcí moduly ruských klouzavých bomb, a ty tak nyní pravidelně míjí své cíle o stovky metrů, takže jsou pro precizní nálety prakticky nepoužitelné. Blog proto navrhuje svrhávat na jeden cíl 8-16 bomb, aby byla statistická jistota, že alespoň jedna se trefí.
- Zelenský na konci týdne zavítá do USA, kde má podle Trumpova kabinetu podepsat finální podobu dohody o podpoře Ukrajiny a těžbě ukrajinských surovin, na které se obě strany shodly. Zda ale Zelenský dokument skutečně podepíše, to není v tuto chvíli vůbec jasné.
- Dva mechanici byli zraněni při explozi ve slovenském zbrojním závodu Záhorie. K výbuchu došlo při testování samohybné houfnice Zuzana 2. Příčinou je údajně technická závada.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 110 z celkem 177 ruských kamikadze dronů. Dalších 66 dronů se zřítilo. Jeden z dronů dopadl na dům v Buči, kde zabil manželský pár.
- Společnost Starlink ujistila veřejnost, že bude nadále poskytovat veškeré služby na území Ukrajiny. Polsko také plánuje předat Ukrajině dalších 5 000 terminálů.
- V Súdánu se zřítilo původně sovětské vojenské letadlo súdánského letectva a dopadlo na obytný dům. Nejméně 20 lidí v troskách domu zemřelo.
- Slovenský poslanec a ruský kolaborant Danko navrhuje, aby Slovensko po vzoru USA požadovala po Ukrajině splacení hodnoty poskytnuté pomoci.
- Trump oznámil, že začne prodávat „Zlaté karty“, které za zhruba 120 miliónů korun umožní komukoliv získat trvalý pobyt na území USA.
- Ukrajinský parlament jednomyslně schválil rezoluci, která potvrzuje, že Zelenský je legitimní prezident Ukrajiny i po skončení mandátu.
- Trumpův poradce volá po tom, aby Spojené státy přestali sdílet zpravodajské informace s Kanadou v rámci aliance „Pět Očí“.
- Ruská Federální rada ratifikovala smlouvu o vojenské spolupráci a vzájemné obraně uzavřené mezi Ruskem s Běloruskem.
- Británie, Francie a Německo jsou připraveny vyslat mírové jednotky na Ukrajinu, pokud bude dohodnuto příměří.
- Starosta Pokrovsku, města, kterému hrozí obklíčení, na videu vyzval Zelenského, aby uzavřel s Putinem mír.
- Americký ministr zahraničí Rubio vysvětlil hlasování v OSN tím, že si „Amerika nechtěla Rusko znepřátelit“.
- Podle Lavrova nebude schváleno žádné příměří a Rusko nedovolí, aby na Ukrajině působily mírové jednotky.
- Více než 20 členů „DOGE“ podalo výpověď. Prý se nechtějí podílet na rozkladu státu.
- Mezi ruskými vojáky na záporožské části fronty údajně vypukla epidemie žloutenky.
- Delegace USA a Ruska se potkají už zítra v Istanbulu.
Ukrajinská veľvyslankyňa sa chytila za hlavu. Objavuje sa video s reakciou Markárovej na Trumpovu-Zelenského hádku
"To, čo sa začalo otázkami o bezpečnostných zárukách pre prímerie s Ukrajinou, sa zmenilo na nahnevanú výmenu názorov medzi Trumpom, Vanceom a Zelenským. Trump bol zúrivý a skončil tým, že povedal: "Dali sme ti príležitosť byť tvrdým chlapom... Buď uzavrieš dohodu, alebo odchádzame." „Nemáte v rukách žiadne tromfy.“ Ukrajinská veľvyslankyňa sa v tej chvíli chytila za hlavu,“ napísal Collins.
Počas spoločnej tlačovej konferencie medzi Trumpom a Zelenským došlo medzi prezidentmi k hádke .
Potom Volodymyr Zelenskyj predčasne opustil Biely dom po vyhlásení amerického prezidenta, že ukrajinský prezident nie je pripravený na mier.
Naposledy přesunuto do hospody. Příště bude následovat dlouhodobé uzamčení vlákna. Kdo chce o tomto tématu diskutovat, může tak činit v hospodě, tady to už nehodlám tolerovat, a když to bude nutné, budou za porušování pravidel bez varování udělovány dočasné či trvalé bany.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 1/3/2025, 17:19
od Ataman
Čeho jsme byli svědky? Učebnicové lekce gaslightingu. Co to je? Pár příkladu z mnoha..
Obvinění oběti ze situace, ve které se ocitla:
Trump Zelenskému doslova říká: "Sám jsi dopustil, že jsi se dostal do velmi špatné situace". Jde o klasický tah násilníka, který obviňuje oběť z toho, že trpí. Je to vaše vlastní vina, že vás Rusko okupovalo a zabíjí vaše lidi.
Vynucování si vděku:
Vance požaduje, aby Zelenskij řekl "děkuji". Je to mimořádně podlá technika, kdy oběť nutíte, aby vám poděkovala za pomoc, která je pro ni životně důležitá, a následně ji obviníte z nevděku, pokud se pokusí domoci svého práva na mír. Nezapomínejme, že to byly právě Spojené státy, kdo byl signatářem a tedy ručitelem dohody známé jako Budapešťské memorandum.
Manipulace s pojmy:
Trump tvrdí, že Zelenskyj "není připraven na mír". Tím však myslí kapitulaci Ukrajiny. Jedná se o typickou manipulaci v podobě nahrazení pojmu "spravedlivý mír" pojmem "kapitulace".
Odmítání reality:
Trump neustále opakuje, že Zelenskyj "nemá žádné karty". To je další trik násilníka - znehodnotit úsilí oběti tvrzením, že bez milosti "zachránce" je bezmocná.
Devalvace obětí války:
"Pokud máte příměří, musíte ho přijmout, aby vaši lidé přestali umírat". Trump však ignoruje, že příměří bez záruk je jen oddechovým časem pro Rusko, aby se přeskupilo a znovu udeřilo.
Taktika nadvlády:
Trump neustále Zelenského přerušuje, nenechává ho domluvit. "Ne, ne, už jste řekl dost." "Nejste v pozici, abyste nám diktoval." "Ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne, ne." Jedná se o záměrné použití psychologického nátlaku k nastolení hierarchie, v níž by byl Zelenskij podřízeným.
Nucení ke kapitulaci:
Vance tvrdí, že "cesta k míru vede přes diplomacii". Jedná se o klasickou taktiku, kdy je agresorovi umožněno pokračovat v agresi bez odporu.
Zlovolná záměna pojmů:
Trump prohlašuje: "Zahráváte si s životy milionů lidí". Přesně to však dělá sám, když přenáší odpovědnost na Zelenského. Ten však jen brání svou zemi před agresorem.
Vytvoření iluze dlužníka:
Spojené státy sice Ukrajině pomáhají, ale prezentovat tuto pomoc formou "musíte poslouchat, jinak nedostanete nic" je formou finančního a vojenského nátlaku, nikoli partnerství.
Devalvace ukrajinského odporu:
Trump prohlašuje, že "nebýt našich zbraní, tato válka by skončila do dvou týdnů". To je pokus zcela vymazat zásluhy Ukrajinců a představit je jako zcela závislé na USA.
Nešlo o vyjednávání dvou partnerů. Byl to trapně průhledný a nevkusný pokus donutit Zelenského přijmout podmínky, které jsou výhodné pro současnou americkou administrativu a pro ruského agresora. Podmínky smrtící pro Ukrajinu a nesmírně nebezpečné pro celou Evropu.
Zhodnocení situace po setkání Zelenského a Trumpa na YT https://www.youtube.com/watch?v=SaCbUtTuLhA od známého analytika Nielsena.
Už předtím avizoval, že Trump vlastně žádný funkční plán nemá. Teď se to potvrzuje.
Jak by řekl kocour z RedDwarf: "To nebyl plán, ale normální hovadina"
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 1/3/2025, 21:58
od Xny
ROZHOVOR
„Bál som sa, že vojna skončí príliš skoro.“ Rozhovor s dobrovoľníkmi v ruskej armáde
Na oboch stranách frontu rusko-ukrajinskej vojny bojujú domáci aj zahraniční dobrovoľníci, ktorí na rozdiel od vojakov z povolania či mobilizovaných záložníkov, išli do vojny na základe vlastného rozhodnutia. Pohnútky ruských sú u nás málo známe.
Alexej Miľčakov v bojovej zóne na okupovanom území Ukrajiny v januári 2025, v pozadí zničená vojenská technika. Foto: Alexej Miľčakov/Daniel Halaj
Daniel Halaj
Daniel Halaj
17:59
10
Zdielať
Povinná vojenská služba (PVS) sa v Ruskej federácii dlho týkala mužov vo veku 18 až 27 rokov – od 1. januára 2025 sa horná hranica zvýšila na 30 rokov, pričom mobilizačný vek sa pohybuje v rozmedzí 18 až 70 rokov.
Povinnej vojenskej službe aj mobilizácii sa chcú mnohí občania Ruska – hlavne počas vojny – vyhnúť, a za rady, ako na to, sú ochotní aj platiť. To však nie je prípad tých občanov, ktorí dobrovoľne podpisujú dohodu s ruským ministerstvom obrany, aby sa mohli v rámci Ozbrojených síl Ruskej federácie (OS RF) zúčastniť na vojne proti Ukrajine.
