PALBA.CZ

CRUISER TANK Mk.III (A 13 Mk.I)

Vývoj tohoto tanku byl zahájen v roce 1936 rozhodnutím použít pojezdového ústrojí typu Christie pro nové křižníkové tanky (Cruiser Tank). Toto pojezdové ústrojí bylo typické výbornými jízdními vlastnostmi, umožňovalo rychlou jízdu v terénu bez přílišného zatížení posádky.

Prototyp tanku, označeného A13, byl postaven v roce 1937 firmou Nuffield Mechanisations and Aero Ltd. Poháněný motorem Liberty o výkonu 254 kW, prokázal dosti vysoké výkony, zvláště ve srovnání se staršími tanky. Maximální rychlost se blížila 50 km/h, průchodnost terénem byla taktéž hodnocena jako velmi dobrá. To vše však bylo na úkor pancéřování, které bylo velmi zanedbáno, nejsilnější bylo pouze 14 mm. Počítalo se, že vysoká rychlost bude nejlepší ochranou, pozdější bojové nasazení (Francie 1940, první africké bitvy) však ukázalo, že tomu tak zdaleka není. Také spolehlivost byla na dosti nízké úrovni.

Cruiser Tank Mk.III
Dodávky tohoto tanku začaly v prosinci 1938. Do poloviny roku 1939 bylo vyrobeno 65 strojů. Pohon tvořil motor Liberty Mk.I nebo Mk.II o výkonu 254 kW. Výzbrojen byl kanonem 2 pdr OQF Mk.IX nebo Mk.X A (ráže 42 mm), pro který bylo vezeno 87 kusů munice, a kulometem Vickers ráže 0.303 palce (7,69 mm) s 3750 náboji. Na každém boku věže byla dvojice zadýmovacích granátometů. Posádku tvořili čtyři muži. Velkým záporem byla absence radiostanice.


CRUISER TANK Mk.IV (A 13 Mk.II)

Slabé pancéřování tanku A 13 Mk.I bylo až příliš zřejmé. K jeho zesílení došlo u tanku Mk.IV (A13 Mk.II), který na Mk.III navazoval. Na nejexponovanějších místech byla síla pancíře zvětšena na až 30 mm, jinde zůstalo 14 mm. Výzbroj, pohonná soustava atd. byly prakticky totožné s Mk.III. Nově však byla řešena věž, jejíž boky byly sešikmeny pod ostrými úhly. Výkonostně se nijak nelišil, až na malý pokles rychlosti v terénu.

Cruiser Tank Mk.IV
Výroba začala na začátku roku 1939, probíhala u Nuffieldu, LMS, Leylandu a English Electric.

Cruiser Tank Mk.IV A
Později vyráběna verse, přezbrojená z kulometu Vickers na kulomet Besa ráže 7,92 mm.

Cruiser Tank Mk.IV A CS
Close Support čili tank pro palebnou podporu. Výzbroj tvořila místo 2 pdr kanonu houfnice ráže 3,7 palce (94 mm).

Celkem bylo vyrobeno 655 tanků Cruiser IV. Celkově nedošlo v porovnání s Cruiser Tankem Mk.III k výraznějším zlepšením, v bojovém nasazení se neosvědčil a poměrně rychle přešel k výcvikové roli.


CRUISER TANK Mk.V (A 13 Mk.III) COVENANTER

Byl tankem, vyvinutým firmou LMS Railway na bázi A13 Mk.II, avšak s velikým množstvím změn. Dostal nový motor Meadows D.A.V. ("Flat 12") o výkonu 224 kW. Nově byla řešena věž. Změn na korbě, pojezdovém ústrojí atd. byla rovněž celá řada. Čelo vany a některé další partie korby dostaly balisticky velmi dobré tvarování. Pancíř byl zesílen na až 40 mm. Byl to první tank této řady, který dostal přiděleno bojové jméno.

Covenanter Mk.I
První sériové provedení. Jeho výzbroj odpovídala Cruiser Tanku Mk. IV.

Covenanter Mk.I CS
Tank palebné podpory, místo dvouliberního kanonu vyzbrojený houfnicí ráže 3 palce (76,2 mm).

Covenanter Mk.II
Od Mk.I se lišil úpravami chlazení motoru.

Covenanter Mk.II CS
Obdoba verse Mk.I CS.

Covenanter Mk.III
Měl instalovány nové chladiče po stranách motoru, které však stále nepřinesly dostatečnou účinnost, a dalšími změnami, především vylepšenou převodovkou.

Covenanter Mk.III CS
Obdoba předcházejících versí CS.

Covenanter Mk.IV
kombinace Mk.II s převodovkou z Mk.III.


SPECIÁLNÍ VARIANTY

Covenanter Mk.II Command
Velitelská varianta s rozšířeným radiovybavením (2 x radiostanice No.19) a atrapou kanonu.

Covenanter Mk.II OP
Observation Post neboli dělostřelecké pozorovatelské vozidlo. Bylo vybaveno rozšířeným radiovybavením (2 x rádio No.19, 1 x No.18 ) a atrapou kanonu.

Covenanter Mk.IV CS
Opět verse palebné podpory

Covenanter Mk.IV OP
Odpovídal vybavením Mk.II OP.

Covenanter Bridgelayer
Mostní tank, pokládající most o délce 34 stop a šíři 9 stop a 6 palců, který mohl přemostit 30 stop širokou mezeru. Nosnost mostu byla 24 tun. V roce 1944 byly vylepšeny na nosnost 30 tun

Covenanter ARV.Mk.I
Armoured Recovery Vehicle, tedy vyprošťovací stroj. Pouze prototyp, vyrobený v roce 1942.

Covenanter AMRA
Anti-Mine Roller Attachment čili odminovávací tank. Byl vybavený odminovávacím zařízením Mk.I C. Jednalo se o dvojici válců před každým pásem, umístěných na speciální konstrukci.

Bohužel, ačkoliv bylo celkem vyrobeno 1771 kusů Covenanterů, nebyl nikdy bojově nasazen. Nikdy se totiž nepodařilo zlepšit nedostatečné chlazení motoru na úroveň, dostatečnou pro bojové nasazení. Byl proto používán pouze pro výcvik a vývoj, kde však vykonal mnoho užitečné práce. Zkušenosti, získané jeho vývojem, byly velmi podstatné pro další, již mnohem úspěšnější tanky.


CRUISER TANK Mk.VI (A 15) CRUSADER

Tank vyvinutý na bázi Covenanteru. Vývoj začal v roce 1937. Jednalo se o první takzvaně těžký křižníkový tank (Heavy Cruiser Tank). To se projevilo především silnějším pancířem, který byl na čele korby silný 26 mm na více skloněných plochách a 40 mm na málo skloněné čelní stěně nástavby, na bocích 27 mm, čelo věže bylo 20 mm silné, štít kanonu měl 39 mm, velmi zešikmené boky věže 19 mm.

V roce 1939 šel z rýsovacích prken přímo do výroby u konsorcia devíti firem, vedených Nuffield Mechanisations and Aero Ltd. Tento v té době v Británii rozšířený způsob objednávání nových tanků byl odůvodňován potřebou rychlého nárůstu obrněných sil, vzhledem k nebezpečí ze strany Německa.

Prototyp byl dokončen v březnu 1940. Korba vycházela z Covenanteru, samozřejmě s řadou změn, především byla prodloužena, neboť byl o jedno pojezdové kolo prodloužen podvozek. Pružiny systému Christie byly přemístěny dovnitř korby. Tento podvozek se ukázal být velmi povedený a s úpravami se používal i u pozdějších typů tanků, jako byl Cromwell či Comet (pojednáno o nich bude jindy). Bohužel horší to bylo s pohonnou soustavou, jejíž srdcem byl opět zastaralý motor Liberty, který nahradil velmi problematický motor Meadows D.A.V. tanku Covenanter. Trvalo dosti dlouho, než byl tank skutečně spolehlivý a ačkoliv množství problémů bylo podstatně nižší než u Covenanteru, tak se v počátcích bojového nasazení stávalo, že bylo více tanků ztraceno vlivem poruch, než činností nepřítele!

Crusader Mk.I
Výroba začala v květnu 1940. Poháněn byl motorem Liberty Mk.II. Výzbroj tvořil kanon 2 pdr OQF Mk.IX nebo Mk.X A, v té době již značně zastarávající, vezeno pro něj bylo 110 kusů munice. Spřežený s ním byl kulomet Besa, další byl v malé věžičce před věží, která však byla u jednotek často odstraňována. Pro ně bylo vezeno celkem 4500 nábojů. Pro protiletadlovou obranu byl určen kulomet Bren ráže 0.303 palce (7,69 mm) s 600 náboji. Na záď tanku bylo možno pro zvětšení dojezdu zavěsit přídavnou nádrž.

Crusader Mk.I CS
Na místo dvouliberního kanony byla montována houfnice ráže 3 palce (76,2 mm).

Crusader Mk.II

Neboli Cruiser Tank Mk.IV A, byl poháněn motorem Liberty Mk.III. Výzbroj stále tvořil již vyloženě nedostačující 2 pdr kanon se 130 náboji a kulomet Besa s 4500 náboji. Věžička s druhou Besou před věží však již nebyla montována, na jejím místě bylo často vezeno větší množství munice. Protiletadlový Bren s 600 náboji zůstal. Pancéřování bylo upraveno, na čele korby bylo nyní silné až 32 mm, čelo věže bylo zesíleno na 30 mm, štít kanonu na 49 mm, boky 23 mm.

Crusader Mk.II CS

Crusader Mk.III (Cruiser Tank Mk.VI B)

Vyráběn byl od května 1942. Poháněn motorem Liberty Mk.IV. Výzbroj byla konečně zesílena kanonem 6 Pounder OQF Mk.III nebo Mk.V s 65 náboji, spřažený kulomet Besa disponoval 5000 náboji. Z důvodu montáže podstatně většího kanonu však bylo nutno redukovat posádku věže na dva muže, takže velitel byl zároveň také střelcem. Toto řešení poněkud snížilo bojeschopnost stroje, vzhledem k většímu zatížení velitele. Opět došlo k zesílení pancíře, nyní měly čelo věže sílu 32 mm a štít kanonu 51 mm.


