Stíhač tanků „Jagdtiger“ (SdKfz 186)
Napsal: 24/12/2005, 14:38
Stíhač tanků „Jagdtiger“ (SdKfz 186)
Po výrobě 90 ks těžkého stíhače tanků „Ferdinand/Elefant“ na podvozku tanku „Tiger“ ve verzi Porsche se Německo zaměřilo na vývoj stíhačů o nižší váze a také ceně. Byly používány podvozky lehkých a středních tanků a další stíhač tanků na podvozku tanku „Tiger“ už nevznikl.
Přesto započal vývoj nového stíhače tanků vyzbrojeného těžkým protitankovým kanonem ráže 128 mm. Tento kanon bylo možno umístit na podvozek tanků Pz V a Pz VI. Bylo rozhodnuto o stavbě prototypu na podvozku tanku „Tiger II Ausf. B“. Vozidlo získalo vojenské označení SdKfz 186, častěji se ale používá bojové jméno "Jagdtiger"
Zrodila se opravdu „obluda“ na podvozku těžkého tanku. Místo věže byla umístěna na korbě těžce pancéřovaná nástavba. Pancíř vany zůstal stejný jako u tanku Tiger II, nástavba měla impozantní pancéřování; čelní stěna 250 mm, boky a zadní stěna 80 a střecha 40 mm. Na zadní stěně byly umístěny velká dvojkřídlá vrata pro vstup osádky a nakládání střeliva. Na bocích nástavby se na háky zavěšovali rezervní články pásů, sloužící zároveň jako přídavný pancíř.
Osádku tvořilo šest mužů. Řidič a radista/střelec seděli v přední části korby, dva nabíječi, střelec a velitel měli své stanoviště v nástavbě..
Hlavní zbraní vozidla byl výkonný kanon PaK 44 L/55 ráže 128 mm s palebným průměrem 40 nábojů dělené munice. Kanon měl byl schopen střelby i podkaliberní municí 105 a 88 mm. Byl chráněn mohutným odlévaným štítem „Saukopfblende. Náměr kanonu byl -7,5° až +15°, stranový odměr 10°. Sekundární zbraní byl kulomet MG 34 ráže 7,92. Byl umístěn klasicky v korbě a obsluhován radistou. Další kulomet MG 42 bylo možno umístit na střechu, jinak byl uložen v nástavbě.
Jagdtiger používal podvozku tanku Tiger II do firmy Henschel. Existovaly taky dva prototypy postavené na podvozku Tiger II Porsche.
Produkci tohoto obra posvětil osobním rozkazem sám Hitler 12.10.1944. Podle objednávku se mělo vyrobit 150 vozidel, 30 kusů měsíčně. Kompletace vozu se prováděla v závodě Niebelungwerke, pobočka Saint Valentin. Produkce byla ukončena v únoru 1945, činila asi 70 kůsů.
Na tento stíhač tanků se dá dívat z více úhlů pohledu. Na jedné straně extrémní pancéřovaní a super výkonný kanon, na druhé straně vysoká cena, spotřeba PHM a také nízká produkce vozidla.
technická data Jagdtiger:
hmotnost – 75 t
délka – 10,65 m
šířka – 3,62 m
výška – 2,94 m
výkon motoru – 700 HP
dojezd silnice – 120 km
dojezd terén – 80 km
max. rychlost – 38 (41,5) km/h
osádka – 6
Použité zdroje:
I. Pejčoch – Obrněná technika 2
Po výrobě 90 ks těžkého stíhače tanků „Ferdinand/Elefant“ na podvozku tanku „Tiger“ ve verzi Porsche se Německo zaměřilo na vývoj stíhačů o nižší váze a také ceně. Byly používány podvozky lehkých a středních tanků a další stíhač tanků na podvozku tanku „Tiger“ už nevznikl.
Přesto započal vývoj nového stíhače tanků vyzbrojeného těžkým protitankovým kanonem ráže 128 mm. Tento kanon bylo možno umístit na podvozek tanků Pz V a Pz VI. Bylo rozhodnuto o stavbě prototypu na podvozku tanku „Tiger II Ausf. B“. Vozidlo získalo vojenské označení SdKfz 186, častěji se ale používá bojové jméno "Jagdtiger"
Zrodila se opravdu „obluda“ na podvozku těžkého tanku. Místo věže byla umístěna na korbě těžce pancéřovaná nástavba. Pancíř vany zůstal stejný jako u tanku Tiger II, nástavba měla impozantní pancéřování; čelní stěna 250 mm, boky a zadní stěna 80 a střecha 40 mm. Na zadní stěně byly umístěny velká dvojkřídlá vrata pro vstup osádky a nakládání střeliva. Na bocích nástavby se na háky zavěšovali rezervní články pásů, sloužící zároveň jako přídavný pancíř.
Osádku tvořilo šest mužů. Řidič a radista/střelec seděli v přední části korby, dva nabíječi, střelec a velitel měli své stanoviště v nástavbě..
Hlavní zbraní vozidla byl výkonný kanon PaK 44 L/55 ráže 128 mm s palebným průměrem 40 nábojů dělené munice. Kanon měl byl schopen střelby i podkaliberní municí 105 a 88 mm. Byl chráněn mohutným odlévaným štítem „Saukopfblende. Náměr kanonu byl -7,5° až +15°, stranový odměr 10°. Sekundární zbraní byl kulomet MG 34 ráže 7,92. Byl umístěn klasicky v korbě a obsluhován radistou. Další kulomet MG 42 bylo možno umístit na střechu, jinak byl uložen v nástavbě.
Jagdtiger používal podvozku tanku Tiger II do firmy Henschel. Existovaly taky dva prototypy postavené na podvozku Tiger II Porsche.
Produkci tohoto obra posvětil osobním rozkazem sám Hitler 12.10.1944. Podle objednávku se mělo vyrobit 150 vozidel, 30 kusů měsíčně. Kompletace vozu se prováděla v závodě Niebelungwerke, pobočka Saint Valentin. Produkce byla ukončena v únoru 1945, činila asi 70 kůsů.
Na tento stíhač tanků se dá dívat z více úhlů pohledu. Na jedné straně extrémní pancéřovaní a super výkonný kanon, na druhé straně vysoká cena, spotřeba PHM a také nízká produkce vozidla.
technická data Jagdtiger:
hmotnost – 75 t
délka – 10,65 m
šířka – 3,62 m
výška – 2,94 m
výkon motoru – 700 HP
dojezd silnice – 120 km
dojezd terén – 80 km
max. rychlost – 38 (41,5) km/h
osádka – 6
Použité zdroje:
I. Pejčoch – Obrněná technika 2
Co Kingtiger s 75mm?
