Oleksandr Kamyšin
Oleksandr Mykolajovič Kamyšin se narodil v Kyjevě 2. července 1984. Vystudoval finance, pracoval jako auditor a manažer v investičních a strojírenských podnicích. Do státních služeb vstoupil na konci roku 2021, kdy se stal šéfem Ukrajinských drah. Získal uznání za to, že dokázal železnici udržet v provozu i po začátku ruské invaze v únoru 2022. Právě vlaky stále využívají při cestách do Kyjeva zahraniční delegace. V březnu 2023 se stal poradcem prezidenta Volodymyra Zelenského, krátce nato byl jmenován ministrem strategického průmyslu a dostal tak na starosti reformu ukrajinského zbrojního průmyslu. Prosazoval vstup soukromého kapitálu do zbrojních podniků, je jedním z otců myšlenky na výrobu milionu ukrajinských dronů ročně. Podle ukrajinských údajů se mu povedlo domácí výrobu zbraní výrazně navýšit. Po rezignaci na funkci ministra v září 2024 ho prezident jmenoval svým strategickým poradcem, nadále bude mít na starosti zbraňovou výrobu a také infrastrukturu. Novým ministrem pro strategický průmysl má být 34letý Herman Smetanin, který od června 2023 působil jako šéf ukrajinského státního konglomerátu obranné výroby Ukroboronprom. Jinak řečeno, nejde o žádného outsidera, nýbrž muže, který stál v čele největšího ukrajinského zbrojního podniku. I to by mohlo naznačovat, že Zelenskyj je s výkony strategických podniků spokojen.
Podle oficiálních ukrajinských údajů jsou skutečně výsledky ukrajinského válečného průmyslu v poslední době poměrně dobré. Pochlubil se jimi mimo jiné i samotný Kamyšin na sociálních sítích při příležitosti svého odchodu z funkce. Podle něj se objem výroby v roce 2023 ztrojnásobil a k září 2024 znovu zdvojnásobil. Celkem tedy měl za poslední necelé dva roky vzrůst zhruba šestinásobně. Nutno však poznamenat, že po desetiletích nekompetentního vedení, korupce a nedostatečných reforem byly ukrajinské zbrojní továrny, které kdysi tvořily důležitou součást sovětského vojenského komplexu, v žalostném stavu. Výroba byla minimální a infrastruktura zastaralá, částečně také proto, že od rozpadu Sovětského svazu závisely ukrajinské zbrojní podniky na prodeji svých produktů do Ruska. Vztah byl po ruské invazi na Krym v roce 2014 zcela přerušen, což způsobilo dramatický propad v příjmech a produkci. Pokusy reformovat sektor však narážely na vnitřní odpor a nedostatek politické vůle. Mladí reformátoři, kteří se snažili přizpůsobit obranný průmysl západním standardům, naráželi na zakořeněnou byrokracii z dob Sovětského svazu, která nebyla ochotna ke změně. Politici se rozhodli do něj radši nesahat. Nový prezident Zelenskyj se rozhodl v roce 2018 vytvořit nové ministerstvo, ministerstvo pro strategický průmysl, které mělo celý obranný sektor řídit. Cíl už nebyl škrtat pracovní místa, ale naopak vytvářet nová. Když pak přišla ruská invaze, ukrajinský vojenský průmysl nedokázal příliš pružně reagovat na akutní potřeby armády. Továrny neprodukovaly zbraně ani munici v takových množstvích, v jakých by bylo zapotřebí, a v únoru 2023 dokonce došlo k bankrotu státem vlastněného podniku na výrobu výbušnin.
Kamyšin byl v té době šéf ukrajinských drah. V této pozici si získal poměrně velký respekt. Ukrajinské vlaky fungovaly navzdory ruským úderům během prvních dvou let války poměrně spolehlivě a přesně. V březnu 2023 tak i díky své dobré pověsti v 38 letech přešel na pozici ministra pro strategický průmysl. Největší ukrajinský zbrojní závod Ukroboronprom změnil jméno, a především se stal akciovou společností, aby se usnadnil vstup dalších subjektů. Kamyšin se velmi soustředil na to, aby umožnil zahraniční investice do ukrajinského zbrojního průmyslu, a obecně na mezinárodní spolupráci, včetně například získávání zahraničních licencí na zbraně, jejich komponenty či třeba opravy. Ministr a jeho tým se snažili mimo jiného přesvědčit obor o tom, že vstup do ukrajinského zbrojního průmyslu je i otázkou reputace. Firmy, které se chtějí profilovat jako špička, musí být součástí války, která přitahuje globální pozornost. Ministerstvo se také snažilo prezentovat Ukrajinu jako ideální místo pro investice díky levné a motivované pracovní síle, flexibilním regulacím a možnostem rychlého testování nových zbraní přímo v bojových podmínkách. Dodejme, že velkou nevýhodou přímého vstupu na ukrajinský trh je riziko ruského bombardování zbrojních závodů, které představují legitimní vojenské cíle bez ohledu na to, kdo je vlastní. Velká část výroby i ukrajinských firem tak probíhá jinde než na Ukrajině. Údajně tak stoupá výroba prakticky ve všech segmentech od běžných zbraní přes granáty do děl i minometů po drony nebo celé houfnice. Za změnou nejsou žádné čáry, tvrdí Kamyšin. Snažil se údajně hlavně o to, aby objevil a odstranil nedostatky a řídil se "tvrdými daty". Přičemž tento výraz ve válce nabírá výrazně zlověstnější odstíny než obvykle. Právě důraz na výrobu FPV dronů je jednoduchým kalkulem, kdy je "zabití nepřítele" nejvíce efektivní, minimálně pokud jde o cenu. Kamyšin ve svém rozloučení s funkcí tvrdí, že Ukrajina se stále přibližuje kýženému stavu, kdy značnou část svých potřeb dokáže pokrýt její vlastní obranný průmysl. To, co v současné chvíli údajně chybí, jsou jednoduše peníze. "V minulém roce byly hlavním problémem výrobní kapacity, dnes je to zajištění prostředků na nákup." Pokud má pravdu, tak proti začátku války jde o zásadní změnu. A z tohoto pohledu i přes neradostnou situaci na některých částech fronty, není ukrajinská pozice rozhodně beznadějná, protože výrobní kapacity jsou v "opotřebovávací" válce, naprosto klíčovým faktorem.
Zdroj:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahr ... .seznam.cz
https://en.wikipedia.org/wiki/Oleksandr_Kamyshin
