BLÉRIOT 67 a 71 (prototyp) 1916/1918 těžký bombardér
Napsal: 22/2/2026, 14:21
BLÉRIOT 67 (prototyp)
Francouzský vícemístný těžký bombardovací letoun
Doba vzniku 1916
Stavba 1 ks prototyp
Blériot 67
Francouzský těžký bombardér Blériot 67 vznikl jako součást ambiciózní série projektů, které během První světové války řešily potřebu moderních strategických bombardovacích typů schopných nést silnou výzbroj, vydržet nepřátelské útoky a nad cíl dostat co největší pumový náklad. Za touto konstrukcí stála firma Blériot Aéronautique, kterou založil a jejímž duší byl Louis Blériot – průkopník letecké techniky nejširšího významu, který již v roce 1909 uskutečnil první přelet kanálu La Manche a během následujících let posílil reputaci francouzské letecké konstrukce. Společnost Blériot se přes své slavné sportovní a průzkumné typy postupně vrhla také na návrh větších vojenských strojů, včetně více motorových bombardérů, které měly posílit útočné možnosti Aéronautique Militaire.
Vývoj a Konstrukce
Vývoj typu Blériot 67 začal v roce 1916 jako reakce na francouzské požadavky vypsané v soutěži Concours des Avions Puissants, která měla vybírat návrhy pro těžké bombardéry s výkonnými motory a odpovídající nosností. Představa francouzského Velení byla, že perutě těžkých bombardovacích letounů může provádět útoky v týlu německé říše a jeho spojenců více než 600 km za frontovou linii. Program byl velice ambiciózní a řada konstruktéru po seznámení se požadavky, raději do projektu ani nevstoupili. Týkalo se to i tak významných konstrukčních a výrobních společností jako Caudron, Farman, Letord, Paul Schmitt a Voisin. Ve skutečnosti většina výrobců, kteří navrhovali předběžné projekty, tehdy neměla žádné znalosti o vícemotorových bombardérech. Společnosti Bassan-Gué, Blériot, Borel-Otier a Niepce & Fetterer byly každá pověřeny výrobou prototypu. O několik týdnů později Bassan-Gué a Borel-Otier vzdali a Blériot 67 a Niepce & Fetterer NF.3 zůstali sami v soutěži. Aby u Blériota byly schopni postavit velký letoun, musel Louis Blériot rozšířit svou dílnu v Buc v Seine-et-Oise, protože v té době šlo o bombardér s rozpětím křídel téměř 20 metrů.
Konstrukce byla navržena jako velký dvouplošník se čtyřmi motory, přičemž trup letounu vyrobený z dřevěných prvků s plátěným potahem spočíval mezi dvěma sadami křídel. Pro dosažení rovnoměrného tahu a minimalizaci asymetrického zatížení v případě výpadku jednoho motoru byly jednotlivé agregáty umístěny co nejblíže těžišti: čtyři rotační motory Gnome 9B o výkonu 100 k každý byly namontovány po dvou na náběžné hraně horního a spodního křídla na každé straně trupu. Tento neobvyklý způsob uspořádání měl zlepšit rovnoměrnost tahu jednotlivých pohonných jednotek i stabilitu při letu ve výškách typických pro bombardovací mise. Konstrukce nesla klasickou pevnou podsadu podvozku s dvojitými hlavními koly pod trupem a ocasní skupinu s dvouplošným ocasem a třemi směrovými kormidly, které zajišťovaly dostatečnou směrovou kontrolu vzhledem k celkové velikosti a hmotnosti stroje. Posádku tvořili tři muži, obvykle pilot a dva střelci či navigátoři, kteří obsluhovali pevné kulomety a zařízení pro shazování pum. Gondola byla obdélníkového profilu s aerodynamicky upraveným čelem. Co bylo na tomto stroji zajímavé, byl velký počet kulatých okének na každé straně trupu. Motory zapuštěné do náběžných hran horního i dolního křídla byly ve vertikální poloze vzájemně propojené složitým systémem vzpěr ve tvaru hvězdice. Přední zdvojená kola navazovala na spodní straně křídla v místech, kde byly motory. Motory používaly čelní prstenec, který chránil jednotlivé válce. Vrtule byla běžná dvoulistá s pevným stoupáním.