SPECIÁLNÍ VARIANTY

Crusader Mk.II Command
Velitelský tank s rozšířeným radiovybavením (2 x No.19) a atrapa kanonu.

Crusader Mk.III OP
Dělostřelecké pozorovatelské vozidlo na bázi Crusaderu MK.III, vybavené dvěmi radiostanicemi No.19 a jednou No.18 a atrapou kanonu.

Crusader AA Mk.I
Vyvinut na bázi Crusadera Mk.III. Výzbroj tvořil protiletadlový kanon Bofors ráže 40 mm v seshora otevřené věži. Tato verse byla určena pro dělostřelectvo.

Crusader AA Mk.II / Mk.III
Vyvinut také na bázi Crusadera Mk.III. Výzbroj tvořila dvojice kanonů Oerlikon ráže 20 mm s celkem 600 ks munice. AA Mk.III se od AA Mk.II lišil jen přemístěnou radiostanicí z věže do korby. Tyto verse byly určeny pro tankové jednotky.

Crusader AA Triple Oerlikon
Vybrojený trojicí kanonů. Původně vyvinutý pro protiletadlovou ochranu invazních sil, ale nakonec využíván jen k výcviku.

Crusader ARV Mk.I
Prototyp z roku 1942, bez věže, vybaven pětitunovým jeřábem na přídi.

Crusader Gun Tractor Mk I
Vyvinut na bázi Crusaderu Mk.II pro tažení protitankového kanonu 17 pdr (ráže 76,2 mm, délka hlavně 55 ráží). Na korbě bez věže byla postavena nová, větší, seshora otevřená nástavba, ve které bylo vezeno 8 mužů obsluhy a 40 kusů munice.

Crusader AMRA
Byl odminovávací tank s odminovávacím zařízením Mk.I D, což byly dva válce před každým pásem na speciální konstrukci. Nebyl bojově nasazen.

Po válce byly některé Crusadery, používané v Argentině, upraveny na SHD s kanony 75 mm a 105 mm v pevné nástavbě.

Od května 1940 do října 1943 bylo vyrobeno celkem 5300 Crusaderů všech provedení.


TECHNICKÉ ÚDAJE (Cruiser Tank Mk.III / Mk.IV A / Covenanter Mk.IV / Crusader Mk.I / Mk.III)

ROZMĚRY
Délka: 6,02 m / 6,02 m / 5,79 m / 5,97 m / 5,98 m
Šířka: 2,54 m / 2,54 m / 2,62 m / 2,77 m / 2,77 m
Výška: 2,59 m / 2,59 m / 2,24 m / 2.24 m / 2,24 m

HMOTNOST
Bojová: 14430 kg / 15000 kg / 182900 kg / 19300 kg / 20100 kg

VÝKONY
Max. rychlost na silnici: 48 km/h / 48 km/h / 50 km/h / 43 km/h / 43 km/h
Max. rychlost v terénu: 38 km/h / 23 km/h / 40 km/h / 26 km/h / 24 km/h
Dojezd: 155 km / 150 km / 160 km / 320 km / 205 km
Tlak na půdu: 0,823 kg/cm2 / 0,93 kg/cm2 / - / 0,95 kg/cm2 / 1,09 kg/cm2


KANONY (Typ: Délka hlavně; průbojnost na 500 m (30° dopad); na 1000 m (30° dopad))


2 pdr OQF Mk.X A: L / 50; 50 mm (AP), 55 mm (APCBC); 35 mm (AP), 45 mm (APCBC)

6 pdr OQF Mk.III: L / 43; 76 mm (AP), 118 mm (APDS); 59 mm (AP) 104 mm (APDS)

6 pdr OQF Mk.V: L / 50; 94 mm (APCBC), 127 mm (APDS); 72 mm (APCBC), 110 mm (APDS)


A 13 MkI Cruiser Tank MkIII


Crusader MkI.

Fotky...


Cruiser Tank MkIII.


A 13 MkII.


Covenanter.

Crusadery...


Crusader I.


Crusader MkIII.

A některé zajímavosti...


Crusader MkIII AA MkIIK.


Covenanter AMRA.


Cov. Bridgelayer.

Skvělý článek, ani sem netušil, že britové používali podvozkové skupiny Christie

Dvouliberní kanon - neměl náhodou nějaké omezení co do munice? Někde jsem snad něco četl o nemožnosti použití munice proti živé síle. Je to pravda?

V podstatě byl podvozek Crusadera (Cavaliera, Centaura, Cromwella, Challengera...) velmi podobné podvozku T-34. Ale nutno říct, že Sověti na něm vytvořili podstatně lepší tank.

Ano, co vím, tak byla pouze protipancéřová munice.

(K doplnění úvodního článku)
Velká Británie drží prvenství v nasazení tanků jako podporu pěchoty při útočné činnosti, a stalo se to 20. listopadu 1917 u Cambrai a bylo velmi úspěšné. Po ukončení 1. světové války se téměř všechny západní mocnosti ve velkém zbavovaly válečného materiálu, jen britská armáda dál pokračovala ve vývoji nové zbraně, jakou tank byl v tomto konfliktu. Ve spolupráci s firmou Vickers vznikl kolem poloviny roku 1923 nový typ středního tanku s označením Mk.I. Určitě to nebyl stoprocentní bojový stroj, ale při testech proukázal víc než další typy vozidel plánované do výroby. Vznik tanku Mk.I potvrdil fakt, že na britských ostrovech se vývoji tanků nebrání. Tank Mk.I poháněl motor chlazený vzduchem, měl odpružená pojezdová kola a ručně otáčenou věž s kanonem ráže 47 mm (3-liberní). V dalších letech se stroj dočkal modernizace, nejčastěji ohledně pohonu, která dala vzniknout verzím Mk.IA, Mk.II a Mk.IIA. Poslední jmenovaná byla dána do sériové výroby koncem roku 1928. Produkce se zastavila na počtu 168 tanků, které si rozdělily dvě společnosti, Vickers-Armstrong asi 100 tanky, zbytek vyrobila státní zbrojovka ROF (Royal Ordnance Factory) ve Woolwichi. Mezitím (v roce 1926) ministerstvo války přehodnotilo požadavky, jak by měl vypadat nový střední tank. Návrh byl předložen dvěma známým konstrukčním kancelářím, společnost Vickers přišla s typem A6 a konkurence ve Woolwichu s typem A7. Při testech byly shledány oba stroje jako nevhodné, vozidlo od Vickers bylo velmi nákladné, konkurenční stroj zase dost poruchový. Nakonec byly vyrobeny pouze tři stroje Mk.III, které využily některé konstrukční prvky tanku A6. Společnost Vickers se dále zabývala vlastní konstrukcí tanků a vyvinula lehké a střední tanky pro vývoz. Stroje se označovaly odlišně od označení britské armády, tedy Medium A, kdy následovaly vozidla Medium B, C, D a E. Poslední jmenovaný byl znám také jako 6-ton.
Počátkem 30. let se začal ve vedení britské armády utvrzovat názor, že by tanky mohly provádět samostatnou činnost ve spolupráci s mechanizovanými útvary. Tím byl dán počin k vytvoření kategorie stíhacích (ang. Cruiser tanks) nebo tzv. křižníkových tanků. K tomu účelu měly být vytvořeny rychlé stroje se slabším pancířem a podle dané hmotnosti rozdělena na lehké a těžké. I když byly tyto tanky vyrobeny dříve, první křižníkové tanky armáda převzala až v lednu 1939, na tom se podepsaly nejrůznější technické problémy a závady. Do ukončení sériové výroby k prosinci 1940 bylo celkově vyrobeno a předáno 125 tanků Cruiser Mk I ( A9 ) a 170 strojů Cruiser Mk II ( A10) v křižníkové klasifikaci. Tanky A10 byly například staženy z výzbroje v roce 1941.
V podzimních dnech roku 1936 proběhlo v Sovětském svazu (Bělorusko) velké cvičení Rudé armády, kterého se zúčastnili západní vojenští zmocněnci. Britským velením armády byli vysláni, ředitel mechanizace generál A.E.Davidson a jeho zástupce podplukovník G.le Q. Martel. Možnost využití kolově pásových tanků na ně udělala velký dojem, a tak bylo rozhodnuto, že zavedení podobných vozidel je skoro nutností i pro britskou armádu. Když bylo zjištěno, že uvedené stroje byly zhotoveny na základě americké konstrukce, šli přímo k pramenu. Výrobce automobilů William Morris koupil od amerického konstruktéra Johna Waltera Christieho vzorový exemplář tanku Model 1931 ( bez věže ) a práva na výrobu. (jiný zdroj uvádí, že stroj byl na britské ostrovy ze Spojených států propašován a důkladně prostudován). Pravděpodobně se jednalo o exemplář zhotovený pro Polsko a následně předveden americkému ministerstvu zbrojení, kterému se nelíbil.
První křižníkový tank Cruiser Mk.I (A9) byl vyzbrojen 2-liberním kanonem se spřaženým, vodou chlazeným kulometem Vickers, výzbroj doplňovaly dvě kulometné věžičky vpředu na korbě. Velká třímístná věž byla v době vzniku nadstandardem, a jako první u britských tanků poháněna motorem. Velkým nedostatkem byly problémové pásy a velmi slabé pancéřování, chránící posádku pouze před palbou z ručních zbraní a střepinám. Asi čtyřicítka tanků dostala do výzbroje místo kanonu houfnici ráže 95 mm (3,7 palců), na označení se to projevilo jako CS (Close Support – blízká palebná podpora).
Další v řadě, tank Cruiser Mk.II (A10), byl vlastně verzí tanku A9, se silnějším pancířem. Také tank postrádal dvě pomocné kulometné věžičky na předu korby. Stanoviště řidiče chránil skloněný pancíř a vozidlo dostalo přídavné pancéřování. To se však samozřejmě podepsalo na zvýšení hmotnosti a tím i snížení rychlosti. Prototyp byl vyzbrojen 2-liberním kanonem, kulometem Vickers a kulometem Besa v korbě. Z důvodu problémového zásobování třemi druhy munice se převážně kulomet Besa nemontoval. Mimo základní verzi existovala varianta Mk. IIA, se shodnou kulometnou výzbrojí Besa v korbě a věži. Tak jak u předchozího typu A9, i zde se instalovaly místo kanonu houfnice ráže 95 mm, ty pak obdržely k označení příponu CS. Část tanků se dostala k Britskému expedičnímu sboru, ale většina bojovala v severní Africe.
Technická data tanku Cruiser Mk.I (A9) :
> hmotnost : 10,8 t
> rozměry : délka 5830 mm, šířka 2520 mm, výška 2520 mm
> pohon : motor o výkonu 150 hp
> pancíř : čelo korby 14 mm
> rychlost : silnice 42 km/h
Technická data tanku Cruiser Mk.II (A10) :
> hmotnost : 12,38 t
> rozměry : délka 5470 mm, šířka 2510 mm, výška 2540 mm
> pohon : motor o výkonu 150 hp
> pancíř : čelo korby 30 mm
> rychlost : silnice 27 km/h
V Británii byly pro výrobu tohoto nového tanku zvětšeny výrobní provozy v Birminghamu a založen koncern Nuffeld Mechanization and Aero Co. Konstruktéři Bowden a Luyks kompletně přepracovali americký stroj, zanechali jen původní zavěšení s přidaným hydraulickým tlumičem otřesů, a také se nepočítalo s jízdou na kolech. Prototyp, označen jako Cruiser Mk III (A13), byl hotov v říjnu 1937, a první sériové tanky armáda dostala v lednu 1939. Do zastavení výroby koncem roku 1940 byly zhotoveny tři prototypy a 370 sériových tanků ve verzích Cruiser Mk III (A13 ), Cruiser Mk IV (A13 Mk II) a Cruiser Mk IVA. Tanky obdržely motor Nuffield Liberty s výkonem 253 kW (340 HP) a jako výzbroj nesly kanon ráže 40 mm se spřaženým kulometem ráže 7,7 mm. Pancéřování se podle verze pohybovalo v rozmezí od 21 do 30 mm.
Se započetím sériové výroby vznikala nová řešení ohledně dalšího vývoje křižníkových tanků. Když byl v prosinci 1937 stanoven novým náčelníkem Imperiálního štábu lord John Gort, došlo k zesílení čelního pancíře na 30 mm ( proto taková tloušťka u Cruiser Mk IVA ), a zakrátko dokonce na 40 mm. V této návaznosti byly zadány projekty středního tanku A14 a dvou těžkých tanků A15 a A16. Prototypy A14 a A16 byly hotovy v roce 1939, ale nebyly schváleny. Byl započat vývoj tanku A13 Mk III. což byla to prakticky nová konstrukce, u které se využil jen ověřený podvozek A13. Jako pohon byl určen nový dvanáctiválcový motor Flat-12 boxer o výkonu 224 kW (300 HP), zhotovený firmou Menry Meadows Co.


