Adolf Hitler
Napsal: 28/9/2004, 14:46
V první světové válce byl Adolf Hitler neznámým vojínem, bez významu. Rozhodně ale nepatřil k zbabělcům. Byl oceněn vyznamenáním: Zvedl nevybuchlý granát,který mu spadl do zákopu a odnesl jej na velitelství.Vlastní pílí se na krátkou dobu vypracoval z chudého a neznámého člověka na téměř neomezeného pána Německa a následně celé Evropy. Jeho sebejistota neznala mezí.
Adolf Hitler byl bezpochyby mistrem projevů, byl v nich silný a sebejistý, dokázal si získat davy i přesto, že jeho gesta byla plná nenávisti a agresivity, využíval je s naprostou jistotou jako nástroj svého vlivu. Jeho politické nadání stejně jako charismatická schopnost přesvědčit lid mu umožnili uvolnit obrovské kolektivní síly a využít jich pro své cíle. Adolf Hitler jistě nejkontroverznější osobností dvacátého století…
Hitler o rodině nechtěl nikdy mluvit. Hlubší důvod je nejspíše v oprávněném strachu, že hlubší studie vlastního rodokmenu by hlasitě propagujícímu agitátorovi čistého „němectví“ připravila nepříjemná překvapení. V matrice, v rodném městě, začínají nesrovnalosti. Pokud jde o jména rodičů, tedy Aloise Hitlera a Kláry Pölzlové neodpovídají údaje zcela skutečnosti, protože otec Alois přišel na svět jako nemanželský syn a nikoli manželský, jak je uvedeno v matričním zápisu. Často vypuknou spekulace o židovském původu vůdce, ale většina odborníků se od tohoto názoru odklání. Alois Hitler byl nejspíše synem Johanna Nepomuka Hitlera, který měl půvabnou vnučku Kláru Pölzlovou, která se stala třetí ženou ovdovělého Aloise Hitlera. Znamená to tedy, že Adolf Hitler je potomkem syna a vnučky J.N. Hitlera. Adolf Hitler byl se svým incestním původem patrně seznámen, proto opakovaně a důsledně odmítal mít vlastní děti. Musel se oprávněně domnívat, že by v důsledku svého původu z příbuzenského sňatku přivedl na svět duševně nebo tělesně postiženého jedince.
Matka vypěstovala v mladém Adolfovi silný pocit, že je něčím výjimečným. Není pochyb o tom jak silně a upřímně Hitler svou matku miloval, na každé cestě měl sebou její obraz. Ovšem otec ho tvrdě trestal a týral. Rodina ho přesvědčila o tom, že zvítězit lze jedině bezohlednou brutalitou. V této rodině platí: jaký otec,takový syn. Zážitky z dětství poodhalil ve své knize Mein Kampf.
Díky svému vynikajícímu hlasu byl vybrán do pěveckého sboru. Při jedné oslavě počátku prázdnin se Adolfek připil a vysvědčení použil místo toaletního papíru-úžasný obrázek důstojného vůdce. Po ukončení řádné školní docházky rezignoval . Veškerá jeho pozornost se točila kolem umění, kterému chtěl v budoucnu věnovat celý zbytek života. Adolfovi se krajně příčila jakákoli manuální práce. Na Akademii umění v Mnichově se však po několika měsících vrátil domů s nepořízenou.
Díky dědictví po otci nemusel sledovat svou finanční situaci. Když matka zemřela v ranních hodinách 21.prosince1907 na rakovinu, nalezl Dr. Bloch syna ležet na matčině posteli s portrétem v ruce. Budoucí diktátor byl zcela zlomen. Tohoto oddaného domácího lékaře později zaslepený Hitler považoval za viníka matčiny smrti, který nad to měl ještě z její nemoci finanční prospěch. Později Hitler přirovnává svou matku k národu slovy: „odstranit, vyříznout a vyjmout židovskou rakovinu z těla německého národa“. Zde bylo také zaseto zrno ohromné nenávisti k židům, odpor který vůči nim Hitler choval se napájel zuřivostí, jež Hitler nevědomě pociťoval vůči židovskému lékaři dr. Blochovi, kterého považoval za ziskuchtivého vraha své matky. Adolf Hitler po celý život trpěl nedostatkem smyslu pro realitu.