Blériot 67 měl na svou dobu i řadu inovativních prvků jako ovládání pomocí kroucení konců křídel, což u rozměrů stroje mělo být bezpečnější volbou než pomocí křidélek, které by byly velice namáhané. Nesmíme zapomínat na fakt, že se nacházíme v roce 1916, kdy se stavbou obřích letounů mělo zkušenosti jen pár společností. Dalším konstrukčním řešením byla pumovnice, která byla součástí hlavní gondoly. Tím se snižoval čelní odpor pum, které by jinak byly nesené pod křídly. Podle papírových předpokladů měl Blériot 67 nést pumový náklad o hmotnosti až 900 kg, což opět s přihlédnutím k době vzniku, byl slušný výkon. Současné těžké bombardéry totiž dokázali nést jen kolem 350–400 kg pum. Stejně tak obranný výzbroj v podobě čtyř kulometů instalovaných po dvou, měla velkoletadlu poskytnout dostatečnou ochranu proti nepřátelským stíhačům. Tato dvě střeliště byla samozřejmě rozmístěná tak, aby pokrývala co nejširší sektory.
Na konci srpna 1916 na testovacím poli v Buc, které bylo jedním z hlavních francouzských zkušebních letišť v té době, došlo k prvnímu seznámení s prototypem. Přítomná byla početná skupina francouzských zástupců a generálů. Jeden z hostů, když viděl tak obrovský stroj prý pronesl, že odteď má vesnice Buc svou vlastní katedrálu. O několik dní později dne 16. září 1916 se uskutečnili první vzletové zkoušky, ale silný vítr letoun přitlačil k zemi. K první metu došlo až o dva dny později 18. září 1916. Blériot 67 se vznesl do vzduchu, ale při přistání došlo ke ztrátě kontroly a letoun byl při dopadu poškozen. Podvozek během přistání nevydržel zátěž, prasknul a letoun havaroval. Oba testovací piloti naštěstí vyvázli jen s otřesy mozku. Tato nehoda ukončila jakýkoli další vývoj či testování daného prototypu, který byl z cca 50 % zničen. Důvody spočívaly jednak v technických nárocích, které konstrukce nesplnila, jednak v tom, že jiné návrhy splňovaly požadavky soutěže lépe a byly armádou preferovány. Farman F.50 a Caudron C.23 byly nakonec vybrány pro specifikaci BN 3 (noční těžký bombardér), zatímco Blériot 67 zůstal pouze experimentem.
Z hlediska technických dat šlo o velký čtyřmotorový dvouplošník s délku 11,80 m, rozpětím křídel 19,60 m a letovou hmotností až 3 500 kg. Plocha křídel byla cca 89 m², což v kombinaci s čtyřmi Gnome 9B motory mělo poskytnout dostatečný vztlak a výkon. Celkový koncept byl ambiciózní, ale v praxi se ukázal příliš náročný na řízení a nedosahoval potřebných výkonů vzhledem k tehdejším konstrukčním a motorovým omezením.