< Tank Covenanter (A13 Mk.III)
> Tank Cruiser Mk.III* (A13)





Plochý motor dovolil snížení siluety tanku a sklon plátů pancíře, ale nastaly komplikace s instalací chladičů. Pro málo místa u motoru, byly namontovány vpředu, vedle stanoviště řidiče. Když provoz tanků Mk. III a IV doložil kvalitu odpružení Christie, bylo rozhodnuto vyvinout nový typ tanku s použitím jmenovaného podvozku. Tento úkol byl zadán společnosti LMSR (London, Midland and Scottish Railway), která bohužel neměla žádné zkušenosti se stavbou tanků, a také to tak dopadlo. Tank Mk.V, později pojmenovaný jako Covenanter byl sice nejpěknější z vyrobených tanků, ale velmi nespolehlivý. Prototyp byl kompletní 21. května 1940, testy prokázaly rychlost až 60 km/h, sériové stroje se pohybovaly rychlostí méně než 50 km/h. Výzbroj byla shodná s předchozími typy, tedy kanon ráže 40 mm. Do sériové výroby byl dán o rok později, a v době od června 1941 do ledna 1943 bylo zhotoveno ve společnostech LMSR v Crewe, English Electric Valve Co. Ve Staffordu a v Leyland Motors v Kingstonu na 1771 (jiný zdroj uvádí 1776) tanků ve verzích Mk.I, II, III, IICS a IV. Stroje se na bojiště nikdy nedostaly, staly se součástí výcviku, neboť čtyři tanky zaslané v rámci testů do severní Afriky dokázaly jejich nevhodnost pro bojovou činnost. Britská armáda se už od roku 1939 žádala nový a těžší křižníkový tank, který se měl stát náhradou za stroj A13, kterým se nyní vyzbrojovaly tankové jednotky. Byla oslovena společnost Nuffield, která se měla podílet na vývoji nového tanku. Měla dvě možnosti, spoluúčast na projektu A13 Mk. II, nebo vlastní návrh, společnost si vybrala práci na vlastním projektu. Konstrukční kancelář vlastnila prototyp tanku A16E1, na kterém pracovala už přes rok, prototyp byl upravený (prodloužený) tank A13 s pěti páry pojezdových kol. Výzbroj byla shodná s tankem A9, třívěžová, hlavní věž s kanonem a dvěma věžičkami s kulomety před ní. Vozidlo poháněl motor Liberty (používaný za 1. světové války), licenčně produkovaný firmou Nuffield. Testy dopadly velmi špatně a v roce 1940 byly práce zastaveny a projekt zrušen. Souběžně probíhal u společnosti vývoj na projektu A15, označeného jako Mk.VI. Crusader, což byl druhý projekt se shodným označením. Na ministerstvu války stačilo seznámení s dokumentací a to následně potvrdilo objednávku na 200 tanků. Smlouva č. T 7186 na stavbu prototypu byla schválena 27. června 1939. Vozidlo se mělo skládat z podvozku A16E1 a modernější korby a nové věže, vyvinuté pro tank Covenanter. Když Britský expediční sbor zanechal ne evropském kontinentě veškerou těžší výzbroj, byla zvýšena objednávka (září 1940) z 351 tanků na 852 a posléze (březen 1941) na 1700 strojů. Poslední tanky Covenanter byly předány britské armádě v lednu 1943, ale na několik vyjímek (testovací a mostní) přečkaly válku ostatní stroje na Britských ostrovech. Tank Covenanter byl hodnocen jako největší přehmat britského tankového vývoje a výroby. Jako základní důvod byla absence standardizace (pro vysvětlení : v prvním roce války vyrábělo 16 britských firem 11 typů tanků, a to každá z nich měla další subdodavatele), a nezájem další modernizace stávajících typů. I když se konstruktéři snažili tanky upravovat a vylepšovat, k celkové přestavbě či modernizaci nedocházelo. Použité zavěšení podvozku neposkytovalo zvýšit hmotnost (třeba použitím silnějších desek pancíře), nebo malé průměry ložisek věží nepovolilo použít větší věž za účelem zvýšení ráže kanonu. Další konstrukční možnosti nabídl až stroj Mk. VI Crusader, s použitím co nejvíce dílů z tanku Covenanter.
Křižníkový tank Crusader I ( Cruiser tank Mk VI ) : Společnost Nuffield k pohonu nového tanku už nepoužila plochý motor (jako u typu Covenanter) a vyřešila i uložení chladičů, zavěšení avšak zůstalo.V červenci 1939 byla hotova maketa tanku odpovídající skutečné velikosti a prototypový stroj č. T3646 s civilní registrací HMC 517 byl převezen do výzkumného centra ve Farnborough 9. dubna 1940, kde byl testován až do listopadu. V průběhu zkoušek byly provedeny některé změny týkající se chladícího systému motoru a systému řízení. U sériových tanků se počítalo s řadící pákou a pneumatickým systémem Areus. Ze střediska Farnborough byl tank převezen do Tankové střelecké školy v Lulworthu a zde byly zjištěny závažné problémy, které hraničily s odmítnutím tanku. Ty největší se týkaly těsné přední věžičky a nedostatečného palebného a pozorovacího pole. Věžička ale zůstala, protože změny v dokumentaci by protáhly rozjezd velkovýroby. V té době byla totiž zadána objednávka na 400 kusů A15 a další zdržení nebylo myslitelné. Prototyp dostal navíc kulomet Besa (licenční československý těžký kulomet ZB53 vz. 37) instalovaný na krytu řidiče, při vývoji se však od toho nakonec upustilo, což sériovou produkci nijak nepozdrželo. Společnost Nuffield převzala prototyp a smlouvu na 201 tanků. Sériová vozidla dostala název Crusader, čili Křižák. Celkově bylo zhotoveno v birminghamském závodě 199 vozidel ( blok reg. čís. T15545 až T15645 mimo T15637 a blok reg. čís. T16558 do T16657 mimo T16638), z toho 190 verze Crusader I a devět kusů ve verzi Crusader II. Část tanků obdržela držák Lakeman pro protiletadlový kulomet Besa ráže 7,7 mm.

