PALBA.CZ

Klidně to může být i ,,souhrn opatření,,
Dnes .Zvýšení množství vezené munice. V budoucnu při navyšování čelního pancíře , což je pro tuto stavebnicovou ,segmentovou konstrukci charakteristické, mohou schránky nahradit vložným pancířem a vyrovnat tak těžiště i zvýšít ochranu zadní části věže,ale i motor- převodového úseku proti ohrožení zhora.

HONZIK11
Tank se konstruuje celkově pro další možný rozvoj. Proto se obvykle vše dimenzuje ve všech ohledech více, než je aktuálně třeba.

To je u ruských tanků obecně při modernizaci trochu problém, protože byly navrhovány podle požadavku formulovaného v době WW2, aby jejich celková hmotnost nepřesáhla 50 tun. Pokud by Rusové chtěli tanky ze sovětské éry modernizovat co nejúčinněji, museli by razantně sáhnout do jejich konstrukce a víceméně stvořit nový tank (podobně jako to udělali Ukrajinci s Oplot-M).

Na druhou stranu to docela ukazuje schopnosti sovětských konstruktérů, že dokázali navrhovat životaschopné tanky, které v dost oblastech dlouho držely krok se Západní konstrukční školou.

S výše uvedeným nelze než souhlasit. T-90A/S je evidentně špatná konstrukce.
To je ostatně důvodem, proč se jich v posledních 15-ti letech vyrobilo jen něco přes 3.000 kusů

Skeptik píše:S výše uvedeným nelze než souhlasit. T-90A/S je evidentně špatná konstrukce.
To je ostatně důvodem, proč se jich v posledních 15-ti letech vyrobilo jen něco přes 3.000 kusů

Dzin je prostě nepoučitelný.

Dzin píše:..byly navrhovány podle požadavku formulovaného v době WW2, aby jejich celková hmotnost nepřesáhla 50 tun...

To iné západné školy sa takým kritériom neohraničovali a potom mali problem s ohraničením v bývalej Jugoslávii, a mohli bojovať len na území s ohraničeným perimetrom. Podobné neohraničené/ohraničené podmienky mali US tanky aj v Iraku to tam asi je menej mostov a riek.
Hmotnosťou sa neohraničoval v tankoch ani Hitler a podľa toho aj dopadol.

Že sa ruská/sovietska povojnová tanková škola dostala na svoj konštrukčný limit*, je myslím jasné aj im samým - inak by tu nebol platforma Armata, resp. by vyzerala inak.
To ale v žiadnom prípade neznamená že T-90 je zlý tank (ani že T-90M má pancier na úrovni T-90A a ten na úrovni T-90 ), v počte vyrobených kusov ako píše Skeptik v poslednej dobe asi nemá konkurenciu.

*podľa mňa aj tá západná

Julesak
Podle různých vyjádření zde to evidentní zjevně není. Proto je dobré si to tu a tam zopakovat.

Kdo tu tvrdí, že T-90 je špatný tank? A to ikdyby měl základní pancíř na úrovni T-90, což je stejně pravděpodobné, jako opak.

*No, to je otázka. Zatím nemáme informace, že by v přístupu k tankové technice došlu u "Západní konstrukční školy" k nějaké změně. U Rusů je vidět ona změna přístupu, zatímco u žádné západní tankové konstrukce ne.
Primárně je to dle mého dáno váhovým limitem, kdy v západní škole se od počátku objevovali tanky překračující váhový limit jaký měla ruská/sovětská tanková škola. Západní tanky mají jak váhový tak prostorový potenciál pro další růst, který bude ruským tankům chybět.

P.S. Jen ohledně toho pancíře T-72B, nemáš nic?

kenavf
Vůbec jsme si nevšiml, že by německé tanky v SSSR či Americké v Iráku nebyly schopné bojovat, ničit nepřítele a plnit úkoly stanovené. Jak tedy přesně se projevuje tvoje tvrzení, když ty tanky evidentně odvádějí svoji práci a to měrou vrchovatou?