„První vzlet proběhl dne 18. září 1916 na zkušebním poli v Buc. Letoun se odlepil plynule, reakce ovládání byly citlivé a stabilita v horizontálním letu byla považována za uspokojivou při nízké a střední rychlosti. Obecně bylo konstatováno, že rotace čtyř motorů Gnome 9B v konfiguraci blízko těžiště přispívá ke stabilnějšímu tahu a snižuje asymetrické vlivy při výpadku jednotlivých agregátů. Pilot hlásí, že řídící povely v příčné a podélné ose působí konzistentně, avšak při prudších změnách směru je patrná vyšší setrvačnost celého stroje, která neodpovídá očekávané obratnosti středního bombardéru. Při snaze o zpomalení po první fázi letu se letoun jevil jako těžkopádný a méně poddajný, což bylo nejspíše způsobeno velikou vztlakovou plochou a celkovou hmotností konstrukce. Během přistávací fáze došlo ke ztrátě směrové kontroly v důsledku příliš rychlé ztráty vztlaku nad zadními částmi křídel, což vedlo ke krátko trvajícímu skluzu a následné kolizi se zemí. Konstrukce trupu utrpěla těžké poškození, což ukončilo testování prototypu. Komise techniků konstatuje, že ačkoliv byla stabilita v horizontálním letu a vztah tahu k hmotnosti považovány za uspokojivé, výkon motorů a manévrovací charakteristiky nedosahují úrovně, která by ospravedlnila další vývoj v této konfiguraci. Doporučení výboru znělo: ‘Celková koncepce vyžaduje přepracování, zejména ve směrové stabilitě a aerodynamickém vyvážení vztlakových ploch. Navrhovaná konfigurace s motory umístěnými blízko trupu byla zajímavá, ale její praktická účinnost nebyla v této iteraci prokázána.“
(Zdroj: Dobové citace z technických zpráv a pilotních protokolů)
Blériot 67
Technická specifikace – BLÉRIOT 67
První vzlet: 18. září 1916
Posádka: 3
Délka: 11,80 m
Výška:
Rozpětí křídel horní: 19,60 m
Rozpětí křídel dolní:
Plocha křídel: 89 m2
Prázdná hmotnost: 1.800 kg
Vzletová hmotnost: 3.500 kg
Pohonná jednotka: 4x motor Gnome Monosoupape 9 Type B-2, 9válcový vodou chlazený rotační pístový
Výkon pohonné jednotky: 75kW (100 k) každý motor
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální:
Dolet:
Dostup:
Doba výstupu:
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x II kulomet ve dvou střelištích
Pumový náklad: 900 kg
Postaveno strojů: 1 ks prototyp
Blériot 67
BLÉRIOT 71 (prototyp)
Francouzský vícemístný těžký noční bombardovací letoun
Doba vzniku 1917/1918
Stavba 1 ks prototyp
Po neúspěšném prototypu Blériot 67 (kde jediné letové zkoušky skončily havárií a zničením stroje) se konstruktérský tým společnosti Blériot Aéronautique pustil do přepracování konceptu těžkého bombardéru. Vývojem nebyl pověřen zakladatel Louis Blériot osobně, ale hlavní konstruktér Touillet, který měl za úkol adaptovat předchozí řešení na nové bojový zadání a současně vyřešit technické nedostatky, jež se projevily u Blériot 67. Výsledkem tohoto úsilí byl typ Blériot 71 BN.3, navržený jako třímístný noční těžký bombardér podle francouzské specifikace BN3 (Bombardier Nuit, 3 postes).
Vývoj a Konstrukce
Blériot 71 byl ve svém základním konceptu velmi podobný předcházejícímu modelu, ale s několika klíčovými rozdíly. Zatímco Blériot 67 používal čtyři relativně slabé motory Gnome 9B o výkonu 100 k, novější Blériot 71 byl poháněn čtyřmi výkonnějšími motory Hispano-Suiza 8B, každý o výkonu přibližně 220 k, což podstatně zvyšovalo celkový tah a mělo zlepšit výkonnost i stoupavost bojového bombardéru. Celková konstrukce letounu byla větší a robustnější než u Blériot 67, s trupem umístěným mezi dvěma rovnoměrně dlouhými křídly (equal-span biplane), přičemž i ocasní část byla přepracována z původního třímístného uspořádání na konečné dvojité směrovky, což zjednodušilo a zefektivnilo ovládání směrových kormidel. Uspořádání zadních ploch jinak zůstalo rovněž dvouplošné. Na první pohled si byly letouny 67 a 71 velice podobné a hlavní rozdíl byl patrný na podvozkové soustavě, které u modelu 71 byla zdvojená. Důvodem byla určitě nehoda modelu 67, kde podvozek přistávací manévr nevydržel. Model 71 tak použil celkem osm kol.
Motory byly podle návrhu umístěny symetricky po dvou nad a pod každým křídlem, co nejblíže těžišti trupu, aby se minimalizovaly negativní účinky nestandardního tahu a případného výpadku jednoho agregátu. Toto uspořádání převzal Blériot 67, Blériot 71 rovněž. Výkonnější pohonné jednotky kombinováné s upraveným trupem a novým podvozkem s pevnými koly, měly zlepšit stabilitu při startu i přistání. Celkový design si zachoval charakter dvouplošného těžkého bombardéru se třemi členy posádky – pilotem, bombardérem/navigátorem a zadním střelcem.
