Priznám sa, tiež o tom veľa neviem, zatiaľ som vždy našiel len nejaké útržky, resp. označenie blokov rôznych "generácií".
Ono by to aj dávalo význam, aby typ z roku 2004/05 (T-90A, resp. zrejme aj T-90S či T-72B3) mal vylepšenú verziu oproti koncu 80-tych rokov (T-80U, T-90, T-72 BA).
Sovětský základní bojový tank T-72
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Julesak: Určitě, smysl to dává. Nikdy mne nad tím nenapadlo uvažovat, přitom je to relativně jednoduchý a levný způsob jak zvýšit možnosti Kontaktu-5 a odolnost tanků. Nikde jsem zatím na to nenarazil, ale je velmi pravděpodbné že k něčemu takovému došlo. (a je to možná i důvod proč T-72B3 dostala Kontakt-5 a ne relikt)
Dzin: Trochu jsem si to nechal rozležet v hlavě a musím uznat že tvůj argument,tvrdící že pancíř T-72B je proti moderním APFSDS střelám méně účinný než proti starším generacím , má větší váhu než jsem mu přikládal. Pokud je pravdou, že moderní moderní AP projektili jsou lépe optimalizovány pro prorážení vrstveného pancíře, pak je možné že výsledná odolnost T-72B je menší než tu udávám. A může se pro APFSDS blížit hodnotám na Steelbeast.
Na druhou stranu stejný pokles bych očekával i pro M1 či Leopard 2A4 což zmíněné stránky neukazují. Také si říkám že na štíhlé moderní projektili (DM53) bude mít Nxera naopak větší efekt než na dejme tomu třeba "DM33" či ruskou "Vant". (Dle mne se štíhlý projektil snáze "láme")
Takže možné to je ,i když spíš se přikláním k tomu, že pokles odolnosti nebyl takový,aby pancíř T-72B byl hmotnostně proti APFSDS neefektivní.
Obrázek ukazující jak počítám tloušťkový ekvivalent sem hodím v nejbližší době.
Dzin: Trochu jsem si to nechal rozležet v hlavě a musím uznat že tvůj argument,tvrdící že pancíř T-72B je proti moderním APFSDS střelám méně účinný než proti starším generacím , má větší váhu než jsem mu přikládal. Pokud je pravdou, že moderní moderní AP projektili jsou lépe optimalizovány pro prorážení vrstveného pancíře, pak je možné že výsledná odolnost T-72B je menší než tu udávám. A může se pro APFSDS blížit hodnotám na Steelbeast.
Na druhou stranu stejný pokles bych očekával i pro M1 či Leopard 2A4 což zmíněné stránky neukazují. Také si říkám že na štíhlé moderní projektili (DM53) bude mít Nxera naopak větší efekt než na dejme tomu třeba "DM33" či ruskou "Vant". (Dle mne se štíhlý projektil snáze "láme")
Takže možné to je ,i když spíš se přikláním k tomu, že pokles odolnosti nebyl takový,aby pancíř T-72B byl hmotnostně proti APFSDS neefektivní.
Obrázek ukazující jak počítám tloušťkový ekvivalent sem hodím v nejbližší době.
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Julesaku nasiel, som informaciu, ze pri K5 malo dojst k dvom modernizaciam, k prvej niekedy medzi rokmi 88-89 v suvislosti z integraciou na T-72B a podla Ruskej wiki malo dojst este k modernizacii niekedy na prelome rokov 1999/2000
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Mám jednu otázku, aj keď to asi nepatrí do tohto vlákna /keď, tak to pls presunte na správne miesto, alebo zrušte, nechcem kvôli každej blbosti zakladať nové vlákno/. Aký účinok na šípku podkalibernej strely by malo keby pred normálnym pancierom bol predstavný pancier, ktorý by rotoval? Povedzme disk z vrstveného panciera, ktorý by rotoval vysokou rýchlosťou? Nedošlo by pri kontakte s podkalibernou strelou k radiálnej zmene jej vektora rýchlosti a teda by sa vyosila?
