Ukrajinští piloti jako slepá koťata. F-16 sestřelila pozemní ruční zbraň, věří expert
Po sobotním sestřelení ukrajinského letounu F-16 spekulují tamní armádní činitelé i vojenští znalci o možných scénářích události. Letecký expert Konstantin Kryvolap v rozhovoru pro televizi Kyiv 24 uvedl, že letoun podle něj Rusové sestřelili z ručního přenosného systému protivzdušné obrany. V této souvislosti se pustil do kritiky strojů, které Ukrajině dodali její západní spojenci.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... nicni_fred
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 13/4/2025, 20:43
od danny1691
Skutečné počty nasazených jednotek v letech 2022-2023 na Ukrajině
1.11. 2024
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu často čteme o počtech obou armád. Jaká jsou reálná čísla?
Na úvod je třeba zdůraznit, že obě strany konfliktu od prvního dne vedou rozsáhlou propagandistickou kampaň. Média a tzv. „odborníci“ často přijímají zprávy pouze z jedné strany konfliktu, aniž by je kriticky zhodnotili. Postupem času se ukázalo, že úspěšnost analýz většiny „odborníků“ a „bezpečnostních expertů“ je minimální. Výsledkem je mediální obraz, který neodpovídá realitě.
Středa. Europoslanec za Motoristy Filip Turek odmítá zveřejnit, z jakých zdrojů přitekly na jeho účet peníze, ze kterých si v loňském vyplácel okolo čtvrt miliónu měsíčně. Turek tvrdí, že šlo o „konzultace v automobilovém průmyslu“, což ale nesedí s účetnictvím jeho firem. Paralelně s tím se přitom řeší, že Turek je jedním z politiků, kteří se nechali naverbovat ke spolupráci Íránem, na jehož ambasádu v Praze chodil na utajená jednání. Írán je přitom jedním z přímých podporovatelů Ruska a jeho válečného úsilí. Ostatně i sám Turek zastává otevřeně postoje, které jdou na ruku primárně zájmům Ruska. S Íránci se pak kromě Turka scházeli také další politici z proruské sekce české politiky: Václav Klaus nebo komunistka Kateřina Konečná. Ačkoliv všichni tři jmenovaní bagatelizují význam schůzek, ani jeden z nich nechce zveřejnit, co bylo jejich obsahem, čímž ještě více prohlubují současná podezření z kolaborace. A také se děje tohle:
- Čína oznámila, že od 10. dubna zavede odvetná cla na americké zboží ve výši 84 %. Stalo se tak poté, co Trump oznámil navýšení vlastních cel na čínské zboží na 104 %. Čína si je jistá, že případnou obchodní válku se Spojenými státy vyhraje. Odvetná cla oznámila také Kanada, a to ve výši 25 %. Trump nicméně tvrdí, že cla fungují, protože mu teď neustále zvoní telefon a „všechny tyhle země mu volají a líbají zadek, zoufalé, aby se nějak dohodly: ‚uděláme cokoliv, uděláme cokoliv, pane!‘“. V USA se spekuluje, že Trump hodlá znehodnotit dolar a donutit banky ke snížení úrokových sazeb, aby se mohli američtí miliardáři obohatit na levných půjčkách. -
- Litevští celníci zadrželi na hranici s Běloruskem zvon, o kterém se domnívají, že byl ukraden z Ukrajiny. Objevili ho ukrytý po jiným nákladem v autě řízeném občanem Moldavska. Řidič se posléze přiznal, že náklad vezl do Moldavska (pravděpodobně do Podněstří) na přání ruských patriarchů Kirilla a Nikolaje.
- Ukrajincům se během bojů v Doněcké oblasti podařilo zadržet dva vojáky z celkem devítičlenné útočné skupiny tvořené občany Číny. Čína nicméně popírá, že by v ruských řadách bojovali členové Čínské lidové osvobozenecké armády. Zároveň slíbila, že informace prověří.
- I přes nedávnou sérii úspěšných ukrajinských protiútoků se ruským silám podařilo přesunout k Pokrovsku další posily a postoupit ke strategické dálnici severovýchodně od města. Ukrajinci naopak mírně postoupili na jeho jihozápadní straně.
- Agentura Reuters tvrdí, že Muskův „DOGE“ využívá umělou inteligenci ke sledování interní komunikace mezi zaměstnanci agentury EPA, aby odhalil zaměstnance, kteří nejsou loajální k Trumpovi.
