PALBA.CZ

Nakajima Ki-87

Velení armádního letectva bylo v některých případech velmi prozíravé, jako v případě výškového stíhače Ki-87. Zakázku zadalo v létě roku 1942 firmě Nakajima. Byla to zakázka na vývoj Ki-87, ale na tehdejší dobu to byly takřka nereálné požadavky, např. maximální rychlost 800 km za hodinu, dolet byl požadován 3000 km a operační výška 12000 m. Ještě v roce 1942 velitelství JAAF své požadavky trochu zkorigovalo, aby byly alespoň reálné. Továrna Nakajima se celkem logicky snažila použít co možno nejvýkonnější motor, který měl být přeplňován turbokompresorem, aby splnil výškové nároky. Právě motor potom způsobil tak velké zdržení, že do konce války bylo uskutečněno pouze pět letů. Při těchto letech byly zjištěny problémy s podvozkem, který byl a la Curtiss, tzn. po vzletu pootočit o 90° a naplocho zatáhnout do křídla.
Bylo asi opět štěstím pro B-29, že se vývoj Ki-87 protáhl, protože letoun, který byl dobře ozbrojen, měl dobrou rychlost a zároveň byl moderně konstruován, tak takové letadlo by B-29 dokázalo ohrozit. Další zkoušky a sériovou výrobu, která měla být od začátku roku 1946 až 500 ks měsíčně, tak tyto plány přesunula kapitulace Japonska, do kategorie zbožná přání.
Existoval ještě projekt verze Nakajima Ki-87-II, který měl dosahovat maximální rychlosti 738 kilometrů za hodinu a to ve výšce 11000 m, k tomu měl dopomoci nový motor Ha-217 Ro o maximálním výkonu 3000 koní.

TTD Nakajima Ki-87

Výrobce: Nakajima Hikoki Kabushiki Kaisha
Typ: Ki-87
Výroba: od roku1942 projekt, II/1945 prototyp a od IV/1945 zkoušky
Vyrobeno: 1 prototyp
Motory:
1x Nakajima Ha-219 Ru se startovním výkonem 2400 koní
ve výšce 6000 m byl výkon 2050 koní a ve výšce 10500m ještě 1850 koní
Rozpětí: 13,42 m
Délka: 11,82 m
Výška: 4,40 m
Nosná plocha: 26,00 m2
Vzletová hmotnost: 5630 kg
Max.rychlost: 706 km/h ve výšce 11000 m
Dostup: 12850 m
Vytrvalost letu: 2 hodiny
Výstup na 10000 m: 14 min 12 s
Výzbroj: 2x kanón Ho-105 ráže 30 mm a 2x kanón Ho-5 ráže 20 mm v křídlech
Pumy: 1x 250 kg

Všechny údaje jsou vypočteny, protože zkoušky nebyly dokončeny


Ki-87 kresba.

3D výkres a fotografie

Nakajima Ki-87 3D.


Ki-87 foto 2x

jo, tohle letadlo vypada pekne, akorat v roce 1946 by stejne litaly na obou stranach nejspis proudaky...

Myslíš? Já ti nevím, k čemu tedy byly ty objednávka na tisíce a tisíce písťáků všech možných typů, které byly stornovány jen proto, že válka zkončila?

S těma proudovýma motorama bych byl taky opatrný, v Korejské válce se pístové letouny ještě v některých funkcích solidně uplatnili.

jasne ze by to neslo ze dne na den, ale prim by postupne asi hrat zacaly, imho... ale to je jenom dohad, britove treba taky staveli jeste hawker fury, atd...

Prodové motory ještě čekal vývoj, jednak některé měly slabý tah nebo velkou spotřebu paliva a kdo je po válce měl:

1.) USA a i tam se kvůli spotřebě paliva konstruktéři vymýšleli zvěrstva, (malé prodové motory které by podle potřeby bylo možno za letu nahazovat a zhasínat) Zde se vyplatila spolupráce s GB a vývoj byl dostatečně daleko. Typoval bych, že kdyby válka dále pokračovala tak za dva až tři roky by přešly na čistě proudový pohon.
2.) Velká Británie - zde probíhal dlouholetý vývoj a asi zde byli konstruktéři nejdále ze spojenců, ale i tak bych dal stejnou dobu jako USA
3.) Francie po válce vlstní konstrukce - téměř velká 0
4.) SSSR jen díky německým konstruktérům a jejich motorům xe po válce začali sověti prosazovat. Kdybychom připustili možnost, že by nezískali "němckou pomoc", tak raketové motory - jakés-takés výsledky a proudové mouze urychlovače na základě motokompresorového pohonu. Možná 5-8 let snad i déle.
Na straně Osy:
1.) Německo dlouhý a poměrně úspěšný vývoj různých motorů, byly na absolutní špičce 1-2 roky a mohli pohánět proudovými motory všechna letadla.
2.) Itálie vlastní pokusy s motokompresorovým pohonem. Čisté proudové motory - NIC
3.) Maďarsko - prototypy turbovrtulového motoru o výkonu asi 1000 koní
4. Japonsko - samostatně vyrábělo a používalo motokompresorové Tsu-11 a u proudových motorů to bylo tak, že těžilo pouze z technické pomoci Německa, ale i tak existovalo pouze několik proudových motorů, jak dlouho by zde trval přechod k plnému proudovému provozu? Především by asi musela trvat německá pomoc, ze stádia jaké bylo na konci války 3-5 let.

Takže celkově si myslím, že roky 1945 a 1946 ještě nebyly zralou dobou masové výroby proudových stíhaček, natož bombardérů. Pístové motory měly ekonomičtější provoz. Jediné co vadilo byl odpor a hmotnost vrtule, pro velmi rychlá letadla. (nad 750 km/hod)

ja to nemyslel pro vsechny staty a uz vubec ne tak, ze by kazdej mel vlastni konstrukce, ale vychazel jsem z toho, ze v nemecku 262 litaly a pokud by valka pokracovala, nabidli by svy poznatky i svym spojencum, precejenom jim uz teklo do bot a tohle by jim mozna trosku vytrhlo trn z paty...
to samy anglie/usa ... v anglii uz meteory litaly i bojove, honily prece V1...

u bombarderu bych masovy nasazeni asi v ty dobe vyloucil, alespon u aliance urcite