Neztratit vůli a mít železné nervy - tyto fráze jsou klíčem k pochopení Hitlera. Na jeho nesporně kladné vlastnosti - jako jsou houževnatost, síla charakteru a vůli - je třeba nahlížet i z jiného úhlů, protože jak všichni víme, měly nakonec velmi negativní následky.
Hitler velmi dobře cítil, kam až si může dovolit zajít při jednání s osobou, s níž mluvil. Věděl, před kým se má ovládat a koho může úspěšně zastrašit výbuchem hněvu, čehož často využíval. Je možné, že se někdy dokonce snažil budit dojem, že nad sebou ztratil veškerou kontrolu, aby zůstal dominantní nad osobou, která stála před ním.
Na konci války byl jeho fyzický stav velmi kritický. Musel užívat mnoho léků proti bolestem. Jeho pravá paže se stala nehybnou a prsty jeho pravé ruky se mu neustále třásly. Přes své zubožené tělo a nervy, které měl stále méně pod kontrolou, se dokázal vzpírat osudu díky své ďábelské neústupné vůli.
Adolf Hitler se stal nejkatastrofálnější osudovou postavou německé historie právě proto, že pod jeho neprůhlednou maskou existovalo tolik úrovní jeho bytosti.
30.4.1945 mezi jednou a třetí hodinou ranní odměnil člověka sobě nejvěrnějšího - oženil se s Evou Braunovou a splnil jí tak její sen, asi v šest hodin vyzkoušel kapsli kianidu na německém ovčáku Blondim, po obědě se pak s Evou odebral do svého apartmá, kde společně ukončili své životy.
Stalo se tak dvanáct let a tři měsíce poté, kdy se Hitler objevil na balkonu jako říšský kancléř a pozdravil jásající davy.
Třetí říše přečkala svého zakladatele o jeden týden.
Jedno je ale jasné Adolf Hitler byl velmi inteligentní člověk, jenž přesně věděl, co chce, a jenž to dotáhl z chudého dělníka na post revolucionáře světa.
Adolf Hitler byl bezpochyby mistrem projevů, byl v nich silný a sebejistý, dokázal si získat davy i přesto, že jeho gesta byla plná nenávisti a agresivity, využíval je s naprostou jistotou jako nástroj svého vlivu. Jeho politické nadání stejně jako charismatická schopnost přesvědčit lid mu umožnili uvolnit obrovské kolektivní síly a využít jich pro své cíle. Adolf Hitler jistě nejkontroverznější osobností dvacátého století…
Hitler o rodině nechtěl nikdy mluvit. Hlubší důvod je nejspíše v oprávněném strachu, že hlubší studie vlastního rodokmenu by hlasitě propagujícímu agitátorovi čistého „němectví“ připravila nepříjemná překvapení. V matrice, v rodném městě, začínají nesrovnalosti. Pokud jde o jména rodičů, tedy Aloise Hitlera a Kláry Pölzlové neodpovídají údaje zcela skutečnosti, protože otec Alois přišel na svět jako nemanželský syn a nikoli manželský, jak je uvedeno v matričním zápisu. Často vypuknou spekulace o židovském původu vůdce, ale většina odborníků se od tohoto názoru odklání. Alois Hitler byl nejspíše synem Johanna Nepomuka Hitlera, který měl půvabnou vnučku Kláru Pölzlovou, která se stala třetí ženou ovdovělého Aloise Hitlera. Znamená to tedy, že Adolf Hitler je potomkem syna a vnučky J.N. Hitlera. Adolf Hitler byl se svým incestním původem patrně seznámen, proto opakovaně a důsledně odmítal mít vlastní děti. Musel se oprávněně domnívat, že by v důsledku svého původu z příbuzenského sňatku přivedl na svět duševně nebo tělesně postiženého jedince.