Skeptik
Víš že "horší" a "špatný" nejsou synonyma? Třeba, že věta "T-90A je horší tank než Oplot-M" nemá stejný smysl jako věta "T-90 je špatný tank"? Navíc, ikdyby byl T-90 špatný tank, rozhodně se to nedá poměřovat počtem vyrobených kusů. Určitě si dost chytrý a sečtělý na to, abys narazit na příklady toho, že lepší konstrukce ne vždy poráží tu horší a té, že se potom ve výrobě nedaří.

NANUK
Ano, jsme nepoučitelný, protože se stále snažím reagovat na nesmysly, co se tu objevují, místo abych nad těmi kdo je píší jen zlomil hůl.

Dzine, před pár lety jsem ti tu psal proč jsi takový otloukánek na Palbě a stále v tom pokračuješ. Nač se snažit s někým diskutovat, když nám tu často tvrdí, že 1+1= 2,36. To je jen ztráta času pro druhou stranu tě přesvědčovat, že je to 2. Jsou prostě již dávno dané axiomy, které prostě platí a tudíž nelze o nich diskutovat.

Dzin píše: Podle různých vyjádření zde to evidentní zjevně není. Proto je dobré si to tu a tam zopakovat.

Teraz nejako neviem, čo myslíš.

Dzin píše: *No, to je otázka. Zatím nemáme informace, že by v přístupu k tankové technice došlu u "Západní konstrukční školy" k nějaké změně. U Rusů je vidět ona změna přístupu, zatímco u žádné západní tankové konstrukce ne.

No napr. vo Francúzsku či Kórey už prišli na to, že skončilo 19. storočie a nabíjací automat má svoje výhody...

Dzin píše: Primárně je to dle mého dáno váhovým limitem, kdy v západní škole se od počátku objevovali tanky překračující váhový limit jaký měla ruská/sovětská tanková škola. Západní tanky mají jak váhový tak prostorový potenciál pro další růst, který bude ruským tankům chybět.

Váhový potenciál? Skôr nadváhu myslíš... pretože západné tanky nemajú iný spôsob zvyšovania ochrany, ako ďalší nárast už aj tak enormnej hmotnosti, ktorá znamená len ďalšie komplikácie.

Dzin píše: P.S. Jen ohledně toho pancíře T-72B, nemáš nic?

A čo by som mal mať?

Julesak
Tohle

Julesak píše:Že sa ruská/sovietska povojnová tanková škola dostala na svoj konštrukčný limit*, je myslím jasné aj im samým - inak by tu nebol platforma Armata, resp. by vyzerala inak.

Julesak píše:No napr. vo Francúzsku či Kórey už prišli na to, že skončilo 19. storočie a nabíjací automat má svoje výhody...

Což právě ukazuje, že se západní konstrukce ještě nevyčerpaly svůj potenciál k dalšímu rozvoji.

Julesak píše:Váhový potenciál? Skôr nadváhu myslíš... pretože západné tanky nemajú iný spôsob zvyšovania ochrany, ako ďalší nárast už aj tak enormnej hmotnosti, ktorá znamená len ďalšie komplikácie.

Hodnocení tanku na základě nějaké "nadváhy" je dost ošemetné a přijde mi, že dost přeceňující. Chápu důvody, které vedly Sověty za WW2 a po ní k rozhodnutí omezit hmotnost tanků na 50 tun. Ale ty jsou v současné době už spíše anachronismem, který není v tankových operacích nijak určující. Ano, lehký tank má z podstaty věci své výhody, ale ty jsou převáženy jeho nevýhodami.