Technická data tanku Crusader I :
> hmotnost : bojová 18,8 t
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka 5980 mm (s nádrží 6310 mm), šířka 2640 mm (s kryty 2760 mm), výška 2200 mm, světlost 410 mm
> výzbroj : kanon ráže 40 mm (130 nábojů), 2 kulomety Besa ráže 7,62 mm (4950 nábojů), vrhač dýmovnic ráže 50,8 mm (29 granátů)
> přístroje : teleskopický zaměřovač, 2 pozorovací periskopy Mk.4
> pancíř : nýtovaný, z válcovaných desek, korba : čelo 14-26 mm, boky 14 mm, záď 7-27 mm, horní deska 12 mm, dno 6-10 mm, věž : čelo 20-39 mm, boky 19 mm, záď 24 mm, strop 9 mm
> benzínový, čtyřtaktní dvanáctiválcový do V typ Nuffield Liberty L-12, chlazený kapalinou, s výkonem 253 kW (340 HP) při 1500 ot/min
> podvozek : 5 párů dvojitých pojezdových kol s gumovou bandáží, napínací kola vpředu, hnací ozubená vzadu, zavěšení na vahadlech tlumených pružinami, první a poslední pár kol vybavený hydraulickým tlumičem, šířka pásu 246 mm, počet článků v pásu 116-118
> rychlost : silnice 43 km/h
> dojezd : silnice 321 km, terén 234 km
> překážky : příkop 2,0 m, kolmá stěna 0,75 m, brod 0,97 m, stoupaní 30°



Křižníkový tank Crusader II ( Cruiser tank Mk VIA ) : Při prvním pohledu téměř shodná s verzí Crusader I, změna se dotkla rozmístnění reflektorů, kde dva velké (uchycené u blatníků) nahradily tři (jeden velký centrální a dva malé, pomocné). Hlavní změna však spočívala v tloušťce pancíře. Čelo korby zesíleno z 26 na 32 mm, čelo věže z 39 na 49 mm, u stropu a boků věže přidány až 4 mm. Rokem 1942 byly na čelo korby instalovány přídavné pancíře s tloušťkou 14 mm.
Počáteční kusy série byly ještě s instalovanou věžičkou na korbě, ty však byly později odstraněny v polních dílnách a tím byl také snížen stav posádky o jednoho muže. Varianta Crusader II byla vyráběná několika výrobci. Společnost Nuffield dostala zakázku č. T414 na 100 strojů (reg. čís. T43652 do T43751 mimo č. T43652 přestavěn na verzi Crusader III). Na základě smlouvy č. T847 dalších 1460 vozidel sjelo z výrobních pásů osmi firem (i Nuffield), pod registračními čísly T43752 do T45213. Z toho dva kusy verze Crusader III (reg. čís. T45512 a T45213) a dva stroje nevyrobeny ( reg. čís.T44680 a T44870). V srpnu 1941 ty samé společnosti obdržely smlouvu č. T / M 5859 na zhotovení 2 637 tanků s registračními čísly od T123633 do T126269, bylo však vyrobeno jen 145 strojů verze Crusader II. Tanky stavěly další firmy, West Gas (smlouvu č. T412 na 50 kusů s registračními čísly od T46162 do T46211) a Foden (smlouvu č. T413 také na 50 tanků s registr. čísly od T46212 do T46261. Obě zakázky byly kompletně vykryty.


< Křižníkový tank Crusader II z prvních výrobních sérií se vzduchovými filtry nového typu.
> Crusader II 24. pluku hulánů při cvičení "Stráž".

Technická data tanku Crusader II :
> hmotnost : bojová 19 t
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka 5980 mm (s nádrží 6310 mm), šířka 2640 mm (s kryty 2760 mm), výška 2200 mm, světlost 410 mm
> výzbroj : kanon ráže 40 mm (130 nábojů), 1 kulomet Besa ráže 7,62 mm (4950 nábojů), vrhač dýmovnic ráže 50,8 mm (29 granátů)
> přístroje : teleskopický zaměřovač, 2 pozorovací periskopy Mk.4
> pancíř : nýtovaný, z válcovaných desek, korba : čelo až 32 mm, boky 14 mm, záď 7-27 mm, horní deska 12 mm, dno 6-10 mm, věž : čelo 30 mm, boky 23 mm, záď 12 mm, strop 9 mm, kryt lafety 49 mm
> benzínový, čtyřtaktní dvanáctiválcový do V typ Nuffield Liberty L-12, chlazený kapalinou, s výkonem 253 kW (340 HP) při 1500 ot/min
> podvozek : 5 párů dvojitých pojezdových kol s gumovou bandáží, napínací kola vpředu, hnací ozubená vzadu, zavěšení na vahadlech tlumených pružinami, první a poslední pár kol vybavený hydraulickým tlumičem, šířka pásu 246 mm, počet článků v pásu 116-118
> rychlost : silnice 43 km/h
> dojezd : silnice 321 km, terén 234 km
> překážky : příkop 2,0 m, kolmá stěna 0,75 m, brod 0,97 m, stoupaní 30°


< Tank Crusader Mk.I (A15)
> Tank Crusader Mk.II (A15)

Křižníkový tank Crusader I CS ( Cruiser tank Mk VI CS ) : Vozidlo pro přímou podporu ( Close Support ), u kterého proběhla výměna kanonu za houfnici ( Howitzer Mk 1 ) ráže 76,2 mm. Důvod výměny byl jasný, armáda potřebovala tank pro přímou podporu. Kanon ráže 40 mm používal pouze protipancéřovou munici a při změně za jinou, klesala výrazně průraznost. Houfnice vystřelovala náboje o hmotnosti 6 kg na vzdálenost 1 500 až 2 000 m. Z 384 tanků Crusader I bylo na verzi CS přepracováno jen několik desítek strojů.


< Křižníkový tank Crusader ve verzi CS, vyzbrojený houfnicí ráže 76,2 mm. Uvedené vozidlo bylo možná modernizováno v polních dílnách, nebo složeno ze dvou poškozených strojů. Věž pochází z Crusaderu I CS, čelní deska korby je zesílena přídavným pancéřováním.
> Tank Crusader II CS s registračním číslem T124482 byl pravděpodobně vozidlem 1. tankového pluku.

Křižníkový tank Crusader II CS ( Cruiser tank Mk VIA CS ) : Tato varianta byla konstrukčně shodná s verzí Crusader I CS, ale bylo použito silnější pancéřování. Některé si z výroby ještě dovezly přední věžičku s kulometem (bez věžičky se počet převážené munice pro hlavní zbraň zvýšil z 64 kusů na 130). Z počtu 1821 strojů Crusader II bylo předěláno na variantu CS asi 180 vozidel.

Pokračování ve 2. části

Britský tank Crusader – pokračování – 2. část



Křižníkový tank Crusader III (Cruiser Tank Mk.VI B) : V době nasazení tanků Crusader v severní Africe, byl jejich kanon ráže 40 mm schopen prostřelit pancíř kteréhokoliv protivníka. Mohl být srovnáván s německým kanonem ráže 50 mm ve verzi s kratší hlavní. Nepřítel však nadále vylepšoval svou techniku a nasazoval silnější a výkonnější stroje. Již na podzim roku 1941 začalo být britskému velení jasné, že je nutností Crusadery přezbrojit silnějším kanonem. Tři měsíce nato vyvinuli konstruktéři společnosti Nuffield novou věž s kanonem ráže 57 mm a základnou o větším průměru. Protože zachovali průměr otočného ložiska, byla výroba nové verze snazší. Věž byla o málo protažena dopředu a její čelní deska, nyní o síle 50 mm, byla uchycena kolmo, což celkově změnilo tvar věže. Lafeta osazená pancéřovým krytem obnášela spřažený kulomet Besa. Vylepšili také průlez do věže, zvýšili počet periskopů na tři a nad závěr kanonu instalovali velký ventilátor. Změny však přinesly také svůj zápor, i když věž byla větší, byla stále těsná a to se podepsalo na opětovném snížení posádky, na pouhé tři muže. Velitel byl takto přetěžován, neboť nejen vykonával funkci mířiče, nabíječe, ale staral se o radiové spojení. Tank byl neustále vylepšován drobnými úpravami, což zvyšovalo kvalitu tohoto tanku. Posádky Crusaderů ocenily kanon ráže 57, jejich rané varianty byly vyzbrojovány verzí Mk. III o hmotnosti 348 kg s hlavní délky 52,1 kalibru, na konci s protizávažím. Kanon vystřeloval protitankovou municí o hmotnosti 2,85 - 3,31 kg a úsťové rychlosti 787 - 900 m /sek., která byla schopna na vzdálenost 1 000 m prorazit pancíř o síle 75 mm. Byly také používány tříštivo-trhavé granáty HE Mk X s úsťovou rychlostí 823 m / sek. a s dostřelem 8 100 - 12 300 m. Rozsah pohybu hlavně ve svislici činil od -12,5˚do +20˚.
Při nasazení tanku v severní Africe, což bylo již v dubnu roku 1941, se problémem stával písek a prach, který se silně podepisovat na provozu tanku, neboť stroj byl zkonstruován pro nasazení na evropském kontinentě a ztráty více způsobovaly technické závady než protivník. Ani nový vzduchový filtr nezabránil pronikání prachu, což se podepsalo na rychlém opotřebení válců motoru. Starý typ motoru (z 1. světové války) měl velký nedostatek, a to častý únik oleje. Přes snahu konstruktérů se písek a prach dostával do chladícího systému, kde se podílel na opotřebení vodní pumpy, jejíž výměna zaměstnala mechaniky na několik hodin.
Po téměř roční urgenci, britské 8. armádě nakonec pomohla skupina techniků ze společnosti Nuffield, která v polovině března 1942 přivezla do Alexandrie velké množství vylepšených náhradních dílů, kterými vylepšili šest tanků, které pak sloužily jako vzor změn pro ostatní Crusadery. Na základě již jmenované smlouvy T/M 5859 vyjelo z dalších sedmi firem spolupracujících se společností Nuffield na 823 tanků verze Crusader III, 96 tanků verze Crusader OP, 429 strojů varianty Crusader AA a 381 pancéřových vozidel verze Crusader GT. Další smlouva T/M 5179 ze srpna 1942 zajistila pro britskou armádu 421 tanků Crusader III, 259 tanků Crusader OP, 69 strojů verze Crusader AA a 209 vozidel varianty Crusader Gun Tractor. Na produkci se podílela shodná skupina výrobců v čele se společností Nuffield. Stroje byly zavedeny pod registračními čísly T26270 až T27269. Celková objednávka zněla na 5701, vyrobeno bylo „pouze“ 4940 tanků.