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Petrz
Ano platí to i pro moderní vrstvené pancíře. Ale zde z podstaty věci je modernizace jednodušší a účelnější. Třeba Abrams, kromě základního pancéřování, existuje vylepšené pro verzi A1 a těžké HA bez DU. S DU je potom už tzv. třetí generace pancíře. U modernějších tanků s modulárním pancířem je tato modernizace ještě jednodušší.
Ano, dříve byl pancíř T-72B dostačující, ale zaváděním nové podkaliberní mucie začal více zaostávat. Proti tzv. druhé generaci střel (ětíhlos 1 ku 15 a monolitická střela) ještě fungoval, ale proti následné už začal výrazně zaostávat.
S K-5 je to ošidné. Jak se dočteme, on má účinkovat proti AP střelám tak, že je namáhá na lom. Ale když se seznámí s tzv. trojitým těžkým terčem NATO (zavedený kvůli příchodu vrstveného pancíře), na který jsou běžně dimenzovány střely NATO, zjistíme, že ten se skláda ze tří desek za sebou a dostatečným prostorem zduchu mezi nimi a navíc skloněný (může být i neskloněný). Původní sklon byl 60 stupňů (kolmý pancíř má 0), potom 65 a v současné době je myslím standart 72 stupňů. Je to vidět i na tom, že tento standart je pro střely těžší probít a když si najdeme údaje o průbojnosti střel NATO někdy z počátku století a z poslední odby, je zde vidět určitý pokles jejich průbojnosti. Myslím si, že je to dáno právě tím, že se testují na daleko obtížnějším terči.
Střela, která jím proniká je potom namáhaná také na lom. Obvyklá výtka velmi štíhlích střel je (a sám j itaké uvádíš), že po dopadu na skosený pancíř je střela namáhaná na lom a může se tak "zlomit", ale jak je vidět z výše zmiňovaného jsou moderní střely NATO na podobné velké sklony dimenzovány.
Ostatně ono je to vidět, u K-5 se dřívě běžně udával ekvivalent proti AP jako 300mm, nyní je to spíše 200mm. Když s ním dělala USMC testy (tuším na přelomu tisíciletí), tvrdila, že ekvivalent je zhruba 190mm. Což by odpovídalo nové dimenzaci střel. A ještě jednu poznámku, už jsme tu narazili na údajné přísnější normy Ruska proti NATO a tedy nutnosti přepočtů jejich výsledků. Ovšem pokud vím, sklon testovacích pancířů je v Rusku stále 60 stupňů (30 podle jejich klasifikace) a jejich pancíř je více homogenní (nenarazil jsme na nic podobného trojitému terči NATO). Pokud tedy má někdo lepší informace, rád si je přečtu, nemusím vědět vše a mohu se mílit.
Ještě k hodnocení pancíře, když se podíváš na hodnocení ekvivalentní tloušťky pancířů západních tanků, můžeš také narazit na to, že novější údaje jsou mnohdy nižší, než starší. např. M1A1HA s DU pancířem první generace je v devadesátých létech obvykle uváděn jako ekvivalent 800mm proti AP, ale v poslední době převládá hodnocení 600 proti AP. A můžeme pokračovat, třeba rozdíly, v hodnocení pancíře Merkav, kdy jsou zde rozdíly dokonce stovky milimetrů. Podle mého je to právě dáno počítáním sm odenější municí.
Proto také údaj modernějších pancířů a střel nemusí být zaměnitelný s údaji o starší munici. např. u velmi moderní francouzské podkaliberní střely F2 se udává průbojnost 660mm na 2000m, což ale vypadá jako velmi málo. např. Soukup uvádí pro moderní střely posledních generací (tehdy tuším M829A2) průbojnost až 1100mm. Je to údaj pro konec tisíciletí, v novém na něj prakticky nenarazíš. Jediný kdo něco podobného tvrdí jsou Číňané. Takže je vždy velmi důležité vědět, pro jaké podmínky se co uvádí.
klingy
Vyhledal bys ještě tu zprávu o T-90?
