Bitevní lodě WW2 1 vs 1 nejen v Atlantiku
Napsal: 13/1/2006, 20:27
Zajimal by me vas nazor na strety lodi 1 na 1 napriklad Bismarck vs Nelson
Stránka 1 z 5
Napsal: 13/1/2006, 21:57
abych nějak začal diskuzi- ja vidim jako nejlepší bismarck- presná a rechle přebitelná děla, vysoká maximální rychlost kvalitní německá optika,kvalitni, ikdyž ne uplně perfektní pancíř a v neposlední řadě letadla Ar 196
Napsal: 13/1/2006, 22:24
Nasadit na Bismarcka Hooda to byla sebevražda.Ale taková North Carolina by proti němu měla velkou šanci uspět.
Napsal: 13/1/2006, 22:34
Bismarck a Tirpitz - vyhozené peníze a zdroje.
Němci neměli zdroje ani čas vytvořit solidní hladinové loďstvo, dvě dobré lodě nemohli uspět proti profesionální Royal Navy. I když jednotlivé loďě RN neměly třeba parametry německých lodí, RN je dokázala eliminovat nasazením většího počtu lodí a letadel.
Němci neměli zdroje ani čas vytvořit solidní hladinové loďstvo, dvě dobré lodě nemohli uspět proti profesionální Royal Navy. I když jednotlivé loďě RN neměly třeba parametry německých lodí, RN je dokázala eliminovat nasazením většího počtu lodí a letadel.
Napsal: 13/1/2006, 22:35
Ještě k Hoodu - to byla jen výkladní skříň Anglie, dobrá k přehlídkám. Navíc začátek války znemožnil plánovanou rekonstrukci.
Napsal: 13/1/2006, 22:36
Souhlas s sa58.Hitler chtěl pozemní válku a měl jí.Moři asi moc nerozuměl.
Napsal: 14/1/2006, 05:04
V tom seznamu je zmatek.
New Jersey byla druhá jednotka třídy Iowa (pokud nemáš na mysli New Jersey třídy Virginia z let 1904-1920). Chybí ti tam konstrukčně asi nejúspěšnější britská třída Queen Elisabeth, případně francouzská třída Richelieu a italský typ Vittorio Veneto a typ XXI byla třída německých ponorek.
Ale jinak chceš srovnat jabka a hrušky. Jediný kdo by pravděpodobně neměl žádnou šanci byl HMS Hood, u zbytku by spíš záleželo na prvním šťastném zásahu.
A znám pár důvodů, kvůli kterým bych zrovna o Bismarcku netvrdil že je nej, nej, nej.
New Jersey byla druhá jednotka třídy Iowa (pokud nemáš na mysli New Jersey třídy Virginia z let 1904-1920). Chybí ti tam konstrukčně asi nejúspěšnější britská třída Queen Elisabeth, případně francouzská třída Richelieu a italský typ Vittorio Veneto a typ XXI byla třída německých ponorek.
Ale jinak chceš srovnat jabka a hrušky. Jediný kdo by pravděpodobně neměl žádnou šanci byl HMS Hood, u zbytku by spíš záleželo na prvním šťastném zásahu.
A znám pár důvodů, kvůli kterým bych zrovna o Bismarcku netvrdil že je nej, nej, nej.
Napsal: 14/1/2006, 06:06
No ještě k výčtu těch nedostatků tak třeba taková třída Hood - do WW II. vůbec nezasáhla (otázkou je zda taková třída vůbec kdy existovala) a co se týká HMS Hood třídy Admiral tak to vlastně nebyla bitevní loď ale bitevní křižník.
Napsal: 14/1/2006, 09:07
S tým Bismarckom súhlasím, ale už nie celkom s tvojím popisom jeho panciera. Pancierová ochrana bola práve tým, čo ho radilo na špičku. Mohol by si upresniť, prečo si myslíš, že "nebol úplne perfekní"???cz901219 píše:abych nějak začal diskuzi- ja vidim jako nejlepší bismarck- presná a rechle přebitelná děla, vysoká maximální rychlost kvalitní německá optika,kvalitni, ikdyž ne uplně perfektní pancíř a v neposlední řadě letadla Ar 196
Napsal: 14/1/2006, 12:31
Ak mali bismark a tirpitz tak kvalitny pancier ako ako tvrdi vacsina zdrojov, tak asi jediny dostojny super pre ne boli snad iba North Carolina a Washington, ktore nejaku dobu posobili v Atlantiku (zeby nahoda, preco neboli v case japonskeho utoku v Pearl Harbore?). Aj ked sa mi nechce verit ze by boli nemecke lode az take nepriestrelne, tie najoptimistickejsie zdroje tvrdia ze ta ocel mala 1,6 nasobnu pevnost oproti RN oceli a v lepsom pripade bola pouzita na bocny pancierovy pas a HMS Rodney nanho strielala na kratku vzdialenost.