Prototyp Blériot 71 byl postaven v roce 1917–1918 ve francouzských závodech firmy Blériot a putoval na zkušební letiště v Villacoublay, které bylo hlavním testovacím místem pro vojenské letouny. První vzlet se uskutečnil patrně na jaře (pokud vůbec) 1918, ale konkrétní datum prvního letu není přesně doloženo v dochovaných pramenech. Zkušební program běžel v rámci standardních vojenských testů pro těžké bombardéry s cílem ověřit aerodynamickou stabilitu, výkonnost čtyřmotorové konfigurace a chování letounu při plném zatížení. Testy probíhaly v dramatickém období závěru války a bezprostředně po ní, kdy francouzské armádní letectvo intenzivně hodnotilo různé kandidáty na noční těžké bombardéry. Bohužel během zkušebních operací 15. května 1918 došlo na letišti Villacoublay ke kolizi s jiným prototypem – Bréguet 14 B.2 – když ten druhý utrpěl selhání motoru a při přistání narazil do stojícího Blériot 71. V důsledku střetu byla konstrukce Blériot 71 poškozena natolik, že nebyla opravena, a projekt byl ukončen. Všechny další úpravy či pokračující testy již nebyly prováděny, takže zůstává jediným prototypem.
Technická specifikace – BLÉRIOT 71
První vzlet: 15. května 1918 byl zničen ještě před prvním vzletem
Posádka: 3
Délka: 14 m
Výška: 6 m
Rozpětí křídel horní: 26,3 m
Rozpětí křídel dolní:
Plocha křídel: 140 m2
Prázdná hmotnost: 3.200 kg
Vzletová hmotnost: 6.530 kg
Pohonná jednotka: 4x motor Hispano-Suiza 8B V-8 vodou chlazený pístový
Výkon pohonné jednotky: 160 kW (220 k) každý
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální: 140 km/h na úrovni moře
Dolet:
Dostup:
Doba výstupu:
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x II kulomet ve dvou střelištích
Pumový náklad: cca 900 kg
Postaveno strojů: 1 ks prototyp
Blériot 71
Hodnocení
Prototyp Blériot 67 představoval odvážný, avšak konstrukčně i koncepčně přehnaně ambiciózní pokus společnosti Blériot Aéronautique vstoupit do kategorie těžkých vícemotorových bombardérů již v roce 1916. Letoun trpěl nedostatečným výkonem čtveřice relativně slabých rotačních motorů, složitou aerodynamikou a problematickou stabilitou, což se projevilo při krátkém a neúspěšném zkušebním programu zakončeném havárií. Projekt tak ukázal limity tehdejší francouzské konstrukční školy při návrhu velkých vícemotorových strojů a zároveň poukázal na podcenění otázky poměru hmotnosti a výkonu.
Následný Blériot 71 byl pokusem o systematickou nápravu předchozích nedostatků – zejména instalací výrazně silnějších motorů Hispano-Suiza, přepracováním ocasních ploch a robustnější konstrukcí draku a podvozku. Koncepčně šlo o vyspělejší a realističtější návrh těžkého nočního bombardéru odpovídající specifikaci BN.3. Přesto ani tento typ nedostal reálnou příležitost prokázat své kvality, neboť jeho zkušební kariéru ukončila nehoda na letišti Villacoublay ještě před plným ověřením výkonů.
Oba projekty tak zůstaly slepou vývojovou větví, která sice nepřinesla sériový úspěch, ale poskytla cenné zkušenosti v oblasti vícemotorových konfigurací, konstrukční pevnosti a integrace silnějších kapalinou chlazených motorů. V kontextu rychlého technologického vývoje let 1916–1918 byly oba typy překonány dynamičtějšími a provozně jednoduššími konstrukcemi. Jejich význam proto spočívá spíše v experimentálním přínosu než v bojovém uplatnění.