Ano platí to i pro moderní vrstvené pancíře. Ale zde z podstaty věci je modernizace jednodušší a účelnější. Třeba Abrams, kromě základního pancéřování, existuje vylepšené pro verzi A1 a těžké HA bez DU. S DU je potom už tzv. třetí generace pancíře. U modernějších tanků s modulárním pancířem je tato modernizace ještě jednodušší.
Ano, dříve byl pancíř T-72B dostačující, ale zaváděním nové podkaliberní mucie začal více zaostávat. Proti tzv. druhé generaci střel (ětíhlos 1 ku 15 a monolitická střela) ještě fungoval, ale proti následné už začal výrazně zaostávat.
S K-5 je to ošidné. Jak se dočteme, on má účinkovat proti AP střelám tak, že je namáhá na lom. Ale když se seznámí s tzv. trojitým těžkým terčem NATO (zavedený kvůli příchodu vrstveného pancíře), na který jsou běžně dimenzovány střely NATO, zjistíme, že ten se skláda ze tří desek za sebou a dostatečným prostorem zduchu mezi nimi a navíc skloněný (může být i neskloněný). Původní sklon byl 60 stupňů (kolmý pancíř má 0), potom 65 a v současné době je myslím standart 72 stupňů. Je to vidět i na tom, že tento standart je pro střely těžší probít a když si najdeme údaje o průbojnosti střel NATO někdy z počátku století a z poslední odby, je zde vidět určitý pokles jejich průbojnosti. Myslím si, že je to dáno právě tím, že se testují na daleko obtížnějším terči.
Střela, která jím proniká je potom namáhaná také na lom. Obvyklá výtka velmi štíhlích střel je (a sám j itaké uvádíš), že po dopadu na skosený pancíř je střela namáhaná na lom a může se tak "zlomit", ale jak je vidět z výše zmiňovaného jsou moderní střely NATO na podobné velké sklony dimenzovány.
Ostatně ono je to vidět, u K-5 se dřívě běžně udával ekvivalent proti AP jako 300mm, nyní je to spíše 200mm. Když s ním dělala USMC testy (tuším na přelomu tisíciletí), tvrdila, že ekvivalent je zhruba 190mm. Což by odpovídalo nové dimenzaci střel. A ještě jednu poznámku, už jsme tu narazili na údajné přísnější normy Ruska proti NATO a tedy nutnosti přepočtů jejich výsledků. Ovšem pokud vím, sklon testovacích pancířů je v Rusku stále 60 stupňů (30 podle jejich klasifikace) a jejich pancíř je více homogenní (nenarazil jsme na nic podobného trojitému terči NATO). Pokud tedy má někdo lepší informace, rád si je přečtu, nemusím vědět vše a mohu se mílit.
Ještě k hodnocení pancíře, když se podíváš na hodnocení ekvivalentní tloušťky pancířů západních tanků, můžeš také narazit na to, že novější údaje jsou mnohdy nižší, než starší. např. M1A1HA s DU pancířem první generace je v devadesátých létech obvykle uváděn jako ekvivalent 800mm proti AP, ale v poslední době převládá hodnocení 600 proti AP. A můžeme pokračovat, třeba rozdíly, v hodnocení pancíře Merkav, kdy jsou zde rozdíly dokonce stovky milimetrů. Podle mého je to právě dáno počítáním sm odenější municí.
Proto také údaj modernějších pancířů a střel nemusí být zaměnitelný s údaji o starší munici. např. u velmi moderní francouzské podkaliberní střely F2 se udává průbojnost 660mm na 2000m, což ale vypadá jako velmi málo. např. Soukup uvádí pro moderní střely posledních generací (tehdy tuším M829A2) průbojnost až 1100mm. Je to údaj pro konec tisíciletí, v novém na něj prakticky nenarazíš. Jediný kdo něco podobného tvrdí jsou Číňané. Takže je vždy velmi důležité vědět, pro jaké podmínky se co uvádí.
klingy
Vyhledal bys ještě tu zprávu o T-90?
