PALBA.CZ

Mykénská zbroj z Dendry

Vědci se dlouho nemohli shodnout, zda v Mykénském období staří Řekové opravdu bojovali ve velkých bronzových zbrojích nebo šlo jen o ceremoniální předměty. Aktuálně tedy proběhl experiment za účasti archeologů a vojáků. Experiment inspirovaný Homerovým popisem boje v Iliadě testoval schopnosti 3 500 let staré mykénské zbroje z Dendry, která vypadá na první pohled možná poněkud neforemně, experiment řeckých mariňáků ale přesvědčivě ukázal, že v reálném boji by bez problémů obstála.
V roce 1960 objevili švédští archeologové v jednom z hrobů na lokalitě Dendra, která se nachází u stejnojmenné řecké vesnice v Argolidě ve východní části poloostrova Peloponés, velmi zachovalou a překvapivě kompletní mykénskou zbroj, která je známá jako zbroj z Dendry. Místo nálezu leží jen několik kilometrů od slavných Mykén, centra mykénské civilizace. Stáří zbroje z Dendry je přibližně 3 500 let a jde o jeden z nejstarších nálezů zbroje na území Evropy. Zbroj sehrála důležitou roli v poznání rozvoje evropských vojenských technologií a válčení v pozdní době bronzové. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný historický záznam, který by dokládal praktické použití zbroje tohoto typu v bitvě, nebylo až doposud jasné, zda jde o skutečně používanou zbroj, jakou tehdy nosili válečníci, nebo zda se jedná spíše o ceremoniální výstroj. Andreas Flouris z řecké Univerzity Thesálie a jeho kolegové se proto rozhodli přistoupit k experimentu, jehož cílem bylo ověřit, jak použitelná by byla podobná zbroj v reálném boji. Výsledky pozoruhodného výzkumu publikoval odborný časopis PLOS One. Badatelé pro svůj experiment využili služeb 13 dobrovolníků z řad řecké námořní pěchoty. Vybavili je replikami zbroje z Dendry (23 kilo) a zbraněmi z daného období (meč, kopí, luk a dokonce i kámen). Poté je nechali intenzivně bojovat po dobu 11 hodin, přičemž scénáře simulací boje vycházely z dostupných historických pramenů i z moderních výzkumů mykénského válčení. Každý účastník tak běhal, chodil i jezdil na replice válečného vozu. Výsledky experimentu se tak jeví velmi přesvědčivě. Ukázalo se, že věrná replika brnění z Dendry sice na první pohled vypadá poněkud neohrabaně, ve skutečnosti ale nijak podstatně neomezuje pohyby svého nositele, ani jeho schopnost účinně bojovat. Ačkoliv není jasné, zda konkrétně brnění z Dendry prošlo nějakou bitvou, experiment jasně ukázal, že tento typ brnění byl v boji zcela použitelný a rozhodně byl pro bojovníka přínosem, pokud jde o ochranu jeho těla. Zdá se, že kvalitní technologie zbroje mohla být součástí úspěchu mykénské kultury ve Středomoří.

Zdroj:
https://www.newscientist.com/article/24 ... d-for-war/
https://www.stoplusjednicka.cz/slavne-m ... ivnim-boji
https://www.sci.news/archaeology/dendra ... 12959.html
https://en.wikipedia.org/wiki/Dendra_panoply

Mariňák navlečený do oné zbroje (pro zmíněný pokus).


Moderní reneaktoři si to umí užít mnohem víc a vypadají přirozeněji (mají i "Mořské národy").

https://koryvantesstudies.org/studies-i ... page215-2/

Ja by som to skôr chapal ako "ozdobu" vojvodcu stojacho na bojovom voze, aby bol viditelny z dialky pre svojich bojovníkov a zaroven kedže bol v zadnych radoch aby bol nezranitel pred šípmi a kamennymi projektylmi. Ozajstvy boj pravdepodone prebiehal tak ako je vyobrazene na "bojovom achate z Pylu, ktory pochadza z rovnakeho mykenskeho obdobia.

Tady je k tomu pěkné povídání (viz odkaz níže). Zmiňují tam, že vzhledem k dlouhodobému konsensu, že mykénské civilizace dovážely nebo ukradly bohatství z minojské Kréty, se věří, že pečeť byla vytvořena na Krétě. Skutečnost, že kámen byl nalezen v mykénské hrobce v pevninském Řecku, naznačuje kulturní výměnu mezi mínojskou a mykénskou civilizací.
Pečeť zobrazuje válečníka, který poté, co již porazil jednoho protivníka rozvaleného u jeho nohou, noří svůj meč do obnaženého krku jiného nepřítele, který drží štít (ve tvaru osmičky), a zároveň se chytá za hřeben na přilbě onoho muže. Scéna se nápadně podobá té, která je vyobrazena na zlaté polštářové pečeti ze šachtového hrobu III v hrobovém kruhu A v Mykénách, a dalším podobným. Předpokládá se, že všechny tyto předměty byly vytvořeny podle známého prototypu, možná nástěnné malby.
Malé měřítko složitých detailů vyvolalo otázky týkající se schopnosti starověkých řeckých civilizací vytvořit takový objekt; někteří archeologové věří, že takové drobné detaily mohly být vytvořeny pouze pomocí Lupy. Při průzkumu čoček ve starověkém světě Sines a Yannis poznamenávají, že v paláci Knossos na Krétě a jeho okolí bylo vykopáno nejméně 23 čoček vybroušených z horského křišťálu, které se datují do doby kolem roku 1400 př.n.l. Jeden dobře zachovalý příklad o průměru 14 mm poskytl 11násobné zvětšení.

https://en.wikipedia.org/wiki/Pylos_Combat_Agate

Starověké mykénské zbroje – natáčení dokumentárního filmu Trója – historie ve výrobě.