PALBA.CZ

Námořní bitva u Riachuela

Občas se stane že poblázněný diktátor zatáhne celý svůj národ do nesmyslné války s kvanty obětí ve vlastních řadách, no a jednou z nejbizarnějších byla nepochybně Paraguayská válka (1864–1870), která si vyžádala životy většiny mužské populace a dodnes jde o nejkrvavější válku v dějinách latinské Ameriky. Započal ji paraguayský diktátor Francisco Solano López (1827-1870) a střetl se v ní proti úctyhodné alianci Brazílie, Argentiny i Uruguaye. Zajímavostí je, že krvavé boje neprobíhaly jen na souši, ale rovněž na moři - tedy přesněji na místních řekách. K rozhodujícímu střetu došlo 11. června 1865 na řece Paraná, přičemž bitva je známá jako bitva u Riachuelo. Paraguayská flotila komodora Pabla Ignacia Mezi (1813-1865) opustila 10. června přístaviště s cílem napadnout brazilské loďstvo vedené Franciscem Manuelem Barrosem da Silva (1804-1882). Paraguayskou eskadru vedly dvě korvety a 6 parních lodí, doplněných několika menšími plavidly. Brazílie v bitvě nasadila 1 fregatu, 4 korvety a 4 dělové čluny. Paraguayské lodě se v širokém korytu řeky Paraná pokusily Brazilce uzamknout a následně zničit palbou. Barrosa sice úmysl odhalil, nicméně druhá loď jeho flotily na řece špatně obrátila kormidlo a strhla všechna ostatní brazilská plavidla za sebou. Barrosova první loď tak vlastně čelila palbě celé nepřátelské flotily sama. Nakonec se však admirálovi podařilo lodě zkonsolidovat, a v kruté bitvě slavil vítězství. Přišel o jednu jedinou loď, shodou okolností tu, která celý zmatek vyvolala. Paraguayci ztratili 4 parní lodě a téměř celý doprovod malých plavidel. Brazilské loďstvo tak zcela zničilo silné paraguayské loďstvo a zabránilo Paraguaycům trvale okupovat argentinské území. Tato bitva navíc předurčila další průběh války, protože umožnila spojencům kontrolovat ústí La Platy a Paraguay. Paraguayci tak přišli o spojení s Atlantikem.
Spojenci chtěli postupovat podél řeky Paraguay k hlavnímu městu Paraguaye Asunción, který leží právě u této řeky. K tomu ale museli nejdříve dobýt pevnost Humaita. Zde však byli odraženi (pevnost padla až po dlouhém obléhání v roce 1868) a byť pozemní bitvy vycházely povětšinou ve prospěch Aliance, tak celá válka se vlekla a vyžádala si mnoho mrtvých. V obou armádách navíc zuřila cholera. Navzdory úspěchům aliance byly Brazílie, Uruguay a Argentina válkou unaveny. Opakovaně pokusy ukončit boje však byly neúspěšné hlavně kvůli tomu, že López nebyl ochoten odstoupit. V prosinci 1868 došlo u Lomas Valentinas nedaleko od Asunciónu k poslední velké bitvě. Obě strany utrpěly velké ztráty a na konci bitvy byla paraguayská armáda zničena. López ovšem stále nechtěl kapitulovat a na severovýchodě Paraguaye shromáždil několik tisíc bojovníků, ovšem 1. března 1870 byla tato skupina u Aquirabánu poražena a López byl zabit, když se nechtěl nechal zajmout. Válka stála všechny zúčastněné země více než 2 miliony lidských životů a tím je v poměru k počtu obyvatel jednou z nejničivějších válek světových dějin. Celkově tehdy Paraguay přišel o přibližně 50 % svého území. Podle odhadů byla paraguayská populace redukována z asi 500 000 obyvatel na asi 116 000; mnoho přeživších bylo invalidních a z mužské populace zůstal pouze zlomek. Byť Paraguay byl dříve ekonomicky pokrokovým a silným státem, ale tohoto stavu se mu už nikdy nepodařilo znovu dosáhnout.

Zdroj:
Slavné i zapomenuté bitvy
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco ... L%C3%B3pez
https://en.wikipedia.org/wiki/Francisco ... f_Amazonas
https://en.wikipedia.org/wiki/Pedro_Ignacio_Meza
https://en.wikipedia.org/wiki/Paraguayan_War

paraguayský diktátor Francisco Solano López (1864–1870)

komodor Pedro Ignacio Meza (1813-1865)

brazilský admirál Francisco Manuel Barroso da Silva (1804-1882)

Paraguayský sbor po bitvě u Boquerón, červenec 1866

Zajímavé doplnění od 950 zde:

Ještě něco málo o stavu a ekonomické situaci obou zemí..

Ona Paraguay to neměla vůbec lehké. Nezávislost získali Paraguayci, tedy přesněji tamní kreolové, mestici a indiáni kmene Guarání (dodnes se tam mluví jak španělsky, tak jazykem guaraní) a dalších kmenů v roce 1811 a to kupodivu bez krveprolévání. Tamní španělský guvernér to zabalil bez boje. Jenže od samého začátku své existence měla rozlohou tehdy mnohem větší mladá republika územní spory se svými sousedy, Bolivií, Brazílií a Argentinou. K tomu přibyly ještě neshody v ekonomických otázkách kvůli tomu, že byla a dodnes je Republika Paraguay vnitrozemským státem, což způsobovalo problémy při exportu i importu zboží. Z toho důvodu se až příliš bojovný a ambiciózní prezident-diktátor Francisco Solano López, že si přístup do ústí Río de la Plata vydobude vojensky a zřídí tam paraguayský námořní přístav. Kvůli tomu se pak odehrála v letech 1864-1870 krvavá válka. Nejprve vojensky napadl mnohem silnější a lidnatější Brazílii. Jenže na stranu Brazílie se přibyla Argentina a záhy i Uruguay. Proti této trojkoalici neměla Paraguay šanci. Za pět let bojů po řadě krvavých bitev v nichž si paraguayští vojáci vedli statečně bylo paraguayské obyvatelstvo, hlavně jeho mužská populace, příšerně zdecimováno. Válka skončila prakticky až Solanovou smrtí na bojišti. Odhaduje se, že tehdy přišla Paraguay nejen polovinu svého původního území (cca 140 000 km2), ale i o 60% všeho obyvatelstva a z toho 90% mužské populace. Zbytek země byl až do roku 1876 okupován brazilskými a argentinskými okupačními posádkami. Obyvatelstvo muselo bát doplňováno imigranty z Evropy (Španělé, Italové, Němci, ale i řada jiných). 60 let trvalo, než se země jakž takž zmátořila z toho nejhoršího.

viewtopic.php?p=225064&hilit=Solano+L%C3%B3pez#p225064