Matka vypěstovala v mladém Adolfovi silný pocit, že je něčím výjimečným. Není pochyb o tom jak silně a upřímně Hitler svou matku miloval, na každé cestě měl sebou její obraz. Ovšem otec ho tvrdě trestal a týral. Rodina ho přesvědčila o tom, že zvítězit lze jedině bezohlednou brutalitou. V této rodině platí: jaký otec,takový syn. Zážitky z dětství poodhalil ve své knize Mein Kampf.
Díky svému vynikajícímu hlasu byl vybrán do pěveckého sboru. Při jedné oslavě počátku prázdnin se Adolfek připil a vysvědčení použil místo toaletního papíru-úžasný obrázek důstojného vůdce. Po ukončení řádné školní docházky rezignoval . Veškerá jeho pozornost se točila kolem umění, kterému chtěl v budoucnu věnovat celý zbytek života. Adolfovi se krajně příčila jakákoli manuální práce. Na Akademii umění v Mnichově se však po několika měsících vrátil domů s nepořízenou.
Díky dědictví po otci nemusel sledovat svou finanční situaci. Když matka zemřela v ranních hodinách 21.prosince1907 na rakovinu, nalezl Dr. Bloch syna ležet na matčině posteli s portrétem v ruce. Budoucí diktátor byl zcela zlomen. Tohoto oddaného domácího lékaře později zaslepený Hitler považoval za viníka matčiny smrti, který nad to měl ještě z její nemoci finanční prospěch. Později Hitler přirovnává svou matku k národu slovy: „odstranit, vyříznout a vyjmout židovskou rakovinu z těla německého národa“. Zde bylo také zaseto zrno ohromné nenávisti k židům, odpor který vůči nim Hitler choval se napájel zuřivostí, jež Hitler nevědomě pociťoval vůči židovskému lékaři dr. Blochovi, kterého považoval za ziskuchtivého vraha své matky. Adolf Hitler po celý život trpěl nedostatkem smyslu pro realitu.
Neztratit vůli a mít železné nervy - tyto fráze jsou klíčem k pochopení Hitlera. Na jeho nesporně kladné vlastnosti - jako jsou houževnatost, síla charakteru a vůli - je třeba nahlížet i z jiného úhlů, protože jak všichni víme, měly nakonec velmi negativní následky.
Hitler velmi dobře cítil, kam až si může dovolit zajít při jednání s osobou, s níž mluvil. Věděl, před kým se má ovládat a koho může úspěšně zastrašit výbuchem hněvu, čehož často využíval. Je možné, že se někdy dokonce snažil budit dojem, že nad sebou ztratil veškerou kontrolu, aby zůstal dominantní nad osobou, která stála před ním.
Na konci války byl jeho fyzický stav velmi kritický. Musel užívat mnoho léků proti bolestem. Jeho pravá paže se stala nehybnou a prsty jeho pravé ruky se mu neustále třásly. Přes své zubožené tělo a nervy, které měl stále méně pod kontrolou, se dokázal vzpírat osudu díky své ďábelské neústupné vůli.
Adolf Hitler se stal nejkatastrofálnější osudovou postavou německé historie právě proto, že pod jeho neprůhlednou maskou existovalo tolik úrovní jeho bytosti.
30.4.1945 mezi jednou a třetí hodinou ranní odměnil člověka sobě nejvěrnějšího - oženil se s Evou Braunovou a splnil jí tak její sen, asi v šest hodin vyzkoušel kapsli kianidu na německém ovčáku Blondim, po obědě se pak s Evou odebral do svého apartmá, kde společně ukončili své životy.
Stalo se tak dvanáct let a tři měsíce poté, kdy se Hitler objevil na balkonu jako říšský kancléř a pozdravil jásající davy.
Třetí říše přečkala svého zakladatele o jeden týden.
Jedno je ale jasné Adolf Hitler byl velmi inteligentní člověk, jenž přesně věděl, co chce, a jenž to dotáhl z chudého dělníka na post revolucionáře světa.
