Faktografické zdroje; nakládání, věrohodnost, jazyková specifika apod.

[Zemakt]

Jen krátce, byť mne anglosaská a jiná transkripce neuráží. Za sebe se budu vždy snažit o tu našincovo. A řekl, bych že to ani není v rozporu s tím co jsi výše napsal.

[palo satko]

Moja manželka pracuje na oddeleni IT vo firme ktora patri americkemu korporatu. Mladi ludia použivaju s hovorovej reči v praci kopec "zdomacnlych" anglickych (americkych) slov a slovnych spojeni. Je uplne priznačne, že to, čo robia ma dva vystupy: jeden pre vedenie a kolegov a ten sa väčšinou prezentuje vnutornou komunikaciou, kde tie cudzie slova nevadia a druhym vystupom: listami, fakturami a ponukami pre verejnost, ktore ale musia byt v spisovnej slovenčine. Kedže okrem ineho ma na starosti konečne vyhotovenie a zasielanie tycho dokumentov, tak vo velkom rozsahu musi menit povedne texty vyrobene draho platenymi šefmi na ich regulerne slovenske znenie. Nuž a komunikacia pri zmenach je velakrat flustrujuca, lebo mlady expert nedokaže pochopit puristicke slovenske znenie. Nestači mu povedat: prepíš to do slovenčiny, lebo ten mlady sa v tom svojom vlastnom texte "domota ako Madar v kukurici" a vyprodukuje nezmysly. A tak jednoduchy text ma nakoniec množstvo korekcii, než je ho možne poslat do tlače.

[Polarfox]

Jen krátce, byť mne anglosaská a jiná transkripce neuráží. Za sebe se budu vždy snažit o tu našincovo. A řekl, bych že to ani není v rozporu s tím co jsi výše napsal.

V tom jsme ve shodě. Já to také budu psát v korektní podobě, jen k tomu často udělám ten duál a budu se u toho kroutit jak žížala

Moja manželka pracuje na oddeleni IT vo firme ktora patri americkemu korporatu. Mladi ludia použivaju s hovorovej reči v praci kopec "zdomacnlych" anglickych (americkych) slov a slovnych spojeni. Je uplne priznačne, že to, čo robia ma dva vystupy: jeden pre vedenie a kolegov a ten sa väčšinou prezentuje vnutornou komunikaciou, kde tie cudzie slova nevadia a druhym vystupom: listami, fakturami a ponukami pre verejnost, ktore ale musia byt v spisovnej slovenčine. Kedže okrem ineho ma na starosti konečne vyhotovenie a zasielanie tycho dokumentov, tak vo velkom rozsahu musi menit povedne texty vyrobene draho platenymi šefmi na ich regulerne slovenske znenie. Nuž a komunikacia pri zmenach je velakrat flustrujuca, lebo mlady expert nedokaže pochopit puristicke slovenske znenie. Nestači mu povedat: prepíš to do slovenčiny, lebo ten mlady sa v tom svojom vlastnom texte "domota ako Madar v kukurici" a vyprodukuje nezmysly. A tak jednoduchy text ma nakoniec množstvo korekcii, než je ho možne poslat do tlače.

Ono to dneska začíná být dost složité. Člověk by třeba automaticky použil plácnu incentivizace, ale teď se zarazíš a říkáš si - existuje vlastně to slovo ofic. v češtině (ev. už je už je užíváním zdomácnělé, že to není problém) a nebo jsem si jen počeštil cizí slovo v hlavě?

[seabee]

Víceméně jo, ale ono to spolu dost souvisí. Protože čím více lidí vyroste v terminologii/jazyce anglosféry (internet a otevřený informační prostor obecně), ev. tam u starší generace zdrhne za šíří informací a dostatečně tím nasákne, tak tím bude více lidí, kteří budou mít zcela přirozeně a nevinně problém s tím, že je třeba složitě konvertovat do češtiny (byť je to takhle ofic. správně).