Ono nieje umenie postavit dve kvalitne lode, ktore budu lepsie v suboju 1 na 1... a nesmieme tiez zabudnut ze boli postavene v dobe ked sa bitevne lode menili na predrazene protilietadlove krizniky,
Ono nieje umenie postavit dve kvalitne lode, ktore budu lepsie v suboju 1 na 1... a nesmieme tiez zabudnut ze boli postavene v dobe ked sa bitevne lode menili na predrazene protilietadlove krizniky,
Napsal: 14/1/2006, 13:17
V případě Bismarcka nebyl pancíř špatný co se týká materiálu, ale způsobem rozmístění. Němci bez úpravy převzali schéma pancéřování které se používalo ve WWI. A to bylo při dostřelu současných (v té době) děl nevyhovující z hlediska ochrany horních partií trupu.SK píše:S tým Bismarckom súhlasím, ale už nie celkom s tvojím popisom jeho panciera. Pancierová ochrana bola práve tým, čo ho radilo na špičku. Mohol by si upresniť, prečo si myslíš, že "nebol úplne perfekní"???
Kvalitní děla? Jistě, ale za cenu drastického omezení jejich životnosti. Stejně jako Italové, i Němci vyšroubovali parametry hodně nahoru a docházelo k rychlému opotřebení hlavně a výraznému snížení přesnosti. Bismarck ale nebyl ve službě tak dlouho, aby se tato vada stačila projevit ale u Tirpitze na to již technici poukazovali.
Vysoká rychlost? No kromě třídy South Dakota (27,5 uzlů max.) a Yamato (27) dosahovaly všechny tehdejší konstrukce rychlosti 28 uzlů a víc.
Kvalitní optika? Raději dávám přednost střeleckému radaru v podání USNavy. Ono ani s tou kvalitní optikou nedosáhli Němci při posledním souboji Bismarcku jediného zásahu britských jednotek.
Napsal: 14/1/2006, 13:58
Naštěstí Raeder nepočkal až bude Tirpitz docvičenej.Pokud by ho poslal s Bismarckem byl by to asi velkej problém.
Napsal: 14/1/2006, 14:42
Hood byl jedinou jednotkou své třídy. Jeho tři sestry nebyly nikdy postaveny.trimin píše:No ještě k výčtu těch nedostatků tak třeba taková třída Hood - do WW II. vůbec nezasáhla (otázkou je zda taková třída vůbec kdy existovala) a co se týká HMS Hood třídy Admiral tak to vlastně nebyla bitevní loď ale bitevní křižník.
S tím bitevním křižníkem to není až tak přesné. Jeho označení v době vzniku bylo experimentální bitevní loď. A konstrukčně byl někde mezi tím co se označovalo jako bitevní křižník (i když po Washingtonu už tahle kategorie oficiálně neexistovala) a konstrukcemi označovanými jako rychlé bitevní lodě.
Napsal: 14/1/2006, 15:06
Pokud vím,tak ke střetu Bismarck vs.Nelson v podstatě došlo: HMS Rodney,která se zřejmě rozhodující mírou podílela na "dokončení"Bismarcka, byla sesterskou lodí "Nelsona".Otázkou je,jak by to dopadlo,kdyby byl Bismarck plně ovládatelný a neměl v zádech přes třicet jednotek HMS...
To už ale spadá do kategorie "co by bylo,kdyby bylo..."
To už ale spadá do kategorie "co by bylo,kdyby bylo..."