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Petře, jaký hmotnostní ekvivalent má vzduch? Představ si dvoumetrový představný pancíř, ve kterém jsou v 10cm rozestupech ocelové pláty o celkové hmotnosti 500kg a mezi nimi vzduchové mezery.Petrz píše:
Na to mohu říci jen to, že hmotnostní ekvivalent už v sobě zahrnuje vlastnosti pancíře. V kombinací se známou hustotou pancíře tedy lze přibližně určit tlouštkový ekvivalent vrstveného pancíře . Uznávám Dzinovu námitku že proti různým typům střel může vykazovat vrstv.pancíř různou odolnost. Bude se tedy pohybovat kolem vypočtené hodnoty. Avšak to platí i pro chobham atd.
Tvůj slavný hmotnostní ekvivalent ti řekne, že taková NERA má odolnost odpovídající 500kg oceli, "protože áhový ekvivalent".
Jenže to je ze zjevných důvodů pitomost.
A úplně stejně jí je srovnávání na základě HUSTOTY materiálu, když u speciálních pancířů jsou podstatně důležitější jejich SPECIÁLNÍ VLASTNOSTI za specifických podmínek, které s hustotou prostě nemají NIC společného.
Jinak dlouhý, štíhlý projektil lépe probíjí a lépe se láme, což je napraveno speciálními opatřeními proti lámání: M829A3 a E4 se liší právě pouze optimalizací proti lámání, a kvůli tomu má dostatečnou průbojnost za Reliktem.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Niečo viac/zdroj k tomu nevieš nájsť?klingy píše:Julesaku nasiel, som informaciu, ze pri K5 malo dojst k dvom modernizaciam, k prvej niekedy medzi rokmi 88-89 v suvislosti z integraciou na T-72B a podla Ruskej wiki malo dojst este k modernizacii niekedy na prelome rokov 1999/2000
Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Dzine, skusim to najst, niekde na tomto fore je odkaz na ten clanok... 
----
Julesak skusim cez vikend, prejst Runet a a este jedno forum, a spravit nejaky ozdrojovany vycuc....
----
Julesak skusim cez vikend, prejst Runet a a este jedno forum, a spravit nejaky ozdrojovany vycuc....
Naposledy upravil(a) klingy dne 3/3/2016, 21:44, celkem upraveno 1 x.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Super, teším sa.
Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Dzin: Díky ještě si to promyslím, testování projektilů na NATO terči šlo dosud dost mimo mně,ale souvislost mezi Nato terčem a Kontaktem 5 je velmi zajímavá. Nemáš nějaký odkaz?. Taže jako celek to zní logicky a jako nepřímé důkazy to beru. Jen mi k tomu chybí něco konkrétnějšího.
Cover72: Omlouvám že budu stručný.
V podstatě si na to jak to počítám přišel. Jediné v čem si nerozumíme - hmotnostní výhodnost - není těch 500kg. Koeficient hmotnostní výhodnosti (v obrázku jsem zvolil jako příklad 1,5 ale odlišuje se pancíř od pancíře ) beru jako danou věc z externích zdrojů.
Zde je obrázek jak to počítám (dělal jsem ho včera,ale shodou okolností reaguje na tebou nastíněný případ) :
Třeba tohle by za mne potřebovalo něčím doložit.Dzin píše:Ano, dříve byl pancíř T-72B dostačující, ale zaváděním nové podkaliberní mucie začal více zaostávat. Proti tzv. druhé generaci střel (ětíhlos 1 ku 15 a monolitická střela) ještě fungoval, ale proti následné už začal výrazně zaostávat.
Cover72: Omlouvám že budu stručný.
V podstatě si na to jak to počítám přišel. Jediné v čem si nerozumíme - hmotnostní výhodnost - není těch 500kg. Koeficient hmotnostní výhodnosti (v obrázku jsem zvolil jako příklad 1,5 ale odlišuje se pancíř od pancíře ) beru jako danou věc z externích zdrojů.
Zde je obrázek jak to počítám (dělal jsem ho včera,ale shodou okolností reaguje na tebou nastíněný případ) :
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
petrz
To je těžké, v české odborné literatuře se to zase tolik nezmiňuje, resp. není tak obsáhlá, aby toto probírali. Osobně jsem na to narazil poprvé v Tanky 4. díl od Soukupa. Potom jsou různě zmíňky tu a tam, ale jak už jsme psal, doposud snad u nác nevyšla kniha, která by se touto problematikou zaobírala detailněji.