Dobrovoľníci a kontraktori
Vojaci dobrovoľne bojujúci na strane OS RF – bez ohľadu na ich národnosť a občianstvo – bývajú v Rusku aj za jeho hranicami zjednodušene označovaní ako dobrovoľníci.
Hoci ruské zákonodarstvo rozlišuje medzi kontraktormi (контрактник) a dobrovoľníkmi (доброволец), po legislatívnych úpravách z júna 2023 (po ktorých došlo k vzbure Jevgenija Prigožina) väčšina rozdielov zanikla.
Nepísané tabu
Od začiatku plnohodnotnej ruskej invázie na Ukrajinu 24. februára 2022 už niekoľko profesionálnych médií v Európe a USA rozhovor s ruskými vojakmi prinieslo, no išlo napospol o vojakov, ktorí v čase rozhovoru už neboli vojakmi Ruskej federácie – buď zbehli z armády a opustili Rusko alebo padli do ukrajinského zajatia, prípadne už v čase konania rozhovoru bojovali za Ukrajinu.
Štandard oslovil dvoch ruských vojakov, ktorí išli do vojny proti Ukrajine dobrovoľne a na bojoch sa doteraz zúčastňujú na strane agresora. Sme si plne vedomí citlivosti takéhoto materiálu, tobôž v čase, keď v krajine, s ktorou Slovensko priamo susedí, prebieha najväčší a najkrvavejší vojnový stret na európskom svetadiele od konca druhej svetovej vojny.
Po rozhovore s vojakmi, ktorí sa dobrovoľne podieľajú na útočnej vojne proti nášmu susedovi, prinesieme čitateľom v dohľadnej dobe rozhovor s vojakmi, ktorí Ukrajinu pred nepriateľom z Východu dobrovoľne bránia.
Na naše otázky odpovedali dvaja etnickí Rusi: 33-ročný kontraktor Alexej Miľčakov, zakladateľ a veliteľ Záškodnícko-útočnej prieskumnej skupiny Rusič (vo vojne na Ukrajine v rokoch 2014 až 2015 a od roku 2022 doteraz) a dobrovoľník z jednotky protivzdušnej obrany (PVO) so zameraním na drony, ktorý si prial zostať v anonymite a vystupovať pod priezviskom Smirnov (vo vojne na Ukrajine je od roku 2023 doteraz).
Prístrešok ruskej jednotky PVO na okupovanom území Ukrajiny (z vysielačky počuť ukrajinské rádio ukr.radio). Video: Smirnov/Daniel Halaj
Prečo ste sa rozhodli dobrovoľne zúčastniť na vojne?
Miľčakov: Bol to detský sen a neskôr vedomý krok v zrelom veku. Príprava na bojové nasadenie prebiehala neustále, až sa v istom období naskytla možnosť.
Smirnov: Učil som sa na vysokej škole a popritom som si hľadal brigádu. Známi mi ponúkli ísť na mesiac robiť šoféra na oslobodené územie [okupované územie Ukrajiny, pozn. red.], platili dobre. A v Mariupole som si aj tak chcel kúpiť byt, kým je to lacné. Tam som sa zoznámil s vojakmi, pozdával sa mi ich spôsob života, našiel som si kamarátov. Tak poldruha roka po prvej ceste do Mariupola som sa prihlásil ako dobrovoľník.
MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ
Peklo menom Buča. Verziu Kremľa spochybňuje aj obsah ruských štátnych médií
Postrehli ste výraznejšie zmeny v spôsobe vedenia bojovej činnosti od začiatku vojny na Ukrajine?
Miľčakov: SVO [ruská skratka pre propagandistický termín Špeciálna vojenská operácia, pozn. red.] je predsa len plnohodnotná vojna s nasadením všetkých druhov vojsk. Boje na Donbase boli zmesou lokálnych ozbrojených stretov, partizánčiny a bojov pravidelných vojsk s nasadením omnoho menších síl a prostriedkov.
Smirnov: Práca PVO sa výrazne zmenila. Tí, čo tu boli od roku 2014, zhodne tvrdia, že boj bol podstatne predvídateľnejší a akosi analógovejší. V súčasnosti sa všetko rýchlo mení, vojna je omnoho digitálnejšia, my aj chochli [hanlivý výraz označujúci Ukrajincov, vychádzajúci zo starobylého ukrajinského účesu, pozn. red.] používame zahraničné zbrane rôznej akosti a po oboch stranách frontu sa rýchlo vyvíja EB [elektronický boj, pozn. red.].
Vďaka vysokému počtu dronov si operátori dronov na ukrajinskej strane môžu dovoliť použiť jeden dron na zranenie jedného nášho vojaka – to predtým nebolo. Človek aby sa teraz bál čo i len ísť na záchod. No a vojna začala byť podstatne surovejšia, niektorí to bez drog či chľastu nezvládali, tak sa zaviedli rôzne tresty, hlavne teda za pitie v prednej línii: priviazanie k stromu, jama a podobne.
Raz ma chceli priviazať k stromu – to bolo tak: utekal som pred dronom, skočil som do zákopu a v ňom pili vojaci. A krátko nato prišli chlapi z VP [vojenská polícia, pozn. red.] a všetkých nás chceli priviazať k stromu. Ale dokázal som im, že ja som nepil. Ale v jame som bol – za to, že som sa bil: stál som vtedy na celodennej stráži a nikto ma neprišiel vystriedať. A toho, čo ma mal vystriedať – rovnako ako nášho veliteľa – som našiel ožratého. Stratil som nervy a udrel ho pažbou.
Jamy určené na trestanie vlastných vojakov. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Aký ste mali postoj k vojne na Ukrajine predtým, ako ste sa tam vydali v roku 2022? Rôznili sa informácie v ruských médiách a vaše očakávania od skutočnosti?
Miľčakov: V roku 2022, keď som sa sem zberal, som nemal prístup k médiám, ktoré sa venovali SVO. Až na vlastné oči som videl, aká je skutočnosť.
Smirnov: To, čo úplne zodpovedá skutočnosti, je tvrdenie médií o tom, že oslobodené územie zveľaďujeme. Obce, cez ktoré sa prehnal front, vyzerajú, samozrejme, zle, ale rýchlo ich obnovujeme a zlepšujeme v nich životné podmienky, budujeme nové mešity a cerkvi, sťahujú sa sem noví ľudia.
Čo sa týka samotných bojov, bál som sa, že SVO skončí príliš skoro a ja nestihnem získať status vojnového veterána, z ktorého plynú nejaké tie sociálne istoty, peniaze, nadšené dievčatá v zázemí a v neposlednom rade dobrý pocit, že človek niečo spravil pre vlasť…
No ale chcem tým povedať, že som býval už na oslobodenom území, kde sa už čiastočne evakuovalo, takže ma tu nečakalo niečo, čo by ma vyslovene rozčarovalo – kto sledoval sociálne siete známych vojakov, ten zhruba vedel, do čoho ide. Čo bolo nemilé, bola skutočnosť, že keď som robil v nemocnici, často sme nemali základné veci pre ranených a musel som ich kupovať zo svojho.
A ešte jeden rozdiel: podľa médií som nadobudol pocit, že armáda je oporou prezidenta a celkovo súčasného zriadenia v krajine. Tu ale mnohí Putina nemajú radi: pochopiteľne, nie z toho dôvodu ako opozícia, ale z toho dôvodu, že 18-roční chlapci bez poriadneho výcviku mrznú v zákopoch, zatiaľ čo deti oligarchov si váľajú šunky kdesi v Španielsku či Izraeli. V zásade ide o veci, pre ktoré Putina svojho času kritizoval aj Prigožin, ktorý na rozdiel od neho mal podporu armády: nezmyselné útoky s vysokými stratami, zlé zásobovanie, nabaľovanie sa úradníkov na úkor armády a jej bojaschopnosti.
Otvorenie novej mešity v okupovanej Luhanskej oblasti 4. februára 2025. Foto: Duchovná správa moslimov Ruskej federácie
Čo vás najväčšmi prekvapilo na protiukrajinskom ťažení, presnejšie v bojovej zóne? Boli chvíle, keď ste začali pochybovať o svojom poslaní alebo naopak okamihy, keď ste boli presvedčení, že vaša cesta je správna?
Miľčakov: Najväčšmi ma prekvapil dynamický vývoj technológií na bojovom poli. Pritom sprvoti ma prekvapila skutočnosť, že konečne vypukli boje s nasadením práporov, plukov, divízií. No následne sa od takéhoto spôsobu boja pre statickosť frontu takmer upustilo a bojové pole sa čo nevidieť presýtilo technológiami: kvadrokoptéry [malé drony so štyrmi vrtuľami, pozn. red.], spojenie nového druhu, satelitný internet a tak ďalej. No nehľadiac na celkové zníženie intenzity činnosti pechotných jednotiek sú to práve ony, kto naďalej predstavuje nenahraditeľný prostriedok pri dobýjaní a udržaní územia.