Tak opouštět mateřský jazyk aby se mi snáz vyhledávalo v Googlu mi přijde absurdní, ale možná i časem nezbytné. Až velké firmy co dělají AI zjistí jak je nákladné vést národní modely, tak je omezí jako drahé a pojedou jen několik hlavních - asi čínštinu a americkou angličtinu a ostatní na to chca-nechca přejdou, nebo odpadnou.
No a my jsme dneska ve stádiu, kdy jasně vidíme, kam to vedlo, když se omezily, nebo zrušily nákladnější národní aktivity, lokální dostupnost a diverzita. Když vypukne v Číně epidemie, nebo se zapíchne loď v průplavu, banditi vystřelí pár raket, tak nemáme ani Acylpirin, někde toaletní papír, veškeré zboží v relaci V-Z se zdraží o dopravu a její kapacita poklesne úměrně s prodloužením doby plavby.
Nedovedu si představit ani popsat, jak dopadne tlak na co nejpohodlnější a co nejlevnější řešení na národní kultury, ale bude to asi konečně ten "krásný nový svět" podle některých katastrofických sci-fi.

[Polarfox]

Víceméně jo, ale ono to spolu dost souvisí. Protože čím více lidí vyroste v terminologii/jazyce anglosféry (internet a otevřený informační prostor obecně), ev. tam u starší generace zdrhne za šíří informací a dostatečně tím nasákne, tak tím bude více lidí, kteří budou mít zcela přirozeně a nevinně problém s tím, že je třeba složitě konvertovat do češtiny (byť je to takhle ofic. správně).

Tak opouštět mateřský jazyk aby se mi snáz vyhledávalo v Googlu mi přijde absurdní, ale možná i časem nezbytné. Až velké firmy co dělají AI zjistí jak je nákladné vést národní modely, tak je omezí jako drahé a pojedou jen několik hlavních - asi čínštinu a americkou angličtinu a ostatní na to chca-nechca přejdou, nebo odpadnou.
No a my jsme dneska ve stádiu, kdy jasně vidíme, kam to vedlo, když se omezily, nebo zrušily nákladnější národní aktivity, lokální dostupnost a diverzita. Když vypukne v Číně epidemie, nebo se zapíchne loď v průplavu, banditi vystřelí pár raket, tak nemáme ani Acylpirin, někde toaletní papír, veškeré zboží v relaci V-Z se zdraží o dopravu a její kapacita poklesne úměrně s prodloužením doby plavby.
Nedovedu si představit ani popsat, jak dopadne tlak na co nejpohodlnější a co nejlevnější řešení na národní kultury, ale bude to asi konečně ten "krásný nový svět" podle některých katastrofických sci-fi.

Tohle jsou s prominutím zase úplně mimózní hyperboly poplatné pindání důchodců na konec světa (což nastalo doslova a do písmene s každou předchozí generací a dávno už by jsme tímhle tempem měli žít v absolutním pekle). Aneb jak praví jeden citát „Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět. Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází. “ Opouští reálně někdo mateřský jazyk? Ne. (nebo ti přijde, že jsem třeba já opustil mateřský jazyk? ) Jediné co člověk opustí, jsou bariéry pohodlnosti, nepřizpůsobivosti a doslova okovy, kterými výhradní/převážné využívání českého jazyka (mimo běžný lidský kontakt v reálném životě) pro rozvoj rozhledu a vzdělání je. A jedině společnost vzdělaná a s rozhledem může jít kupředu, využije možnosti a nezůstane trčet v bahně vlastního falešného sebeuspokojení a výjimečnosti. Mám pro tebe celkem blbou zprávu - džina do láhve nevrátíš. Pokud nevypukne třetí světová nebo nějaký podobný děj, tak čas se nepřetočí nazpět, globalizace se nepřerodí zpět do oddělených enkláv, informační prostor se neuzavře a nefragmentizuje. Samozřejmě jsou tu pro i proti, stejně jako oheň je dobrý služebník, ale špatný pán. Tvým úkolem by ale nemělo být lkát nad minulostí, která se nevrátí (a která často ani neexistovala, páč si ji idealizujeme), ale vytřískat ze současnosti co nejvíce.

Takže já nikdy nezanevřu na mateřský jazyk, ale byl bych totální idiot, kdybych se nesnažil využít možností (když je mám), které dávají cizí jazyky a kde se nachází 99% možností a 99% vědomostí. Čeština mi v tom nepomůže vůbec, tudíž nevím, proč bych se měl tvářit, že ano. Neopustím ji, ale rozhodně nebudu ani želet ev. drobných modifikací a zaškobrtnutí na cestě, protože to je absolutně minimální cena. ....Evolve or die...