< Tank Crusader III s registračním číslem T1252700 z polského 1. tankového pluku, 16. tankové brigády.
> Tank Crusader III.

Technická data tanku Crusader III :
> hmotnost : bojová 19,8 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka 5980 mm (s nádrží 6310 mm), šířka 2640 mm (s kryty 2760 mm), výška 2240 mm, světlost 410 mm
> výzbroj : kanon ráže 57 mm (73 nábojů), 2 kulomety Besa ráže 7,62 mm (3750 nábojů), vrhač dýmovnic ráže 50,8 mm (50 granátů)
> přístroje : teleskopický zaměřovač, 2 pozorovací periskopy Mk.4
> pancíř : nýtovaný, z válcovaných desek, korba : čelo až 32-51 mm, boky 14 mm, záď 7-27 mm, horní deska 12 mm, dno 6-10 mm, věž : čelo 30 mm, boky 23 mm, záď 12 mm, strop 9 mm, kryt lafety 49 mm, dodatečný pancíř čela korby 14 mm
> benzínový, čtyřtaktní dvanáctiválcový do V typ Nuffield Liberty L-12, chlazený kapalinou, s výkonem 253 kW (340 HP) při 1500 ot/min
> podvozek : 5 párů dvojitých pojezdových kol s gumovou bandáží, napínací kola vpředu, hnací ozubená vzadu, zavěšení na vahadlech tlumených pružinami, první a poslední pár kol vybavený hydraulickým tlumičem, šířka pásu 246 mm, počet článků v pásu 116-118
> rychlost : silnice 43 km/h
> dojezd : silnice 321 km, terén 234 km
> překážky : příkop 2,0 m, kolmá stěna 0,75 m, brod 0,97 m, stoupání 30°


Tanky verze Crusader III (A15).
Křižníkový tank Crusader Command : Na tuto verzi byly použity zejména tanky Crusader II. Jednalo se o verzi velitelského tanku s přidanou spojovací technikou. Obnášela dvě radiostanice No 19, agregát na výrobu elektrické energie a na korbě přibyly tři antény. Hlavní zbraň zde zastupovala dřevěná atrapa.
Křižníkový tank Crusader Observation Post ( OP ) : Pluky lehké, střední a sborové dělostřelectvo disponovaly jen jedním takovým vozidlem. Šlo o pozorovací tank, určený pro dělostřelecké pluky začleněné do tankových divizí, zde působil jako pohyblivá obrněná pozorovatelna. Každá baterie vlastnila dvě vozidla, vybavená dvěmi radiostanicemi No. 19 a jednou radiostanicí No. 18. Pluky lehkého, středního a sborového dělostřelectva měly ve výbavě po jednom tanku typu OP.


< Prototyp vyprošťovacího tanku Crusader ARV.
> Trojmontáž kanonů Oerlikon na podvozek tanku Crusader, 19 červenec 1944.

Vyprošťovací tank Crusader Armoured Recovery Vehicle (ARV) : Tento vyprošťovací speciál byl zhotoven pouze v prototypu v roce 1942, neprošel testy a sériová výroba nebyla zahájena. Stroj měl na přední části korby upevněn jeřáb (zvedák) s nosností 5 tun.
Odminovací tank Crusader AMRA (Anti Mine Roller Attachment) : Tank Crusader upravený na uchycení terčového odminovacího vleku, jednalo se pouze o zkušební pokus.
Ženijní tank Crusader Dozer : Vývojem tohoto ženijního tanku se zabývala firma MG Cars v Abingdonu. Šlo o stroj zbavený věže a upravenou korbou , na čele vozidla byla uchycena velká dozerová radlice, ovládaná motorem stroje.


< Crusader III AA Mk II (A15)
> Crusader AA s kanonem ráže 40 mm používaný ve školícím středisku Lulworth v Dorsetu, 25. březen 1943.

Samohybná protiletadlová děla na podvozku Crusaderu :
Protiletadlové dělo Crusader III AA Mk. I : Už v září 1942 bylo zamýšleno vytvořit protiletadlové vozidlo, které by bylo schopno chránit tankové jednotky. Protiletadlové dělo na podvozku tanku Crusader mělo být vyzbrojeno automatickým kanonem Bofors ráže 40 mm. Společnost Morris Motors ho vyrobila na podvozku tanku Crusader (reg. čís. T 44381) a dodala se zpožděním (březen 1943) k testům, kde neuspěl. Byl postaven nový (reg. čís. T 124559) a to v červenci 1943, kde se jednou pákou ovládal hydraulický mechanismus otáčení věže a zvedání kanonu. Na udržení tlaku v instalaci byl použit pomocný motocyklový motor Enfield o obsahu 250 cm čtv.. Ve dvojmístné věži měl stanoviště velitel / mířič a nabíječ / radista, trojčlennou posádku doplňoval řidič. Konstrukce stroje se nepodařila, a z objednávky 250 vozidel bylo vyrobeno jen sto (reg. čís T 124613 - 124746). Hlavní nedostatek byl v malé účinnosti proti nízko letícím cílům. Název typu zavádí označením III, ale byly použity podvozky verze II. Vozidlo mělo sloužit v protiletadlových dělostřeleckých plucích ( Royal Artillery ), ale zájem byl i u tankových vojsk. Zájem však byl o modernější vozidlo, které by bylo vyzbrojeno malorážními rychlopalnými kanony, nejen použitelnými proti nízko letícím , ale také proti pozemním cílům. Velká Británie v té době vyráběla licenční švýcarský kanon Oerlikon ráže 20 mm, který se zdál vhodný na toto použití. Britská armáda obměňovala vozový park a přezbrojovala jednotky většími a těžšími tanky. Ve skladech tak zůstalo mnoho tanků Crusader, které by šly upravit na nosiče protiletadlových zbraní.


< Protiletadlové dělo Crusader III AA Mk.I
> Protiletadlové dělo Crusader III AA Mk.II

Protiletadlové dělo Crusader III AA Mk. II : Na stavbu jmenovaných vozidel byly určeny podvozky tanků Crusader II a Crusader III. Vývojem byla pověřena firma Morris Motors, která dodala prototyp v červnu 1943. Prototypové vozidlo dostalo místo standardní věže nízkou třímístnou věžičku svařenou z válcovaných pancéřových desek. Čelo věžičky mělo tloušťku pancíře 25 mm a boky a záď pak 13 mm. V první variantě pohyb věže všemi směry vyvinula firma Power Mountings Ltd, ale pro velkou setrvačnost došlo ke změně. Do kanonů byla nabíjena tříštivá, zápalná a protitanková munice. Kadence činila až 450 ran/min. a střela dosahovala úsťové rychlosti 830 m/sek. Vodorovný dostřel činil až 7 200 m, výškový až 3 000 m. Palebný úhel činil vodorovně 360˚a výškově od -50˚do +85˚. Celkově bylo vyrobeno na 292 vozidel. Vezená zásoba munice byla 600 nábojů, rozdělených do 10 zásobníků. Celkově bylo vyrobeno 229 těchto strojů.
Protiletadlové dělo Crusader III AA Mk. III ( Triple Oerlikon) : Později byla vyvinuta vylepšená verze předchozího typu, posílená o kulomet Vickers ráže 7,7 mm. Tento kulomet byl spřažen s kanony a mohl tak podílet na střelbě nebo použit k obraně. Od předchozí varianty se odlišovala také větším průlezem do věže, přesunutím radiostanice do korby vedle stanoviště řidiče a zvětšenými schránkami na blatnících. Produkce dala vzniknout 100 kusé sérii pod registračními čísly T123896 - T123912, T124268 – T124312 a T127072 – T127119, následně bylo vyrobeno dalších 99 vozidel, později došlo na starší verze, modernizované na tuto variantu.



Prototypová vozidla křižníkového tanku Crusader : Při testování nového motoru Meteor vznikly dva prototypy tanku Crusader, bez jiných úprav, jen instalací motoru do těchto vozidel (použity stroje s reg. čís. T15469 a T45076).
Byl také testován prototyp plovoucího tanku, s připevněnými velkými pontony na bocích korby, který byl plánován na výsadkové operace. K jeho pohybu ve vodě byly určeny šrouby roztáčené pohonnými koly, Zůstalo jen u prototypu (použit Crusader I reg. čís. T 15834).
Křižníkový tank Crusader III CS : určen pro přímou podporu, s instalovanou houfnicí ráže 95 mm. Bylo zkompletováno jen několik testovacích strojů. K velkovýrobě nedošlo.
Další speciální verzí byl Crusader SPG ( Self Propelled Gun ) : jednalo se o prototyp samohybné houfnice s ráží 139,7 mm. Stroj byl sestrojen až po válce, byl použit podvozek Crusaderu, s hlavní nasměrovanou dozadu.
V roce 1942 se technici zabývali také projektem samohybného děla s hlavní ráže 76,2 mm. Stroj nepřešel stádium prototypu.