- Syrský oznámil, že se Ukrajincům před několika dny podařilo zasáhnout a nevratně poškodit ruský strategický bombardér Tu-22M3. Drony ho údajně zasáhl právě, když přistával.
- V Německu narostla podpora krajně pravicové pro-ruské strany AfD. Podle nejnovějšího průzkumu by jí volilo 25 % Němců, tedy více než druhou nejsilnější CDU.
- Rusové ztratili okolo čtyřiceti vojáků a sedmnácti vozidel, když se neúspěšně pokusili překročit ukrajinské minové pole západě od města Kurachove.
- Podle ukrajinského analytického projektu Opendatabot utrácí Rusko sedmkrát více prostředků na lobování v USA než Ukrajina.
- 32 zahraničních diplomatů se sešlo v ukrajinském Kryvém Rihu, aby uctili památku obětí nedávného ruského raketového útoku.
- Americký ministr obrany během tiskovky v Panamě oznámil, že Spojené státy „osvobodí Panamský průplav od čínského vlivu“.
- Belgický premiér při návštěvě Kyjeva oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě okolo jedné miliardy eur.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 32 z celkem 55 ruských kamikadze dronů. Dalších 8 dronů se zřítilo.
- Podle průzkumu podporuje těsná většina Maďarů přijetí Ukrajiny do Evropské unie.
- Podle Syrského nyní největší objem vojenské pomoci přichází ze zemí Evropy.
- Nejméně 15 lidí bylo zraněno při dalším nočním náletu na Charkov a Dnipro.
- Ukrajinské drony v noci útočily na ruské vojenské letiště Orenburg.
- Na frontě padl další litevský dobrovolník Tomas Valentelis.
Foto: Brazilský kněz v řadách Mezinárodní legie. | Uctění památky obětí. | Dnipro. | Nová kandská vozidla pro Ukrajinu.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 14/4/2025, 13:46
od Shakal
Zdroj FB profil dnesnaukrajine.cz
Čtvrtek. Ukrajinskou armádou zajatý Číňan při výslechu vypověděl, že se přidal do ruské armády proto, aby si zajistil ruské občanství. Z Číny mu měl kontakt s ruskou armádou zajistit prostředník za 300 000 rublů. Poté odcestoval k Luhansku, kde se cvičil v boji společně s dalšími lidmi z Číny, přičemž do té doby nikdy ani nedržel v ruce zbraň. Oficiální ukrajinské dokumenty uvádí, že v ruských řadách bojuje nejméně 163 takových osob. Čína ale informace popírá, a naopak vyzvala Ukrajinu, aby se zdržela „nezodpovědných výroků o údajných čínských vojácích na Ukrajině“. A ještě se stalo tohle:
- Spojené státy a Rusko si v Abú Zabí vyměnily vězně. Rusové propustili Ksenii Karelinu, dvojí občanku USA a Ruska, která byla loni odsouzena ke 12 letům ve vězení za to, že věnovala 100 dolarů americké charitě, která působí na Ukrajině. USA propustily Artura Petrova, dvojího občana Německa a Ruska, který byl na žádost USA v roce 2023 zatčen na Kypru za vývoz sankciované mikroelektroniky do Ruska.
- Markéta Šichtařová, ekonomka kandidující za Svobodné (nově také v hnědé koalici s SPD, Trikolorou a Rajchlovci), v DVTV prohlásila že „Ukrajina se dlouhou dobu chovala tak, že dráždila hada bosou nohou tím, že uvěřila Západu, že se může stát součástí NATO, aniž by to mělo nějaké důsledky v Rusku“ a že „když se dva perou, neznamená to automaticky, že jeden je dobrý a druhý špatný“.
- Dmitrij Ovsjannikov, někdejší Ruskem dosazený šéf okupační správy Sevastopolu, byl 9. dubna shledán vinným z porušení britských sankcí v šesti ze sedmi bodů obžaloby. Podle soudu v Londýně 48letý ruský občan soustavně porušoval sankce v období od února 2023 do ledna 2024.
- V Čečensku zaútočil 17letý mladík nožem na skupinu dopravních policistů. Jednoho zabil, než ho ostatní policisté zastřelili. Čečenské úřady poté nechaly tělo útočníka vyhodit na náměstí pro výstrahu ostatním, jako v nějaké středověké kronice.
- SBU zadržela 58letého kněze Pokrovského vikariátu moskevského patriarchátu v Doněcké oblasti. Podle vyšetřovatelů naváděl ruské údery na ukrajinské pozice ve městě. Naverbovat ho měla na žádost FSB jeho vlastní dcera, která žije v Rusku.