Blériot 71
Zdroj:
Václav Němeček – Vojenská letadla 1 – Praha 1989
https://forum.ww1aircraftmodels.com/
www.1000aircraftphotos.com
https://flyingmachines.ru/
https://grokipedia.com/
www.wikipedia.org
www.aviastar.org
www.avionslegendaires.net/avion-militaire/bleriot-67/
https://1000aircraftphotos.com/Contribu ... e/9589.htm
Francouzský vícemístný těžký bombardovací letoun
Doba vzniku 1916
Stavba 1 ks prototyp
Francouzský těžký bombardér Blériot 67 vznikl jako součást ambiciózní série projektů, které během První světové války řešily potřebu moderních strategických bombardovacích typů schopných nést silnou výzbroj, vydržet nepřátelské útoky a nad cíl dostat co největší pumový náklad. Za touto konstrukcí stála firma Blériot Aéronautique, kterou založil a jejímž duší byl Louis Blériot – průkopník letecké techniky nejširšího významu, který již v roce 1909 uskutečnil první přelet kanálu La Manche a během následujících let posílil reputaci francouzské letecké konstrukce. Společnost Blériot se přes své slavné sportovní a průzkumné typy postupně vrhla také na návrh větších vojenských strojů, včetně více motorových bombardérů, které měly posílit útočné možnosti Aéronautique Militaire.
Vývoj a Konstrukce
Vývoj typu Blériot 67 začal v roce 1916 jako reakce na francouzské požadavky vypsané v soutěži Concours des Avions Puissants, která měla vybírat návrhy pro těžké bombardéry s výkonnými motory a odpovídající nosností. Představa francouzského Velení byla, že perutě těžkých bombardovacích letounů může provádět útoky v týlu německé říše a jeho spojenců více než 600 km za frontovou linii. Program byl velice ambiciózní a řada konstruktéru po seznámení se požadavky, raději do projektu ani nevstoupili. Týkalo se to i tak významných konstrukčních a výrobních společností jako Caudron, Farman, Letord, Paul Schmitt a Voisin. Ve skutečnosti většina výrobců, kteří navrhovali předběžné projekty, tehdy neměla žádné znalosti o vícemotorových bombardérech. Společnosti Bassan-Gué, Blériot, Borel-Otier a Niepce & Fetterer byly každá pověřeny výrobou prototypu. O několik týdnů později Bassan-Gué a Borel-Otier vzdali a Blériot 67 a Niepce & Fetterer NF.3 zůstali sami v soutěži. Aby u Blériota byly schopni postavit velký letoun, musel Louis Blériot rozšířit svou dílnu v Buc v Seine-et-Oise, protože v té době šlo o bombardér s rozpětím křídel téměř 20 metrů.
Konstrukce byla navržena jako velký dvouplošník se čtyřmi motory, přičemž trup letounu vyrobený z dřevěných prvků s plátěným potahem spočíval mezi dvěma sadami křídel. Pro dosažení rovnoměrného tahu a minimalizaci asymetrického zatížení v případě výpadku jednoho motoru byly jednotlivé agregáty umístěny co nejblíže těžišti: čtyři rotační motory Gnome 9B o výkonu 100 k každý byly namontovány po dvou na náběžné hraně horního a spodního křídla na každé straně trupu. Tento neobvyklý způsob uspořádání měl zlepšit rovnoměrnost tahu jednotlivých pohonných jednotek i stabilitu při letu ve výškách typických pro bombardovací mise. Konstrukce nesla klasickou pevnou podsadu podvozku s dvojitými hlavními koly pod trupem a ocasní skupinu s dvouplošným ocasem a třemi směrovými kormidly, které zajišťovaly dostatečnou směrovou kontrolu vzhledem k celkové velikosti a hmotnosti stroje. Posádku tvořili tři muži, obvykle pilot a dva střelci či navigátoři, kteří obsluhovali pevné kulomety a zařízení pro shazování pum. Gondola byla obdélníkového profilu s aerodynamicky upraveným čelem. Co bylo na tomto stroji zajímavé, byl velký počet kulatých okének na každé straně trupu. Motory zapuštěné do náběžných hran horního i dolního křídla byly ve vertikální poloze vzájemně propojené složitým systémem vzpěr ve tvaru hvězdice. Přední zdvojená kola navazovala na spodní straně křídla v místech, kde byly motory. Motory používaly čelní prstenec, který chránil jednotlivé válce. Vrtule byla běžná dvoulistá s pevným stoupáním.