Napsal: 14/1/2006, 15:41
Práve rozložením pancierovania bol Bismarck oproti ostatným vo výhode. Je pravda, že riešenie to bolo ešte s prvej svetovej vojny ale bolo výhodnejšie než neskôr použité napr. na Yamato, Iowe. Najhoršie na tom boli briti u triedy King George V...norad píše:
V případě Bismarcka nebyl pancíř špatný co se týká materiálu, ale způsobem rozmístění. Němci bez úpravy převzali schéma pancéřování které se používalo ve WWI. A to bylo při dostřelu současných (v té době) děl nevyhovující z hlediska ochrany horních partií trupu.
http://warships.wz.cz/fusion_forum/view ... read_id=39
Čo ťa asi moc trápiť nebude, vzhľadom na to, že bojové stroje sa v prvom rade robia na účinosť a nie na životnosť...Je ti houby platný kaliber 406mm keď máš s ním menšiu priebojnosť ako u 380mm a tvoje granáty neprebijú protivníkov pancier, prípadne budú lietať mimo vzhľadom na väčší rozptyl...Kvalitní děla? Jistě, ale za cenu drastického omezení jejich životnosti.
Ano vysoká rýchlosť bola jednou z hlavných výhod u Bismarcka. Jediná loď ktorá bola na tom o niečo lepšie bola americká trieda Iowa (mimo Scharnhorst) a porovnateľná bola ešte u Richelieu.Vysoká rychlost? No kromě třídy South Dakota (27,5 uzlů max.) a Yamato (27) dosahovaly všechny tehdejší konstrukce rychlosti 28 uzlů a víc.
Čo sa týka rýchlosti bolo by možné lode zoradiť asi nasledovne:
33 uzlov Iowa
32 uzlov Scharnhorst
30 uzlov Bismarck (30 uzlov dosiahol v bojovej akcii)
30 uzlov Richelieu (krátkodobo pri testoch 32)
28-29 uzlov Littorio (pri testoch cca 31 uzlov)
27,5 uzla King George V (29,5 uzla krátkodobo )
27-28 uzlov North Carolina
27 uzlov South Dakota
27 uzlov Yamato (stabilne cca 25 uzlov)
Príčiny prečo Bismarck nedosiahol v poslednom boji žiaden zásah sú úplne iné ako kvalita optiky.Kvalitní optika? Raději dávám přednost střeleckému radaru v podání USNavy. Ono ani s tou kvalitní optikou nedosáhli Němci při posledním souboji Bismarcku jediného zásahu britských jednotek.
Inak na inom fóre sme rozoberali príčiny nepresnej paľby Bismarcka v záverečnom boji. Podľa môjho názoru to boli hlavne:
- neschopnosť manévrovania - loď sa pohybovala proti smeru vĺn a nepredvídateľne menila smer a to značne sťažilo zamierenie
- na začiatku boja mohol Bismarck strieľať len z predných veží, zadné neboli schopné sa dostatočne natočiť
- jeden z prvých zásahov, ktoré Bismarck dostal vyradil hlavný zameriavač - zameriavalo sa následne zo zadného stanoviska, ale to bolo taktiež po chvíli vyradené z činosti a paľbu viedla každá veža podľa svojho zameriavača.
- Bismarck mal obmedzené množstvo munície, značnú časť vyčerpal v predchádzajúcich stretnutiach. Je možné, že viedol boj na výdrž, tak aby mu munícia vydržala čo najdlhšie - na Bismarcku boli informovaný o tom, že pomoc je na ceste, preto pravdepodobne zvolili spôsob boja, ktorý by im umožnil vydržať s muníciou čo najdlhšie - teda nestrieľal maximálnou možnou kadenciou ale strielal tak, aby držal britov dostatočne ďaleko aby nedostal veľa zásahov do kým nepríde pomoc z vonku.
Napsal: 14/1/2006, 15:44
HMS Rodney sa síce zúčasnila záverečnej bitky a dokázala spolu s ďalšími loďami Bismarcka "znebojaschopniť" ale nedokázala ho potopiť.kragh píše:Pokud vím,tak ke střetu Bismarck vs.Nelson v podstatě došlo: HMS Rodney,která se zřejmě rozhodující mírou podílela na "dokončení"Bismarcka, byla sesterskou lodí "Nelsona".Otázkou je,jak by to dopadlo,kdyby byl Bismarck plně ovládatelný a neměl v zádech přes třicet jednotek HMS...
To už ale spadá do kategorie "co by bylo,kdyby bylo..."
Potopili ho až posádkou Bismarcka odpálené nálože a proces potápania urýchlili torpéda vypálené Britmi...