Smirnov: Prekvapilo ma, nakoľko som nebol duševne pripravený na smrť spolubojovníkov. Ale aby som preto pochyboval o svojom poslaní? Skôr naopak. Zabili ste mi kamaráta? Ja dám dole desiatich. Volčansk [ukrajinsky Vovčansk, pozn. red.] bol takým neveselým miestom: išli sme po ceste do prednej línie, a kúsok od nás týpka roztrhal granátomet, jednu skupinu škaredo vybavil dron…
Zápalný granát zhodený z ukrajinského dronu v Kurskej oblasti pri Sudži. Zelená časť zariadenia bola vytlačená na 3D tlačiarni. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Mnohí považujú vojnu za hrdinskú záležitosť. Stretli ste sa na fronte so zbabelosťou alebo pokusmi o vyhnutie sa nebezpečenstvu v radoch spolubojovníkov?
Miľčakov: Vojna je mužská záležitosť, a hrdinami sa ľudia stávajú pre nedostatky druhých. Ja to vidím tak. Takže hrdinstvo je jav, ktorý vyplýva z chýb veliteľov. So zbabelosťou a pokusmi o vyhnutie sa nebezpečenstvu som sa v priebehu posledných desiatich rokov stretával neprestajne.
Smirnov: Samozrejme, ale u dobrovoľníkov zriedkavejšie. Možno keby sa nahromadil stres alebo čo, ale tak my ako dobrovoľníci sme týždeň v prednej línii, dva týždne v tyle. Občas sa akurát tento rozvrh narúša, ak sú veľké straty alebo tak.
Z nábojníc skladajú príslušníci jednotky PVO krátke slová či pozdravy, za čo následne dostávajú príspevky od podporovateľov. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Výstroj, výzbroj a vzťahy veliteľov k podriadeným sú vo vašej jednotke lepšie ako v prípade mobilizovaných?
Miľčakov: Teraz sme jednotkou pravidelnej armády, akurát nie ako jednotka radovej pechoty, ale ako špeciálna jednotka so stálymi veliteľmi a s viac-menej stálymi zdrojmi zásobovania: tak zo strany tylového zabezpečenia, ako aj zo strany sponzorov. Plus nás nikto neobmedzuje vo vojenskej príprave.
Smirnov: Vybavenie aj plat máme lepšie ako mobilizovaní či vojaci PVS – my sme šli za Rusko bojovať z presvedčenia, oni preto, lebo museli. Takže aj vzťah medzi velením a nami je lepší ako medzi velením a mobilizovanými. Frajerka sa ma nedávno pýtala, či ma nešikanujú Čečenci: takéto veci si Kaukazania k dobrovoľníkom a kontraktorom nedovoľujú.
Čo sa vybavenia týka, to si nezriedka kupujeme sami. Tak polovica kontrabandu – hlavne teda drony, odev (najmä z USA), náhradné dielce do áut, rôzne doplnky ako napríklad popruhy na zbrane a tak– k nám ide cez Poľsko, drony ešte aj cez Dubaj.
Elektronika ide predovšetkým cez Čínu, zbrane a náhradné dielce do nich cez Fínsko, občasne cez Estónsko. Ja teraz nosím šiltovku od Helikon-Tex, ktorá mi prišla priamo z Poľska: objednávame si cez dobrovoľníkov v Poľsku, potom čakáme tak tri týždne a následne CDEK [ruská obdoba Packety, pozn. red.].
Ono, vojak mimo frontu – akým som bol po zranení pri Charkove aj ja –, napríklad aj v Kurskej oblasti, zarábal v priemere tak 50-tisíc rubľov [zhruba 500 eur, pozn. red.], ale po výpade „chochlov“ smerom na Kursk začali dostávať vojaci v pohraničí príplatky a zrazu to bolo 164-tisíc [zhruba 1 640 eur, pozn. red.]. Teraz ešte chodievam do prednej línie – svojho času aj do Belgorodu – zostreľovať drony, takže dostávam aj bojový príplatok: dovedna tak 270-tisíc [zhruba 2 700 eur, pozn. red.] mesačne. Donedávna boli aj príspevky za zranenie – stačilo schytať šrapnel do zadku. Skrátka, o takomto plate sa mi pred SVO nemohlo ani snívať. Aj hypotéku som už splatil.
Šatstvo domácej i zahraničnej výroby, v hornej časti fotografie leží obal od ponča značky Helikon-Tex. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Prijíma velenie rozhodnutia, ktoré považujete na nezmyselné a zbytočné?
Miľčakov: Áno, prijíma. A my sa snažíme rozkazy vyplniť nakoľko to ide: bez zbytočných strát, no plniac úlohu.
Smirnov: Tak Ľocha [Alexej Navaľnyj, pozn. red.] mohol byť otrávený, ale Budanova [šéf ukrajinskej vojenskej rozviedky Kyrylo Budanov, pozn. red.] či Bileckého [veliteľ 3. samostatnej útočnej brigády „Azov“ Andrij Bileckyj, pozn. red.] otráviť nevieme? To ako? Alebo nedávno nám priamo v Moskve zabili Kirillova [veliteľ ruskej jadrovej obrany Igor Kirillov, pozn. red.] – ako je to možné? Prigožin chcel spraviť poriadok v armáde, a toho sa zbavili, pri ňom sa to dalo, ale „chochlov“ otráviť alebo vyhodiť do povetria sa už nedá, zaujímavé… Podobné rozhodnutia vôbec nechápem.
Smirnov v byte v okupovanom Luhansku. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Po začatí plnohodnotnej protiukrajinskej ofenzívy sa v ruskej televízii neraz hovorilo o tom, že po Ukrajine môže ruská armáda pokračovať v pochode na Západ. Zamýšľali ste sa nad možnosťou útoku na krajiny NATO, hovorili ste o tom s kamarátmi?
Miľčakov: Ak bude treba, pôjdeme na Západ. Nateraz je to ale vec štátu, nie naša. Naše postavenia sú teraz tu, najprv musíme spraviť čo treba tu.
Smirnov: Vôbec sme sa o tom nerozprávali. Tu nám pol noci nad hlavami lieta Baba Jaga [rozmerný dron so štyrmi až ôsmimi vrtuľami, takzvanými pazúrmi, pozn. red.] a nedá nám spať, človek sa bojí ísť vys*ať. Nie je kedy uvažovať o tom, čo bude po Kyjeve a Ľvove.
Jednotka Rusič koncom roka 2024 verbuje nových dobrovoľníkov (presnejšie kontraktorov) medzi migrantmi pracujúcimi na stavbe v Rusku. „Robí sa to veľmi jednoducho: ak chcete získať občianstvo Ruskej federácie, môžete podpísať dohodu s Ministerstvom obrany Ruskej federácie. Podpísať sa dá na obdobie od jedného do piatich rokov. Potom, keď platnosť dohody vyprší, dajú vám ruský pas a vy sa stanete občanom Ruskej federácie. A nepotrebujete žiadne pracovné povolenia a podobne. Celý čas sa pritom budete nachádzať v oblasti Špeciálnej vojenskej operácie. Výplata sa pohybuje od 210-tisíc rubľov každý mesiac. Myslím si, že tak či onak viac, ako zarábate tu.“ Video: Telegramový kanál Migranti v Rusku
Jednotky ako Rusič či 88. prieskumno-záškodnícka brigáda Española neupotrebujú v OS RF rozšírenú boľševickú symboliku – využívajú symboliku spätú s Ruskou ríšou, pravoslávím, pohanstvom, a mnohí v Rusku i za jeho hranicami považujú tieto a ďalšie jednotky za neonacistické (Alexej Miľčakov otvorene vyhlásil, že je nacista). Avšak tieto jednotky bojujú na strane armády, v ktorej bok po boku bojujú etnickí Rusi a etnickí Nerusi (Čečenci, Jakuti, Afrorusi…) z Ruska, ďalej Arabi, černosi či Kórejci; a jedným z cieľov OS RF je „denacifikácia Ukrajiny“. Dané jednotky teda konajú v rozpore s ideológiou nacizmu. Ako sa k tomu staviate?
Miľčakov: My sa pokojne staviame ku každému, kto bojuje v záujmoch Ruska. A sme toho názoru, že vojna za Rusko je jediný pádny dôvod na získanie občianstva Ruska pre osoby z nedomorodých národov. Teda po dokázaní vernosti Rusku prostredníctvom boja sa majú stať plnohodnotnými občanmi Ruskej federácie. Nie podľa práva narodenia, nie podľa práva migrácie zo Strednej Ázie (vrátane detí rodičov, ktorí sú v etnických organizovaných zločineckých skupinách), ale podľa práva boja. Kto prežije, je občan a zaslúži si vyznamenania a výsady.
Smirnov: V týchto jednotkách sú aj ľavičiari, aj nacbolovia [národní boľševici kĺbiaci stalinizmus a nacizmus, pozn. red.], aj otvorení náckovia. Ale celkovo aj tí pravicoví nacionalisti v týchto jednotkách nie sú ako RDK [Ruský dobrovoľnícky zbor bojujúci na strane Ukrajiny, pozn. red.] alebo Azov, nie sú to etnickí nacionalisti.