Bohužel to není ani "atraktivní" téma, aby se tomu někdo více na netu věnoval, takže se dá nalézt jen pár odkazů, třeba na anglické wiki je pouze klasifikace terčů NATO a to ještě z roku 1989. Zbývá tedy zahraniční literatura a ta je po většinou u nás nedostupná. Zkusím se poptat, jestli by někdo něco neměl nebo nevěděl bližšího.
Co se týká střel třetí a vyšší generace a jejich skvělé účinosti proti ruským pancířům, je to právě dáno tím, že ty jsou už dimenzovány na vyšší standart, než předcházející. Je to tedy pro tebe spíše nepřímí důkaz.
Vem to takhle, pro střelu je nejhorší průchod různými prostředímy, které na ní různě působí. Opotřebovávají ji, zvětšují jeji vnitřní pnutí, nebrání její expanzi atd. Jak se vyvýjí střela reaguje na to i pancíř. U Rusů ale máme pořád problém s litou věží. Jakmile ji jednou odliji, už ji nijak nevylepším. Prostě ocel zůstane pořád stejná. Ikdyž technologicky zlepším její vlastnosti proti nové generaci střel, bude se to týkat jen tanků z novovýroby, ne těch starších.
Rusové vytvořili na nejexponovanějším místě dutiny a do nich umístili kompozity. Ale problém je, že se jedná spíše vylepšení proti HEAT paprsku, který se chová podobně, jen je méně konzistentní, než střela při průchodu různým prostředím (vlastně na tomto principu pracují reaktivní pancíře). Podkaliberní střela se nebude při průchodu pancířem, jaký má T-72B tolik rozrušovat a opotřebovávat a proti ní bude hlavní složkou právě ocelový pancíř.
Důvodem, proč výplň nemá proti podkaliberním střelám takový vliv je ten, že aby vrstvený pancíř fungoval dobře, musí mít určitou minimální tloušťku resp. každé prostředí určitou tloušťku (v porovnání k ráži střely), aby se jeho vlastnosti mohli proti střele dostatečně projevit. Na to už jsme tě upozorňoval dříve. Ostatně právě nutnost nějaké minimální tloušťky je důvod, proč se obvykle nepoužívá na celém tanku, ale jen na vybraných exponovaných místech.
Rusové ve své době potřebovali odlehčit tank při navýšení jeho odolnost. Jimi zvolený přístup to zajistil, byť se jedná opravdu spíše o "nouzové" řešení. Daleko lepší bylo zavedení reaktivních pancířů, kde dostali nepochybně lepší vlastnosti při poměru odolnost/objem/hmotnost.
To je těžké, v české odborné literatuře se to zase tolik nezmiňuje, resp. není tak obsáhlá, aby toto probírali. Osobně jsem na to narazil poprvé v Tanky 4. díl od Soukupa. Potom jsou různě zmíňky tu a tam, ale jak už jsme psal, doposud snad u nác nevyšla kniha, která by se touto problematikou zaobírala detailněji.
Bohužel to není ani "atraktivní" téma, aby se tomu někdo více na netu věnoval, takže se dá nalézt jen pár odkazů, třeba na anglické wiki je pouze klasifikace terčů NATO a to ještě z roku 1989. Zbývá tedy zahraniční literatura a ta je po většinou u nás nedostupná. Zkusím se poptat, jestli by někdo něco neměl nebo nevěděl bližšího.
Co se týká střel třetí a vyšší generace a jejich skvělé účinosti proti ruským pancířům, je to právě dáno tím, že ty jsou už dimenzovány na vyšší standart, než předcházející. Je to tedy pro tebe spíše nepřímí důkaz.
Vem to takhle, pro střelu je nejhorší průchod různými prostředímy, které na ní různě působí. Opotřebovávají ji, zvětšují jeji vnitřní pnutí, nebrání její expanzi atd. Jak se vyvýjí střela reaguje na to i pancíř. U Rusů ale máme pořád problém s litou věží. Jakmile ji jednou odliji, už ji nijak nevylepším. Prostě ocel zůstane pořád stejná. Ikdyž technologicky zlepším její vlastnosti proti nové generaci střel, bude se to týkat jen tanků z novovýroby, ne těch starších.
