Krajinotvorba - ekologie

[bat]

To vyhrožování je celkem bohužel běžné. Např. v US https://www.aljazeera.com/news/2024/10/ ... hurricanes (zdrojů je spousta i jiných, takže si můžete dohledat sami) . Někteří pitomci si prostě myslí, že hurikány přivolávají meteorologové apod.

[seabee]

Likvidace následků chemické těžby uranu stála zatím 35 mld. Kč a není zdaleka ukončená
Ve správě státního podniku DIAMO je dnes devatenáct radioaktivním rmutem a nebezpečnými odpady naplněných odkališť o celkové ploše skoro 600 ha a o objemu 53 mil. m3 . Také 67 odvalů, na nichž je navršeno přes 38 milionů m3 materiálů obsahujících zbytky uranové rudy a zabírajících 470 ha.

Za třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem bylo do podzemí vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné, 111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době zůstává v oblasti na 260 milionů m3 zamořených podzemních vod. Zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o velikosti 160 km2 a mohou ohrozit významné zásoby podzemní pitné vody v české křídové pánvi.

https://www.strazpr.cz/vismo/dokumenty2 ... by%2Duranu

[seabee]

Jádro jako nepřítel klimatu. Zelení si měli z eráru platit studii a předem určili výsledek
Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí. Podle interních dokumentů z německého ministerstva životního prostředí, které získal NZZ, bylo však předem dané, k jakým výsledkům má studie dojít.

Projekt měl podle zadání dojít k jasnému cíli, který je popsaný v dokumentu. „Jaderná energie není udržitelná a nepomůže k ochraně klimatu,“ cituje NZZ z interních dokumentů. Projekt byl financován čtvrt milionem euro z peněz daňových poplatníků a k vypracování ho dostal německý Öko-Institut, organizace, která vzešla z protijaderného hnutí v sedmdesátých letech.

https://www.echo24.cz/a/HpWqZ/zpravy-sv ... .sznhp.box

[seabee]

Ze šestice největších světových producentů klimatických plynů (Čína, USA, EU 27, Indie, Rusko a Brazílie) pouze Evropská unie vykázala oproti výchozímu roku 1990 výrazný pokles emisí, o 33,9 procenta, Rusko o 12,8 procenta (podstatné snížení nastalo po rozpadu Sovětského svazu) a Spojené státy o 4 procenta. Čína za stejnou dobu naopak emise zvýšila o 311,3 procenta, Indie o 198,9 a Brazílie o 93,6 procenta.

Celkový pokles produkce u rozvinutých zemí je nižší, než nárůst emisí u rozvojových zemí. Na pomoc s útlumem dostanou rozvojové státy 300 mld. USD, přičemž Čína trvá na tom, že je také rozvojová země.

[jean]

Lebo eu priemysel a znacna cast usa priemyslu sa prestahovala. Len sme presunuli problem. A realne zhorsili, lebo v Indii sa na nejake ekotovarne nehraju.

[pjaro77]

Problém sa zhoršil hlavne tým, že ľudí na svete pribudlo. 8 milard nemalo nikdy ani nastať.

[seabee]

Problém sa zhoršil hlavne tým, že ľudí na svete pribudlo. 8 milard nemalo nikdy ani nastať.

A bude jich až 10 mld a pak teprve to začne klesat. Tedy pokud nebude dřív totální hladomor kvůli nějakému škůdci, kterého zatím ani neznáme, nepřijde nějaký nový virus z Wu-chanu, nespustí Voloďa mírotvůrce atomovou válku, nepřeskočí na nás přes myslivce mor prasat atd. atd.
A Čína vzrostla jenom o 0,59% od roku 2019 - ne o 330 jako její emise. Takže?

[pjaro77]

Takže si svet prejde očistcom.

[Alfik]

Nebojte, celý svět je už v depopulaci. Místně to zatím "drží" mezipouštní Afrika, ale do r. 50 bude depopulace i tam a žije tam mmntálně cca 1,2 mld lidí, takže... i kdyby jejich počet vzrostl na dvojnásobek... když klesá počet všude jinde...
Osobně si myslím, že jde o nějaké opřírodní zákonitosti, kterým nerozumíme (zatím), a že půjde o tlumenou sinusoidu která se ustálí někde okolo 4 mld lidí.
Ale to já už si neověřím Vy třeba jo.

[pjaro77]

Problém sa zhoršil hlavne tým, že ľudí na svete pribudlo. 8 milard nemalo nikdy ani nastať.