Nacionalizmus za Rusko bojujúcich nacionalistov nie je etnický, ale občiansky: ak napríklad Uzbek alebo Afričan bojuje za Rusko, je to proste Rus, ruský človek. Teraz za účasť na SVO dostávajú títo cudzinci aj ruské občianstvo, takže pre nacionalistu v ruskej armáde sú to Rusi. Podľa ruského nacionalistu, ktorý bojuje proti nám, za chochlov, je Rus iba ten, kto je etnicky Rus, a etnický Ukrajinec je preňho brat, lebo sú to súrasovci [patria k tej istej rase, pozn. red.].
Je to zložité s týmito našimi nacionalistami. Ak ste počuli o Tesákovi [Maxim “Tesák” Marcinkevič, ruský nacionalista, pozn. red.], to bol tiež etnický nacionalista, ako aj Nikitin [zakladateľ a súčasný veliteľ RDK Denis Nikitin, pozn. red.].
Posteľ v poľných podmienkach: na posteli leží moderný AK-12 s popruhom, Biblia a nášivka na suchý zips vychádzajúca z vlajky Donského 17. kozáckeho pluku – obsahuje záver pravoslávneho Symbolu viery: „Očakávam vzkriesenie mŕtvych a život budúceho veku. Amen.“ Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Český dobrovoľník bojujúci na strane Ukrajiny v rozhovore pre Aktuálně.cz uviedol: „Moja skúsenosť je taká, že etnických Rusov v armáde veľa nie je, určite nie väčšina.“ Mohli by ste jeho slová potvrdiť alebo vyvrátiť?
Miľčakov: Etnických Rusov je žiaľ v armáde väčšina. Som tej mienky, že je to dočasná chyba, že malé národy sa zúčastňujú bojov za Ruskú federáciu v nedostatočnom počte. Možno je to preto, že sa ich snažia chrániť. Ja to vidím tak, že v bojujúcich jednotkách v prednej línii je 75 percent etnických Rusov. Sú národy, ktoré sa počas bojov ukazujú v najlepšom svetle, ako Buriati či Dagestánci. A sú národy, ktoré v bojovej zóne vôbec nestretnete – napríklad Cigáni.
Smirnov: Ja si ani nevšímam, či je môj brat v zbrani biely, či je z Konga, Nepálu, Indie alebo Kórey: hlavné je, že bojuje za tú istú vec.
Ukrajinské letáky s ruským textom, určené vojakom OS RF. „Zdravím, ruský okupant! Čoraz častejšie a častejšie kladiete protipechotné míny, používate bojový plyn. V prípade, že budete v podobnej bojovej činnosti pokračovať, budeme odpovedať rovnako!“ Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Myslíte si, že vojnový stret bol jedinou možnosťou riešenia rusko-ukrajinských vzťahov?
Miľčakov: Myslíme si, že skutočne bolo obdobie, keď sa ešte dala vec vyriešiť inak. Žiaľ, vtedy bolo Rusko slabé, vnucovali mu svoju vôľu, a keď Ruská federácia zosilnela, bolo už neskoro. A celkovo sa na to pozeralo inak. Tým, čo prijímali rozhodnutia, to bolo ľahostajné. Preto došlo k vojnovému stretu.
Smirnov: Nejaký čas sa to dalo vyriešiť aj bez boja, ešte aj po ruskej jari, ale problém bol v tom, že Putin dúfal, že sa mu podarí nechať silne proruský Donbas na Ukrajine a Ukrajinu ako celok tak držať pod naším vplyvom. Ukrajina nebola ochotná hrať takúto hru, takže sme museli zasiahnuť.
MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ
V posledných troch rokoch počet pracovných migrantov z cudziny v Moskve prevýšil milión
Aké sú vaše plány po ukončení rusko-ukrajinskej vojny?
Miľčakov: Oddych a pokračovanie v bojovej činnosti, tiež politická činnosť.
Smirnov: Čert ho vie. Izrael, Afrika, Južná Amerika. Ale skôr tak v PVO či ako zdravotník v tyle, nie nasadzovať krk v prednej línii. Prípadne niekde strážiť sklady hlboko v zázemí, tak 5 až 6 rôčkov, pekne si zarobiť, a dostať sa už do nejakej poriadnej krajiny. Zvykol som si na plat aj spôsob života, takže bez ohľadu na ideológiu by som pokračoval v tom, na čo som si zvykol: ako pravý žoldnier.
V miestach ako je Izrael ma čaká nejaká kariéra, ale čo tu, keď sa skončí vojna? Niekde v Moskve ma zareže migrant alebo skapem od hladu pri bežnej výplate. Navyše, dokončujem si teraz civilnú vysokú školu, na skúšky vždy dostávam voľno – s výškou budem dôstojníkom takmer automaticky.
Oba rozhovory boli vedené v ruštine a následne boli preložené do slovenčiny. Výrazy používané dobrovoľníkmi neboli nijako upravované.
>>Británie půjčí Ukrajině 2,26 miliard liber na obranu<<
Londýn - Británie a Ukrajina dnes podepsaly smlouvu o půjčce ve výši 2,26 miliard liber (téměř 70 miliard korun), která má podpořit obranyschopnost Ukrajiny. Na síti X to uvedl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Půjčka má být splacena z výnosů ze zmražených ruských aktiv.
Čtvrtek. Rumunské úřady zadržely a vyslýchaly rumunského proruského kandidáta na prezidenta Georgescua. Viní ho z účasti v hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod a dalších trestných činů v souvislosti s ilegálně vedenou kampaní a ruským vměšováním. Při raziích našla policie u jeho bodyguarda v sejfu pod podlahou stovky tisíc dolarů v hotovosti, nelegálně držené zbraně a letenky do Moskvy. Georgescu se po propuštění z vazby postaral o to, aby nebyl pochyb o jeho ideologii, a lidi čekající před budovou policii pozdravil tak, že zahajloval. Zajímavá je ale také jiné informace: Georgescu podle vyšetřovatelů slíbil Američanům z Trumpova volebního týmu, že pokud rumunské volby vyhraje, umožní Američanům těžit rumunské zlato. To by nakonec vysvětlovalo, proč se Vance, Musk i další MAGA figurky urputně snaží podporovat Georgescua v informačním prostoru skrz dezinformační narativy. Ale teď už další novinky:
- Americká administrativa nejspíš vyjednala vydání bratrů Tateových do USA. Tristan i Andrew jsou na cestě domů. V Rumunsku přitom čelili obvinění z obchodu s bílým masem, znásilnění a účasti na organizovaném zločinu. Zároveň na ně v minulosti vydala zatykač Británie opět pro podezření ze znásilnění, obchodu s bílým masem a byli odsouzeni za daňové podvody.
- Lavrov prohlásil, že nemůže dojít ke klidu zbraní, protože Ukrajina stále drží části Chersonské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti, které Rusko považuje za součást Ruské federace. Peskov později tento argument podpořil, když prohlásil, že území, která jsou „integrální součástí Ruské federace“, nebudou předmětem žádných vyjednávání.
- Bývalý šéf ruské FSB Patrušev a současný tajemník ruské Rady bezpečnosti v článku agentury TASS z 11. listopadu tvrdil, že „Trump po svém zvolení do úřadu bude muset splnit svoje závazky vůči silám, které ho do funkce dostaly, namísto slibů z kampaně. (…) Pro úspěch ve volbách Trump spoléhal na určité síly, kterým je nyní zavázán“.
- Podle Trumpova atašé Witkoffa je návrh „mírové smlouvy“, který předložilo Rusko Ukrajině v Istanbulu v roce 2022 vodítkem k současným jednáním o míru. Ve skutečnosti tehdy Rusko nepředložilo mírovou smlouvu ale návrh na jednostrannou ukrajinskou kapitulaci.
- Donald Trump prohlásil, že Evropská unie vznikla proto, aby poškodila USA, a proto zavede cla ve výši 25 % na většinu evropského zboží. Americká burza zaznamenala ihned po prohlášení propad v hodnotě akcií okolo 500 miliard dolarů.
- Při včerejším ruském náletu pomocí dronů byla zabita novinářka Ukrinformu Teťana Kulyk a její manžel Pavlo Ivančov, onkolog a proděkan chirurgické katedry Národní lékařské univerzity Bogomolec.
- Americký proruský bloger Mario Nawfal navštívil Bělorusko, kde natočil 1,5 hodiny dlouhý rozhovor s Lukašenkem, ve kterém dehonestuje Zelenského a přitakává ruské propagandě.
- Finsko poskytne Ukrajině vojenskou techniku a další materiál v hodnotě okolo 660 miliónů eur. Peníze půjdou přímo do finských zbrojovek, které pro Ukrajinu vše vyrobí.
- Ukrajinské síly dobyly zpět vesnici Kotlyne u Pokrovsku, která je spojena s Pokrovskem dálnicí T 0406 – klíčovou zásobovací trasou.
- Rumunský parlament schválil zákon, který umožní letectvu sestřelovat cizí drony narušující rumunský vzdušný prostor.
- Američtí zástupci odmítli podepsat rezoluci Světové obchodní organizace odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 90 z celkem 166 ruských kamikadze dronů. Dalších 72 dronů se zřítilo.
- Ukrajinští online podvodníci připravili v roce 2024 Rusko o zhruba dvě miliardy dolarů.
- Nový německý kancléř Merz pravděpodobně umožní dodávky raket Taurus Ukrajině.
