PALBA.CZ

Jarmil Krecar

"Pohleď na to plavé zvíře. Jaké má vilné tělo a jaké bujné koule ňader. A jaké břicho, - to je Rubens. A podává se zvláštním žárem, alespoň mně."

Někdy je označován za posledního příslušníka české dekadence. Byl středoškolským profesorem, novinářem, překladatelem a knihovníkem pražského Národního muzea. V mládí se toužil stát uznávaným básníkem, více však sklidil úspěch jako erudovaný bibliofil. Obvykle se na veřejnosti prezentoval jako aristokrat ducha, v soukromí byl spíše poživačným milovníkem života. Jaromír Krecar se narodil 9. února 1884 ve Vraném u Peruce do rodiny gymnaziálního profesora češtiny, němčiny, latiny a řečtiny, a pozdějšího slánského starosty Antonína Krecara (1851–1914) a jeho ženy Julie rozené Jiráskové. Již během studií na gymnáziu propadl kouzlu literatury. Ovlivněn četbou časopisů Moderní revue, Volné směry a Nový Kult se nadchl pro dekadenci. Svá první díla začal podepisovat pseudonymem Jarmil. Od roku 1905 do roku 1915 používal i fiktivní šlechtický přídomek Jarmil Krecar z Růžokvětu na základě údajného příbuzenského vztahu se Zachariášem Klecarem z Růžokvětu (1646-1693). V roce 1904 odjel do Paříže, kde studoval na Sorboně a dále na École des hautes études. U vojenského odvodu v roce 1906 byl uznán neschopným vojenské služby. Po absolutoriu moderní filologie nastoupil na dráhu středoškolského učitele, avšak jeho srdce patřilo pražské bohémské scéně. Spolu se svým blízkým přítelem, legendárním literárním mystifikátorem Arthurem Breiským (1885-1910), se stal výraznou tváří českého dandysmu – stylizoval se do role rafinovaného estéta, milovníka luxusních knih, umění a požitků. Ve školním roce 1910 nastoupil na reálné gymnázium v Litomyšli. Zde mimo jiné ovlivnil i Josefa Portmana (1893-1968) pozdějšího tiskaře a vydavatele děl Josefa Váchala a mnoha unikátních bibliofilií. Následující školní rok nastoupil jako suplent na reálku v Ječné ulici v Praze a současně na reálku na Vinohradech. Dne 1. února 1913 byl nucen se oženit se svou bývalou žačkou Klementýnou Laubovou (1895-1965), dcerou litomyšlského lékárníka. Za její věno si zakoupili dům na Vinohradech. Po roce 1924 měl Krecar několik milenek a manželství přestalo fungovat. Klementa jej tak v roce 1927 opustila, rozvedeni však nebyli nikdy.
V mládí sice toužil vyniknout jako básník, ale jeho vlastní tvorba zůstala spíše na okraji zájmu. Skutečný kulturní přínos tak přinesla jeho překladatelská činnost. Do češtiny jako jeden z prvních mistrně převedl klíčová díla světového symbolismu a dekadence, mimo jiné slavnou divadelní hru Salome od Oscara Wildea či básně Paula Verlaina. Zásadní životní i profesní obrat nastal v roce 1922, kdy získal prestižní místo knihovníka v Národním muzeu v Praze. Zde vedl oddělení vzácných starých tisků. Ze své práce vytěžil mnoho literárně historických zajímavostí a kuriozit, které použil ve svých knihách ze 30. let. Sám vydával graficky dokonale zpracované knihy v přísně limitovaných nákladech a budoval unikátní soukromou sbírku obrazů, plastik a tisků. Po studentských demonstracích v listopadu 1939 byl zatčen a měsíc vězněn na Pankráci. Po propuštění z vazby bylo jeho místo v knihovně Národního muzea obsazeno a v roce 1942 byl poslán do předčasné penze. Po únoru 1948 se Krecar ocitl na okraji společnosti. Nový komunistický režim jeho estetický, měšťanský individualismus zcela odmítal. Jeho zdravotní stav se zhoršil a dožíval v ústraní ve svém pražském bytě, který toužil proměnit v muzeum. Tento jeho poslední sen však úřady zamítly. Zemřel zapomenut 9. září 1959 v Praze ve věku 75 let a jeho rozsáhlé, celoživotně budované sbírky byly po jeho smrti zdevastovány. Brunnerovy malby byly zabíleny, Krecarova knihovna a sbírka umění byla částečně rozkradena a zbytek byl rozptýlen do různých institucí. Takový byl tedy téměř zapomenutý život jednoho z posledních zastánců dekadence v Praze, známého pro svůj dandysmus a výstřední záliby. Prožil barvitý život rozložený mezi literární dekadenci, vášnivé sběratelství a precizní knihovnickou vědu. Jeho literární pozůstalost je dnes uložena v Památníku národního písemnictví v Praze.

Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jarmil_Krecar
https://cs.wikipedia.org/wiki/Arthur_Breisky
https://cs.wikipedia.org/wiki/Anton%C3%ADn_Krecar
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Portman
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/po ... 1884-1959/
https://www.facebook.com/photo?fbid=122 ... 4768521757

Opravený hrob Jarmila Krecara z Růžokvětu na Olšanech

Jako poděkování za velkorysý Krecarův dar uměleckých a knižních sbírek se Národní muzeum zavázalo v roce 1960 pravidelně pečovat o jeho hrob na Olšanských hřbitovech. V roce 2011 bylo z důvodu neutěšeného stavu Krecarova hrobu přikročeno k jeho generální rekonstrukci. Nedostatek finančních prostředků nakonec vedl Národní muzeum k vyhlášení veřejné sbírky, díky které se mohla rekonstrukce skutečně realizovat. Náhrobek byl celý zbroušen, vysypán kamennou drtí a opatřen žulovou destičkou (Impala) s nápisem Jarmil Krecar z Růžokvětu – spisovatel – 1884–1959. U hrobu byla umístěna i informační tabule, seznamující stručně se životem a dílem této osobnosti. Slavnostního odhalení opraveného hrobu, které se uskutečnilo v pátek 9. září 2011, se zúčastnili sponzoři opravy, pracovníci Knihovny NM a členové Matice české, kteří hlavní měrou na opravu hrobu přispěli. Za společnost PATRIA zde promluvil její předseda Václav Moucha. Petr Kubát z Jihočeské univerzity pak stručně představil dílo J. Krecara. O celou akci projevovala zájem i zpěvačka Anna K. (vlastním jménem Luciana Krecarová), která je Krecarovou prapraneteří.

Generální opravu hrobu provedlo za režijní cenu Kamenictví Obelisk, Praha 9 (Tomáš Vystyd).
Celkové náklady na opravu hrobu 7 785 Kč

Přehled sponzorů:
Klub pražských spisovatelů 1 000 Kč
PATRIA, společnost pro ochranu kulturního dědictví 2 000 Kč
Jitka a Boris Titzlovi, Praha 2 000 Kč
Jarmila Kučerová, Praha 1 000 Kč
Člen Matice české (nechce být uveden) 400 Kč
Pavel Muchka, Praha 600 Kč
Eva Ryšavá, Praha 500 Kč
Miluše Janečková, Praha 100 Kč
Alois Marhoul, spisovatel, Čisovice 185 Kč

https://publikace.nm.cz/file/5a6ce2c23c ... 1-2.38.pdf

Ten dandysmus jsem si musel vygůglit.

Prožil barvitý život rozložený mezi literární dekadenci, vášnivé sběratelství a precizní knihovnickou vědu.

A zřejmě i ženy