A Čína vzrostla jenom o 0,59% od roku 2019 - ne o 330 jako její emise. Takže?

Ale vyrába vo veľkom pre seba aj svet. Kedysi vyrábali amíci, europania, potom japonci, ešte neskôr korejci a taiwanci, dnes kontinentálna Čína. Kto nemá doma čínsky výrobok, nech sa prihlási u súdruha Žinčicu.

[pjaro77]

https://euractiv.sk/section/ekonomika-a ... o-krajiny/

Letné požiare sú na juhu Európy novou realitou, ktorú postihnuté štáty riešia nákupom desiatok hasiacich lietadiel. Bez dobrého manažmentu krajiny vrátane pastvy dobytka, ktorá znižuje množstvo horľavej biomasy, je to vopred prehratý boj, odkazuje odborník na požiare Ilias Tziritis.
Aby európske krajiny boli v budúcnosti schopné zvládnuť čoraz častejšie a ničivejšie požiare, musia im predchádzať, hovorí pre portál Euractiv odborník z Grécka, kde v priebehu niekoľkých dní opäť zhoreli tisíce hektárov lesa.

Toto leto sa Grécko snažilo predísť šíreniu požiarov novými spôsobmi – vrtuľníky sledovali vysokorizikové oblasti, viac ako pol milióna ľudí vyčistilo pôdu od biomasy, ktorá by mohla slúžiť ako palivo, a bolo nasadených 25 bezpilotných lietadiel, aby dohliadali na zvlášť rizikovú oblasť Attiky.Okrem toho vláda v marci kúpila sedem ďalších hasičských lietadiel za 361 miliónov eur, ktoré často nemôžu preletieť nad lesnými požiarmi pre silný vietor a dym.
Grécko tiež spustilo program na predchádzanie požiarom v hodnote 415 miliónov eur s názvom AntiNero, ktorý okrem iného zahŕňal čistenie borovicových lesov od popadaného ihličia a spevnenie lesných ciest, ktoré sú kľúčové na dosiahnutie postihnutých oblastí počas krízy.Grékom neprialo ani počasie – krajina zažila v júni a júli rekordné horúčavy a silný severný vietor zatlačil požiar smerom k Aténam. Správy Copernicus a Európskeho informačného systému o lesných požiaroch naznačujú, že región Attika za posledných osem rokov stratil 37 percent svojej lesnej plochy. Hoci sa podarilo požiare zachytiť toto leto požiare v Grécku včas, nestačilo to na prevenciu škôd. Keď už požiar vznikol, bolo ho veľmi ťažké dostať pod kontrolu. Podľa Iliasa Tziritisa, manažéra prevencie lesných požiarov v Grécku environmentálnej organizácie WWF, je to spôsobené tým, že neexistuje národný plán riadenia a prevencie lesných požiarov, ktorý by stál aj na pastve dobytka v krajine.
Vegetačné zlomy aj iná skladba vegetácie
Tziritis hovorí, že rizikové juhoeurópske krajiny by sa mali pri prevencii požiarov zamerať na manažment krajiny. Na to je potrebné obnoviť pastvu – hospodárske zvieratá žerú trávy a kríky, ktoré by inak slúžili ako palivo pre požiare. Vznikajú tak zlomy vo vegetácii a oblasti s kratším, menej hustým porastom, ktoré spomaľujú šírenie požiarov.
S tým súhlasí aj Generálne riaditeľstvo pre európsku civilnú ochranu a operácie humanitárnej pomoci Európskej komisie (DG ECHO). V správe z júla konštatuje, že začlenenie pastvy do manažmentu lesných požiarov vrátane lesov spolu s ďalšími tradičnými stratégiami, ako je kontrolované vypaľovanie pastvín, ponúka prirodzený a udržateľný prístup k prevencii lesných požiarov. Okrem toho udržateľná pastva podporuje manažment trávnatých biotopov, ktoré sú hostiteľmi rôznorodej biodiverzity, čo je kľúčové pre obnovu ekosystému po požiaroch.