PS: Člověk reaguje dost uštěpačně a vyhraněně i proto, protože je v dnešní době už zlatým pravidlem, že nejvíce a nejhalasnějších zastánců čistoty jazyka a národa jsou takoví ti flastenci, kteří pořádně ani česky neumějí a neznají ani vlastní historii (narozdíl od těch "pošpiněných" anglofilů).

[seabee]

Nečekal jsem, že skončíš u osobních výpadů.

[Wolfhound]

Moja manželka pracuje na oddeleni IT vo firme ktora patri americkemu korporatu. Mladi ludia použivaju s hovorovej reči v praci kopec "zdomacnlych" anglickych (americkych) slov a slovnych spojeni. Je uplne priznačne, že to, čo robia ma dva vystupy: jeden pre vedenie a kolegov a ten sa väčšinou prezentuje vnutornou komunikaciou, kde tie cudzie slova nevadia a druhym vystupom: listami, fakturami a ponukami pre verejnost, ktore ale musia byt v spisovnej slovenčine. Kedže okrem ineho ma na starosti konečne vyhotovenie a zasielanie tycho dokumentov, tak vo velkom rozsahu musi menit povedne texty vyrobene draho platenymi šefmi na ich regulerne slovenske znenie. Nuž a komunikacia pri zmenach je velakrat flustrujuca, lebo mlady expert nedokaže pochopit puristicke slovenske znenie. Nestači mu povedat: prepíš to do slovenčiny, lebo ten mlady sa v tom svojom vlastnom texte "domota ako Madar v kukurici" a vyprodukuje nezmysly. A tak jednoduchy text ma nakoniec množstvo korekcii, než je ho možne poslat do tlače.

Tvoje žena dělá mimořádně záslužnou činnost. Ano, angličtina je latinou tohoto věku, ať se to komu líbí nebo ne. A publikování např. vědeckých prací v angličtině je prostě nezbytností a mělo by být standardem. Ale stejně tak by měla vždy existovat i mutace v národním jazyce. Národ, jehož inteligence rezignuje na péči o rodný jazyk, nechá jej v ústech desperátů, o kterých psal Polarfox, a tam prostě přijde úpadek. O angličtinu usilují miliardy lidí, slovenštinu za vás Slováky nikdo hýčkat a rozvíjet nebude.

[palo satko]

Ja neosudzujem použivanie anglištiny. Sam ked hladam niečo z vojenstva, genetiky a dejin si dam do vyhladavača anglicky vyraz. Dokonca aj v Rusku som pri pokladni v muzeach a na hotely rozpraval anglicky na rozdiel od manželky ktora použivala ruštinu. Je dobre mat univerzalny jazyk a je dobre že to je živy jazyk velkych spoločenstiev a narodov a použiva latinku.

[Polarfox]

Nečekal jsem, že skončíš u osobních výpadů.

Zase to nedramatizuj. Ta poslední část není určena na tebe a že to ženeš do zbytečné hyperboly je fakt.

Tvoje žena dělá mimořádně záslužnou činnost. Ano, angličtina je latinou tohoto věku, ať se to komu líbí nebo ne. A publikování např. vědeckých prací v angličtině je prostě nezbytností a mělo by být standardem. Ale stejně tak by měla vždy existovat i mutace v národním jazyce. Národ, jehož inteligence rezignuje na péči o rodný jazyk, nechá jej v ústech desperátů, o kterých psal Polarfox, a tam prostě přijde úpadek. O angličtinu usilují miliardy lidí, slovenštinu za vás Slováky nikdo hýčkat a rozvíjet nebude.

Úplně logickým řešením je dualita. Člověk musí být přirozeně a od mala vybaven na fungování jak v češtině, tak angličtině (v tomhle bohužel kulháme za mnohými evropskými státy a bohužel nejen evropskými) a podpora nastavena tak, aby se doplňovaly/dalo se automaticky přepínat.

Navíc říkáme tu, že se český jazyk má vyvíjet a nerezignovat na péči, ale to nepůjde, když ten samotný jazyk, který je živá a neustále se měnící věc, nebude v kontaktu s dalšími entitami. Ustrnutím a snahou o umělou konzervaci jazyka by jsme dělali přesně pravý opak péče o jazyk.