- Severní Korea vyslala zatím neznámý počet dalších vojáků do ruské Kurské oblasti.
- Dnes je tomu přesně deset let co nechal Putin zavraždit opozičního politika Borise Němcova.
Pátek. Rusové překročili hranice v Sumské oblasti a během bleskového útoku vstoupili do vesničky Novenke, která leží prakticky na hranici s Ruskem. V oblasti teď zuří těžké boje. Není přitom úplně jasné, jak velkou sílu Rusové nasadili, zda jde o mechanizované jednotky, nebo pěší diverzní skupiny, ani jaký je výsledek bojů. Většina zdrojů ale hlásí, že jde o mobilní pěší jednotky bez podpory těžké techniky. A ještě se děje tohle:
- Novinářům z Rádia Svobodná Evropa se podařilo analýzou otevřených zdrojů zjistit, že bosenský Srb Davor Savičić, který verboval srbské žoldáky pro boj proti Ukrajině v rámci praporu „Vlci“, je zároveň agentem ruské vojenské rozvědky (GRU) „Vlk“ – jednotku pojmenoval podle svého krycího jména.
- Mexický miliardář Carlos Slim okamžitě ruší veškerou spolupráci s Muskovým Starlinkem poté, co Musk publikoval tweet, ve kterém obvinil Slima, že spolupracuje s organizovaným zločinem. Pro spolupráci na rozvoji svého telekomunikačního byznysu osloví evropské a čínské firmy.
- Na sociálních sítích se objevilo video zachycující incident, kdy řidič pražské tramvaje napadl starší ukrajinský pár s dítětem. Policie věc řeší jako přestupek. Řidič v minulosti – nepřekvapivě – kandidoval za neonacistickou stranu.
- Rusko zavádí od 1. března nejméně do konce srpna letošního roku úplný zákaz vývozu ropných produktů. Na vině jsou útoky na ruské rafinérie, kvůli kterým se Rusko potýká s nedostatkem nafty a benzínu na domácím trhu.
- V okupovaném Mariupolu explodovalo auto zaměstnance ruské FSB, když v něm cestoval. Agent je nyní kvůli rozsáhlým poraněním v intenzivní péči lékařů.
- Ruský závod Vektor u Kursku zasáhly ukrajinské drony. Sekundární detonace naznačují, že v areálu byla skladovaná dělostřelecká munice.
- Ukrajinský aktivista a účastník Majdanu Vasyl Ratušnyj padl na frontě. Jeho bratr Roman přitom padl už v roce 2022.
- Ukrajinci se při sérii protiútoků probojovali zpět do několika částí Torecku, včetně ulic v samém centru města.
- Turecko je ochotné vyslat mírové jednotky na Ukrajinu, pokud bude přizváno k jednáním o jejich formaci.
- Ukrajinci zasáhli a zničili ruské skladiště termobarické munice v Selydovém v okupované Doněcké oblasti.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 107 z celkem 208 ruských kamikadze dronů. Dalších 97 dronů se zřítilo.
- Evropští lídři se 2. března znovu sejdou, aby jednali o budoucnosti Ukrajiny.
- Objem importu ruské ropy do Turecka se kvůli sankcím propadl na čtvrtinu.
- Trump prohlásil, že nevěří tomu, že by nazval Zelenského diktátorem.
- Evropská unie plánuje uzavřít s Indií dohodu o volném pohybu zboží.
- Trump schválil prodloužení některých sankcí vůči Rusku o další rok.
Sobota. Svět byl včera svědkem ponižujícího divadla zosnovaného Bílým domem pod vedením Donalda Trumpa a jeho poskoka J. D. Vance. Pozvání Zelenského do Washingtonu bylo podle vícero analytiků nejspíš připravenou PR pastí, jejíž cílem bylo Zelenského ponížit, vykreslit jako zoufalého slabocha a donutit ho k podpisu vyděračské americké smlouvy o těžbě ukrajinských nerostných surovin. Jenže reakce nejen velké části americké a evropské veřejnosti, ale také valné většiny ostatních západních lídrů, prozrazuje, že to byl právě Trump a Vance, kteří z celé slovní přestřelky vyšli jako zoufalci. Trumpův ansámbl mimo jiné Zelenskému vyčetl, že nemá žádné trumfy pro případné vyjednávání, že je nevděčný, a dokonce i to, že nemá oblek. Vance pak zopakoval přímo Zelenskému do očí několik narativů, které mají původ v ruské dezinformační kampani. Celý incident ale – k překvapení Trumpa – vyvolal novou vlnu solidarity s Ukrajinou. Lidé plní sbírky na materiál a munici a státníci vyjadřují podporu Zelenskému. Zelenský včera na Twitteru/X děkoval jmenovitě každému lídrovi, který se na podporu vyslovil – nejspíš v reakci na výčitky Trumpa a jeho muže číslo jedna, že málo děkuje. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas dokonce napsala, že včerejšek jasně ukázal, že svět potřebuje nového lídra a že Evropa by měla zvednout hozenou rukavici. Naopak za Trumpa se postavily obvyklé proruské postavičky z celého světa včetně Česka. Jediným skutečným vítězem vyhrocené diskuse v Bílém domě byl každopádně Putin. Ale taky se stalo tohle:
- Dá se téměř s jistotou říci, že včera nedošlo k podepsání žádné dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Trump podle mnoha svědků zuřil, protože si nepředstavoval, že Ukrajina bude tak tvrdý partner k jednání. Šušká se, že na své podřízené křičel, že tohle měl být jeho moment, který by mu zajistil Nobelovu cenu míru.
- Na setkání v Bílém domě byl přítomen také novinář ruské TASS. Když se na to přišlo, byl vyveden. Jak se ale vůbec na tiskovou konferenci dostal, je záhadou. Trump si totiž pečlivě vybírá, jaká média na tiskovky vpustí. Například AP ani Reuters na místě nebyly.
- Zelenský z Washingtonu zamířil rovnou do Londýna. Británie krátce nato oznámila nový balík vojenské pomoci v celkové hodnotě okolo 2,6 miliard dolarů, která bude splacená z výnosů ze zmrazených ruských aktiv.
- Norská společnost Haltback Bunkers, jedna z největších firem, která dodává palivo pro lodní dopravu, oznámila, že po včerejších událostech přestává poskytovat své služby lodím amerického námořnictva.
- Šéf Pentagonu údajně nařídil americkým kybernetickým silám, aby s okamžitou platností zastavily veškeré aktivity vůči ruské federaci včetně kybernetických útoků.
- Spojené státy v rámci rozpuštění agentury USAID zastavily také rozsáhlý program, který měl pomoci Ukrajině s obnovou poškozené energetické soustavy.
- Rumunská prokuratura požádala soud o uvalení vazby na 21 krajně pravicových politiků ze sítě blízkých spolupracovníků Călina Georgescu.
- Spojené státy údajně odmítly uhradit náklady na návštěvu ukrajinské delegace – jak je tomu v diplomacii zvykem.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 103 z celkem 154 ruských kamikadze dronů. Dalších 51 dronů se zřítilo.
- Washington schválil Alexandra Darchijeva jakožto nového velvyslance Ruska ve Spojených státech.
- Rusové v únoru ztratili rekordní počet vozidel. Většinu ztrát ale dnes tvoří ne-obrněná technika.
- Donald Trump údajně nařídil prověřit potenciální dopady zastavení americké pomoci Ukrajině.
- Rusové vybombardovali dětskou zubní kliniku v Charkově. Nejméně sedm lidí je zraněno.
- Norsko chce vyrábět ve velkém moderní systémy PVO NASAMS přímo na Ukrajině.
- Orbán vyzval EU, aby zahájila vlastní jednání o příměří – přímo s Ruskem.
ROZHOVOR
„Bál som sa, že vojna skončí príliš skoro.“ Rozhovor s dobrovoľníkmi v ruskej armáde
Na oboch stranách frontu rusko-ukrajinskej vojny bojujú domáci aj zahraniční dobrovoľníci, ktorí na rozdiel od vojakov z povolania či mobilizovaných záložníkov, išli do vojny na základe vlastného rozhodnutia. Pohnútky ruských sú u nás málo známe.
Alexej Miľčakov v bojovej zóne na okupovanom území Ukrajiny v januári 2025, v pozadí zničená vojenská technika. Foto: Alexej Miľčakov/Daniel Halaj
Daniel Halaj
Daniel Halaj
17:59
10
Zdielať
Povinná vojenská služba (PVS) sa v Ruskej federácii dlho týkala mužov vo veku 18 až 27 rokov – od 1. januára 2025 sa horná hranica zvýšila na 30 rokov, pričom mobilizačný vek sa pohybuje v rozmedzí 18 až 70 rokov.
Povinnej vojenskej službe aj mobilizácii sa chcú mnohí občania Ruska – hlavne počas vojny – vyhnúť, a za rady, ako na to, sú ochotní aj platiť. To však nie je prípad tých občanov, ktorí dobrovoľne podpisujú dohodu s ruským ministerstvom obrany, aby sa mohli v rámci Ozbrojených síl Ruskej federácie (OS RF) zúčastniť na vojne proti Ukrajine.