Podľa Tziritisa je na gréckom ostrove Andros až 90 percent požiarov spôsobených vypaľovaním pastvín. Naopak, na Korzike je vypaľovanie kontrolované a slúži ako nástroj proti šíreniu požiarov. Grécko podľa neho zaostáva napríklad za Portugalskom, ktoré dostupný rozpočet na riadenie požiarov zvýšilo o 40 percent a presmerovalo ich na prevenciu.
Hospodárske zvieratá môžu prispieť aj k zmene v zložení rastlín. Napríklad jarná pastva môže znížiť výskyt inváznych jednoročných tráv a podporiť pôvodné druhy. Táto zmena v typoch vegetácie a celkové zníženie horľavého prírodného materiálu môže znížiť intenzitu a rýchlosť požiarov, vďaka čomu je v spásaných oblastiach menej pravdepodobné, že dôjde k vznieteniu. Ak k požiaru dôjde, bude ho možné ľahšie zvládnuť.
Je však potrebné prispôsobiť pastvu únosnosti ekosystému. Nadmerné spásanie môže viesť k degradácii a strate biodiverzity, čo narúša ekologickú rovnováhu a zdravie krajiny. Udržateľné postupy pasenia by sa preto mali starostlivo riadiť, aby sa zabránilo nadmernému spásaniu a aby sa zabezpečilo zachovanie prínosov pre prevenciu lesných požiarov a zdravie ekosystémov, vystríha správa DG ECHO.

[seabee]

Půjde to i bez fosilních paliv. Pátá největší ekonomika světa už 100 dní funguje pouze na obnovitelné zdroje

Někdo si dal tu práci a dohledal původní zdroje. Jako obvykle zjistil, že nám ekonadšenci a zelení khmerové lžou: Pravda je taková, že Kalifornie dosáhla v období 144 dní 100 časových úseků, kdy Občasné zdroje (OZE) a související struktura záložišť vyprodukovaly výkon ve výši okamžité spotřeby Kalifornie. Ty časové úseky trvaly od 10 hodin ( ) do 10 sekund. Stále ale přitom běžely kalifornské jaderky, které zajišťují stálý výkon a stabilizují kmitočet. V ty dny ve špičkách běžely i kalifornské plynovky. Přebytečný výkon se vyvážel. Ve skutečnosti má Kalifornie stejný podíl produkce z OZE jako fuj fuj uhelná Česká republika.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ALE BOMBA:
BAVORSKO SE CHCE VRÁTIT K JADERNÉ ENERGETICE. A protože experti tvrdí, že nemá smysl oživovat odstavené německé reaktory se zbytkovou životností, ale lepší je stavět nové, bavorský premiér navrhuje připojit se k České republice a spolufinancovat výstavbu rozšíření JEDU, stavby úložišť a kapacit přepracování a přenosové soustavy. Řekl to při dnešní návštěvě premiéra Fialy bavorský premiér Markus Söder.
Rakušáci vztekem vyskočí z Lederhosen

[pjaro77]

https://statky.czu.cz/cs/r-11154-stredi ... ilopy-losi
Antilopa losí je poměrně učenlivé zvíře, v zajetí je poměrně nenáročná, krotká a důvěřivá a proto byly učiněny pokusy o domestikaci tohoto druhu. Pro svou podobnost se skotem a dobrou ochočitelnou byly antilopy losí v minulém století farmově chovány na mnoha místech Afriky, avšak nejdelší domestikační snahou (od 1892) je chov v Askania Nova na Ukrajině. Domestikace antilopy losí je doporučena Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) pro Afriku, ale naše zkušenosti ověřené výzkumem ukazují, že antilopa losí má dobrou adaptabilitu i na klimatické podmínky ČR. Svým pasením zároveň zlepšuje botanickou strukturu pastvin a ničí vytrvalé pastevní plevele.
Další oblastí výzkumu na farmě je masná produkce. V závislosti na právě probíhajících studiích provádíme nepravidelné porážky zvířat, jejichž maso je taktéž předmětem výzkumu. Bylo zjištěno, že maso obsahuje nízký obsahu tuku s vyšším zastoupením nenasycených mastných kyselin omega 3 ve srovnání s hovězím masem. Antilopy losí by tedy v našich podmínkách mohly být využity jako alternativní hospodářský druh pro produkci dietního masa.

V Askania-Nova chovajú zo subtropických a tropických kopytníkov zebry, gaury , pakone, kapské byvoly pod voľnou oblohou.