Jinak nemáš pravdu, západní tanky mají i jiné způsoby, jak navyšovat svojí ochranu a jsou víceméně identické, jako u ruských. Hlavně se jedná o využívání přídavného pancéřování, ať už ERA nebo SLAT a podobné a také různé aktivní opatření. V tom mají právě nad lehčími ruskými navrch, protože to, že mohou zvednout svojí váhu podstatně více jim umožňuje výrazně více navýšit svojí ochranu, než sovětské konstrukce. V tomto případě je váhový limit znevýhodňující a je příčinou, že z podstaty věci ruské modernizace sovětských tanků dodržující ho nebudou mít nikdy podobnou úroveň ochrany.

Ostatně jak je vidět na T-14, uvědomili si to i sami Rusové a při jejím vývoji se rozhodli 50t limit ignorovat (bojová hmotnost 55 tun a je tedy zhruba na úrovni Leclercu).

Julesak píše:A čo by som mal mať?

Jestli je moje přesvědčení, že Americké výsledky testů pancíře T-72B nijak nekorespondují s údaji, co si postoval, správné.


NANUK
Srandisto.

Dzin píše: Což právě ukazuje, že se západní konstrukce ještě nevyčerpaly svůj potenciál k dalšímu rozvoji.

Nie, neukazuje.
Posledné projekty (Leclerc, K2, alebo nový Eurotank) idú smerom ku sovietskej škole, než ku klasickým dinosaurom typu Challenger alebo Abrams.

Dzin píše:Ale ty jsou v současné době už spíše anachronismem, který není v tankových operacích nijak určující. Ano, lehký tank má z podstaty věci své výhody, ale ty jsou převáženy jeho nevýhodami.

Nie, nie sú. Extrémna váha výrazne obmedzuje použiteľnosť techniky. Únosnosť mostov, terénu, logistické obmedzenia, to všetko stále platí.

Dzin píše: Hlavně se jedná o využívání přídavného pancéřování, ať už ERA nebo SLAT a podobné a také různé aktivní opatření.

Veď to je len priznanie toho, že hmotnosť je obmedzjúci faktor.

Dzin píše: V tom mají právě nad lehčími ruskými navrch, protože to, že mohou zvednout svojí váhu podstatně více jim umožňuje výrazně více navýšit svojí ochranu, než sovětské konstrukce.

Oni ju už zdvihli, aby sa dotiahli na sovietsku úroveň.

Dzin píše:že z podstaty věci ruské modernizace sovětských tanků dodržující ho nebudou mít nikdy podobnou úroveň ochrany.

???

Dzin píše: Ostatně jak je vidět na T-14, uvědomili si to i sami Rusové a při jejím vývoji se rozhodli 50t limit ignorovat (bojová hmotnost 55 tun a je tedy zhruba na úrovni Leclercu).

Nie, oni si nič také neuvedomili a rozhodne nejdú smerom na 70 tonový "viac menej pojazdný" bunker, oni pochopili koncom 80-tych rokov (kedy začal vývoj toho, čo sa neskôr stalo známym pod menom T-95), že síce je možné snažiť sa vylepšovať existujúce tanky (T-72B3UBCh, T-80BVM, T-90M), a nejaký čas to ešte bude stačiť, ale dlhodobú perspektívu (povedzme za horizont 2050) má len nový koncept - T-14 rozhodne nie je "západným" tankom.

Ak už, tak sa dá vidieť istá konverzia - povedzme, že napr. K-2 tam smeruje z jedného smeru a T-14 z druhého. I keď - údaje o bojovej hmotnosti T-14 rôznia, nájdeš od 48 do 60+ ton.

Dzin píše:Jestli je moje přesvědčení, že Americké výsledky testů pancíře T-72B nijak nekorespondují s údaji, co si postoval, správné.

Asi som nejaký pomalší, ale stále nechápem. To, že sa pancier T-72 všeobecne a aj T-72B konkrétne je niečo, čo ja osobne považujem za hodnoverné, aj keď som ani jeden nerozkrájal.
Stretol som sa s týmto tvrdením niekoľkokrát, a to od ľudí/užívateľov, ktorých som považoval za hodnoverných. I keď nejaké podrobnosti sú zriedkavé a často protirečivé.