- Ukrajinci dobyli zpět vesnici Ščerbaky v Záporožské oblasti. Ukrajinská vojenská rozvědka a horské jednotky při operaci údajně zabily 12 ruských vojáků, dva vojáky zajaly a zabavily vojenské dokumenty.
- Dnešní ruský nálet na Dnipro pomocí naváděné střely si vyžádal 1 mrtvého a nejméně tři raněné. Cílem útoku byla továrna na domácí a hygienické potřeby.
- Trump odložil odvetná cla na 90 dní. Následně se v Bílém domě pochlubil, že jeho kamarádi miliardáři vydělali na panice okolo cel miliardy dolarů.
- Bývalý poslanec Lubomír „Flákanec“ Volný si zaplatil billboardy, na kterých si podává ruce s Putinem a hlásí, že „Rusko není nepřítel, Rusko je příležitost“.
- Soud v Litvě odsoudil 83letého člena konzervativní strany Eduardase Manovase k 8,5 roku vězení za špionáž ve prospěch Ruska.
- Spojené státy a Panama se dohodly, že americké válečné lodě budou průplav využívat zdarma a budou mít v plavbě přednost.
- V Istanbulu proběhlo další kolo jednání mezi USA a Ruskem. Trvalo šest hodin a podle Američanů bylo „konstruktivní“.
- V Saratově nedávno přidali šest nových památníků k šesti již stojícím se jmény padlých ruských vojáků na Ukrajině.
- Estonský parlament nařídil Estonské pravoslavné církvi, aby přerušila kontakty s Moskevským patriarchátem.
- Americký ministr obrany Hegseth se přeci jen zúčastní schůze skupiny Ramstein, jen ne osobně, ale online.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 85 z celkem 145 ruských kamikadze dronů. Dalších 49 dronů se zřítilo.
- Ruská PVO nad Moskvou málem sestřelila vlastní helikoptéru poté, co si ji spletla s dronem.
- Evropská unie schválila prodloužení bezcelního režimu s Ukrajinou do konce roku 2025.
- Rusové zastřelili 4 ukrajinské zajatce ve vesnici Pjatychatky u Záporoží.
- V ruské ropné rafinérii v Komsomolsku na Amuru vypukl požár.
Foto: Na cvičišti. | Dnipro. | Kryvyj Rih se rozloučil s dalšími oběťmi ruského náletu.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 14/4/2025, 13:58
od Shakal
Zdroj FB profil dnesnaukrajine.cz
Pátek. Německo prošetřuje možnou ruskou stopu za nedávným útokem nožem, při kterém mladý Afghánec zabil policistu v Mannheimu a několik dalších lidí zranil včetně protiislámského aktivisty Michaela Stürzenbergera. Podle německé ZDF totiž Rusové vyhledávali informace o útoku několik dní před tím, než k němu vůbec došlo. Ve vyhledavačích se objevily dotazy jako „teroristický útok Mannheim“, „Michael Stürzenberger pobodán“ a Rusové dokonce hledali živý přenos z veřejných webkamer na náměstí v Mannheimu. Německá rozvědka sice varovala, že data z Google můžou být zkreslená různými VPN, ale zároveň naznačila, že stopu prošetřuje, a přiznala, že přesně takový typ útoků by zapadal do současného ruského pojetí tzv. hybridní války. A ještě se děje tohle:
- Velitel amerických vojsk v Evropě generál Christopher G. Cavoli odpovídal před pár dny americkému Kongresu na otázky ohledně ruské invaze. Klíčové body z jeho odpovědí: Kvalita ruské armády v čase rapidně klesá, zatímco kvalita ukrajinské vůči období před invazí roste. Rusové ve výhledné době nejsou schopni výrazného průlomu na frontě. Ukrajinci prý nyní drží velmi silné obranné pozice, neustále opevňují další a podařilo se jim částečně vyřešit problém s nedostatkem vojáků. Neexistují důkazy o tom, že by docházelo ke kradení nebo přeprodávání vojenského materiálu. Rusové se pokouší dobýt Toreck a Časiv Jar už osm měsíců, během kterých museli přejít z mechanizovaných útoků o velikosti roty přes útoky v civilních autech o velikosti čety až k pěším výpadům malých útočných skupin.