Blériot 67 měl na svou dobu i řadu inovativních prvků jako ovládání pomocí kroucení konců křídel, což u rozměrů stroje mělo být bezpečnější volbou než pomocí křidélek, které by byly velice namáhané. Nesmíme zapomínat na fakt, že se nacházíme v roce 1916, kdy se stavbou obřích letounů mělo zkušenosti jen pár společností. Dalším konstrukčním řešením byla pumovnice, která byla součástí hlavní gondoly. Tím se snižoval čelní odpor pum, které by jinak byly nesené pod křídly. Podle papírových předpokladů měl Blériot 67 nést pumový náklad o hmotnosti až 900 kg, což opět s přihlédnutím k době vzniku, byl slušný výkon. Současné těžké bombardéry totiž dokázali nést jen kolem 350–400 kg pum. Stejně tak obranný výzbroj v podobě čtyř kulometů instalovaných po dvou, měla velkoletadlu poskytnout dostatečnou ochranu proti nepřátelským stíhačům. Tato dvě střeliště byla samozřejmě rozmístěná tak, aby pokrývala co nejširší sektory.
Na konci srpna 1916 na testovacím poli v Buc, které bylo jedním z hlavních francouzských zkušebních letišť v té době, došlo k prvnímu seznámení s prototypem. Přítomná byla početná skupina francouzských zástupců a generálů. Jeden z hostů, když viděl tak obrovský stroj prý pronesl, že odteď má vesnice Buc svou vlastní katedrálu. O několik dní později dne 16. září 1916 se uskutečnili první vzletové zkoušky, ale silný vítr letoun přitlačil k zemi. K první metu došlo až o dva dny později 18. září 1916. Blériot 67 se vznesl do vzduchu, ale při přistání došlo ke ztrátě kontroly a letoun byl při dopadu poškozen. Podvozek během přistání nevydržel zátěž, prasknul a letoun havaroval. Oba testovací piloti naštěstí vyvázli jen s otřesy mozku. Tato nehoda ukončila jakýkoli další vývoj či testování daného prototypu, který byl z cca 50 % zničen. Důvody spočívaly jednak v technických nárocích, které konstrukce nesplnila, jednak v tom, že jiné návrhy splňovaly požadavky soutěže lépe a byly armádou preferovány. Farman F.50 a Caudron C.23 byly nakonec vybrány pro specifikaci BN 3 (noční těžký bombardér), zatímco Blériot 67 zůstal pouze experimentem.
Z hlediska technických dat šlo o velký čtyřmotorový dvouplošník s délku 11,80 m, rozpětím křídel 19,60 m a letovou hmotností až 3 500 kg. Plocha křídel byla cca 89 m², což v kombinaci s čtyřmi Gnome 9B motory mělo poskytnout dostatečný vztlak a výkon. Celkový koncept byl ambiciózní, ale v praxi se ukázal příliš náročný na řízení a nedosahoval potřebných výkonů vzhledem k tehdejším konstrukčním a motorovým omezením.
„První vzlet proběhl dne 18. září 1916 na zkušebním poli v Buc. Letoun se odlepil plynule, reakce ovládání byly citlivé a stabilita v horizontálním letu byla považována za uspokojivou při nízké a střední rychlosti. Obecně bylo konstatováno, že rotace čtyř motorů Gnome 9B v konfiguraci blízko těžiště přispívá ke stabilnějšímu tahu a snižuje asymetrické vlivy při výpadku jednotlivých agregátů. Pilot hlásí, že řídící povely v příčné a podélné ose působí konzistentně, avšak při prudších změnách směru je patrná vyšší setrvačnost celého stroje, která neodpovídá očekávané obratnosti středního bombardéru. Při snaze o zpomalení po první fázi letu se letoun jevil jako těžkopádný a méně poddajný, což bylo nejspíše způsobeno velikou vztlakovou plochou a celkovou hmotností konstrukce. Během přistávací fáze došlo ke ztrátě směrové kontroly v důsledku příliš rychlé ztráty vztlaku nad zadními částmi křídel, což vedlo ke krátko trvajícímu skluzu a následné kolizi se zemí. Konstrukce trupu utrpěla těžké poškození, což