Julesak
Co se týká pancíře T-72B. Jen mě zajímalo, co si o tom jako člověk, který se zajímá o sovětské/ruské tanky, myslíš.



S ruskou tankovou školou mají společného maximálně tak použití automatického nabíjení a to je vše. Jsou to jinak klasičtí představitele západní tankové školy,.



Platí, ale jak moc to ovlivňuje schopnost tanků splnit úkol? To je podstatné, ne, že teoreticky se nějaký most pod ním zboří nebo někde neprojede. Nebo mi jmenuj nějaký příklad války či bojiště, kde by se hmotnost tanků projevila jako určující faktor rozhodující o vítězství či prohře?

Faktem je, že takové bojiště nebo válka neexistovalo. Vždy je to o celkových schopnostech dané armády než o hmotnosti tanku. Empiricky to poprvé prokázala WW2. Německé (super)těžké obrněnce byly schopné operovat na jejích bojištích a jejich hmotnost a menší mobilita nebyla tím, kvůli čemu Němci prohrávali resp. lehčí a mobilnější tanky Spojenců neměli díky tomu nějak podstatně navrch.

Je to stále jen výhoda, která se nikdy ve válce neprojevila jako rozhodující. Jak se ukázalo, je nutno, aby tank splňoval určitý stupeň mobility (nesmí to být nějaké neohrabané monstrum) a to stačí. Západní tanky tento stupeň splňují.




Samozřejmě, že je hmotnost omezující faktor, ale jak jsem psal výše, jen nutná míra a ne trvání na tom, z čeho neplyne nějaká podstatná výhoda. Tedy, že sovětský limit 50 tun je v současné době už zcela neodpovídající a tanky stavěné podle tohoto nemohou žádnou podstatnou výhodu, který by negovala ostatní nevýhody, nabídnout.
Opět, máme to i empiricky potvrzeno, že sami Rusové, jako nástupci sovětské tankové školy, která tento limit zavedla, ho opustili.




To je jednoduché. Pokud budou chtít Rusové modernizovat sovětské tanky a současně zachovat limit 50 tun, nemohou nikdy provést tak rozsáhlá vylepšení, aby byly schopny navýšit pancéřování tak, aby se blížilo úrovni západních tanků.




Pokud vím, na Armiji 2019 bylo oficiálně deklarováno, že T-14 má bojovou hmotnost 55 tun. Však také netvrdím, že T-14 je tankem západní tankové školy. Ale je vidět, že Rusové opustili některé svoje tradiční postupy a nahradili je některými, které se praktikovali na Západě. Jestli je přímo převzali nebo navázali na svoje dřívější už upuštěné tradice (např. v rámci poválečného vývoje těžkých tanků) je otázka, možné je oboje. Inspirace jinou konstrukční školou ostatně není nic divného, ve všech oborech se ovlivňují od nepaměti.

Ako to dopadlo s váhou tankov v Japonsku?

Being 12 tonnes heavier than its predecessor, the Type 74, the Type 90 was found to be more challenging to operate around Japan, with the exception of Hokkaido. Some politicians therefore criticized the effectiveness of Type 90 due to difficulty in transportation. In fact, more than 65% of major bridges in Japan were still considered passable for the Type 90, while overseas main battle tanks, such as Challenger 2 and Leopard 2, could only use 40% of bridges in Japan

Keďže typ 90 je o 12 ton ťažší ako jeho predchodca, typ 74, zistilo sa, že prevádzka v okolí Japonska je náročnejšia, s výnimkou Hokkaida. Niektorí politici preto kritizovali účinnosť typu 90 pre problémy s dopravou. V skutočnosti viac ako 65% hlavných mostov v Japonsku bolo stále považovaných za priechodné pre typ 90, zatiaľ čo zámorské hlavné bojové tanky, ako sú Challenger 2 a Leopard 2, mohli použiť iba 40% mostov v Japonsku

https://en.wikipedia.org/wiki/Type_90_t ... sportation

One of the primary purposes of Type 10 is to be able to deploy anywhere in Japan.