Dobrovoľníci a kontraktori
Vojaci dobrovoľne bojujúci na strane OS RF – bez ohľadu na ich národnosť a občianstvo – bývajú v Rusku aj za jeho hranicami zjednodušene označovaní ako dobrovoľníci.
Hoci ruské zákonodarstvo rozlišuje medzi kontraktormi (контрактник) a dobrovoľníkmi (доброволец), po legislatívnych úpravách z júna 2023 (po ktorých došlo k vzbure Jevgenija Prigožina) väčšina rozdielov zanikla.
Nepísané tabu
Od začiatku plnohodnotnej ruskej invázie na Ukrajinu 24. februára 2022 už niekoľko profesionálnych médií v Európe a USA rozhovor s ruskými vojakmi prinieslo, no išlo napospol o vojakov, ktorí v čase rozhovoru už neboli vojakmi Ruskej federácie – buď zbehli z armády a opustili Rusko alebo padli do ukrajinského zajatia, prípadne už v čase konania rozhovoru bojovali za Ukrajinu.
Štandard oslovil dvoch ruských vojakov, ktorí išli do vojny proti Ukrajine dobrovoľne a na bojoch sa doteraz zúčastňujú na strane agresora. Sme si plne vedomí citlivosti takéhoto materiálu, tobôž v čase, keď v krajine, s ktorou Slovensko priamo susedí, prebieha najväčší a najkrvavejší vojnový stret na európskom svetadiele od konca druhej svetovej vojny.
Po rozhovore s vojakmi, ktorí sa dobrovoľne podieľajú na útočnej vojne proti nášmu susedovi, prinesieme čitateľom v dohľadnej dobe rozhovor s vojakmi, ktorí Ukrajinu pred nepriateľom z Východu dobrovoľne bránia.
Na naše otázky odpovedali dvaja etnickí Rusi: 33-ročný kontraktor Alexej Miľčakov, zakladateľ a veliteľ Záškodnícko-útočnej prieskumnej skupiny Rusič (vo vojne na Ukrajine v rokoch 2014 až 2015 a od roku 2022 doteraz) a dobrovoľník z jednotky protivzdušnej obrany (PVO) so zameraním na drony, ktorý si prial zostať v anonymite a vystupovať pod priezviskom Smirnov (vo vojne na Ukrajine je od roku 2023 doteraz).
Prístrešok ruskej jednotky PVO na okupovanom území Ukrajiny (z vysielačky počuť ukrajinské rádio ukr.radio). Video: Smirnov/Daniel Halaj
Prečo ste sa rozhodli dobrovoľne zúčastniť na vojne?
Miľčakov: Bol to detský sen a neskôr vedomý krok v zrelom veku. Príprava na bojové nasadenie prebiehala neustále, až sa v istom období naskytla možnosť.
Smirnov: Učil som sa na vysokej škole a popritom som si hľadal brigádu. Známi mi ponúkli ísť na mesiac robiť šoféra na oslobodené územie [okupované územie Ukrajiny, pozn. red.], platili dobre. A v Mariupole som si aj tak chcel kúpiť byt, kým je to lacné. Tam som sa zoznámil s vojakmi, pozdával sa mi ich spôsob života, našiel som si kamarátov. Tak poldruha roka po prvej ceste do Mariupola som sa prihlásil ako dobrovoľník.
MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ
Peklo menom Buča. Verziu Kremľa spochybňuje aj obsah ruských štátnych médií
Postrehli ste výraznejšie zmeny v spôsobe vedenia bojovej činnosti od začiatku vojny na Ukrajine?
Miľčakov: SVO [ruská skratka pre propagandistický termín Špeciálna vojenská operácia, pozn. red.] je predsa len plnohodnotná vojna s nasadením všetkých druhov vojsk. Boje na Donbase boli zmesou lokálnych ozbrojených stretov, partizánčiny a bojov pravidelných vojsk s nasadením omnoho menších síl a prostriedkov.
Smirnov: Práca PVO sa výrazne zmenila. Tí, čo tu boli od roku 2014, zhodne tvrdia, že boj bol podstatne predvídateľnejší a akosi analógovejší. V súčasnosti sa všetko rýchlo mení, vojna je omnoho digitálnejšia, my aj chochli [hanlivý výraz označujúci Ukrajincov, vychádzajúci zo starobylého ukrajinského účesu, pozn. red.] používame zahraničné zbrane rôznej akosti a po oboch stranách frontu sa rýchlo vyvíja EB [elektronický boj, pozn. red.].
Vďaka vysokému počtu dronov si operátori dronov na ukrajinskej strane môžu dovoliť použiť jeden dron na zranenie jedného nášho vojaka – to predtým nebolo. Človek aby sa teraz bál čo i len ísť na záchod. No a vojna začala byť podstatne surovejšia, niektorí to bez drog či chľastu nezvládali, tak sa zaviedli rôzne tresty, hlavne teda za pitie v prednej línii: priviazanie k stromu, jama a podobne.
Raz ma chceli priviazať k stromu – to bolo tak: utekal som pred dronom, skočil som do zákopu a v ňom pili vojaci. A krátko nato prišli chlapi z VP [vojenská polícia, pozn. red.] a všetkých nás chceli priviazať k stromu. Ale dokázal som im, že ja som nepil. Ale v jame som bol – za to, že som sa bil: stál som vtedy na celodennej stráži a nikto ma neprišiel vystriedať. A toho, čo ma mal vystriedať – rovnako ako nášho veliteľa – som našiel ožratého. Stratil som nervy a udrel ho pažbou.
Jamy určené na trestanie vlastných vojakov. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Aký ste mali postoj k vojne na Ukrajine predtým, ako ste sa tam vydali v roku 2022? Rôznili sa informácie v ruských médiách a vaše očakávania od skutočnosti?
Miľčakov: V roku 2022, keď som sa sem zberal, som nemal prístup k médiám, ktoré sa venovali SVO. Až na vlastné oči som videl, aká je skutočnosť.
Smirnov: To, čo úplne zodpovedá skutočnosti, je tvrdenie médií o tom, že oslobodené územie zveľaďujeme. Obce, cez ktoré sa prehnal front, vyzerajú, samozrejme, zle, ale rýchlo ich obnovujeme a zlepšujeme v nich životné podmienky, budujeme nové mešity a cerkvi, sťahujú sa sem noví ľudia.
Čo sa týka samotných bojov, bál som sa, že SVO skončí príliš skoro a ja nestihnem získať status vojnového veterána, z ktorého plynú nejaké tie sociálne istoty, peniaze, nadšené dievčatá v zázemí a v neposlednom rade dobrý pocit, že človek niečo spravil pre vlasť…
No ale chcem tým povedať, že som býval už na oslobodenom území, kde sa už čiastočne evakuovalo, takže ma tu nečakalo niečo, čo by ma vyslovene rozčarovalo – kto sledoval sociálne siete známych vojakov, ten zhruba vedel, do čoho ide. Čo bolo nemilé, bola skutočnosť, že keď som robil v nemocnici, často sme nemali základné veci pre ranených a musel som ich kupovať zo svojho.
A ešte jeden rozdiel: podľa médií som nadobudol pocit, že armáda je oporou prezidenta a celkovo súčasného zriadenia v krajine. Tu ale mnohí Putina nemajú radi: pochopiteľne, nie z toho dôvodu ako opozícia, ale z toho dôvodu, že 18-roční chlapci bez poriadneho výcviku mrznú v zákopoch, zatiaľ čo deti oligarchov si váľajú šunky kdesi v Španielsku či Izraeli. V zásade ide o veci, pre ktoré Putina svojho času kritizoval aj Prigožin, ktorý na rozdiel od neho mal podporu armády: nezmyselné útoky s vysokými stratami, zlé zásobovanie, nabaľovanie sa úradníkov na úkor armády a jej bojaschopnosti.
Otvorenie novej mešity v okupovanej Luhanskej oblasti 4. februára 2025. Foto: Duchovná správa moslimov Ruskej federácie
Čo vás najväčšmi prekvapilo na protiukrajinskom ťažení, presnejšie v bojovej zóne? Boli chvíle, keď ste začali pochybovať o svojom poslaní alebo naopak okamihy, keď ste boli presvedčení, že vaša cesta je správna?
Miľčakov: Najväčšmi ma prekvapil dynamický vývoj technológií na bojovom poli. Pritom sprvoti ma prekvapila skutočnosť, že konečne vypukli boje s nasadením práporov, plukov, divízií. No následne sa od takéhoto spôsobu boja pre statickosť frontu takmer upustilo a bojové pole sa čo nevidieť presýtilo technológiami: kvadrokoptéry [malé drony so štyrmi vrtuľami, pozn. red.], spojenie nového druhu, satelitný internet a tak ďalej. No nehľadiac na celkové zníženie intenzity činnosti pechotných jednotiek sú to práve ony, kto naďalej predstavuje nenahraditeľný prostriedok pri dobýjaní a udržaní územia.