- Velitelka americké základny Pituffik v Grónsku, kterou nedávno v rámci propagandistické tour navštívil J. D. Vance, plukovnice Vesmírný sil Susan Meyersová se distancovala od některých výroků Vance, aby uklidnila občany a zastupitele hostitelské země a ujistila je, že USA je stále vnímají jako partnery. Trumpova administrativa v reakci zbavila Meyersovou velení.
- Zcela mimo zájem médií probíhá v Rusku rozsáhlé znárodňování velkých podniků a infrastruktury. Nejvyšší státní zástupce Ruské federace nyní žádá, aby došlo k vyvlastnění moskevského letiště Domodedovo od jeho současného majitele, oligarchy Kamenščika, protože dříve odmítl odevzdat 25 % akcií letiště státu.
- Plán britského ministerstva obrany na tzv. „Koalici ochotných“ podle Healeyho zahrnuje společnou misi 31 zemí, které by zajistily bezpečí na moři, na zemi i ve vzduchu, a které by fungovaly nikoliv jako mírotvůrce, ale jako odstrašující síla, která by umožnila Ukrajině obnovit svou armádu bez obav z další agrese.
- V New Yorku se zřítila helikoptéra během vyhlídkového letu. Všech šest lidí na palubě při nehodě zahynulo. Mezi nimi i Agustin Escobar, šéf španělské divize společnosti Siemens, která vyrábí řadu prvků pro vojenská letadla, námořní plavidla a další vojenskou techniku.
- Deník New York Times tvrdí, že Trumpova vláda uvedla do chodu hybridní plán na manipulaci s veřejným míněním v Grónsku, jehož konečným cílem je nenásilné připojení ostrova ke Spojeným státům.
- Německo poskytne Ukrajině v rámci nového balíčku vojenské pomoci čtyři systémy protivzdušné obrany IRIS-T, 15 tanků Leopard 1, průzkumné drony a 100 000 dělostřeleckých nábojů,
- Soud v Haagu údajně hodlá soudit Putina – a to i v nepřítomnosti – teprve až Putin nebude zastávat úřad prezidenta. Je tak dost dobře možné, že se Putin soudu doslova nedožije.
- Soukromý tryskáč Trumpova vyslance pro Ruska Witkoffa přistál v Petrohradu. Později se má Witkoff setkat s Putinem. Není ale jasné, o čem by spolu měli jednat.
- Soud v Moskvě poslal na 16 let za mříže rodáka z Kyjeva, který měl podle obžaloby plánovat odeslání výbušných balíčků důstojníkům ruské armády.
- Americká velvyslankyně na Ukrajině rezignovala na svůj post, podle jejích slov kvůli nesouhlasu s kroky Trumpovy administrativy.
- Evropská Unie poskytne další dvě miliardy eur z výnosů ze zabavených ruských aktiv ukrajinským zbrojovkám.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 24 z celkem 39 ruských kamikadze dronů. Dalších 13 dronů se zřítilo.
- Británie a Norsko poskytnou společně okolo 580 miliónů dolarů na nákup dronů pro Ukrajinu.
- Severní Korea podle americké armády plánuje Rusku předat „tisíce“ balistických raket.
- Rusko vyzvalo Spojené státy, aby zrušily sankce na ruské aerolinky Aeroflot.
- Čína v reakci na zvýšení amerických cel zvyšuje vlastní cla z 84 na 125 %.
- Čínský prezident prohlásil, že Trump šikanuje Evropu a ní i celý svět.