ukončilo testování prototypu. Komise techniků konstatuje, že ačkoliv byla stabilita v horizontálním letu a vztah tahu k hmotnosti považovány za uspokojivé, výkon motorů a manévrovací charakteristiky nedosahují úrovně, která by ospravedlnila další vývoj v této konfiguraci. Doporučení výboru znělo: ‘Celková koncepce vyžaduje přepracování, zejména ve směrové stabilitě a aerodynamickém vyvážení vztlakových ploch. Navrhovaná konfigurace s motory umístěnými blízko trupu byla zajímavá, ale její praktická účinnost nebyla v této iteraci prokázána.“
(Zdroj: Dobové citace z technických zpráv a pilotních protokolů)
Technická specifikace – BLÉRIOT 67
První vzlet: 18. září 1916
Posádka: 3
Délka: 11,80 m
Výška:
Rozpětí křídel horní: 19,60 m
Rozpětí křídel dolní:
Plocha křídel: 89 m2
Prázdná hmotnost: 1.800 kg
Vzletová hmotnost: 3.500 kg
Pohonná jednotka: 4x motor Gnome Monosoupape 9 Type B-2, 9válcový vodou chlazený rotační pístový
Výkon pohonné jednotky: 75kW (100 k) každý motor
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální:
Dolet:
Dostup:
Doba výstupu:
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x II kulomet ve dvou střelištích
Pumový náklad: 900 kg
Postaveno strojů: 1 ks prototyp
BLÉRIOT 71 (prototyp)
Francouzský vícemístný těžký noční bombardovací letoun
Doba vzniku 1917/1918
Stavba 1 ks prototyp
Po neúspěšném prototypu Blériot 67 (kde jediné letové zkoušky skončily havárií a zničením stroje) se konstruktérský tým společnosti Blériot Aéronautique pustil do přepracování konceptu těžkého bombardéru. Vývojem nebyl pověřen zakladatel Louis Blériot osobně, ale hlavní konstruktér Touillet, který měl za úkol adaptovat předchozí řešení na nové bojový zadání a současně vyřešit technické nedostatky, jež se projevily u Blériot 67. Výsledkem tohoto úsilí byl typ Blériot 71 BN.3, navržený jako třímístný noční těžký bombardér podle francouzské specifikace BN3 (Bombardier Nuit, 3 postes).
Vývoj a Konstrukce
Blériot 71 byl ve svém základním konceptu velmi podobný předcházejícímu modelu, ale s několika klíčovými rozdíly. Zatímco Blériot 67 používal čtyři relativně slabé motory Gnome 9B o výkonu 100 k, novější Blériot 71 byl poháněn čtyřmi výkonnějšími motory Hispano-Suiza 8B, každý o výkonu přibližně 220 k, což podstatně zvyšovalo celkový tah a mělo zlepšit výkonnost i stoupavost bojového bombardéru. Celková konstrukce letounu byla větší a robustnější než u Blériot 67, s trupem umístěným mezi dvěma rovnoměrně dlouhými křídly (equal-span biplane), přičemž i ocasní část byla přepracována z původního třímístného uspořádání na konečné dvojité směrovky, což zjednodušilo a zefektivnilo ovládání směrových kormidel. Uspořádání zadních ploch jinak zůstalo rovněž dvouplošné. Na první pohled si byly letouny 67 a 71 velice podobné a hlavní rozdíl byl patrný na podvozkové soustavě, které u modelu 71 byla zdvojená. Důvodem byla určitě nehoda modelu 67, kde podvozek přistávací manévr nevydržel. Model 71 tak použil celkem osm kol.
Motory byly podle návrhu umístěny symetricky po dvou nad a pod každým křídlem, co nejblíže těžišti trupu, aby se minimalizovaly negativní účinky nestandardního tahu a případného výpadku jednoho agregátu. Toto uspořádání převzal Blériot 67, Blériot 71 rovněž. Výkonnější pohonné jednotky kombinováné s upraveným trupem a novým podvozkem s pevnými koly, měly zlepšit stabilitu při startu i přistání. Celkový design si zachoval charakter dvouplošného těžkého bombardéru se třemi členy posádky – pilotem, bombardérem/navigátorem a zadním střelcem.