Jedným z hlavných účelov typu 10 je byť schopný rozmiestniť kdekoľvek v Japonsku.

https://en.wikipedia.org/wiki/Type_10#S ... sportation
Asi si s prípadným agresorom budú musieť dohodnúť na ktorom ostrove si to rozdajú aby mohli použiť aj Type 90.

Hmotnosť a veľkosť Armaty T-14? Je pripravovaná aj na 152mm kanón, tak možno už aj preto je väčšia, nemusí to byť smerovanie k západnej škole. Napríklad veža Abramsu má vraj 24ton, o koľko bude bezosádková veža Armaty ľahšia, IMHO minimálne o 10ton.
Vo všetkých koncepciách tankov budúcnosti je zmieňovaný problém hmotnosti a zámer ju dostať nižšie pomocou moderných materiálov pri zlepšení odolnosti. Všade naznačujú že hmotnosť je problém. A smerovanie k zníženiu veľkosti osádok a nabíjací automat by sa zase dalo opísať ako smerovanie k ruskej škole.

Hmotnost 55 tun je max. hmotnost T-14 po úpravě na boj v městském prostředí.

2 dzin

OT
mám takovej pocit, že Abramsy nemohly do Baghdadu - byl tam nějakej problém s únosností mostů do centra města a hledala se pro ně pár dní alternativní cesta. Nakonec je musely zastoupit jiné mechanizované jednotky. Snad 2003?
nechci to teď hledat, ostatní budou vědět víc.

NANUK píše:Hmotnost 55 tun je max. hmotnost T-14 po úpravě na boj v městském prostředí.

Podle tvrzení z ruských zdrojů dříve proklamovaná hmotnost byla neoficiální, nyní je uváděna skutečná.

Zde i s propagační obrázek z výstavy.



Nejde mi zkopírovat text, tak jiných stránek.

Стало известно, что, кроме основного 125-миллиметрового орудия, у Т-14 имеется только один пулемет ПКТМ. Помимо этого, известны и габариты танка Т-14 «Армата»: 10,8 метра в длину, 3,9 метра в ширину и 3,3 метра в высоту. Также впервые указана масса машины: 55 тонн (ранее фигурировали только приблизительные цифры в 48−49 тонн).

Bylo známo, že kromě hlavního děla 125 mm má T-14 pouze jeden kulomet PKTM. Kromě toho jsou známy také rozměry tanku T-14 Armata: 10,8 metru na délku, 3,9 metru na šířku a 3,3 metru na výšku. Poprvé je také uvedena hmotnost automobilu: 55 tun (dříve se objevily pouze přibližné hodnoty 48-49 tun).

Обнародованы и габаритные размеры машины: ее длина составляет 10,8 м, ширина, - 3,9 м, а высота - 3,3 м. Но самое интересное - впервые указан вес - 55 тонн. Ранее в неофициальных источниках фигурировали 48-49 тонн

Byly zveřejněny také celkové rozměry vozu: jeho délka je 10,8 m, šířka - 3,9 m a výška - 3,3 m. Nejzajímavější však je, že poprvé je uvedena hmotnost - 55 tun. Dříve činily neoficiální zdroje 48–49 tun

kenavf
A znamenalo to, že by Typ 90 Japonci vyřadili? Nebo ho nepoužívali? Nebo ho nahradili Typem 10? Ne. Typ 10 je určen k nahrazení Typu 74 a má doplňovat Typ 90.