Začátkem roku 1942 se britská vláda zabývala možností zahájit velkovýrobu Crusaderů ve Spojených státech. Do USA byl převezen jeden zkušební tank Crusader III, kde absolvoval testy na polygonu v Aberdeenu a později (duben) ve firmě Westinghouse Company. Zde obdržel modifikovanou lafetu a mechanismus zvedání hlavně s prototypovým gyroskopickým stabilizátorem. V porovnávacích testech uspěl lépe než shodně upravený tank Sherman. Za jízdy v terénu byl schopen střílet při rychlosti 26 km/h, přičemž Sherman mohl úspěšně pálit jen při rychlosti 12 km/h.
Po důkladném prověření kořistních Crusaderů zkonstruovali Italové podobné vozidlo. Prototyp s názvem Carro Armato Celere Sahariano byl hotov v roce 1943, krátce před kapitulací. Stroj s hmotností 18 t byl poháněn motorem s výkonem 357 kW ( 480 HP) a byl schopen rychlosti až 65 km/h.


< Crusader II Gun Tractor Mk.I, uložený v National War and Resistance Museum Overloon (Holandsko).
> Crusader tractor

Obrněný pásový dělostřelecký tahač Crusader GT ( Gun Tractor ) : Nedostatek vhodných tahačů pro protitankové dělo ráže 76,2 mm donutil britskou armádu k vytvoření tohoto stroje, protože kolové nebo polopásové tahače byly velmi slabé. Po zastavení výroby tanků Crusader v roce 1943 se tak naskytla možnost vyřešení tohoto problému, neboť velké množství nekompletních tanků zůstalo v továrnách (další ve skladech). Testy v tahu děla byly vyhodnoceny jako velmi dobré a proto byla ihned zadána zakázka na 600 těchto vozidel. Výroby se ujala firma Ruston and Hornsby Ltd, která do dubna 1945 smontovala 590 strojů.
Sériový tahač byl upraven zvětšením bojového oddílu, krytý pancéřovými deskami o tloušťce 14 mm. Posádku tvořilo 8 mužů, dva tankisté (řidič a velitel) a šest dělostřelců, kteří se starali o tažené dělo. Stroj měl na zadní části plošinu na převoz munice a náhradních pojezdových kol. U tažného oka byla umístěna koncovka pneumatického vedení k brzdám děla a muničního vozíku.

Pokračování ve 3. části

Tanky Crusader byly vyvinuty pro použití na evropském kontinentě, a tak se jejich nasazení v severní Africe neobešlo bez komplikací. Jako nejčastější závady byly uváděny poruchy pohonu, například praskání hřídelů ventilátorů a to mělo za následek přehřátí motorů. Úzké pásy nebyly nejvhodnější, tanky zapadaly do písku a celková ventilace vozidla byla nevyhovující. U tanků se tak projevovalo množství závad a poruch, a na jejich řešení nebyl z důvodu kritické situace britských vojsk čas.
Na druhé straně tanky Crusader plně využívaly svůj nízký profil a dobrou pohyblivost v útočných operacích, kde uplatňovaly své přednosti. Taktika s nasazením tanků spočívala na nepozorovaném přiblížení k nepříteli pod půl kilometru, kdy mohly účinně střílet z kanonu. S vyzbrojením tanků silnějším kanonem se tato vzdálenost zvýšila a tyto pohyblivé a rychlé tanky srovnávaly dřívější nepoměr. Pancíře tanků Crusader zasazené do obrany se ukázaly jako nedostatečné, nestačily na palbu německých kanonů ráže 50 mm. Kanony Crusaderů mohly stačit na boj s jinými tanky, ale nemožnost použití munice typu HE jich omezovala při boji s osádkami protitankových děl.
Stroje Crusader představovaly v letech 1941 až 1942 hlavní sílu britských tankových sil v Africe a nutno uznat, že docela obstály i přes technickou převahu německých protitankových zbraní. Tanky Crusader staženy až v roce 1943, zbytek strojů byl poslán do zálohy k výcvikovým jednotkám, přesto bylo několik těchto tanků nasazeno i v Itálii.


< Tanky Crusader v západní poušti dne 26 listopadu 1941.
> Tanky Crusader II v západní poušti dne 2. října 1942.

Crusader byl nasazen pouze na jediném bojišti, a to pro pancéřové vozidla nepříliš vhodném, a to v severní Africe. První transport 82 Crusaderů doplul do Alexandrie 12. května 1941 v konvoji, vezoucím 238 tanků, které měly zachránit nepříznivé postavení britské 8. armády. Přivezené Crusadery však nestačily na vybavení 6. královského tankového pluku (RTR) 7. tankové brigády, která používala pro nedostatek vlastní výzbroje ukořistěné italské tanky.
Nové tanky se měly zúčastnit operace ,,Battleaxe,, vedené generálem Archibaldem Wavellem, jejímž cílem bylo uvolnění britských sil obklíčených v Tobruku. Nutnost přípravy tanku na námořní transport a přecvičení posádek oddálily zahájení operace na 15. červen 1941. Když první hodiny po útoku na průsmyk Halfaya a oblast As-Sallum a Fort Capuzzo nepřinesly žádoucí výsledek, bylo odpoledne do boje nasazeno 51 Crusaderů 6. RTR, s nadějí, že pomohou nachýlit misku vah vítězství na britskou stranu. U Hafid Ridge však Němci připravili past a pluk přišel rázem o 11 tanků, které shořely, a 6 jich bylo vážně poškozeno (hlavně z praporu B). Mnohé tanky tu navíc postihly nejrůznější poruchy, takže následujícího rána mohl pluk počítat pouze s 18 bojeschopnými vozidly. Po dalším útoku jich ovšem zůstalo už jen 9, a to ještě poškozených. První bojové vystoupení Crusaderů tedy nebylo nijak slavné. Celkem tu přišli Britové v létě 1941 o 91 tanků.

Křižníkový tank Crusader ve verzi CS, vyzbrojený houfnicí ráže 76,2 mm. Uvedené vozidlo bylo možná modernizováno v polních dílnách, nebo složeno ze dvou poškozených strojů. Věž pochází z Crusaderu I CS, čelní deska korby je zesílena přídavným pancéřováním.

Další operace s účastí Crusaderů proběhla až v listopadu 1941. Jelikož v polovině roku začala jejich výroba stoupat (v srpnu dosáhla 65 kusů měsíčně ), bylo možno vytvořit a vycvičit nové posádky. Celkem 164 tanky typu Crusader byly vybaveny tři pluky 22. tankové brigády, která byla do Egypta dopravena 4. října 1941. V dalším konvoji dorazilo pak ještě 142 tanků. Do první linie jich bylo nasazeno 210. Avšak přesto, že byl britský útok 18. listopadu 1941 pro německé Afrika Korps naprosto překvapivý, k definitivnímu prolomení fronty nedošlo. Jednotky vybavené Crusadery utrpěly těžké ztráty, bohužel často z technických příčin. U jednotlivých pluků zůstalo po bojích jen několik tanků (např. u 6. RTR v dobrém stavu pouze 4, z toho tři po opravě ). Celkově se počet provozuschopných Crusaderů ve 22. tankové brigádě scvrkl na konci roku 1941 na 34.
V porovnání s nepřátelskými tanky to ovšem zdaleka nebylo bezcenné vozidlo. Německé lehké tanky měly slabší pancéřování a výzbroj, a také italské, přestože vyzbrojené podobně jako Crusadery, měly proti jejich 40 mm kanonu příliš tenký pancíř. To platilo i pro první verze německých středních tanků. Tenký pancíř měly však bohužel i tanky britské. I s nimi si kanony nepřátelských vozidel dokázaly bez větších potíží poradit. Crusadery měly však tu nespornou výhodu, že byly v prašném africkém terénu dost rychlé a měly větší dojezd. Němci však tyto jeho přednosti kompenzovali lepší taktikou a často i vyšší úrovní výcviku.
Již od jara 1942 byla vyráběna modernější verze britského tanku , Crusader III. Letních tankových, jako například neúspěšná, porážkou zakončená bitva u Al-Ghazaly, se však nezúčastnil. Základem bojové síly 8. armády zůstaly v létě 1942 stále rané verze Crusaderů, které zaznamenaly řadu těžkých ztrát.


< Tank A13 Mk.II
> Tank Covenanter

Crusader III se na africké frontě objevil teprve na podzim 1942, během příprav na operace ,,Lightfoot,, a ,,Supercharge,, které později vešly do dějin světového válečnictví jako bitva u El-Alamejnu. Na počátku této bitvy, 23. října 1942, měly britské jednotky k dispozici 295 Crusaderů, z toho pouze 78 kusů nejnovější verze. Nutno však poznamenat, že v té době již Britové mohutně vyzbrojovali novými americkými tanky a Crusadery s kanony ráže 57 mm již v Africe hrály jen vedlejší roli. A to i přesto, že jejich výzbroj Britům umožňovala ničit i novější verze německých středních tanků. Po vítězství u El-Alamejnu dorazil do Afriky konvoj s větším počtem tanků Crusader III. Byla s jimi v úplnosti vyzbrojena např. 6. tanková divize, která během bojů v Tunisku narazila na německý 501. prapor vyzbrojený tanky Tiger, které byly Crusaderu protivníkem mnohem vyšší váhové kategorie. Přesto byly do Tuniska Crusadery III dodávány ve velkém počtu až do ukončení zdejších bojových aktivit, část z nich ani nestačila získat pouštní kamufláž. Po ukončení bojů v Africe, jichž se celkem zúčastnilo asi 1 200 Crusaderů různých verzí, byla většina z nich uložena ve skladech.


< Tank Crusader a jeho protivník.
> Protiletadlový Crusader AA při výjezdu na umělý přístav u Arromanches, srpen 1944.