Napsal: 14/1/2006, 16:06
Podívejte se na – Záhada potopení bitevní lodi Bismarck
http://www.military.cz/ww2_ships/German ... smarck.htm
to mnohé napoví jak by bitva mezi Rodney potažmo Nelson a Bismarckem mohla dopadnout. Bohužel můžeme provést porovnání jen v jednom parametru a to sice účinnosti palebné síly, další faktory rychlost (manévrování) a pancéřování – snad jen u Bismarcka, že ocel Wotan byla opravdu kvalitní.
Mimořádně velká pozornost byla věnována pancéřové ochraně. Navenek sice působila tloušťka pancéře nedostatečným dojmem (u bočního pásu činila 140 až 320 mm, u věží 200 až 355 mm a na palubě 100 mm, zatímco například boční pancéř anglických bitevních lodí Nelson a Rodney činil 355 mm), nicméně Němci použili speciální chromniklovou ocel pojmenovanou Wotan (starogermánský bůh války).
Přesnost palby u velkých ráží (406-356mm) – lodě Rodney a King George V. byla menší než 5 % naopak u Bismarcka byla přesnost palby cca. 15 % a to i navzdory vzdálenosti.
Rodney vypálil 380 granátů z děl ráže 40,6 cm, King George V. vypálil 339 granátů 35,6 cm.
Při obhlídce trupu Bismarcka se našly pouze 4 probití (mimo zásahu přídě od Princ of Wales) a poměrně malé množství proražení nástavby a paluby. Bitva ukázala u King George V., že spolehlivost 356mm děl při palbě klesá (přehřívání komor). Britské protipancéřové granáty měly tradiční tendenci k tříštění při dopadu na pancíř.
Ovšem jak napsal norad kvalitní děla u Bismarcku? Jistě, ale za cenu drastického omezení jejich životnosti. Stejně jako Italové, i Němci vyšroubovali parametry hodně nahoru a docházelo k rychlému opotřebení hlavně a výraznému snížení přesnosti. Bismarck ale nebyl ve službě tak dlouho, aby se tato vada stačila projevit ale u Tirpitze na to již technici poukazovali.
K tomu není třeba více dodat, snad jen, že na první plavbě byla děla ještě stále dost účinná, později by se musely hlavně vyměnit, což by ovšem vyžadovalo odstavení lodě z provozu a náklady … je otázkou zda by Němci tohle udělali i případě dostatku zdrojů.
Kvalitní optika? Raději dávám přednost střeleckému radaru v podání USNavy. Ono ani s tou kvalitní optikou nedosáhli Němci při posledním souboji Bismarcku jediného zásahu britských jednotek.
Fakt ne? To mě překvapuje, není zde problém nehybnosti lodě a schopnosti manévrování? Zatímco Bismarck příliš manévrovat nemohl, britské lodě podle potřeby. Jinak souhlas, že Britové byli ve vyspělosti radarové techniky před Němci.
http://www.military.cz/ww2_ships/German ... smarck.htm
to mnohé napoví jak by bitva mezi Rodney potažmo Nelson a Bismarckem mohla dopadnout. Bohužel můžeme provést porovnání jen v jednom parametru a to sice účinnosti palebné síly, další faktory rychlost (manévrování) a pancéřování – snad jen u Bismarcka, že ocel Wotan byla opravdu kvalitní.
Mimořádně velká pozornost byla věnována pancéřové ochraně. Navenek sice působila tloušťka pancéře nedostatečným dojmem (u bočního pásu činila 140 až 320 mm, u věží 200 až 355 mm a na palubě 100 mm, zatímco například boční pancéř anglických bitevních lodí Nelson a Rodney činil 355 mm), nicméně Němci použili speciální chromniklovou ocel pojmenovanou Wotan (starogermánský bůh války).
Přesnost palby u velkých ráží (406-356mm) – lodě Rodney a King George V. byla menší než 5 % naopak u Bismarcka byla přesnost palby cca. 15 % a to i navzdory vzdálenosti.
Rodney vypálil 380 granátů z děl ráže 40,6 cm, King George V. vypálil 339 granátů 35,6 cm.
Při obhlídce trupu Bismarcka se našly pouze 4 probití (mimo zásahu přídě od Princ of Wales) a poměrně malé množství proražení nástavby a paluby. Bitva ukázala u King George V., že spolehlivost 356mm děl při palbě klesá (přehřívání komor). Britské protipancéřové granáty měly tradiční tendenci k tříštění při dopadu na pancíř.