Co se týká mostů, Typ 10 projede 84% ze 17 920 mostů v Japonsku, Typ 90 65%. Sami Japonci uvádějí, že s výjimkou malých mostů, Typ 90 projede po každém mostě, po kterém projede kamion nebo sklápěčka.

Netvrdím, že by hmotnost tanků nehrála roli. Ale tvrdím, že nehraje tak zásadní roli, jak se často uvádí a hlavně, že onen 50 tunový limit není v současné době podstatný. Jeho dodržování má smysl u tanků, u nichž se očekává speciální nasazení (jako třeba Typ 10 s posílenou strategickou mobilitou), ale ne jako hlavní měřítko pro moderní tanky obecně.

Jak jsme psal výše, ty snad znáš nějakou válku, ve které by se ukázalo, že těžké tanky nejsou schopni plnit úkoly na ně stanovené a že lehké tanky je porážejí díky tomu, že jsou lehké?

Ejdou Rotacak
Nevím, ale fotky Abramsů z Bagdádu se dají poměrně běžně dohledat. Třeba jak projíždí pod těma dvěma skimitary v centru Bagdádu apod. Pokud tam byl nějaký problém s přístupem, evidentně byl vyřešen a nebyl překážkou pro jejich nasazení ve městě.

Dzin:
Ten údaj sedí (55 tun), ale platí pro verzi upravenou na boje ve městech.

Ono to není přece problém jiných krajin. Ale samotného Ruska . Jestli doposud dodržují onu stavební strategickou normu 50t+10Procent v konstrukcích jejich cestních mostů, stejně jako jsme ji měli nastvenou my do roku 1989 pro cestní mostovky ,nikoliv železniční, mají o starost méně.
U nás se už většina mostovek zpevnila a u nových se toto pravidlo zrušilo. Program Fahre byl vyčerpán právě na zpevňováni hlavních mostů , hlavně mostovek ,byl co se financí týká dost objemný. Ostatně pod jiným názvem funguje dodnes.

Dzin píše: S ruskou tankovou školou mají společného maximálně tak použití automatického nabíjení a to je vše. Jsou to jinak klasičtí představitele západní tankové školy,.

No neviem, nabíjací automat, trojčlenná posádka, ERA, NERA, kompozitný pancier, ... to sú všetko typické znaky sovietskej tankovej školy.
Alebo takto... ani Toyota nevyrobila hneď Landcruiser, začali myslím zo šijacími strojmi

Dzin píše: Platí, ale jak moc to ovlivňuje schopnost tanků splnit úkol? To je podstatné, ne, že teoreticky se nějaký most pod ním zboří nebo někde neprojede.

Keby si niekedy riešil nejakú nadrozmernú prepravu, tak by si hovoril inak.
Nadmerná hmotnosť skrátka obmedzuje nasaditeľnosť techniky.

Dzin píše: Vždy je to o celkových schopnostech dané armády než o hmotnosti tanku.

To súhlasím - jednotlivé "modelárske" parametre sú sekundárne.

Dzin píše:Německé (super)těžké obrněnce byly schopné operovat na jejích bojištích a jejich hmotnost a menší mobilita nebyla tím, kvůli čemu Němci prohrávali...

Aha, teda ich neschopnosť ich vyrábať, či neschopnosť im dodať dostatočne výkonný pohon alebo neschopnosť ich v prípade potreby vyprostiť im v podstate pomohli.

Dzin píše:..
kenavf
A znamenalo to, že by Typ 90 Japonci vyřadili? Nebo ho nepoužívali? Nebo ho nahradili Typem 10? Ne. Typ 10 je určen k nahrazení Typu 74 a má doplňovat Typ 90.

Co se týká mostů, Typ 10 projede 84% ze 17 920 mostů v Japonsku, Typ 90 65%. Sami Japonci uvádějí, že s výjimkou malých mostů, Typ 90 projede po každém mostě, po kterém projede kamion nebo sklápěčka.

