Ako sa začala písať historia tekutého chleba ? Možno takto
Len čo človek začal experimentovať s obilninami čo bolo v paleolite dávno pred poľnohospodárskou revolúciou, zákonite objavil , že keď obilniny zvlhnú začnú kvasiť. Možno spočiatku to považovali za zničené obilie, ale v dobe keď práve mali hlboko do nádoby si nemohli dovoliť vyhadzovať. Niekto vtedy zrejme povedal, skúsme to skvasené uvariť...
A možno pivo bolo prvé známe využitie obilia, ešte pred chlebom.
Buď ako buď, ranné pivá sa samozrejme nedajú porovnať s dnešným pivom, bolo ako hustý kvas, pilo sa slamkou a korenilo sa rôznymi bylinami.
https://www.novinky.cz/clanek/veda-skol ... i-40071286
Zřejmě nejstarší pivovar na světě se zbytkem 13 000 let starého piva objevili vědci v prehistorické jeskyni v Izraeli poblíž města Haifa při průzkumu pohřebiště polokočovných lovců a sběračů z doby kamenné. Až dosud se vědci domnívali, že pivo se začalo vařit před 5000 lety, nynější objev ale může historii zásadně změnit.
Nálezy svědčí o tom, že pivo se nemuselo vyrábět ze zbytků chleba, jak se dosud předpokládalo. V archeologickém časopisu Journal of Archaeological Science vědci uvádějí, že pivo se vařilo na rituální svátky k uctívání zemřelých.
„Tento pivovar je považován za nejstarší výrobnu alkoholu na světě,“ uvedla profesorka Stanfordské univerzity a vedoucí vědeckého týmu Li Liuová v rozhovoru s listem Stanford News.
Pravěké pivo se podobalo spíše kaši a s tím dnešním mělo pramálo společného. Bylo sice kvašené, ale pravděpodobně slabší než dnešní piva, píše server BBC.
https://nedd.tiscali.cz/pivo-tu-bylo-dr ... ety-319079
Pokud budete dnes chtít okusit pivo, které se honosí titulem "nejstarší na světě", budete odkázáni na německou značku Weihenstephan. Ta se pyšní počátkem vaření v roce 1040 našeho letopočtu. Historie však zná příklady piva (a jemu podobných nápojů podstatně dále v historii). Ačkoliv se tu již nevaří, novým rekordmanem je nyní zřejmě izraelská jeskyně Raqefet, kde se pivo vyrábělo v éře třináctkrát vzdálenější než počátek Weihenstephanu.
Vyplývá to alespoň z analýzy kamenných hmoždířů ve vztahu k dírám uvnitř jeskynní podlahy. Ty byly dle chemické analýzy využívány k uchovávání pšenice a ječmenu, stejně jako i k uchování jiné potravy. Stáří artefaktů přitom činí 13 tisíc let. Blízkovýchodní vaření piva tak o celých pět tisíc let překonává dosavadní srovnatelné důkazy o vaření piva na severu dnešní Číny.
Tým vedený stanfordskou archeoložkou Li Liu ve spolupráci s Haifskou univerzitou po dobu pěti let prováděl vykopávky v jeskyni Raqefet, v níž před 13 milénii žili lidé z natúfienské kultury. V rámci archeologického průzkumu objevili vědci pohřebiště zhruba 30 lidí, na němž se krom pazourků, zvířecích kostí a kamenných nástrojů našlo i na sto hmoždířů.
Následné datování a komparativní analýza předmětů a koster vyjevila jejich stáří, mikrobotanická analýza pak i typy plodin a jejich zpracování, které Natúfienští využívali. Mezi nimi byl i obilný slad. Znaky opotřebování hmoždířů nakonec napověděly, že nástroje plnily úlohu jako jakési stěny a víka podzemních nádob v podlaze jeskyně. Krom obilného sladu se jeden hmoždíř nesl i znaky uchovávání jiných potravin.
Pivo z jeskyně Raqefet je tak dalším důkazem ze stále početnější kolekce náznaků, že naše dosavadní představy o přechodu paleolitu a mezolitu do neolitu bude nejspíše třeba mírně revidovat. Všechny tři výrazy jsou shrnuty pod obecnou škatulku "doba kamenná", po jejímž konci dle starších teorií teprve začala dobou bronzovou jakási "oficiální" civilizace.
Nejstarší doba kamenná byla definována především putovní povahou života - člověk se sice již učil využívat nástroje, drtivou většinu potravy však stále získával sběrem plodin a lovem zvěře, a často tak měnil svou adresu. Byla to až neolitická revoluce a osvojení si zemědělství, co s sebou přineslo trvalá sídliště, rapidní nárůst populace a všeobecnou cestu vstříc vyšším celkům.