To, že tanky Crusader používaly také elitní jednotky Deutsches Afrika Korps je známo jen málo. Německé polní dílny mnohé z těchto britských tanků, zanechaných u Hafid Ridge i během pozdějších akcí, opravily a od února 1942 je Němci nasadili proti původním majitelům. S označením Kreuzer Panzerkampfwagen Mk VI 746 (e) vytvořily Crusadery celou četu v rotě ukořistěných tanků Beutepanzer Kompanie Panzerarmee Afrika. Jednotlvé Crusadery používali Němci též v 5. tankovém pluku a 605. protitankovém praporu.
Na straně spojenců byl s 15-ti Crusadery vyzbrojen průzkumný pluk australského jezdectva 9. tankové divize, v srpnu 1941 byl Crusader I s registr. číslem T15630 odeslán do Melbourne v Austrálii, kde se zvažovala možnost zahájení výroby ( tento tank se zachoval dodnes ). Jednotlivé tanky se dostaly i do novozélandské 2. tankové divize a během bojů v Tunisku bylo několik Crusaderů předáno rovněž jednotkám Svobodných Francouzů. Několik exemplářů používali při výcviku také vojáci v kanadských jednotkách.
Z fronty stažené Crusadery byly nabídnuty také i Rudé armádě, když se však Sověti seznámili blíže se zaslanou dokumentací, přestali mít o tento tank zájem.
Jako největším zahraničním uživatelem tanků Crusader všech verzí byla polská zahraniční armáda ve Velké Británii, přesněji její 1. armádní sbor, konkrétně 1st polish armoured division ( 1. obrněná divize ) generála Maczka. První Crusadery se v ní objevily v září 1942 a během války sloužilo v polských ozbrojených silách na 350 Crusaderů všech typů, takže se staly nejpočetnějším tankem britské provenience zastoupeným v polských jednotkách. Byl tu však používán výhradně k výcviku a nikdy nebyl nasazen do boje. V červenci 1944 byla 1. obrněná divize přepravena v rámci druhého sledu do Normandie, to však již žádný Crusader neměla. Všechny je vrátila do skladů a byla kompletně vyzbrojena tanky Cromwell a Sherman. Do Francie si s sebou vzala pouze 30 kusů verze Crusader III AA Mk.III, které nasadila do protiletadlových čet tankových pluků.
Další polskou jednotkou, v niž sloužily Crusadery až do jara 1945, byla 16. samostatná obrněná brigáda zformovaná v listopadu 1944, ta se však již nedostala na frontu. V polské armádě nejdéle, až do roku 1946, používal Crusadery ve výzbroji polský školní pluk ve Školícím tankové centru v Catterick Camp.


< Polské Crusadery 1. tankové divize na plošinových vagonech, léto 1943. Tanky jsou převáženy na polygon v Chippenhamu.
> Crusader polské divize, rok 1943.

Crusadery byla za druhé světové války vybavena i československá tanková jednotka vytvořená ve Velké Británii. Vznikla spojením 1. čs.samostatné brigády, pěší jednotky pověřené obranou britského pobřeží a 200. čs. lehkého protiletadlového pluku ( původně slavného čs. pěšího praporu 11- Východního ),který připlul na britské ostrovy ze severní Afriky. Formování československé tankové jednotky, nazvané Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group ( Čs. samostatná obrněná brigáda ) bylo zahájeno 1. září 1943 u Northamptonu. Skládala se ze dvou tankových praporů a jednoho pěšího praporu. Jejím velitelem se stal generál Alois Liška. Přezbrojování brigády z pěší na obrněnou probíhalo postupně. Výcvik se odehrával hlavně na tancích Crusader III, ale také na několika Crusaderech II a II CS. V době výcviku, mezi dubnem a červnem 1944, měla čs. obrněná brigáda ve stavu nejvýše 9 tanků Crusader III AA Mk.II. Podle předpisů War Office měl každý ze dvou tankových praporů Čs. samost. obrn. brigády dostat 6 těchto AA tanků. Měly být zařazeny do protiletadlové čety praporního velitelství a rovnoměrně rozděleny mezi oba tankové prapory. Vybavení zmíněných jednotek těmito vozidly však nikdy nedosáhlo předepsaných tabulkových počtů. Tankový prapor 1 obdržel čtyři tanky Crusadery AA, tankový prapor 2 rovněž čtyři a brigádní štábní rota jeden. K 5. červnu 1944 měla brigáda podle válečného deníku ve stavu jen 8 protiletadlových Crusaderů III AA Mk.II.
Do Evropy se však tanky Crusader s Československou samostatnou obrněnou brigádou nedostaly. Po ukončení výcviku je brigáda v Bridlingtonu odevzdala a ve vozovém parku Swanwick byla před naloděním vybavena zcela novými tanky Cromwell. Naloděna byla ve dnech 30. srpna až 1. září 1944 a v rámci posilování britské osvobozovací armády byla vyslána do Normandie.


Tanky Crusader III.
Charakteristické znaky tanku Crusader
> charakteristicky tvar silně podseknuté věže se silně zkosenými deskami pancíře
> pět velkých pojezdových kol
> hranatá ,,budka,, řidiče
> nízký kompaktní profil
> odolný podvozek vycházející z Christeho konstrukce.

Celkové počty křižníkových tanků (jiný zdroj info.)
Mk.I (A9) – 125 kusů
Mk.II (A10) – 171 kusů
Mk.III (A13) – 65 kusů
Mk.IV (A13 Mk.II) – 270 kusů
Mk.V (A13 Mk.III) Covenanter – 1753 kusů
Mk.VI Crusader (2-liberní / 3-liberní houfnice) – 1997 kusů
Mk.VI Crusader (6-liberní) – 1678 kusů
Mk.VII Cavalier – 161 kusů
Centaur (6-liberní) – 1061 kusů
Centaur (ráže 75 mm) – 233 kusů
Centaur (houf. ráže 95 mm) – 114 kusů
Cromwell III – 39 kusů
Cromwell (6-liberní) – 357 kusů
Cromwell (ráže 75 mm) – 1870 kusů
Cromwell (houf. ráže 95 mm) – 341 kusů
Challenger – 201 kusů
Comet – 1127 kusů

Celkové počty dalších vozidel na podvozku Crusader (Covenanter)
Covenanter mostní tank – 95 kusů
Crusader I – 214 kusů
Crusader II/III protiletadlový – 498 kusů
Crusader tahač – 600 kusů
Crusader OP – 112 kusů
Mimo to vyrobeno 898 kusů koreb Crusader

Přehled základních společností a firem podílejících se a výrobě tanků
Birmingham Car Co. (BRC&W – Birmingham Railway Carriage &Waggon), Crabtree, English Electric, Foden, Harland & Wolff, J.Powler, Leyland, L.M.S (L.M.S.R. - London, Midland and Scottish Railway), Metro Cammell, N.B.Locomotive, Nuffield Mech & Aero, Ruston & Hornby, Vauxhall Motors, Vickers Armstrong, Vulcan, West Gas Imps. Samozřejmě každá z nich měla desítku dalších subdodavatelů, některé dodávaly více společnostem.


< Speciální tankový přívěs Rotatrailer, určený k tažení za Crusaderem. V kolech přívěsu se převáží palivo, náhradní díly na korbě.
> Obrněný tahač Crusader Gun Tractor, vybavený navíc radlicí.

Vozidla se kterými se tank Crusader mohl střetnout
Německý tank PzKpfw II
PzKpfw II Ausf. B - lehký německý tank, v Afrika Korps využívaný především v průzkumné činnost. Německá vlajka umístěná na pancíři motoru byla důležitým prvkem rychlého rozpoznání ze vzduchu.
Prvními bojovými vozidly tankových jednotek Deutsches Afrika Korps byly lehké tanky, příliš slabě vyzbrojené a pancéřované, než aby se mohly postavit anglickým křižníkovým a pěchotním tankům. PzKpfw II, vyráběný od roku 1935, měl být původně přechodnou konstrukcí, určenou pouze k výcviku posádek. Svými kvalitami však přesvědčil, že je schopen odvádět neocenitelné služby přímo na frontě a stal se v prvním období druhé světové války nejčastěji používaným tankem Wehrmachtu. Na africká bojiště byly odeslány modernizované verze C a F. Bojovými vlastnostmi se sice anglickým tankům nevyrovnaly, zato vykazovaly výborné výsledky při rychlých průnicích, hlídkové činnosti a při průzkumu. Také se tak často nekazily jako první Crusadery. Ještě v roce 1943 používala tyto tanky německá 10. tanková divize během bojů v Tunisku. PzKpfw II byl vyzbrojen kanonem KwK 30 ráže 20 mm s kadencí 120 výstřelů/min., jehož střela odpálená ze vzdálenosti 350 m dokázala prorazit pancíř o síle 25 mm postavený pod úhlem 30˚, takže byl schopen zničit Crusadery prvních verzí. Během války bylo vyrobeno 647 tanků PzKpfw II všech verzí.
Technická data PzKpfw II Ausf. F :
> celková hmotnost : 10 t
> posádka : 3 muži
> rozměry : délka : 4 810 mm, šířka : 2 280 mm, výška : 2 020 mm
> motor : benzínový, šestiválcový, chlazený kapalinou Maybach HL 62 TR, výkon 96 kW (130HP)
> rychlost : silnice 40 km/hod., dojezd : silnice 190 km
> výzbroj : kanon KwK 30 ráže 20 mm (180 nábojů), kulomet MG34 ráže 7,9 mm (2 550 nábojů)
> pancíř : 5 - 35 mm