Netvrdím, že by hmotnost tanků nehrála roli. Ale tvrdím, že nehraje tak zásadní roli, jak se často uvádí a hlavně, že onen 50 tunový limit není v současné době podstatný. Jeho dodržování má smysl u tanků, u nichž se očekává speciální nasazení (jako třeba Typ 10 s posílenou strategickou mobilitou), ale ne jako hlavní měřítko pro moderní tanky obecně.

Jak jsme psal výše, ty snad znáš nějakou válku, ve které by se ukázalo, že těžké tanky nejsou schopni plnit úkoly na ně stanovené a že lehké tanky je porážejí díky tomu, že jsou lehké?
...

Japonci vyslovene uviedli "Jedným z hlavných účelov typu 10 je byť schopný rozmiestniť kdekoľvek v Japonsku." takže pre Type 90 to obmedzenie že neprejde cez 35% mostov považovali za dosť zásadné obmedzenie. Pre tanky západnej váhovej kategorie je dokonca 60% japonských mostov nepriechodných. To by teda mali žiadať protivníka aby bojoval len u dialnic?

Z angl. WIKI:

Type90....It was designed and built by Mitsubishi Heavy Industries as a replacement for all deployed Type 61 and Type 74 tanks, and entered service in 1990. It is to be superseded by the Type 10 tank.

Typ90.... Bol navrhnutý a postavený spoločnosťou Mitsubishi Heavy Industries ako náhrada za všetky nasadené tanky typu 61 a typu 74 a do prevádzky vstúpil v roku 1990. Má byť nahradený tankom typu 10

Takže Type 10 nie je náhrada za Type 74. Type 90 mal nahradiť všetky Type 61 a Type 74 a potom bude samotný Type 90 nahradený Typom 10.

The predecessor of Type 10, the Type 90 main battle tank, was deployed only in Hokkaido due to the weight limit of roads and bridges in other parts of Japan. One of the primary purposes of Type 10 is to be able to deploy anywhere in Japan.

Predchodca Type 10, hlavný bojový tank Type 90, bol nasadený iba na Hokkaide kvôli hmotnostnému limitu ciest a mostov v iných častiach Japonska. Jedným z hlavných účelov typu 10 je byť schopný nasadenia kdekoľvek v Japonsku.

Takže Type90 je kvôli hmotnosti nasadený len na Hokkaide, Type 10 bol vyvinutý aby bol nasaditeľný kdekoľvek v Japonsku.
Výroba Type90 už dávno skončila, výroba Type10 stále pokračuje, takže Type10 nie je doplnok ale náhrada.

S tými obmedzeniami pre Abrams to bolo tuším v Prvej vojne v zálive a bolo to tu spomínané aj tu na Palbe, tak isto aj s tým Leo2 v bývalej Jugoslávii. Ale na PALBE sa ťažko dohladáva a neviem v ktorom vlákne to bolo. Museli prispôsobiť priebeh operácie a nasadenia tankov nosnosti mostov.
Ak je protivník silný tak možno nájde iné taktické riešenie ako váhový hendikep kompenzovať, ale môže sa stať že niekedy riešenie nebude a bude musieť prijať nevýhodné podmienky boja.

P.S. Stačí sa pozrieť akým smerom je snaha riešiť tanky budúcej generácie, všade sú kritéria ktoré smerujú k nižšej hmotnosti, menšej osádke, automatickému nabíjaniu,bezosádkovej veži,... ale stále sú jedinci ktorí bazírujú na mastodontoch s osádkou na pauzírovaný mariáš.
Podobá sa to na debatu s obhájcami benzínových motorov v tanku, argument že dnes prakticky neexistuje žiadny MBT so zážihovým motorom akosi nestačí.
To že sa tu vyskytujú upgrady 65tonových tankov je len o snahe čo najviac predĺžiť využitie už zavedených technologií ale budúcnosť sa rýsuje iným smerom.