Foto: Ukrajinský tank s novými taktickými znaky. | Bývalé ruské dělo. | Český tank v rukou Ukrajinců. | V krytu během ruského náletu.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 14/4/2025, 14:17
od Shakal
Zdroj FB profil dnesnaukrajine.cz
Sobota. V Bruselu se konalo 27. zasedání kontaktní skupiny Ramstein. Výsledkem je pravděpodobně rekordní objem vojenské pomoci Ukrajině. Co členské země přislíbily? Německo: 4 systémy protivzdušné obrany IRIS-T s 300 raketami, 30 raket pro systémy Patriot, 15 tanků Leopard-1, 25 vozidel Marder IFV a 100 000 kusů dělostřelecké munice v celkové hodnotě okolo 11 miliard eur. Velká Británie: stovky tisíc dronů, radary a opravu poškozené techniky v celkové hodnotě okolo 450 milionů liber. Norsko: 100 miliónů liber na spolufinancování balíčku Spojeného království + 1 miliarda EUR na protivzdušnou obranu a munici. Norsko údajně také vyčlení 822 miliónů eur na vycvičení a vyzbrojení nové ukrajinské „Skandinávsko-baltské“ brigády. Belgie: balíček v celkové hodnotě okolo 1 miliardy EUR. Dánsko: Už 25. balík pomoci v celkové hodnotě 900 milionů EUR. Litva: 20 miliónů eur na nejrůznější munici. Estonsko: 10 000 dělostřeleckých granátů a polní dávky pro ukrajinské vojáky. Nizozemsko: 150 miliónů eur na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Většina pomoci už přitom byla (mnohdy neoficiálně) oznámena před samotným zasedáním. Jednu úplnou novinku ale summit přinesl. Byla vytvořena nová koalice pro elektronický boj, kterou povede Německo. To znamená primárně financování, bojové nasazení a další vývoj nových rušiček signálu ruských rádií, dronů, naváděných raket a dalších klíčových elektronických systémů, kterými je moderní bojiště nasyceno. A potom se stalo tohle:
- Podle Trumpova atašé Kellogga by Ukrajina v rámci mírových jednání „mohla být rozdělena na dvě půlky skoro jako Berlín po druhé světové válce“. Následně se dušoval, že novináři jeho slova překroutili. Prý mluvil o tom, kdo by měl být zodpovědný za dohled nad příměřím v jednotlivých částech Ukrajiny při zachování její teritoriální integrity.
- Agentura Reuters s odvoláním na zdroje mezi americkými představiteli píše, že čínští důstojníci pravidelně navštěvovali ruský týl, aby stínovali své ruské protějšky a sbírali zkušenosti s vedením reálných bojových operací, a to s vědomím Čínské komunistické strany, která cesty důstojníků hodnotila jako žádoucí.
- Za blíže nespecifikovaných okolností se dnes zřítila jedna z ukrajinských stíhaček F-16. Její pilot, 26letý Pavlo Ivanov, incident nepřežil. Je to už druhý stroj F-16, o který Ukrajina přišla. Na ukrajinských kanálech se spekuluje, že stíhačku sestřelila vlastní PVO.
- Podle agentury Reuterts měl Witkoff po jednání s Putinem sdělit Trumpovi, že nejrychlejší způsob, jak dosáhnou příměří na Ukrajině, je postoupit Rusku čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti, které Rusko považuje za svoje.
- Estonsko zadrželo tanker Kiwala, který patří do ruské stínové flotily. Ten plul pod vlajkou Džibutska do ruského přístavu Ust-Luga. Džibutsko ale oznámilo, že žádnou takovou loď ve svých registrech nemá.
- Ukrajinská delegace ve Spojených státech jedná o podobě případné dohody o nerostném bohatství. Ukrajina si za tím účelem najala právníky z americké firmy Hogan Lovells.
- Ukrajina ve spolupráci Španělskem uvedla do provozu solární elektrárnu o výkonu 0,8 MW v prostoru „zóny“ u bývalé jaderné elektrárny v Černobylu.
- Podle polského prezidenta Dudy je prezident Spojených států jediným člověkem na planetě, kdo má moc zajistit mír na Ukrajině.
- Ukrajinci tvrdí, že Rusové na jednom z úseků fronty použily FPV drony proti vlastním vojákům, kteří se pokoušeli ustoupit.
- Ukrajinská PVO v noci sestřelila 56 z celkem 88 ruských kamikadze dronů. 24 dalších dronů se zřítilo.
- Ukrajina opět prodlouží stanné právo, a to nejméně do 6. srpna.
Foto: Archivní foto, Igor „Strelkov“ Girkin, agent ruské FSB, rozpoutává válku na Donbasu. | R.I.P. Pavlo. | Ruský Lancet okem ukrajinského FPV dronu. | Momentka na rozloučenou s ruským okupantem.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 14/4/2025, 18:47
od Rase
Trump se plně obrátil na Zelenského: "Vždy se snaží kupovat rakety. Poslouchejte, když začnete válku, musíte vědět, že můžete vyhrát válku. Nezačnete válku proti někomu, kdo je 20krát větší než vy, a pak doufáte, že vám lidé dají nějaké rakety." Tak jo, je čas vypakovat Američany z Evropy a hodit na ně tu slavnou ekonomickou atomovku.
Ako Trump colnou vojnou približuje koniec ruského impéria. Fantazmagória alebo realita?
Ako Trump colnou vojnou približuje koniec ruského impéria. Fantazmagória alebo realita?