Ovšem jak napsal norad kvalitní děla u Bismarcku? Jistě, ale za cenu drastického omezení jejich životnosti. Stejně jako Italové, i Němci vyšroubovali parametry hodně nahoru a docházelo k rychlému opotřebení hlavně a výraznému snížení přesnosti. Bismarck ale nebyl ve službě tak dlouho, aby se tato vada stačila projevit ale u Tirpitze na to již technici poukazovali.
K tomu není třeba více dodat, snad jen, že na první plavbě byla děla ještě stále dost účinná, později by se musely hlavně vyměnit, což by ovšem vyžadovalo odstavení lodě z provozu a náklady … je otázkou zda by Němci tohle udělali i případě dostatku zdrojů.
Kvalitní optika? Raději dávám přednost střeleckému radaru v podání USNavy. Ono ani s tou kvalitní optikou nedosáhli Němci při posledním souboji Bismarcku jediného zásahu britských jednotek.
Fakt ne? To mě překvapuje, není zde problém nehybnosti lodě a schopnosti manévrování? Zatímco Bismarck příliš manévrovat nemohl, britské lodě podle potřeby. Jinak souhlas, že Britové byli ve vyspělosti radarové techniky před Němci.
Napsal: 14/1/2006, 21:28
2 SK:
Takže k tomu pancéřování.
Ty tvrdíš, že dvě slabé pancéřové paluby (konkrétně 50+80 mm) jsou odolnější než jedna silná plus případně jedna protistřepinová (Iowa 121+13 mm, Yamato 231 mm, KGV 152 mm, Richelieu 170+51 mm atd).
Na co byl použit horní pancíř o síle 145 mm? Toto schéma použili už jen Italové. Proti čemu měl vlastně chránit? Lehké jednotky ho v podstatě neměly šanci napadnout a jinak podle výpovědí trosečníků z Bismarcka neodolal ani granátům z těžkých křižníků Dorsethire a Norfolk.
Použité schéma dokonale ochránilo strojovny a kotelny, ale konkurenční třídy tím že hlavní pancéřová paluba byla u nich posunuta o jedno patro výš měly podstatně lépe chráněny horní struktury lodě.
Jo Lorde, všechny státy používaly legované oceli. Ale jenom Němci cítili potřebu tento mateiál pojmenovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že Wotan hart byla asi o 25% odolnější než konkurenční materiály. Ale byl z ní pouze hlavní pancéřový pás. Zbytek pancéřování byl vyroben z oceli Krupp KC.
A dodatek k těm dělům. Zpráva techniků kteří se zúčastnili oprav Tirpitze poškozeného při operaci Source se zmiňuje i o tom, že u děl hlavní ráže dochází už po vystřelení 80-100 granátů při použití plné výmetné nálože k nežádoucím změnám (pravděpodobně roztažení hlavně - není to tam přesněji specifikováno) a tím i k výraznému zvětšení rozptylu v cíli. Maximální doporučená mez je ohraničena 250 výstřely. Je zajímavé, že třída Iowa má tyto hranice na 290 a 1100!! výstřelech (v podstatě třída Iowa používala po celou dobu své bojové kariéry jedinou sadu hlavní, ty s nimiž byly jednotlivé lodě předány).
Ještě něco. Bismarck měl omezenou zásobu munice??
Muniční sklady obsahovaly podle věže 210-240 granátů. Předpokládám, že z Německa vyplul s plnou zásobou munice. V Dánské úžině vypálil 8-9 salv, něco vystřílel když ho sledovaly Suffolk s Norfolkem ale při poslední bitvě rozhodně nemohl ani náhodou trpět nedostatkem munice.
Takže k tomu pancéřování.
Ty tvrdíš, že dvě slabé pancéřové paluby (konkrétně 50+80 mm) jsou odolnější než jedna silná plus případně jedna protistřepinová (Iowa 121+13 mm, Yamato 231 mm, KGV 152 mm, Richelieu 170+51 mm atd).
Na co byl použit horní pancíř o síle 145 mm? Toto schéma použili už jen Italové. Proti čemu měl vlastně chránit? Lehké jednotky ho v podstatě neměly šanci napadnout a jinak podle výpovědí trosečníků z Bismarcka neodolal ani granátům z těžkých křižníků Dorsethire a Norfolk.