[pjaro77]

https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/vyh ... zlicci_mce
Návrat velkých kopytníků do naší přírody by mohl snížit riziko požárů v krajině. Divocí koně, zubři či pratuři totiž efektivně odstraňují suchou trávu na rozsáhlých plochách. Z celých krajinných celků odstraňují hořlavou biomasu, která je z hlediska vzniku požárů nejrizikovější.
Oheň je tradičně vnímán jako jeden z důležitých faktorů, který v minulosti významnou měrou přispěl a stále přispívá k otevřenému charakteru krajiny. Vědecké výzkumy však naznačují, že jeho role narostla až poté, co člověk v krajině v minulosti vyhubil velké býložravce.
„Rostoucí počet studií podporuje hypotézu, že ztráta takzvané megafauny, jejíž významnou část tvořili právě velcí kopytníci, měla za následek kaskádovité účinky na složení rostlinstva a struktury vegetace a zásadně změnila fungování ekosystémů, včetně nárůstu požárů,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Historicky se tyto změny neprojevily jen na kontinentech, kde žili velcí kopytníci. Například i v Austrálii - s její starobylou faunou - také existuje jen málo důkazů o požárech z období předcházejícímu vyhubení místní megafauny člověkem, v tomto případě velkých vačnatců.
V některých oblastech Pyrenejského poloostrova nebo Severní Ameriky začali lidé používat jako prevenci před požáry pastvu ovcí a koz.
Ta však není pro ekosystém často ideální. „Ovce a kozy totiž nepatří v evropské krajině k původním druhům. Odstraní sice část travnatého podrostu, ale spolu s ním také kvetoucí byliny a přispívají tak k ochuzení druhové pestrosti. Ovce a kozy navíc nejsou schopny potlačit hrubé a špatně stravitelné trávy, které jsou z hlediska vzniku požárů nejvýznamnější,“ vysvětluje Dalibor Dostál.
Naproti tomu například divocí koně preferují právě tyto hrubé trávy, a to jak v létě, kdy je seschlá biomasa hrubých trav pro ovce a kozy prakticky nestravitelná, tak v zimě, kdy ovce a kozy zimují na farmách. „Výsledkem pastvy velkých kopytníků je tak zároveň zvýšená květnatost a tím i zastoupení motýlů a dalších druhů vázaných na otevřenou krajinu,“ konstatuje Dostál.

[Rase]

Výstavbě nového jaderného bloku v Dukovanech již nic nebrání

Jihokorejská společnost KHNP a americký Westinghouse dosáhly průlomu v jednáních o využití amerických technologií, což byla poslední významná překážka před podpisem finální smlouvy plánovaným na březen 2025. Ministerstva průmyslu, energetiky a zahraničních věcí Jižní Koreje podepsala s americkými protějšky memorandum o porozumění týkající se principů jaderného exportu a spolupráce. Tato dohoda vytváří rámec pro sdílení informací při přenosu soukromých jaderných technologií do třetích zemí. Westinghouse původně v roce 2022 žaloval KHNP kvůli údajnému neoprávněnému využití jejich technologií. Nyní však jednání mezi oběma společnostmi dospěla do pozitivní fáze. Očekává se, že KHNP zaplatí Westinghouse licenční poplatky a obě firmy budou v budoucnu spolupracovat na jaderných projektech ve třetích zemích. Konsorcium vedené KHNP, které bylo vybráno jako preferovaný dodavatel pro výstavbu nového bloku v Dukovanech v hodnotě přes 24 bilionů wonů (430 mld Kč), tak může pokračovat v přípravě finální smlouvy. Tato dohoda významně přispívá k zajištění energetické bezpečnosti České republiky a potvrzuje správnost výběru jihokorejského dodavatele pro projekt Dukovany II.

https://biz.chosun.com/en/en-policy/202 ... PWNDT7X4I/

V souvislosti s výstavbou nového jaderného bloku v Dukovanech přichází překvapivá zpráva - jihokorejský Doosan umožní vstup až třetiny akcií Doosan Škoda Power na pražskou burzu. Tento krok, který nemá přímé ekonomické opodstatnění, je výsledkem intenzivních diplomatických jednání a představuje významné posílení české pozice v projektu Dukovany II. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power, která zaměstnává 950 lidí a je klíčovým výrobcem energetických celků, se tak částečně vrátí do českých rukou. Za první tři čtvrtletí 2024 dosáhla firma obratu téměř 4 miliardy korun s hrubým ziskem 457 milionů, což potvrzuje její silnou pozici na trhu. Díky této dohodě bude zaručena minimálně 60 % účast českých dodavatelů na výstavbě nového bloku v Dukovanech. Navíc čeští výrobci získají přístup k dalším mezinárodním energetickým projektům, na kterých se budou podílet společně s jihokorejskými partnery. Tento krok potvrzuje správnost strategie českého vyjednávacího týmu a ukazuje, že Jižní Korea bere vážně své závazky vůči České republice jako strategickému partnerovi. Pro český průmysl to znamená nejen zachování, ale i posílení jeho pozice v jaderné energetice. Vstup akcií na pražskou burzu je plánován na rok 2025 a představuje jeden z nejvýznamnějších IPO na českém kapitálovém trhu v posledních letech.