Rusové vytvořili na nejexponovanějším místě dutiny a do nich umístili kompozity. Ale problém je, že se jedná spíše vylepšení proti HEAT paprsku, který se chová podobně, jen je méně konzistentní, než střela při průchodu různým prostředím (vlastně na tomto principu pracují reaktivní pancíře). Podkaliberní střela se nebude při průchodu pancířem, jaký má T-72B tolik rozrušovat a opotřebovávat a proti ní bude hlavní složkou právě ocelový pancíř.
Důvodem, proč výplň nemá proti podkaliberním střelám takový vliv je ten, že aby vrstvený pancíř fungoval dobře, musí mít určitou minimální tloušťku resp. každé prostředí určitou tloušťku (v porovnání k ráži střely), aby se jeho vlastnosti mohli proti střele dostatečně projevit. Na to už jsme tě upozorňoval dříve. Ostatně právě nutnost nějaké minimální tloušťky je důvod, proč se obvykle nepoužívá na celém tanku, ale jen na vybraných exponovaných místech.
Rusové ve své době potřebovali odlehčit tank při navýšení jeho odolnost. Jimi zvolený přístup to zajistil, byť se jedná opravdu spíše o "nouzové" řešení. Daleko lepší bylo zavedení reaktivních pancířů, kde dostali nepochybně lepší vlastnosti při poměru odolnost/objem/hmotnost.
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Petrz: pořád tři fatální chyby.
První: korelace neznamená implikaci. Z toho, že ti náhodou vyšla korelace hmotnostního ekvivalentu a hustoty u kombinace vzduch-ocel nemůžeš v žádném případě vyvozovat, že to platí obecně.
Druhá: tvé koeficienty jsou v případě jakéhokoli "speciálního pancíře", včetně Kvartzu na T-64A, hausnumera - protože se jedná o extrémně utajované skutečnosti, které jako někdo, kdo nevyvíjel, nepočítal a nezkoušel dané speciální kompozity nemáš šanci ani odhadnout.
Třetí: pořád ignoruješ "sekundární efekty", tzn. to, že pancíř nejen klade odpor průtlaku střely či propalování se kumulativního paprsku, nýbrž že ji rozrušuje ještě sekundárně a to je to důležité - viz "samoostřící", v pancíři tedy "samo-tupící" vlastnost mřížky z OU nebo "zalepovací" efekt BDD.
Takže si to můžeš vzít a aplikovat to na tanky z éry 1917-1958, ale to je asi tak vše, je mi líto.
První: korelace neznamená implikaci. Z toho, že ti náhodou vyšla korelace hmotnostního ekvivalentu a hustoty u kombinace vzduch-ocel nemůžeš v žádném případě vyvozovat, že to platí obecně.
Druhá: tvé koeficienty jsou v případě jakéhokoli "speciálního pancíře", včetně Kvartzu na T-64A, hausnumera - protože se jedná o extrémně utajované skutečnosti, které jako někdo, kdo nevyvíjel, nepočítal a nezkoušel dané speciální kompozity nemáš šanci ani odhadnout.
Třetí: pořád ignoruješ "sekundární efekty", tzn. to, že pancíř nejen klade odpor průtlaku střely či propalování se kumulativního paprsku, nýbrž že ji rozrušuje ještě sekundárně a to je to důležité - viz "samoostřící", v pancíři tedy "samo-tupící" vlastnost mřížky z OU nebo "zalepovací" efekt BDD.
Takže si to můžeš vzít a aplikovat to na tanky z éry 1917-1958, ale to je asi tak vše, je mi líto.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Vytvorená téma Kontakt-5 na základe príspevku od klingy, aby sa to tu zase nestratilo
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=322&t=7000
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=322&t=7000
Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Do konce roku 2017 by mělo být modernizováno dalších 154 tanků vylepšené modifikace T-72B3 (někdy také označovanou jako T-72B3M, nebo T-72B4)...
http://bmpd.livejournal.com/1776063.html
http://bmpd.livejournal.com/1776063.html
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Budou to nové tanky, nebo modernizace původních T-72B3?