Kroky politikov majú často opačné účinky, ako plánovali. Od momentu, keď americký „proletariát“ vrátil Donalda Trumpa do Bieleho domu, je očividné, že jedným z jeho cieľov je zachrániť Moskvu pred porážkou a rozpadom Ruska. Zachraňovať Rusko nie je v americkej politike nič nové: v 20. storočí ho USA zachránili najmenej trikrát.
Okrem vernosti k tradíciám má Trump aj osobné dôvody. Existujú špekulácie, že práve stovky miliónov dolárov z Ruska ho spasili pred bankrotmi, navyše sa zdá, že diktatúry sú mu oveľa sympatickejšie, ako demokracie s ich voľbami, inštitúciami, nezávislými súdmi a slobodnými médiami.
Napriek tomu tarify zatlčú posledný klinec do rakvy ruského impéria, dnes maskovaného pod menom „federácia“. Trump uvalil tarify na obchod s Čínou, Európou aj tučniakmi. Výnimku v colnej vojne dostali len noví spojenci USA – Rusko a Severná Kórea. I tak Trumpov boj zasadí Moskve smrteľnú ranu.
Fantazmagória či reálna hrozba?
Hovoriť časti Slovákov o blížiacom sa páde Ruska je rovnako zbytočné, ako keby ste na jeseň 1989 v Československu hovorili, že do konca roka bude po komunizme, alebo na jeseň 1991 hovorili Rusom, že 31. 12. bude „večný“ Sovietsky zväz mŕtvy. Racionálnych ľudí zaujímajú čísla. Tie sú jasné. Na vojnu treba, slovami postavy z Tisícročnej včely, tri veci: „Peniaze, peňeži, peníze.“ Polovica až dve tretiny príjmov Moskvy pochádzajú z vývozu ropy, a do „samovraždy“ Gazpromu aj z vývozu zemného plynu. Bez príjmov z ropy nie sú Rusi schopní dovážať tovary nutné pre udržanie chodu ekonomiky, platiť žoldnierov vraždiacich Ukrajincov ani kryť platy v zbrojovkách zásobujúcich vojnu zbraňami, muníciou a všetkým ostatným. A ani platiť dôchodky 42 miliónom dôchodcov, poberajúcich priemerné penzie 25 000 rubľov – asi 260 eur.
Ceny ropy nesú jeden z prvých úderov tarifnej vojny. Od jej vyhlásenia padli ceny ropy Brent aj WTI o viac ako 10 dolárov, cena WTI klesla pod 60 dolárov. Pre kontext: na jar 2022, keď Rusi prepadli Ukrajinu, stál barel 100 až 110 dolárov. Pád ropy o 10 dolárov je pritom zrejme len začiatok: mnoho analytikov očakáva, že dôsledkom tarifnej vojny bude globálna recesia, zníženie kúpyschopného dopytu, výroby, dopravy a s tým spojený pokles spotreby ropy a pád jej cien.
Doplnková zlá správa pre Kremeľ je, že sa rozpadajú dohody o obmedzení ťažby ropy v rámci kartelu OPEC+ a na trh vstupujú noví producenti. Situácia smeruje k tvrdému boju o prerozdelenie trhov, prípadná recesia tento boj urýchli. Rusko v ňom ťahá za kratší koniec. Staré ropné polia sú vyčerpané a ležia ďaleko od trhov, do novej ťažby ropy sa neinvestuje, lebo peniaze žerie vojna. Ruská ropa má vysoké náklady na ťažbu, a ak svetové ceny padnú pod 50 dolárov, stane sa jej ťažba stratovou. Aj ZSSR, štát oveľa väčší a silnejší ako Rusko, pochoval pád cien ropy a vojna v Afganistane.
Trumpova obchodná vojna výrazne priblížila čas konečného rozpadu Ruska. Európa by sa naň mala včas pripraviť, aby zoči-voči novej realite neimprovizovala.
Trumpov nechcený úder hlavnému zdroju Ruska prichádza v čase, keď sú ruské ekonomické a vojenské rezervy vyčerpané. Rusi síce stále každý týždeň dobijú ďalšiu ukrajinskú dedinku, videá z bojísk však ukazujú, že z armády, ktorá sa pred tromi rokmi považovala za „druhú na svete“, zostali trosky zbedačených starcov, útočiacich na starých žigulíkoch a zásobovaných oslíkmi. Zásoby zbraní a munície chystané desaťročia na svätú vojnu proti Západu sú prázdne. Bojaschopnosť armády závisí od dodávok munície, zbraní a vojakov od verného spojenca, Severnej Kórey. Napriek plnej mobilizácii priemyslu dokážu Rusi dopĺňať len tretinu zbraní stratených v bojoch.