https://cc.cz/jak-dekuji-korejci-za-sta ... kou-burzu/

[Choroš]

Ad pastva a požáry
Teda nevím, co je tohle zase za výkřiky, ale pastva zcela jistě vždycky ke snižování požárů nevede. Naopak brzdí nástup lesa či přímo vede k odlesňování, vysoušení, zvýšení eroze. Efekty pastvy jsou mohou být úplně odlišné v různých ekosystémech, tedy z (hypotetických!) efektů pastvy před tisíci lety v Austrálii opravdu nejde dělat závěry o jejích dopadech v dnešní krajině střední Evropy. Přirozeným vegetačním krytem většiny střední Evropy je listnatý les, tedy formace, která prakticky nejde zapálit ani cíleně, takže křičet, že potřebujeme pastvu, abychom potlačili les, na odlesněných místech zvýšili četnost požárů, aby takto navozenou četnost požárů mohla redukovat ta pastva, která to odlesnění a požáry vyvolala... To už chce docela ohebného ducha.

[jean]

Uz pred rokmi som cital studiu, ktora tvrdi opak toho, co ty, Choros

[pjaro77]

Ad pastva a požáry
Teda nevím, co je tohle zase za výkřiky, ale pastva zcela jistě vždycky ke snižování požárů nevede. Naopak brzdí nástup lesa či přímo vede k odlesňování, vysoušení, zvýšení eroze. Efekty pastvy jsou mohou být úplně odlišné v různých ekosystémech, tedy z (hypotetických!) efektů pastvy před tisíci lety v Austrálii opravdu nejde dělat závěry o jejích dopadech v dnešní krajině střední Evropy. Přirozeným vegetačním krytem většiny střední Evropy je listnatý les, tedy formace, která prakticky nejde zapálit ani cíleně, takže křičet, že potřebujeme pastvu, abychom potlačili les, na odlesněných místech zvýšili četnost požárů, aby takto navozenou četnost požárů mohla redukovat ta pastva, která to odlesnění a požáry vyvolala... To už chce docela ohebného ducha.

Tu si prečítaj niečo o biomoch, ako vznikal prirodzený vegetačný kryt v Europe a čo ho ovplyvňovalo.
Riedke lesy a lesostepi boli súčasť prírody od praveku po zhruba rok 1950, keď plánovači rozdelili krajinu na les, polia a lúky.
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... -huculoch/
„To zvieratá vytvárajú prostredie. Zubry, pratury. V Karpatoch to boli najmä kone.“ K čomu smeruje slovenská krajina, keby do nej človek nezasahoval? Všade zarastie lesom. Pokoj od človeka rovná sa les? Táto rovnica nepočíta so starou premennou – pasúcimi sa zvieratami. Tie zabezpečia, že les bude iba tam, kde má byť. V strmších, skalnatých alebo ťažšie prístupných miestach. Na rovinkách, plošinkách budú lúky.

Nejde spraviť zo všetkého územia les. BTW lesy taktiež v teplých a suchých obdobiach občas horeli.

[Choroš]

Tu si prečítaj niečo o biomoch, ako vznikal prirodzený vegetačný kryt v Europe a čo ho ovplyvňovalo.
Riedke lesy a lesostepi boli súčasť prírody od praveku po zhruba rok 1950, keď plánovači rozdelili krajinu na les, polia a lúky.
https://zurnal.pravda.sk/reportaz/clano ... -huculoch/

Žádnou analýzu o vzniku vegetačního krytu v Evropě v tom článku nevidím.

Riedke lesy a lesostepi boli súčasť prírody od praveku po zhruba rok 1950, keď plánovači rozdelili krajinu na les, polia a lúky.

Určení úlohy každému pozemku je tuším o dost starší, myslím, že se to udělalo při vytváření pozemkového katastru v 18. století. Tisíce let proměn krajiny jsi pěkně zjednodušil.

„To zvieratá vytvárajú prostredie. Zubry, pratury. V Karpatoch to boli najmä kone.“ K čomu smeruje slovenská krajina, keby do nej človek nezasahoval? Všade zarastie lesom. Pokoj od človeka rovná sa les? Táto rovnica nepočíta so starou premennou – pasúcimi sa zvieratami. Tie zabezpečia, že les bude iba tam, kde má byť. V strmších, skalnatých alebo ťažšie prístupných miestach. Na rovinkách, plošinkách budú lúky. Nejde spraviť zo všetkého územia les. BTW lesy taktiež v teplých a suchých obdobiach občas horeli.