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Podľa linku T-72B, B1, BA.
Modernizácia T-72B3 nedáva zmysel.
Modernizácia T-72B3 nedáva zmysel.
Nie je dôležité ako sa hlasovalo, ale ako sa to spočítalo.
Jediný režim ktorý uznávam je pitný.
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Pre upresnenie, je to ten kontrakt o ktorom sme sa bavili par stran spat, ci B3 2016 co je podla popisu B3 Biatlon s vylepsenym pancierovanim
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
praca SRP (automaticke sledovanie ciela) T-72B3
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Jen hnidopišská otázka, na základě čeho se jedná o "automatické sledování cíle"?
Člen palby bez super hlášky pod čarou
Re: Sovětský základní bojový tank T-72
Dzin. Pojďme mluvit konkrétně. Dle mých informací platí následující body:
a) Mechanismuz pancíře čela věže T-72B pracuje na principu non explosiv era. Tedy funguje podobně jako klasická era, její hlavní funkcí je narušet resp. "lámat střelu".
b)Čím štíhlejší střela je, tím -za předpokladu jinak stejných vlastnsotí- snažší jí bude narušit resp. zlomit.
c)Obecně roste pevnost průřezu na ohyb či střih úměrně ploše průřezu, tedy v případě střely úměrně druhé mocnině ráži střely.
Když teď vezmu střelu Vant a M829A1/2.
Vant: Ráže cca. 30mm, Průřez střely = 0,015^2*pi = 7 cm čtverečních
M829A1/2: Ráže cca. 22mm, Průřez střely = 0,011^2*pi =3,8 cm čtverečních
Tož mi z toho plyne že střela Vant je ve střihu a ohybu téměř dvakrát tak pevnější než M829A1/2.
Jinými slovy by na projektil Vant by měla mít ERA či Non explosiv era -v pancíři T-72B- podstatně menší vliv než na M829A1/2, měla by tudíž při průchodu věží T-72B ztrácet méně ze své průbojnosti než. M829A2/A1. Nebo obráceně řečeno pancíř věže T-72B by měl být (relativně) mnohem účinější proti střelám s M829A1/2 než proti střelám starší generace jako třeba Vant.
To jsou fyzikální zákony,které prostě platí.
Takže abychom se někam dostali, položme si následující otázky:
- čím konkrétně to bylo u moderních střel - M829A1/A2,DM-43/53 - dosaženo takové pevnosti ve střihu či ohybu aby to vyvážilo jejich menší průřez?
- existuje nějaký zdroj, kde se uvádí optimalizace těchto střel proti ERA či Non explosiv era u T-72B či T-90?
- existuje nějaké konkrétní údaje účinku střel M829A1/A2 vůči T-72B/90 či terčům NATO. (Heavy triple target atd.)?
Z mého pohledu je potřeba tyto otázky aspoň částečně (avšak konkrétně a věrohodně) zodpovědět, pokud mám přijmout tezi o nedsotatečnosti pancíře T-72B.
Cover72: Částečně souhlasím s bodem dva. Spolehlivost koeficientů je otázkou. Ovšem to platí pro jakékoli určení odolnosti pancíře. Takže jsou li tyto koeficienty hausnumera, pak jsou hausnumera jakékol udávané hodnoty pancíře a nemáme se o čem bavit.
Bod tři: právě to vyjadřuje koeficient hmotnostní výhodnsoti(v tomto konkrétním případě to je oněch 1,5). Je to sice velmi hrubé a orientační měřítko - to však je jakékoli určení pancíře.