Použité schéma dokonale ochránilo strojovny a kotelny, ale konkurenční třídy tím že hlavní pancéřová paluba byla u nich posunuta o jedno patro výš měly podstatně lépe chráněny horní struktury lodě.
Jo Lorde, všechny státy používaly legované oceli. Ale jenom Němci cítili potřebu tento mateiál pojmenovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že Wotan hart byla asi o 25% odolnější než konkurenční materiály. Ale byl z ní pouze hlavní pancéřový pás. Zbytek pancéřování byl vyroben z oceli Krupp KC.
A dodatek k těm dělům. Zpráva techniků kteří se zúčastnili oprav Tirpitze poškozeného při operaci Source se zmiňuje i o tom, že u děl hlavní ráže dochází už po vystřelení 80-100 granátů při použití plné výmetné nálože k nežádoucím změnám (pravděpodobně roztažení hlavně - není to tam přesněji specifikováno) a tím i k výraznému zvětšení rozptylu v cíli. Maximální doporučená mez je ohraničena 250 výstřely. Je zajímavé, že třída Iowa má tyto hranice na 290 a 1100!! výstřelech (v podstatě třída Iowa používala po celou dobu své bojové kariéry jedinou sadu hlavní, ty s nimiž byly jednotlivé lodě předány).
Ještě něco. Bismarck měl omezenou zásobu munice??
Muniční sklady obsahovaly podle věže 210-240 granátů. Předpokládám, že z Německa vyplul s plnou zásobou munice. V Dánské úžině vypálil 8-9 salv, něco vystřílel když ho sledovaly Suffolk s Norfolkem ale při poslední bitvě rozhodně nemohl ani náhodou trpět nedostatkem munice.
Napsal: 14/1/2006, 22:08
jj Iowa to je jiný kafe, ale také nejdražší ... žádné klasické námořní bitvy se neúčastnila ... ty děla vydržely hodně, u Bismarcka tedy moc ne, to se Němcům moc nepovedlo.
Napsal: 15/1/2006, 09:57
Ja tvrdím, že pri delostreleckom súboji bolo rozloženie pancierovania u Bismarcku výhodnejšie ako u ostatných lodí.norad píše:2 SK:
Takže k tomu pancéřování.
Ty tvrdíš, že dvě slabé pancéřové paluby (konkrétně 50+80 mm) jsou odolnější než jedna silná plus případně jedna protistřepinová (Iowa 121+13 mm, Yamato 231 mm, KGV 152 mm, Richelieu 170+51 mm atd).
Čo sa týka pancierovania palúb, tak samozrejme, že je lepšie viac palúb ako jedna hrubá:
Iowa: 38 + 121 + 13 mm
Richelieu: 150 + 40 mm
Littorio: 36 + 12 + 100 mm
Bismarck: 50 + 80 (95 nad muničnými skladmi) mm
Oproti tomu sa Yamatu a KGV vytýkala jediná silná paluba:
Yamato od 200 do 230mm
King George V: 127mm (stroje), 152mm(Muničné sklady)
Horný pancier bol použitý práve na ochranu horných častí trupu, proti ostreľovaniu menšími kalibrami a mimo iné i na to aby spomalil granát, ktorý by sa ďalej musel prebiť cez 30mm zvislú prepážku a následne cez 80(95)mm hrubú pancierovú palubu...Na co byl použit horní pancíř o síle 145 mm? Toto schéma použili už jen Italové. Proti čemu měl vlastně chránit? Lehké jednotky ho v podstatě neměly šanci napadnout a jinak podle výpovědí trosečníků z Bismarcka neodolal ani granátům z těžkých křižníků Dorsethire a Norfolk.
Inak sila 145mm je dostatočná na to, aby odolala 203mm granátom zo vzdialenosti 10.000-15.000m.
Keď si to porovnáš s inými loďami, tak tie sú takmer nechránené (v hornej časti trupu) voči ostreľovaniu i menšími kalibrami (102-152mm), čiže jedine u Bismarcka je zabezpečená ochrana i tejto časti trupu pred granátmi stredného kalibru (127-152mm) a od tých cca 10-15000m aj pred 203mm granátmi.