Smirnov: Prekvapilo ma, nakoľko som nebol duševne pripravený na smrť spolubojovníkov. Ale aby som preto pochyboval o svojom poslaní? Skôr naopak. Zabili ste mi kamaráta? Ja dám dole desiatich. Volčansk [ukrajinsky Vovčansk, pozn. red.] bol takým neveselým miestom: išli sme po ceste do prednej línie, a kúsok od nás týpka roztrhal granátomet, jednu skupinu škaredo vybavil dron…
Zápalný granát zhodený z ukrajinského dronu v Kurskej oblasti pri Sudži. Zelená časť zariadenia bola vytlačená na 3D tlačiarni. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Mnohí považujú vojnu za hrdinskú záležitosť. Stretli ste sa na fronte so zbabelosťou alebo pokusmi o vyhnutie sa nebezpečenstvu v radoch spolubojovníkov?
Miľčakov: Vojna je mužská záležitosť, a hrdinami sa ľudia stávajú pre nedostatky druhých. Ja to vidím tak. Takže hrdinstvo je jav, ktorý vyplýva z chýb veliteľov. So zbabelosťou a pokusmi o vyhnutie sa nebezpečenstvu som sa v priebehu posledných desiatich rokov stretával neprestajne.
Smirnov: Samozrejme, ale u dobrovoľníkov zriedkavejšie. Možno keby sa nahromadil stres alebo čo, ale tak my ako dobrovoľníci sme týždeň v prednej línii, dva týždne v tyle. Občas sa akurát tento rozvrh narúša, ak sú veľké straty alebo tak.
Z nábojníc skladajú príslušníci jednotky PVO krátke slová či pozdravy, za čo následne dostávajú príspevky od podporovateľov. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Výstroj, výzbroj a vzťahy veliteľov k podriadeným sú vo vašej jednotke lepšie ako v prípade mobilizovaných?
Miľčakov: Teraz sme jednotkou pravidelnej armády, akurát nie ako jednotka radovej pechoty, ale ako špeciálna jednotka so stálymi veliteľmi a s viac-menej stálymi zdrojmi zásobovania: tak zo strany tylového zabezpečenia, ako aj zo strany sponzorov. Plus nás nikto neobmedzuje vo vojenskej príprave.
Smirnov: Vybavenie aj plat máme lepšie ako mobilizovaní či vojaci PVS – my sme šli za Rusko bojovať z presvedčenia, oni preto, lebo museli. Takže aj vzťah medzi velením a nami je lepší ako medzi velením a mobilizovanými. Frajerka sa ma nedávno pýtala, či ma nešikanujú Čečenci: takéto veci si Kaukazania k dobrovoľníkom a kontraktorom nedovoľujú.
Čo sa vybavenia týka, to si nezriedka kupujeme sami. Tak polovica kontrabandu – hlavne teda drony, odev (najmä z USA), náhradné dielce do áut, rôzne doplnky ako napríklad popruhy na zbrane a tak– k nám ide cez Poľsko, drony ešte aj cez Dubaj.
Elektronika ide predovšetkým cez Čínu, zbrane a náhradné dielce do nich cez Fínsko, občasne cez Estónsko. Ja teraz nosím šiltovku od Helikon-Tex, ktorá mi prišla priamo z Poľska: objednávame si cez dobrovoľníkov v Poľsku, potom čakáme tak tri týždne a následne CDEK [ruská obdoba Packety, pozn. red.].
Ono, vojak mimo frontu – akým som bol po zranení pri Charkove aj ja –, napríklad aj v Kurskej oblasti, zarábal v priemere tak 50-tisíc rubľov [zhruba 500 eur, pozn. red.], ale po výpade „chochlov“ smerom na Kursk začali dostávať vojaci v pohraničí príplatky a zrazu to bolo 164-tisíc [zhruba 1 640 eur, pozn. red.]. Teraz ešte chodievam do prednej línie – svojho času aj do Belgorodu – zostreľovať drony, takže dostávam aj bojový príplatok: dovedna tak 270-tisíc [zhruba 2 700 eur, pozn. red.] mesačne. Donedávna boli aj príspevky za zranenie – stačilo schytať šrapnel do zadku. Skrátka, o takomto plate sa mi pred SVO nemohlo ani snívať. Aj hypotéku som už splatil.
Šatstvo domácej i zahraničnej výroby, v hornej časti fotografie leží obal od ponča značky Helikon-Tex. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Prijíma velenie rozhodnutia, ktoré považujete na nezmyselné a zbytočné?
Miľčakov: Áno, prijíma. A my sa snažíme rozkazy vyplniť nakoľko to ide: bez zbytočných strát, no plniac úlohu.
Smirnov: Tak Ľocha [Alexej Navaľnyj, pozn. red.] mohol byť otrávený, ale Budanova [šéf ukrajinskej vojenskej rozviedky Kyrylo Budanov, pozn. red.] či Bileckého [veliteľ 3. samostatnej útočnej brigády „Azov“ Andrij Bileckyj, pozn. red.] otráviť nevieme? To ako? Alebo nedávno nám priamo v Moskve zabili Kirillova [veliteľ ruskej jadrovej obrany Igor Kirillov, pozn. red.] – ako je to možné? Prigožin chcel spraviť poriadok v armáde, a toho sa zbavili, pri ňom sa to dalo, ale „chochlov“ otráviť alebo vyhodiť do povetria sa už nedá, zaujímavé… Podobné rozhodnutia vôbec nechápem.
Smirnov v byte v okupovanom Luhansku. Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Po začatí plnohodnotnej protiukrajinskej ofenzívy sa v ruskej televízii neraz hovorilo o tom, že po Ukrajine môže ruská armáda pokračovať v pochode na Západ. Zamýšľali ste sa nad možnosťou útoku na krajiny NATO, hovorili ste o tom s kamarátmi?
Miľčakov: Ak bude treba, pôjdeme na Západ. Nateraz je to ale vec štátu, nie naša. Naše postavenia sú teraz tu, najprv musíme spraviť čo treba tu.
Smirnov: Vôbec sme sa o tom nerozprávali. Tu nám pol noci nad hlavami lieta Baba Jaga [rozmerný dron so štyrmi až ôsmimi vrtuľami, takzvanými pazúrmi, pozn. red.] a nedá nám spať, človek sa bojí ísť vys*ať. Nie je kedy uvažovať o tom, čo bude po Kyjeve a Ľvove.
Jednotka Rusič koncom roka 2024 verbuje nových dobrovoľníkov (presnejšie kontraktorov) medzi migrantmi pracujúcimi na stavbe v Rusku. „Robí sa to veľmi jednoducho: ak chcete získať občianstvo Ruskej federácie, môžete podpísať dohodu s Ministerstvom obrany Ruskej federácie. Podpísať sa dá na obdobie od jedného do piatich rokov. Potom, keď platnosť dohody vyprší, dajú vám ruský pas a vy sa stanete občanom Ruskej federácie. A nepotrebujete žiadne pracovné povolenia a podobne. Celý čas sa pritom budete nachádzať v oblasti Špeciálnej vojenskej operácie. Výplata sa pohybuje od 210-tisíc rubľov každý mesiac. Myslím si, že tak či onak viac, ako zarábate tu.“ Video: Telegramový kanál Migranti v Rusku
Jednotky ako Rusič či 88. prieskumno-záškodnícka brigáda Española neupotrebujú v OS RF rozšírenú boľševickú symboliku – využívajú symboliku spätú s Ruskou ríšou, pravoslávím, pohanstvom, a mnohí v Rusku i za jeho hranicami považujú tieto a ďalšie jednotky za neonacistické (Alexej Miľčakov otvorene vyhlásil, že je nacista). Avšak tieto jednotky bojujú na strane armády, v ktorej bok po boku bojujú etnickí Rusi a etnickí Nerusi (Čečenci, Jakuti, Afrorusi…) z Ruska, ďalej Arabi, černosi či Kórejci; a jedným z cieľov OS RF je „denacifikácia Ukrajiny“. Dané jednotky teda konajú v rozpore s ideológiou nacizmu. Ako sa k tomu staviate?
Miľčakov: My sa pokojne staviame ku každému, kto bojuje v záujmoch Ruska. A sme toho názoru, že vojna za Rusko je jediný pádny dôvod na získanie občianstva Ruska pre osoby z nedomorodých národov. Teda po dokázaní vernosti Rusku prostredníctvom boja sa majú stať plnohodnotnými občanmi Ruskej federácie. Nie podľa práva narodenia, nie podľa práva migrácie zo Strednej Ázie (vrátane detí rodičov, ktorí sú v etnických organizovaných zločineckých skupinách), ale podľa práva boja. Kto prežije, je občan a zaslúži si vyznamenania a výsady.
Smirnov: V týchto jednotkách sú aj ľavičiari, aj nacbolovia [národní boľševici kĺbiaci stalinizmus a nacizmus, pozn. red.], aj otvorení náckovia. Ale celkovo aj tí pravicoví nacionalisti v týchto jednotkách nie sú ako RDK [Ruský dobrovoľnícky zbor bojujúci na strane Ukrajiny, pozn. red.] alebo Azov, nie sú to etnickí nacionalisti.
Nacionalizmus za Rusko bojujúcich nacionalistov nie je etnický, ale občiansky: ak napríklad Uzbek alebo Afričan bojuje za Rusko, je to proste Rus, ruský človek. Teraz za účasť na SVO dostávajú títo cudzinci aj ruské občianstvo, takže pre nacionalistu v ruskej armáde sú to Rusi. Podľa ruského nacionalistu, ktorý bojuje proti nám, za chochlov, je Rus iba ten, kto je etnicky Rus, a etnický Ukrajinec je preňho brat, lebo sú to súrasovci [patria k tej istej rase, pozn. red.].