Bod jedna: Považuji se za velmi inteligetního a jsem velmi inteligentní,ale pokud by mi tento výpočet někdo takto předložil, měl bych problémi to vstřebat. Možná že jsi chytřejší než já a a pochopil jsi princip ihned a našel v něm chybu . Ok je to možné - pak mi řekni kde konkrétně dělám chybu. Jinak výpočet funguje pro jakékoli složení pancíře - dle mne jsi velmi inteligentní - tak si to ověř. Dosaď si místo vzduchových Mezer třeba hliník či Sklolaminát. Stačí si uvědomit, že jediné o co ti jde najít, je hmotnostní ekvivalent - (v případě obrázku je to oněch 200mm, v případě že dosadíš hliník či sklolaminát bude vyšší)-a ten pak vynásobíš koeficientem hmotnostní výhodnosti - jež je dán pro každý konkrétní pancíř.
a) Mechanismuz pancíře čela věže T-72B pracuje na principu non explosiv era. Tedy funguje podobně jako klasická era, její hlavní funkcí je narušet resp. "lámat střelu".
b)Čím štíhlejší střela je, tím -za předpokladu jinak stejných vlastnsotí- snažší jí bude narušit resp. zlomit.
c)Obecně roste pevnost průřezu na ohyb či střih úměrně ploše průřezu, tedy v případě střely úměrně druhé mocnině ráži střely.
Když teď vezmu střelu Vant a M829A1/2.
Vant: Ráže cca. 30mm, Průřez střely = 0,015^2*pi = 7 cm čtverečních
M829A1/2: Ráže cca. 22mm, Průřez střely = 0,011^2*pi =3,8 cm čtverečních
Tož mi z toho plyne že střela Vant je ve střihu a ohybu téměř dvakrát tak pevnější než M829A1/2.
Jinými slovy by na projektil Vant by měla mít ERA či Non explosiv era -v pancíři T-72B- podstatně menší vliv než na M829A1/2, měla by tudíž při průchodu věží T-72B ztrácet méně ze své průbojnosti než. M829A2/A1. Nebo obráceně řečeno pancíř věže T-72B by měl být (relativně) mnohem účinější proti střelám s M829A1/2 než proti střelám starší generace jako třeba Vant.
To jsou fyzikální zákony,které prostě platí.
Takže abychom se někam dostali, položme si následující otázky:
- čím konkrétně to bylo u moderních střel - M829A1/A2,DM-43/53 - dosaženo takové pevnosti ve střihu či ohybu aby to vyvážilo jejich menší průřez?
- existuje nějaký zdroj, kde se uvádí optimalizace těchto střel proti ERA či Non explosiv era u T-72B či T-90?
- existuje nějaké konkrétní údaje účinku střel M829A1/A2 vůči T-72B/90 či terčům NATO. (Heavy triple target atd.)?
Z mého pohledu je potřeba tyto otázky aspoň částečně (avšak konkrétně a věrohodně) zodpovědět, pokud mám přijmout tezi o nedsotatečnosti pancíře T-72B.
Cover72: Částečně souhlasím s bodem dva. Spolehlivost koeficientů je otázkou. Ovšem to platí pro jakékoli určení odolnosti pancíře. Takže jsou li tyto koeficienty hausnumera, pak jsou hausnumera jakékol udávané hodnoty pancíře a nemáme se o čem bavit.
Bod tři: právě to vyjadřuje koeficient hmotnostní výhodnsoti(v tomto konkrétním případě to je oněch 1,5). Je to sice velmi hrubé a orientační měřítko - to však je jakékoli určení pancíře.
Bod jedna: Považuji se za velmi inteligetního a jsem velmi inteligentní,ale pokud by mi tento výpočet někdo takto předložil, měl bych problémi to vstřebat. Možná že jsi chytřejší než já a a pochopil jsi princip ihned a našel v něm chybu . Ok je to možné - pak mi řekni kde konkrétně dělám chybu. Jinak výpočet funguje pro jakékoli složení pancíře - dle mne jsi velmi inteligentní - tak si to ověř. Dosaď si místo vzduchových Mezer třeba hliník či Sklolaminát. Stačí si uvědomit, že jediné o co ti jde najít, je hmotnostní ekvivalent - (v případě obrázku je to oněch 200mm, v případě že dosadíš hliník či sklolaminát bude vyšší)-a ten pak vynásobíš koeficientem hmotnostní výhodnosti - jež je dán pro každý konkrétní pancíř.
Zbourat stodolu umí každý osel, postavit jí ale vyžaduje tesařské umění.