Kategorické vykolíkování paleolitu, mezolitu a neolitu však při pohledu na nejrůznější nálezy i modely růstu populace naznačují, že jednotlivé epochy se mnohdy značně překrývaly. Namísto jasné hranice se ukazuje, že primitivní zemědělství a zpracování potravy se učila i dočasná sídliště. Podobně trvalá sídliště, včetně těch velkých pro tisíce obyvatel, občas existovala i před érou Sumerů. Žádná přesně vytyčená historická hranice tak neexistovala - tím spíše, že různé části světa objevovaly různé vynálezy postupně.
https://zive.aktuality.sk/clanok/140237 ... skych-hor/
Oveľa sugestívnejšie dôkazy pochádzajú práve z Göbekli Tepe: vápencové kade s objemom až 160 litrov. Chemická analýza tmavého rezídua v nich zistila šťavelan vápenatý (oxalát).
Ten vzniká počas kvasenia a fermentácie jačmeňa alebo pšenice – základných ingrediencií pre výrobu sladu a piva.
https://www.pivniweb.cz/cs/nejstarsi-pi ... ovinka/52/
Představa, že zemědělství vzniklo kvůli pivu, byla původně pokládaná za vtipnou kuriozitu, v poslední době ji však berou vážně i seriózní studie. Můžeme se v této souvislosti setkat i s bonmoty,
podle nichž je zemědělství děsná dřina a než se takhle týrat, to radši riskovat smrt hlady. Pivo, to už je ale jiná motivace. Pouze pokud byla náhodou nadúroda a vše se nezvládlo vypít, posloužily obilniny i jako potrava.
O roli piva se uvažuje i při stavbě Göbekli Tepe, což je nejstarší známý monumentální chrám na jihovýchodě dnešního Turecka z doby před cca 11 000 lety. Tehdejší šéfové sotva měli mocenské prostředky, aby dokázali lidi k práci na stavbách přinutit, snad je tedy motivovali pivem. Některé genetické studie navíc naznačují, že právě někde tady mohla být poprvé pěstována pšenice. Nalezené zbytky
zpracovaných obilnin se vykládají tu jako pivo, tu jako obilná kaše k jídlu. Každopádně chrám v celkem nehostinné krajině po jeho vybudování zřejmě navštěvovaly zástupy poutníků, takže šlo nejen o napojení stavitelů, ale i následných davů (nebo alternativně jejich nasycení).
Lze si snadno představit, že výroba piva byla tehdy i utajovanou technologií, obchodním tajemstvím nebo životním stylem spojovaným s vyšší civilizací. Např. v severní Číně (Mijiaya) byly objeveny zbytky piva staré asi 5 000 let, a to klasického piva vyrobeného z ječmene, který se zde jinak moc nepěstoval a možná ani nekonzumoval. (Vzpomeňte, jak se z Číny do Evropy později propašovalo hedvábí – třeba to s pivem/ječmenem bylo naopak?) Některé interpretace praví, že pivo bylo nápojem elit, bojovnických skupin, všech, kdo vytvářeli organizaci založenou na něčem jiném než na příbuzenství („opijeme se spolu na bratrství/zapijeme dohodu“). Jiné výklady zase zdůrazňují, že první pivo vyráběly spíše ženy než muži.
Nejstarší civilizace, tedy Mezopotámie a Egypt, měly jako svůj hlavní alkoholický nápoj právě pivo (i když mnohdy mohlo jít spíše o něco na způsob dnešního nízkoalkoholického kvasu, zase ale tehdejší lidé asi neměli schopnost metabolizovat alkohol jako dnešní Evropané, takže jim i verze s nižším obsahem alkoholu mohly postačovat). Ještě i v neolitickém Řecku se pilo pivo, nikoliv víno. Nástupu klasické „vinné“ kultury zřejmě také předcházelo víno datlové, v datlích bylo dostatečně cukru na to, aby kvasily celkem snadno.
V Egyptě v době vzniku jednotné říše (asi před 5 000 lety) fungoval už i první známý velkopivovar. Pocházel nejspíš z doby krále Narmera, který sjednotil severní a jižní Egypt. Nedávno objevená stavba ve městě Abydos obsahovala řady obřích mís i kvasných kádí a odhaduje se, že v jednom cyklu zde bylo možné navařit až 24 000 litrů. Z Egypta víme, že tehdejší pivo už obsahovalo i řadu příměsí, někdy mj. I mandragoru, která mu dodávala červenou barvu (v jednom mýtu je bohyně Sachmet, v jiné verzi Hathor, ve vražedném amoku takto oklamána: když narazí na rudou tekutinu, myslí si, že jde o krev, napije se a usne).ä