Problémy ruskej ekonomiky
Ruská ekonomika sa dostala na hranicu, odkiaľ hrozí iba pád. Úroková sadzba centrálnej banky je už pol roka na úrovni 21 %. V komerčných bankách nedostanú ani veľké firmy úvery s úročením pod 25 %, spotrebné úvery pre obyvateľstvo sú 40 % i viac. Aby ste mohli splácať také pôžičky, musíte mať zisk na vyššej úrovni, čo je nemožné. Všetky investície sú preto zmrazené, a zmrazených je čoraz viac transakcií. Rastie platobná kríza: firmy zdržujú platby dodávateľom. Ak platbu držíte tri mesiace a peniaze „sušíte“ v banke, dostanete za tie tri mesiace zisk 6–7 %. Pre firmy je oveľa výnosnejšie držať peniaze v banke, ako investovať do podnikania. Čo to znamená? Údržba rozpadajúcej sa infraštruktúry sa odkladá, farmári nemajú za čo kupovať osivá, opravovať traktory, o kúpe nových strojov firmy ani nesnívajú.
Za tri roky vojny sa peňažná masa v Rusku zdvojnásobila, čo rozháňa infláciu. Oficiálna bola v roku 2024 10 %, skutočná okolo 20 %. Rozpočtový deficit za prvé dva mesiace roku 2025 dosiahol 45 miliárd dolárov. To prevyšuje celú likvidnú časť Fondu národného blahobytu (38 miliárd USD). Likvidné aktíva FNB pozostávajú z jüanov a zlata. Množstvo zlata vo fonde kleslo od konca 2024 o 40 %. Hodnotu jüanov zníži devalvácia čínskej meny, ktorou Čína odpovie na Trumpove clá. Obchodná vojna navyše vyvolá v Číne vážnu hospodársku krízu, čo zníži aj podporu Moskve.
Trumpova obchodná vojna výrazne priblížila čas konečného rozpadu Ruska. Európa by sa naň mala včas pripraviť, aby zoči-voči novej realite neimprovizovala, ako tomu bolo po páde komunizmu v roku 1989 a po rozpade ZSSR.
Názory externých prispievateľov nemusia vyjadrovať názor redakcie.
Autor članku Juraj Mesík https://cs.wikipedia.org/wiki/Juraj_Mes%C3%ADk bluzni o rozpade a krachu Ruska už desatročia. Jeho najoblubenejšou temou je činske obsadenie Sibiri. Takto zapaleny je odvtedy čo ho vykopli z dobre plateneho miesta vo Svetovej banke a musi sa živit sám. Na rozdiel o inych, ktori začali mat silnu depresiu z Ruska až teraz po nastupe Trumpa, on j ma trvale https://komentare.sme.sk/c/20440766/soc ... ruska.html
Aj ked chapem, že každa blbosť poteši, predsa len by bolo dobre vynechat bluznivcov.
Re: Válka na Ukrajině
Napsal: 15/4/2025, 09:08
od 821
Ano ten clanok nic moc, bohuzial dnes sa vsetko pise tak aby sokovalo.
Tento je podobnu temu ako sa Rusku skvele dari o dost lepsi.
Trump mířil na Čínu, ale trefil Putina. Kreml stihla další rána do válečné ekonomiky
Ekonomické vyhlídky Moskvy začínají slábnout. Prudký pád ceny ropy, klíčového vývozního artiklu Ruska, rozviřuje obavy o stabilitu státního rozpočtu. Současná situace je důsledkem nárůstu obchodního napětí mezi USA a dalšími světovými hráči, jejž eskaloval prezident Donald Trump. Byť jeho celní politika mířila především na Čínu, negativní dopady nyní doléhají i na ruskou ekonomiku.
Ropa Urals, hlavní ruská exportní komodita, se nedávno propadla na cenu přibližně 50 dolarů za barel, což je nejméně za téměř poslední dva roky. Sama o sobě se na světových burzách neobchoduje jako samostatná položka, na rozdíl od známější ropy Brent či WTI. Avšak její cena se pravidelně stanovuje podle vývoje na trhu a slouží jako důležitý orientační údaj při obchodování s ruskou ropou - obvykle je levnější než Brent, a to kvůli nižší kvalitě a geopolitickému riziku.
