PALBA.CZ

pjaro77 píše: ↑25/8/2024, 13:28
Jedna z najväčších riek bola Tamanrasset. Tiekla od pohora Ahaggar do atlantiku smerom na západ.
Momhutnosť rieky bola približne ako Ganga s Brahmaputrou a dlžka 2700 km. Dnes by bola 11tou najdlhšou na svete,

https://en.wikipedia.org/wiki/Tamanrasset_River

Na africké poušti Sahara, jinak známé jako jedno z nejsušších míst na Zemi, se chystá unikátní dešťová událost. Množství srážek se podle běžných měřítek nemusí zdát velké, ale velká část Sahary má ještě v srpnu a pak září zažít úhrny srážek, které desetkrát překročí běžné měsíční stavy.
Tato oblast v Africe je horká a suchá, protože se nachází pod subtropickým systémem trvalého vysokého tlaku. Daný systém zjednodušeně řečeno způsobuje sestup vzduchu, čímž se atmosféra stává suchou a stabilní – a brání tvorbě mraků a srážek..
ITCZ ovlivňuje nejen klima v tropických zemích, ale může i hrát roli v globálním meteorologickém systému a může také ovlivnit tvorbu tropických bouří. Na změnách a posunech ITCZ ​​závisí i srážkové události na Sahaře. Od června se zóna ​​posouvá mnohem více na sever než obvykle. To může drasticky změnit počasí v regionu a také ovlivnit atlantickou sezónu hurikánů.
Takové období dešťů skutečně není v oblasti Sahary běžné, podle webu Severe Weather Europe, který na aktuální fenomén v počasí právě teď upozornil, to nastává v průměru méně než jednou za deset let. Za posledních 53 let nastaly takové události v srpnu pouze čtyřikrát.
Pršet tam má hlavně v následujících zhruba 16 dnech, avšak velká část pouště má podle předpovědí zažít déšť i v příštím měsíci. To naznačuje, že v centrálních regionech Sahary spadne v nadcházejících dnech a týdnech i přes 1000 procent běžného úhrnu srážek. Jinde „jen“ o více než 500 procent.

To je obvykle známkou toho, že se možná něco mění v zemském meteorologickém systému – a to může poukazovat na neobvyklý stav atmosféry.

Alfik píše: ↑28/8/2024, 09:55 Pokud nejde o nedorozumění. Řeka Sarasvatí je mnohem pravděpodobněji mýtickou obdobou řeky Indus, podobně jako v Řecku je fyzická řeka (no... spíš potok ) Styx, a současně je mýtická řeka Styx jako hranice světa živých a mrtvých.
Obávám se, že pokud by nějaká řeka vedla v místech kam je kladena řeka Sarasvatí v době, kdy tam kvetla Mohendžodáro-Harrappská civilizace, byla by dodnes rozpoznatelná na reliéfu krajiny.
A Sedmiměstí by nejspíš také reflektovalo tento stav, ty toky podle toho obrázku jsou příliš blízko u sebe, aby zmiň. města byla pouze na toku Indu a ignorovala druhou, stejně velkou řeku, hned za humny.
Plus, dvě velké řeky tak blízko u sebe by se nejspíš slily, nebo by se, ještě pravděpodobněji, jednalo o jeden jediný tok (jednu řeku) s několika měnícími se koryty a rameny.

PS: Řeka Satlež (v angl. Satluj) změnila koryto jen za posl. 100 let asi třikrát.

pjaro77 píše: ↑28/8/2024, 14:29 Je možné, že netiekla ako na tom obrázku ale viac na východe cez púšť Thar. Asi to nebola rieka v jednom veľkom koryte ale vytvárala aj vnútrozemské delty.

Alfik, mýtickú rieku z nej urobili védi až neskôr podľa mňa.

pjaro77 píše: ↑25/9/2024, 12:20 V južnej afrike pre 4 dňami výdatne nasnežilo. Práve v období, keď tam prichádza jar. Zatiaľ čo inokedy sa v nížinách objavil nanajvýš poprašok, tentokrát tam napadalo pol metra, niekde až meter snehu . V horách sú 2 metre snehu , tam snežilo dosť aj v minulosti.
https://www.youtube.com/watch?v=O2Kbg5wQLpI

pjaro77 píše: ↑26/9/2024, 23:27 Subtropický pás by sa mal rozširovať na sever na severnej pologuli a na juh na južnej.
To neznamená, že tam nemôže občas snežiť.

seabee píše: ↑27/9/2024, 15:38

pjaro77 píše: ↑26/9/2024, 23:27 Subtropický pás by sa mal rozširovať na sever na severnej pologuli a na juh na južnej.
To neznamená, že tam nemôže občas snežiť.

Takže běžná oscilace nekonečně složitého systému. Nebo snad věříš, že to způsobilo málo elektromobilů?