A to tak nějak souvisí s dle mého největším zdejším blokátorem na tomto poli - pohodlností a neochotou vyvíjet se. Místo aby se hledaly cesty, jak v dnešní době nejlépe skloubit oba jazyky a jak i tu češtinu udělat přirozeně atraktivní a živou, aby neupadala, tak se jde spíše směrem restrikcí a umělé preference a konzervace. Protože to představuje mnohem méně práce, představivosti, dá se s tím hrát na různé vděčné nacionální a populistické struny, kde stačí jen zabrnkat a hned se vyloudí tón atd. atd. Je to něco jako s městem, auty, MHD a cykloinfrastrukturou. Jedna cesta, ta složitější, je dělat MHD a spol. atraktivnější, např. budováním kvalitní a logické infrastruktury atd., takže část lidí (v rámci možností) přirozeně přejde nebo to zkombinuje. Druhá, ta výrazně lehčí a využívanější, je cesta restrikcí. Prostě vám u všeho ostatního tak znepříjemníme život, že budete muset přejít, i kdyby jste nechtěli a nemohli (a přirozená motivace vám stále bude chybět, protože žádnou infrastrukturu a spol. jsme mezitím neudělali). Kam tenhle druhý princip v delším horizontu povede a že nebude fungovat dle plánů je asi jasné. Stejné je to s tím jazykem - buďme kreativní a realističtí, to je jediná cesta dopředu.

[seabee]

Umírání papírových knih ničí schopnost porozumět čtenému textu
Lidé více čtou online a konzumují video‑ a audioobsah. Vědecké výzkumy ale ukazují, že si tak pamatují méně, než kdyby to samé četli na papíře.....V Česku se dokonce počet přečtených knih na osobu dostal poprvé pod hranici deset ročně. Ještě v roce 2007 přitom Češi za rok zvládli 16 knih. Ukázal to průzkum Čtenáři a čtení, který sestavuje Národní knihovna a Akademie věd.....Již v roce 2011 vědci přezkoumali 99 studií, které sledovaly vliv čtení textů vytištěných na papíře na schopnost dětí porozumět napsanému. Zjistili, že tento vliv je dramatický. Čím více byly děti vystaveny „tištěnému“ čtení, tím lépe byly schopny porozumět přečtenému textu a zapamatovat si ho. Výhody tištěného textu se projevovaly zejména tehdy, když experimentátoři přešli od jednoduchých úkolů – jako je určení hlavní myšlenky v přečtené pasáži – k úkolům, které vyžadují mentální abstrakci, tedy například vyvozování závěrů z textu. ......Čtení digitálního obsahu podporuje schopnost porozumění textu šestkrát až sedmkrát méně než čtení tištěných předloh.

Tyto poznatky potvrdila i nová metaanalýza vědců z univerzity ve španělské Valencii. Badatelé shromáždili celkem 26 studií, jež zkoumaly vliv volnočasového digitálního čtení na porozumění textu. Účastnilo se jich téměř 470 tisíc lidí. Vědci zjistili, že čtení digitálního obsahu podporuje schopnost porozumění textu šestkrát až sedmkrát méně než čtení tištěných předloh. „Velká [expozice] aktivitám digitálního čtení (…) může odvádět rané čtenáře od budování silného čtenářského základu (…) v kritickém období, kdy přecházejí od učení se číst ke čtení, aby se učili,“ napsali autoři.

Celý článek: https://ekonom.cz/c1-67294430-umirani-p ... nemu-textu

[Zemakt]

Já osobně jsem doposavad přečetl pouze jeden é-bůk. A to jen proto, že tištěná varianta nebyla k dostání. Něco jiného jsou zdroje ke psaní. To jaksi z technických, finančních, časových a jiných důvodů je drobet jiná sorta. Ale to není ani tak čtení, to je hledání. I do letadla preferuji papírovou podobu a nemám s tím problém. Z uživatelského hlediska mých očí to je jasná volba.

[seabee]

Já osobně jsem doposavad přečetl pouze jeden é-bůk. A to jen proto, že tištěná varianta nebyla k dostání. Něco jiného jsou zdroje ke psaní. To jaksi z technických, finančních, časových a jiných důvodů je drobet jiná sorta. Ale to není ani tak čtení, to je hledání. I do letadla preferuji papírovou podobu a nemám s tím problém. Z uživatelského hlediska mých očí to je jasná volba.