Nízká cena ropy může negativně ovlivnit podobu ruského státního rozpočtu na rok 2025. Jeho zhruba třetinu tvoří příjmy z prodeje ropy a také plynu. Při jeho sestavování se počítalo s cenou 69,70 dolaru za barel. Pokud se současné ceny ropy brzy nezvednou, tak podle ekonomických odhadů může rozpočtový výpadek činit až 2,5 procenta z celkových příjmů. Tedy řečí peněz - Rusko by tím mohlo přijít o zhruba bilion rublů (přibližně 250 miliard korun).
Kreml přiznává nejistotu "Tento ukazatel je pro nás velmi důležitý z hlediska rozpočtových příjmů. Situace je extrémně nestabilní, napjatá a emotivní," přiznal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podobně otevřené vyjádření míry ekonomické nejistoty bývá z úst ruského vedení mimořádně vzácné a signalizuje hloubku problému.
Ekonomika Ruské federace se doposud držela, a to zejména kvůli rozsáhlým vládním výdajům - především těm, které směřují na podporu války na Ukrajině. Také ruské banky jsou nuceny poskytovat zvýhodněné úvěry firmám spojeným s válkou. Objem těchto úvěrů dokonce už přesáhl ruské příjmy z ropy a plynu i oficiální rozpočet na obranu.
Státní rezervy rychle ubývají. Vzhledem k faktu, že válka na Ukrajině trvá již čtvrtým rokem, možnosti dalšího financování válečného úsilí začínají být čím dál omezenější. Likvidní část státního investičního fondu, známého jako Národní fond pro blahobyt, klesla od roku 2020 o dvě třetiny. Jak pro Financial Times upozorňuje Benjamin Hilgenstock z Institutu kyjevské ekonomické školy, tyto rezervy nemusí vystačit nijak daleko za konec letoška, pokud bude Kreml nucený krýt jimi rozpočtový deficit.
Podle šéfky ruské centrální banky Elviry Nabiullinové by pokračující globální obchodní války mohly zpomalit světovou ekonomiku a s tím i poptávku po ruském energetickém exportu. Takový vývoj by představoval další ránu pro beztak napjaté ruské finance.
Růst ruského HDP se má podle oficiálních prognóz v roce 2025 pohybovat mezi 1 a 2,5 procenty, což je znatelný pokles oproti přibližně čtyřprocentnímu tempu z předchozích dvou let. Vzhledem k tomu, že většina současného růstu byla tažena státními výdaji, není příliš pravděpodobné, že by jiné sektory dokázaly tento výpadek kompenzovat.
Pád cen ropy připraví Kreml o pětadvacet miliard dolarů. Opakuje se historie? Ekonomové se shodují, že bude-li propad cen ropy pokračovat, ruská vláda bude muset sáhnout k některému z opatření. Nabízí se zvýšení daní pro vývozní firmy, další zadlužení či škrty v sociálních výdajích státu. Oleg Kuzmin z Renaissance Capital odhaduje, že případné zvýšení daní pro firmy by bylo první možností, zatímco omezování výdajů zůstává v záloze coby nouzová varianta.
Teoreticky by Kreml mohl navýšit zahraniční dluh. V porovnání s mnoha jinými zeměmi je zahraniční dluh Ruska relativně nízký. V roce 2024 činil přibližně 13,4 procent HDP, což je výrazně méně než u některých vyspělých ekonomik.
Přístup na zahraniční trhy však zůstává prakticky omezený, a to i kvůli nedůvěře investorů. Západní sankce navíc nadále komplikují ruskou finanční situaci. Zmrazeno stále zůstává zhruba 340 miliard dolarů ruských rezerv centrální banky, což Moskvě brání efektivně reagovat na nepříznivý ekonomický vývoj.
"Ekonomika to vydrží," mírní dramatické výklady ekonom Alexander Koljander. Podle něj záleží, jak nízko cena ruské ropy klesne a jak dlouho tam setrvá. Podle něj může Kreml "ropné" výpadky vykrýt z fondu národního blahobytu, byť jeho hodnota klesla, případně může prodat některá aktiva - třeba ty od společnosti Sberbank.
Ruská ekonomika tak sice nestojí před bezprostředním kolapsem, nicméně její schopnost dlouhodobě financovat válku a současně udržet sociální stabilitu bude čím dál více záviset na vnějších okolnostech - a především na vývoji světových cen ropy.