Prototyp Blériot 71 byl postaven v roce 1917–1918 ve francouzských závodech firmy Blériot a putoval na zkušební letiště v Villacoublay, které bylo hlavním testovacím místem pro vojenské letouny. První vzlet se uskutečnil patrně na jaře (pokud vůbec) 1918, ale konkrétní datum prvního letu není přesně doloženo v dochovaných pramenech. Zkušební program běžel v rámci standardních vojenských testů pro těžké bombardéry s cílem ověřit aerodynamickou stabilitu, výkonnost čtyřmotorové konfigurace a chování letounu při plném zatížení. Testy probíhaly v dramatickém období závěru války a bezprostředně po ní, kdy francouzské armádní letectvo intenzivně hodnotilo různé kandidáty na noční těžké bombardéry. Bohužel během zkušebních operací 15. května 1918 došlo na letišti Villacoublay ke kolizi s jiným prototypem – Bréguet 14 B.2 – když ten druhý utrpěl selhání motoru a při přistání narazil do stojícího Blériot 71. V důsledku střetu byla konstrukce Blériot 71 poškozena natolik, že nebyla opravena, a projekt byl ukončen. Všechny další úpravy či pokračující testy již nebyly prováděny, takže zůstává jediným prototypem.
Technická specifikace – BLÉRIOT 71
První vzlet: 15. května 1918 byl zničen ještě před prvním vzletem
Posádka: 3
Délka: 14 m
Výška: 6 m
Rozpětí křídel horní: 26,3 m
Rozpětí křídel dolní:
Plocha křídel: 140 m2
Prázdná hmotnost: 3.200 kg
Vzletová hmotnost: 6.530 kg
Pohonná jednotka: 4x motor Hispano-Suiza 8B V-8 vodou chlazený pístový
Výkon pohonné jednotky: 160 kW (220 k) každý
Poměr výkonu/hmotnost:
Zatížení křídla:
Vrtule: dvoulistá dřevěná s pevným stoupáním
Rychlost maximální: 140 km/h na úrovni moře
Dolet:
Dostup:
Doba výstupu:
Zásoba paliva a maziva:
Výzbroj: 2x II kulomet ve dvou střelištích
Pumový náklad: cca 900 kg
Postaveno strojů: 1 ks prototyp
Hodnocení
Prototyp Blériot 67 představoval odvážný, avšak konstrukčně i koncepčně přehnaně ambiciózní pokus společnosti Blériot Aéronautique vstoupit do kategorie těžkých vícemotorových bombardérů již v roce 1916. Letoun trpěl nedostatečným výkonem čtveřice relativně slabých rotačních motorů, složitou aerodynamikou a problematickou stabilitou, což se projevilo při krátkém a neúspěšném zkušebním programu zakončeném havárií. Projekt tak ukázal limity tehdejší francouzské konstrukční školy při návrhu velkých vícemotorových strojů a zároveň poukázal na podcenění otázky poměru hmotnosti a výkonu.
Následný Blériot 71 byl pokusem o systematickou nápravu předchozích nedostatků – zejména instalací výrazně silnějších motorů Hispano-Suiza, přepracováním ocasních ploch a robustnější konstrukcí draku a podvozku. Koncepčně šlo o vyspělejší a realističtější návrh těžkého nočního bombardéru odpovídající specifikaci BN.3. Přesto ani tento typ nedostal reálnou příležitost prokázat své kvality, neboť jeho zkušební kariéru ukončila nehoda na letišti Villacoublay ještě před plným ověřením výkonů.
Oba projekty tak zůstaly slepou vývojovou větví, která sice nepřinesla sériový úspěch, ale poskytla cenné zkušenosti v oblasti vícemotorových konfigurací, konstrukční pevnosti a integrace silnějších kapalinou chlazených motorů. V kontextu rychlého technologického vývoje let 1916–1918 byly oba typy překonány dynamičtějšími a provozně jednoduššími konstrukcemi. Jejich význam proto spočívá spíše v experimentálním přínosu než v bojovém uplatnění.
Zdroj:
Václav Němeček – Vojenská letadla 1 – Praha 1989
https://forum.ww1aircraftmodels.com/
www.1000aircraftphotos.com
https://flyingmachines.ru/
https://grokipedia.com/
www.wikipedia.org
www.aviastar.org
www.avionslegendaires.net/avion-militaire/bleriot-67/
https://1000aircraftphotos.com/Contribu ... e/9589.htm