Úspěšně bojuješ proti zblbnutí. Známé jsou taky studie, jak k rozvoji schopností mozku v útlém věku (a uchování schopností ve vyšším) přispívá ruční psaní, jako zpětnovazebné k rozvoji jemné motoriky. Jako vzor jsou udávané malé východoasijské děti, které se např. učí počítat do deseti na jedné ruce a později i ruční psaní složitých znaků. Digihujeři ovšem namítají, že když je to tak prospěšné, tak ať učíme děti rovnou psát čínsky.

[Raiden]

Já osobně jsem doposavad přečetl pouze jeden é-bůk. A to jen proto, že tištěná varianta nebyla k dostání. Něco jiného jsou zdroje ke psaní. To jaksi z technických, finančních, časových a jiných důvodů je drobet jiná sorta. Ale to není ani tak čtení, to je hledání. I do letadla preferuji papírovou podobu a nemám s tím problém. Z uživatelského hlediska mých očí to je jasná volba.

Ano, já to mám také tak

[jarl]

Tak já si e-knihy kupuji i půjčuji (i takové služby už knihovny nabízejí) běžně, ale stejně mám pořád mnohem raději papírové knihy. Ale uznávám, že ty e-knihy mají řadu výhod a byla by škoda je šmahem zavrhovat.

[Raiden]

Tak já si e-knihy kupuji i půjčuji (i takové služby už knihovny nabízejí) běžně, ale stejně mám pořád mnohem raději papírové knihy. Ale uznávám, že ty e-knihy mají řadu výhod a byla by škoda je šmahem zavrhovat.

Ano, to opravdu mají. Ale já ty papírové knihy mám také raději.

[Zemakt]

Rozhodně mají trvalejší charakter a v podstatě i hodnotu.

[Polarfox]

Osobně neznám moc lidí, co by neměli raději papír (a také ho výrazně preferuji), ale bez el. literatury (ať jsou to knížky, články nebo běžné texty na netu) se dnes člověk už vyloženě neobejde. Je to jako se vším - chce to kombinovat.

Jinak hodnotu určitě, ale s tou trvalostí je to diskutabilní. Prožene se ti voda barákem a máš po ptákách, zatímco u el. verze můžeš mít X kopií na různých typech úložiště. Aby tohle zmizelo, tak dnes už by musel nastat v podstatě kolaps civilizace (když tedy neriskuješ držení na jednom místě a degradujícím médiu ).

[Zemakt]

Nebydlíš u Vltavy, neprožene se voda. A víš jak Polare, každej ví že zálohovat zálohovat a zase zálohovat. No a proto se zálohuje jak ..... ? Když si jednou za uherák vzpomeneš.

[jarl]

Každou legálně zakoupenou e-knihu si od prodejce kdykoliv můžeš zdarma znovu stáhnout v jakémkoliv formátu, který nabízí. Tím v podstatě odpadá nutnost zálohování.

[bat]

Literaturu nutnou k mé práci najdu dnes výhradně v el. podobě. Měl jsem pár knih, ale ty zastarají v okamžiku jejich vydání (s trochou nadsázky) a za pár let skončí v papíru (doslova). Takže poslední dekádu čtu jen e-booky, internet a nepociťuju zde nějaké nepohodlí.
Pak mám knihy z historie a tam mám pár set knih různě po místech, kde se vyskytuju. Zbytek mám e-booky nebo skeny v PDF (a to mám řádově víc, ale přečetl jsem jen zlomeček, spíš tu a tam v nich něco hledám). Z nějakého důvodu u tohoto typu čtiva mám pořád rád papír. Baví mě jimi listovat, prohlížet si obrázky a fotky... asi dáno dětstvím.
Nové generace nebudou takto "postižení". Pokud bych si dovolil hádat, tak klasické knihy (i e-booky) a také různé jazyky kromě angličtiny zmizí do konce století. Zůstanou jen jako libůstka pro pár nadšenců a vědců (asi jako dnes latina). A bude to podle mne dobře, protože čtení je málo efektivní způsob jak získat informace.