A ktoré časti sú pre loď životne dôležité? Delostrelecké veže? Mostík? Nadhladinové časti? Zjavne asi nie...preto je dôležité uchrániť podhladinové časti - najmä muničné sklady a pohon. A ako (teraz už správne) píšeš, že tieto časti mal Bismarck dokonale chránené.Použité schéma dokonale ochránilo strojovny a kotelny, ale konkurenční třídy tím že hlavní pancéřová paluba byla u nich posunuta o jedno patro výš měly podstatně lépe chráněny horní struktury lodě.
Granát totiž i po prebití hlavného pancierového pása (320mm) musel následne preraziť 110mm šikmú časť pancierovej paluby a následne i 45mm protitorpédovú prepážku. Celkovo je tento súčet pancierových plaátov cez ktoré sa musí granát dostať aby zasiahol dôležité časti lode (munícia, pohon) väčší ako u Yamato. Preto je možné úspešne tvrdiť, že pancier Bismarcka odolá delostreleckému ostreľovaniu lepšie ako Yamato, ktoré má síce najhrubší pancier (hlavný pás) ale za ním nemá už nič, čo by chránil dôležité časti lode.
Bismarck:
Yamato:
Jo Lorde, všechny státy používaly legované oceli. Ale jenom Němci cítili potřebu tento mateiál pojmenovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že Wotan hart byla asi o 25% odolnější než konkurenční materiály. Ale byl z ní pouze hlavní pancéřový pás. Zbytek pancéřování byl vyroben z oceli Krupp KC.
Práve, že hlavný pancierový pás (a ostatné časti pancierovania) bol z ocele KC. Oceľ Wotan bola použitá na horizontálne pancierovanie a na pancierovanie protitorpédovej prepážky.
Ešte raz, k čomu ti je veľká životnosť, keď v boji potrebuješ hlavne účinok? Je blbé, že po boji ti zostanú delá ako nové, keď tvoja loď nedokáže s nimi ublížiť neprateľovi...A dodatek k těm dělům. Zpráva techniků kteří se zúčastnili oprav Tirpitze poškozeného při operaci Source se zmiňuje i o tom, že u děl hlavní ráže dochází už po vystřelení 80-100 granátů při použití plné výmetné nálože k nežádoucím změnám (pravděpodobně roztažení hlavně - není to tam přesněji specifikováno) a tím i k výraznému zvětšení rozptylu v cíli.
Maximální doporučená mez je ohraničena 250 výstřely. Je zajímavé, že třída Iowa má tyto hranice na 290 a 1100!! výstřelech (v podstatě třída Iowa používala po celou dobu své bojové kariéry jedinou sadu hlavní, ty s nimiž byly jednotlivé lodě předány).
Viditeľne by si si mal o nasadení Bismarcka prečítať niečo viac... :-)Ještě něco. Bismarck měl omezenou zásobu munice??
Muniční sklady obsahovaly podle věže 210-240 granátů. Předpokládám, že z Německa vyplul s plnou zásobou munice. V Dánské úžině vypálil 8-9 salv, něco vystřílel když ho sledovaly Suffolk s Norfolkem ale při poslední bitvě rozhodně nemohl ani náhodou trpět nedostatkem munice.
Bismarck spotreboval muníciu v nasledovných stretoch:
Norfolk - 5 sálv - Dánnsky prieliv
Hood - 6 sálv - Dánsky prieliv
POW - 7 sálv - Dánsky prieliv
Suffolk - ? sálv (odhad 5) - pri krytí úniku Prinz Eugen
POW - ? sálv (odhad 7) - pri krytí úniku Prinz Eugen
Swordfish - ? sálv (odhad 5) - proti lietadlám z Victorious
POW - 2 salvy - tesne po leteckom útoku
Swordfish - ? sálv (odhad 5) - proti lietadlám z Ark Royal
Shefield - 6 sálv - po útoku lietadiel z Ark Royal
Vianove torpédoborce - ? sálv (odhad 12) - nočný útok torpédoborcov
Celkovm do záverečnej bitky šiel Bismarck s cca polovičnou zásobou munície teda cca 50-60 granátov na hlaveň. Toto množstvo by dokázal vystrieľať za ani nie 20 minút keby strieľal zo všetkých diel najvyššou kadenciou. Preto som toho názoru, že Bismarck šetril muníciu aby vydržal čo najdlhšie do príchodu pomoci, ktorá mu bola ohlásená, že je na ceste.