Italský tank Carro Armato M 13 / 40
Tank M 14/41 se jen nepatrně liší od dřívější verze tanku M 13/40, bojující v severní Africe v letech 1941 - 1942.
Itálie v oblasti tankové výzbroje za svým německým spojencem značně zaostávala. Zpočátku nasadila na africká bojiště pouze tančíky a lehké tanky, příliš slabě vyzbrojené a s příliš tenkým pancířem, než aby se mohly postavit britským tankům. Mnohem lepší vlastnosti vykazovaly tanky, které Italové nadneseně nazývali středními. Ty byly postaveny podle vzoru britského tanku Vickers 6 ton.
První z těchto tanků, označovaný M 11/39, vyrobený v počtu 100 kusů, byl vyzbrojen kanonem ráže 47 mm, umístěným v korbě, což poněkud omezovalo úhel jeho střelby. Přesto však byl samotný kanon zbraní dosti účinnou, která dokázala ničit Crusadery ranějších verzí i na vzdálenost několika stovek metrů.
Následující, často používaná verze M 13/40, měla kanon umístěný ve věži. Tyto tanky, přestože technicky zastaralé, byly nepřátelským armádám poměrně nebezpečnými protivníky, velice však přitom záleželo na kvalitě výcviku posádky. V terénu sice s Crusadery prohrávaly v rychlosti, manévrovacích schopnostech a dojezdu, ale značně je převyšovaly v překonávání překážek. Měly podobné pancéřování. Vážnou potíží při využívání italských tanků byly naftové motory, které bylo v pouštním podnebí obtížné chladit. Bylo postaveno asi 800 tanků M 13/40, 1 103 tanků M 14/41 a 90 tanků M 15/42 (oba poslední uvedené typy byly vylepšenými verzemi M 13/40).
Ukořistěné italské tanky M 13/40 používaly jednotky australské 9. pěší divize, kde jezdily s namalovanými klokany na věžích.
Technická data tanku M 13/40 :
> celková hmotnost : 14 t
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka : 4 920 mm, šířka : 2 280 mm, výška : 2 375 mm
> motor : osmiválcový vznětový chlazený kapalinou SPA 8 TM40, výkon 93 kW (125 HP)
> rychlost : silnice 31 km/hod., dojezd : silnice 200 km
> výzbroj : kanon Ansaldo 47/32 ráže 47 mm (104 náb.), 1 spřažený kulomet Breda 38 ráže 8 mm, 2 kulomety Breda 38 v korbě (3 048 nábojů), případně přidaný protiletadlový kulomet Breda 38
> pancíř : 9 - 45 mm

Kamufláže tanků Crusader


Modelářský koutek - tanky Crusader



Modely jsou ze stránek Track-link (autoři-George Stray, Marcos Augustus Serra, Steve Allen, Chee Wee Sim)

Pár plků nakonec
> Prototypový tank (Crusader I - Cruiser tank Mk VI ) byl ještě narychlo vyzbrojen kulometem Besa ( licenční československý těžký kulomet ZB53 vz. 37 ), umístěném v krytu stanoviště řidiče, který vyčníval nad horní čelní pancéřovou deskou. Toto řešení u sériových tanků nakonec nebylo přijato.
> V rámci již zmíněné smlouvy T / M 5859 postavila firma Nuffield ve spolupráci se sedmi dalšími podniky 823 tanků verze Crusader III, 96 kusů verze Crusader OP, 429 kusů verze Crusader AA a 381 kusů verze Crusader GT. Tatáž skupina firem vyrobila pak ještě na základě objednávky 1 000 tanků s registr. čísly od T26270 do T27269 958 tanků ( podle smlouvy č. T / M 5179, ze srpna 1942 ) 421 tanků Crusader III, 259 tanků Crusader OP, 69 tanků Crusader AA a 209 tanků Crusader Gun Tractor. Z celkem 5 701 objednaných tanků bylo ve výrobě realizováno pouze 4 940 kusů. Jiný zdroj uvádí produkci na 5300 tanků všech verzí.
> U verze Crusader III došlo k výměně poklopu průlezu do věže. Původní jednodílný typ, posunovaný dozadu, vyměnil dvoudílný otevíratelný do stran, což bylo bezpečnější pro velitele při pozorování. Stávalo se, že starý poklop se při pohybu tanku pohnul dopředu a zranil některého z posádky.
> Věžička s kulometem na korbě tanku Crusader II se v bojovém nasazení stávala pastí pro jeho střelce, protože nad poklopem zůstávala hlaveň kanonu. Řešení se nabízelo ve výměně závěsů poklopu za pružiny, průlez při zranění střelce mohl otevřít řidič pomocí táhla. Někdy tank vyjížděl do boje bez jmenovaného střelce, což se nakonec stalo standardem (posádka snížena o tohoto člena na čtyři).
> Po druhé světové válce část Crusaderů koupených argentinskou armádou byla upravena na samohybná děla s kanony ráže 75 mm a 105 mm v pevné nástavbě.
> Asi 21 vozidel typové řady Crusader se zachovalo do dnešní doby v různých muzeích, v různém stavu zachovalosti. Osm vozidel bylo pravděpodobně prodáno do osobních sbírek. Nejzachovalejší stroje : Crusader Mk.III ve Bovington Tank Museum ve Velké Británii, protiletadlové dělo Crusader III AA Mk. II v Musée des Blindés ve Francii a dělostřelecký tahač Crusader GT v holandském Overloon War Museum.


< Po druhé světové válce část Crusaderů koupených argentinskou armádou byla upravena na samohybná děla s kanony ráže 75 mm a 105 mm v pevné nástavbě.
> Věž protiletadlového tanku Crusader AA Mk.II.

Místa, kde je možné najít tank Crusader :
> Imperial Light Horse Regiment, Kelvin, Johannesburg (South Africa)
> Group 15 HQ, Thaba-Tswane, Pretoria (South Africa)
> Technical Base Complexor or TEK Base Centurion, Pretoria (South Africa)
> Moth Hall, Boksburg (South Africa)
> Special Services Battalion Museum, Tempe, Bloemfontein (South Africa)
> OFS Command, Tempe, Bloemfontein (South Africa)
> Lord Allenby Shellhole, Estcourt (South Africa)
> Training Branch, Army Battle School, Lohatlha (South Africa)
> Moth Hall, Middelburg, Mpumalanga Province (South Africa)
> Military Base, Potchefstroom, North West Province (South Africa)



Videa s tankem Crusader
http://www.youtube.com/watch?v=cwuiDvmTjOE
http://www.youtube.com/watch?v=M7ZzYnehYyE

Zdroj informací :
Amercom S.A., en.wikipedia.org, ww2total.com, palba.cz,
kn. Tanky a bojová vozidla 2. světové války, nakl. Naše vojsko (Leland Ness),
kn. "Tanky" nakl. Naše vojsko, 2006 (aut. Chris Chant),
vojsko.net, webmister, military, onwar.com,tanks.net,
tanksinworldwar2.com, africaaxisallied.com, ww2drawings.jexiste.fr.
Zdroj foto : ww2drawings.jexiste.fr, wikipedie, hobbyworld, palba.cz,
africaaxisallied.com, flickr, gamespot, sandstone-estates,
battletanks, the.shadock.free.fr

Nemohu si pomoct,ale jak jsou ty fotky z modelářského koutku,tak ten poslední není Crusader,ale T34.

Peters píše:Nemohu si pomoct,ale jak jsou ty fotky z modelářského koutku,tak ten první vpravo není Crusader,ale T34.

Smekám klobouk, jsi fakt dobrý, ale trvalo to hodně dlouho, než si toho někdo všiml.

Autor modelu Erik Ahlstroem k tomu přidává vysvětlení :
Když Rudá armáda propustila polské zajatce, něktří z nich absolvovali "výcvikové tábory" na Blízkém východě, je možné, že s nimi byly přivezeny i tři tanky T-34/76. Vozidla v Egyptě dostala pouštní úpravu, částečně byla doplněna na britský standard (rádio, boxy a další) a byla přidělena k 1. obrněné divizi.
Stroje po úpravě se podobala britským tankům Crusader, tak převzaly označení jako Crusader Mk IV. Polským posádkám ale tanky dlouho nevydržely, důvod byla absence náhradních dílů.
Pravdivý příběh? No, kdo ví ......
Model samotný se skládá z dílů stavebnic T-34/85 (korba a pásy), T-34/76 (věž) a doladěn různými doplňky na britskou pouštní variantu.

A já přidávám : Anglicky neumím, takže jsem to přeložil jen částečně a možná nesprávně, přihazuji originál text a pokud by měl někdo čas, mohl by to, prosím, uvést na pravou míru.

When the Russians released Polish POWs and sent them via "training camps" to the Middle East it is not common knowledge that they brought three T34/76s with them. These were modified in Egypt for desert usage (sand shields, sunshade rails, British stowage boxes, racks from flimsies, British radios, smoke dischargers etc). They were then allocated to 1st Armoured Division for tests during El Alamein, this was logical since they were also testing Chuchills in "King Force" and having both Crusaders (so the mechanics were used to the "Christie" suspension) and Sherman IIIs (diesel available!).
Due to the similarity to the British Crusader the T34/76s at El Alamein was known among the few peaple who got to know them as "Crusader Mk IV". Poles crewed these three tanks and unfortunately they didn’t last more than a couple of days, mainly due to lack of spares.
A true story? Well, who knows......:-)
The model is a cross kit between Maquettes T34/85 (hull and tracks) and Tamiyas T34/76 (turret and wheels). These parts went together fine and the model was then "customized" to British desert standards.

Jedná se o tento model :

Doplnění k tématu : Mk.VI Crusader







Zdroj : alliedtanksofworldwarii.devhub.com

Pár zajímavých kamufláží z jiného zdroje.







Zdroj : africaaxisallied.com

Potřeboval bych pomoct s identifikací (přiřazení k jednotce) jednoho určitého Crusadera II. A rovnou s tím i vysvětlit nebo dát odkaz někam, kde vysvětlují systém identifikace na britských vozidlech.

Jedná se o toto vozidlo: Sériové číslo T 45127, na pravém blatníku bílý znak nosorožce, na levém číslo 67 v červeném čtverci a na věži číslo 2 v modrém trojúhelníku.



Zkoušel jsem to rozklíčovat podle těchto stránek, tak mě prosím když tak opravte. Stejně tak špatné překlady označení jednotek.
http://www.flamesofwar.com/Default.aspx ... art_id=590

Nosorožec: 1st British Armoured Division - 1. obrněná divize ?
Číslo 68 v červeném čtverci: určení brigády?
Modrá barva trojúhelníku: Třetí regiment v brigádě?
Číslo 2 v modrém trojúhelníku: A squadron - 2. tank v rotě "A"?