Je to zložité s týmito našimi nacionalistami. Ak ste počuli o Tesákovi [Maxim “Tesák” Marcinkevič, ruský nacionalista, pozn. red.], to bol tiež etnický nacionalista, ako aj Nikitin [zakladateľ a súčasný veliteľ RDK Denis Nikitin, pozn. red.].
Posteľ v poľných podmienkach: na posteli leží moderný AK-12 s popruhom, Biblia a nášivka na suchý zips vychádzajúca z vlajky Donského 17. kozáckeho pluku – obsahuje záver pravoslávneho Symbolu viery: „Očakávam vzkriesenie mŕtvych a život budúceho veku. Amen.“ Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Český dobrovoľník bojujúci na strane Ukrajiny v rozhovore pre Aktuálně.cz uviedol: „Moja skúsenosť je taká, že etnických Rusov v armáde veľa nie je, určite nie väčšina.“ Mohli by ste jeho slová potvrdiť alebo vyvrátiť?
Miľčakov: Etnických Rusov je žiaľ v armáde väčšina. Som tej mienky, že je to dočasná chyba, že malé národy sa zúčastňujú bojov za Ruskú federáciu v nedostatočnom počte. Možno je to preto, že sa ich snažia chrániť. Ja to vidím tak, že v bojujúcich jednotkách v prednej línii je 75 percent etnických Rusov. Sú národy, ktoré sa počas bojov ukazujú v najlepšom svetle, ako Buriati či Dagestánci. A sú národy, ktoré v bojovej zóne vôbec nestretnete – napríklad Cigáni.
Smirnov: Ja si ani nevšímam, či je môj brat v zbrani biely, či je z Konga, Nepálu, Indie alebo Kórey: hlavné je, že bojuje za tú istú vec.
Ukrajinské letáky s ruským textom, určené vojakom OS RF. „Zdravím, ruský okupant! Čoraz častejšie a častejšie kladiete protipechotné míny, používate bojový plyn. V prípade, že budete v podobnej bojovej činnosti pokračovať, budeme odpovedať rovnako!“ Foto: Smirnov/Daniel Halaj
Myslíte si, že vojnový stret bol jedinou možnosťou riešenia rusko-ukrajinských vzťahov?
Miľčakov: Myslíme si, že skutočne bolo obdobie, keď sa ešte dala vec vyriešiť inak. Žiaľ, vtedy bolo Rusko slabé, vnucovali mu svoju vôľu, a keď Ruská federácia zosilnela, bolo už neskoro. A celkovo sa na to pozeralo inak. Tým, čo prijímali rozhodnutia, to bolo ľahostajné. Preto došlo k vojnovému stretu.
Smirnov: Nejaký čas sa to dalo vyriešiť aj bez boja, ešte aj po ruskej jari, ale problém bol v tom, že Putin dúfal, že sa mu podarí nechať silne proruský Donbas na Ukrajine a Ukrajinu ako celok tak držať pod naším vplyvom. Ukrajina nebola ochotná hrať takúto hru, takže sme museli zasiahnuť.
MOHLO BY VÁS ZAUJÍMAŤ
V posledných troch rokoch počet pracovných migrantov z cudziny v Moskve prevýšil milión
Aké sú vaše plány po ukončení rusko-ukrajinskej vojny?
Miľčakov: Oddych a pokračovanie v bojovej činnosti, tiež politická činnosť.
Smirnov: Čert ho vie. Izrael, Afrika, Južná Amerika. Ale skôr tak v PVO či ako zdravotník v tyle, nie nasadzovať krk v prednej línii. Prípadne niekde strážiť sklady hlboko v zázemí, tak 5 až 6 rôčkov, pekne si zarobiť, a dostať sa už do nejakej poriadnej krajiny. Zvykol som si na plat aj spôsob života, takže bez ohľadu na ideológiu by som pokračoval v tom, na čo som si zvykol: ako pravý žoldnier.
V miestach ako je Izrael ma čaká nejaká kariéra, ale čo tu, keď sa skončí vojna? Niekde v Moskve ma zareže migrant alebo skapem od hladu pri bežnej výplate. Navyše, dokončujem si teraz civilnú vysokú školu, na skúšky vždy dostávam voľno – s výškou budem dôstojníkom takmer automaticky.
Oba rozhovory boli vedené v ruštine a následne boli preložené do slovenčiny. Výrazy používané dobrovoľníkmi neboli nijako upravované.
Neděle. Do Londýna od včera najížděly delegace na dnešní summit o bezpečnosti Ukrajiny a Evropy. Účastní se ho většina evropských lídrů, ale také například kanadský premiér Trudeau a další osobnosti světové politiky. Paralelně s tím oznámily Francie a Británie, že připravují vlastní mírový plán, který konzultovaly s ukrajinskými zástupci, a který později představí Spojeným státům. Zdá se tedy, že Trumpovo chování dává věci do pohybu. Jen asi ne tak, jak by si on sám přál. A tady se stalo tohle:
- Do Záporožské jaderné elektrárny konečně dorazili pracovníci MAAE, kteří mají střídat tamější kolegy v rámci pozorovatelské mise. Kvůli obstrukcím ze strany Ruska museli vůbec poprvé přicestovat přes Ruskem okupovaná území, což Ukrajina velmi ostře kritizovala.
- CNN zkoumala, jak lidé hodnotí průběh vyhrocené diskuse v Bílém domě a koho považují za viníka. Více než 100 000 diváků se průzkumu účastnilo a vyplývá z něj, že 50 % viní Trumpa, 42 % Vance, 4 % dávají vinu všem zúčastněným a 4 % viní z roztržky Zelenského.
- Rusko začalo šířit dezinformaci, že ukrajinská vojenská rozvědka se snaží opět roznítit konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Dá se tedy předpokládat, že přesně o to se nyní snaží Rusko, protože vždy ostatní obviňuje z toho, co samo dělá nebo plánuje udělat.
- Po pátečním fiasku v Bílém domě se J. D. Vance plánoval odebrat na lyžařskou dovolenou do Vermontu, kde ho ale na každém kroku doprovázely davy protestujících, až nakonec musel dovolenou přesunout na utajené místo.
- Prezident Petr Pavel vyzval svět k vytvoření „koalice ochotných“, která by dokázala vynutit spravedlivý mír pro Ukrajinu. Podle Pavla je „mír podle podmínek agresora“ jen jiný název pro kapitulaci.
- Trumpův tým údajně volá po tom, aby se obnovil projekt Nord Stream 2 a využil se jako jedna z věcí, které se mohou nabídnout Rusům v případných mírových rozhovorech.
- Orbán ruku v ruce s Ficem vyhrožuje, že zablokuje akce Evropské Unie vůči Rusku, pokud Unie okamžitě nevyjedná příměří a nepřistoupí k jednání s Ruskou federací.
- Podle CNN se nyní Rusko a Čína snaží naverbovat pro spolupráci Američany, kteří byli propuštěni v rámci čistek ve federální správě, které provádí Muskův „DOGE“.
- Rusové dnes shodili granát z dronu na autobus MHD v Chersonu. Jeden člověk na místě zemřel, dalších nejméně 10 utrpělo zranění.
- Filip Turek prohlásil v Otázkách Václava Moravce, že „Rusko je agresor, ale nesmíme mu tak říkat“.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 63 z celkem 79 ruských kamikadze dronů. Dalších 16 se zřítilo.
- Sbírka Dárek pro Putina úspěšně vybrala prostředky na nákup helikoptéry Black Hawk UH-60.
- Včerejší ruský raketový útok na Oděsu poškodil obchodní loď plující pod panamskou vlajkou.
- Americký ministr obrany plánuje z Evropy stáhnout nejméně 20 000 amerických vojáků.
- Itálie vyčlení 11 miliónů € na pomoc Ukrajině s obnovou energetické soustavy.
- Lybijské speciální jednotky absolvovaly pokročilý výcvik v Bělorusku.
- Podle Elona Muska přišel čas opustit OSN a NATO.
Bez USA nie sú žiadne riešenia. Čo ukázal londýnsky summit, ktorý bol urgentne zvolaný po škandále v Bielom dome
Hlavným výsledkom summitu bola demonštrácia neochoty Európy pomôcť Ukrajine pokračovať vo vedení vojny bez podpory USA. Hlavnou stratégiou Európanov je preto uzmieriť Zelenského s Trumpom a pokúsiť sa presvedčiť prezidenta USA, aby sa vzdal myšlienky skorého prímeria na Ukrajine. Realizácia oboch úloh je však mimoriadne pochybná.
Na základe oficiálnych vyhlásení Starmera, ktoré načrtli výsledky stretnutia, Európa zatiaľ neprijala žiadne zásadné rozhodnutia. Boli poskytnuté ďalšie záruky podpory pre Ukrajinu, boli prisľúbené vojenské investície a pokračovanie sankcií proti Rusku. Oznámené bolo aj vytvorenie „koalície dobrej vôle“, ktorá bude poskytovať intenzívnu pomoc Kyjevu.
Strany tiež potvrdili svoj zámer vyslať na Ukrajinu mierových síl, ale až po podpísaní mierovej dohody.
(video v angličtine)