PALBA.CZ

Ruská integrovaná informační síť

Ruský prezident Vladimir Putin včera 16. prosince 2024 nařídil úředníkům ministerstva obrany, aby vytvořili integrovanou informační síť, která spojí průzkumné a úderné prostředky na různých úrovních velení. "Ruská armáda už využívá více než šest a půl tisíce pokročilých poznatků obranného průmyslu – mezidruhových systémů výměny informací pro mobilní zařízení," prohlásil Putin a připsal těmto inovacím zásluhu na zkrácení "doby plnění úkolů" u vojáků téměř o polovinu. "Nyní je nutné vytvořit jeden informační okruh, který spojí průzkumné a ničivé prostředky na strategické, operační a taktické úrovni velení," řekl. Putinova výzva si nicméně podle portálu iStories u armádních blogerů nevysloužila nadšené ovace, ale smutné konstatování, že Rusko čeká na efektivní vojenské komunikační systémy nejméně dvacet let. "Existuje vývoj, ale ze strany Hlavního komunikačního ředitelství nebyl žádný skutečný zájem," napsal bloger Rybar a připomněl, že na systém byly v průběhu desetiletí vynaloženy "astronomické" částky. Proválečný bloger Boris Rožin v reakci zveřejnil starší rozhovor s ruským plukovníkem Michailem Teplinským. "Stávající integrovaný systém armády trpí různými nedostatky, včetně nejpos*anějšího grafického editoru, jaký jste kdy viděli," říká v něm šéf ruských výsadkářů. Armádní expert Viktor Murachovskij naznačil, že účinná integrovaná informační síť naráží na odpor velitelů, protože transparentnější systém by ztížil lhaní vyšším důstojníkům o ztrátách v boji. "Každý, kdo má odpovídající přístup, může vidět skutečnou polohu jednotek, jejich složení a plnění úkolů. Když je na mapě zobrazen každý voják, každé bojové a podpůrné vozidlo, tak proč by sakra měli mít vrchní velitel a náčelník generálního štábu ve strukturách další lidi zodpovědné za správnou situaci? Tyto údaje a vše ostatní vylučují nepravdivé informace o ztrátách," podotkl Murachovskij. Podle blogera s přezdívkou "Starší Edda" musí ruští vojáci bez vlastního odpovídajícího systému spoléhat na veřejné služby pro zasílání zpráv, jako je Telegram a Discord, přestože to mají zakázané. "Zde se vyměňují operační informace, souřadnice cílů a další důležité údaje. Jakkoli je to absurdní, je to stále pohodlnější, rychlejší a bezpečnější než rádiová komunikace pomocí obousměrných zařízení Baofeng, která si zakoupili dobrovolníci," uvedl bloger Alexej Rogozin. "Ruské špičkové vojenské vybavení se navíc potýká s nedostatečným testováním na bojišti, a to vzhledem k příliš kontrolovaným zkušebním podmínkám a neochotě důstojníků riskovat poškození techniky a osobní odpovědnost," podotkl rovněž Starší Edda. Rusové čelí potížím s komunikací od počátku invaze. Ukrajinské rozvědce se opakovaně daří odposlouchávat rozhovory ruských vojáků a velitelů, nebo určovat jejich polohu prostřednictvím mobilních telefonů.

Zdroj:
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_dtt
https://jamestown.org/program/moscow-pr ... -conflict/
https://rusi.org/explore-our-research/p ... orld-hertz
https://mil.in.ua/en/news/russian-occup ... l-systems/

Tak opuštění sčotů, drátové komunikace a kurýrů je brána pro zpravodajské nabourání. Ani západní systémy s mnohaletým náskokem nejsou stoprocentně nepropustné a nástup AI může přinést překvapující výsledky.

...Armádní expert Viktor Murachovskij naznačil, že účinná integrovaná informační síť naráží na odpor velitelů, protože transparentnější systém by ztížil lhaní vyšším důstojníkům o ztrátách v boji....

To mi pripomína, prečo sovieti nevytvorili analogiu arpanetu/internetu OGAS.
https://www.finmag.cz/firemni-kultura/3 ... udruzi-net!

OGAS měl totiž umožnit víc než jen sdílení informací. Měl proměnit celé sovětské hospodářství.
Data z dvaceti tisíc terminálů po celém Sovětském svazu v představách Gluškova a kolegů putovala do stovky nebo dvou regionálních plánovacích center, ze kterých by pyramidově uspořádaná síť pokračovala do moskevského ústředí.
OGAS tedy mohl o dekády předběhnout systémy ERP, CRM, PayPal i EET.
Peters vypočítává hned pět směrů, ze kterých přicházel smrtící odpor: mimo jiné od byrokratů, kteří měli hrůzu, že je systém připraví o práci, nebo od továrních ředitelů, kteří zas nechtěli přijít o výhody z dodávek bokem.
Sovětský svaz v 60. a 70. letech budoval výpočetní centra, ale Gluškov nikdy nedosáhl jejich plného propojení. V půlce osmdesátých přinesla perestrojka decentralizaci, která neladila s ústředním principem hierarchického OGASu, a na přelomu 80. a 90. let se obyvatelé Svazu začali připojovat k Telnetu.

Dějiny opět prokázaly svůj zvláštní smysl pro ironii: „Americkému ARPANETu vdechla život dobře zacílená státní podpora a spolupráce mezi jednotlivými institucemi. Podobné sovětské projekty naopak pohřbilo neregulované soupeření mezi sobecky jednajícími ústavy, byrokraty a dalšími hráči. První veřejně využitelná celosvětová počítačová síť vznikla mezi kooperujícími kapitalisty, ne konkurujícími si socialisty.“ Kapitalisté se chovali jako komunisté, zatímco komunisté jako ryzí kapitalisté, všímá si Peters humorného paradoxu.
Tvůrci OGASu měli ujasněnou odpověď na otázku proč (socialistická utopie!), jenže netušili, jak. U ARPANETu tobylo naopak: Američané věděli, jak (přepojování paketů!), ale na otázku proč odpověděli až uživatelé.