Brutální zjednodušení až k nepravdě. Úloha pastva se samozřejmě diskutuje desítky let. Jen pár velmi stručných poznámek:
1) Je rozdíl mezi přirozenou pastvou (zubr, kůň, los, jelen atd.) a pastvou zvířat v chovu, ať to je jakýkoli druh. Zejména ale koz. Přirozená pastva VE STŘEDNÍ EVROPĚ má potenciál les zpomalovat, a to tím víc, čím jsou plochy bezlesí menší. Nedokáže ho ale úplně zastavit. Že ve středním holocénu ve střední Evropě naprosto převažoval listnatý les je nezpochybnitelně dokladováno zejména palynologickými a malakologickými analýzami. Přirozená pastva v jiných biomech může mít, a často má, jiné dopady.
2) Pastva chovaných zvířat naopak má potenciál les zastavit, dokonce ho i časem zlikvidovat. Se vším, co k tomu přináleží, tj. změnou vlastností půd, snížením retenčních schopností, zvýšením extremity teplot. Čímž neříkám, že les je vždy skvělý a bezlesí že nestojí za nic. Je to mnohostranný problém, vždy záleží na kontextu, a samozřejmě i na tom, co si vlastně kdo představuje pod pojmem les.
3) Vegetační kryt byl v holocénu ovlivňován a formován celou řadou faktorů, počínaje Iversenovým cyklem a konče mnohostrannou lidskou činností. Odhalit přesně vliv jednotlivých faktorů není možné. Že by ale ve formování vegetace listnatých lesů mírného pásu (tj. středoevropského biomu) hrál někdy významnou roli oheň, je velmi nepravděpodobné.
4) Před cca 20 lety jsem osobně pozoroval a s jejich autory diskutoval porod hypotéz typu "na loukách je víc druhů hmyzu, rostlin atd. než v lesích, to znamená, že ve střední Evropě vždycky převládalo bezlesí". Zajímavá teorie, která má něco do sebe, ale bohužel NENÍ podporována subfosilními daty. Šíří se ale docela úspěšně, je aktraktivní, a řada vědců a ochránců přírody si na jí postavila živnost. Teď se jim budou vyčleňovat kusy krajiny, aby tam pastvou zachraňovali krajinu před požáry; proč ne, lze se živit i horšími způsoby

Mimochodem, doporučuji k prostudování:
V. Ložek: Zrcadlo minulosti
V. Ložek: Po stopách pravěkých dějů
P. Pokorný: Neklidné časy

Nebudu to rozepisovat celé; kdo dělá do vývoje krajiny, musí to znát. Ne-li, vygooglete si.

[Alfik]

Riedke lesy a lesostepi boli súčasť prírody od praveku po zhruba rok 1950, keď plánovači rozdelili krajinu na les, polia a lúky.

Pokud já vím, tak od Keltů a Germánů do 13. stol. byly lesy skoro všude - vč. velké zvěře.
Na druhou stranu máme i doklady mnoha míst kde žili šneci a brouci typičtí pro stepi, takže asi to dělaly mnohem víc lesní požáry (vč. žáření lesů pro pole, o výrobě dřevěného uhlí ani nemluvě*) místo těch "praskotů a pralinek".
Do dnešní podoby se krajina dostala právě v tom 13. stol., protože přibylo lidí a ti "zvorali co se dalo".
Krajina se zalesňovala a odlesňovala periodicky jednak vlivem člověků, a druhak vlivem klimatu a těch vašich velkých žwížat celou dobu od vzniku něčeho čemu se krajina dalo říkat. Většinou ne zrovna tak, jak si to "pán tvorstva" představoval.
Ani v té Africe to není tak jednoduché, že "za všechno můžou sloni". Někde sloni žijí v pralese, a někde je step i bez slonů. Mnohem víc je na vině terén Afriky a s tím spojené malé přenosy vlhkého větru do vnitrozemí. Viz proč v Africe takřka nejsou splavné řeky, apod.

* Pro příkl., výroba dř. uhlí odlesnila Řecko. Naproti tomu třeba Skotské lesy padly za oběť námořnictví. Příčiny jsou mnohé a namnoze se jejich účinky doplňují.

PS: Jinými slovy to co píše Choroš