CL 46 PHOENIX - historie bojové služby

Moderátor: jarl

Odpovědět
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

CL 46 PHOENIX - historie bojové služby

Příspěvek od Ralph Kerr »

Stavba lehkého křižníku Phoenix, byla svěřena firmě New York Shipbuilding Company, loď vznikla v přístavu Camden [New Jersey] na řece Delaware.Práce začala 15. dubna 1935 a po vleklé stavbě, mohla dne 13. března 1938, paní Dorothea Kays Moonan křižník pokřtít a spustit na vodu.US Navy Phoenix převzalo 3. října 1938, ve Philadelphia Navy Yard, na protějším břehu Delaware.Prvním velitelem se stal Capt. John W. Rankin.

Zbrusu nová loď se v období listopad 1938 - leden 1939 vydala k jižní Americe.Navštívila přístavy Port of Spain [Trinidad], Santos [Brazílie], Buenos Aires [Argentina], Montevideo [Uruguay] a San Juan [Portoriko].Po návratu do Philadelphie, v lednu 1939, zůstal Phoenix ještě několik měsíců v Atlantiku.Na jaře se přesunul Panamským průplavem do Tichomoří.Zde nejprve působil z kalifornských základen San Pedro a San Diego.V únoru 1941 se Phoenix přesunul na základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech.

V Pearl Harboru byl Phoenix i 7. prosince 1941, v den kdy byla základna napadena japonskými palubními letouny.Křižník toho rána kotvil v severovýchodní části zátoky, nedaleko menšiho výběžku pevniny u městečka Aiea.V blízkosti Phoenixu nekotvila žádná loď, takže byl poměrně hodně vystaven případnému torpédovému útoku.Japonští piloti však menší lodě, včetně křižníků přehlíželi a zajímali se jen o bitevní lodě u ostrova Ford.Phoenix přestál bez poškození útok dvou vln nepřátelských letounů na přístaviště a krátce po poledni vyplul na volné moře.Po tři dny Phoenix pátral po japonském svazu, 10. prosince byl povolán zpět na základnu.

V druhé polovině prosince Phoenix doprovodil onvoj do San Francisca.Po návratu na Havaj v lednu 1942 eskortoval další konvoj do Kalifornie.Následoval doprovod konvoje ze San Francisca do Melbourne v Austrálii.Z Melbourne se křižník přeplavil do přístavu Fremantle v západní Austrálii a odsud doprovodil konvoj na Cejlon.Naprosto nezáživné konvojové ochraně se v této oblasti věnoval až do konce roku 1942.Phoenix přitom využíval zejména základny Fremantle, Broome, Darwin, Melbourne a Sydney v Austrálii, Colombo a Trincomalee na Cejlonu, atol Addu na Maledivách a rovněž indické přístavy Bombay a Calcutta.Během této doby Phoenix úzce spolupracoval s britským Východním loďstvem, Indickým královským námořnictvem a také s Australským královským námořnictvem.

V lednu 1943 Phoenix dopravil z východního pobřeží USA do Casablanky na konferenci státního sekretáře Cordella Hulla.Poté se okolo Afriky vrátil do Indického oceánu a pokračoval tu v eskortní službě.V červnu 1943 oblast opustil, obeplul z jihu Afriku a posléze dorazil do Philadelphie.Zde během července a srpna podstoupil menší opravy a údržbu.Po skončení oprav zůstal křižník v Atlantiku a věnoval se výcvikovým plavbám u východního pobřeží.V říjnu 1943 byl poslán do Pearl Harboru a odsud do jihozápadního Tichomoří.Na základnu Espiritu Santo [Nové Hebridy] Phoenix připlul 1. prosince 1943.Nezdržel se tu a pokračoval na základnu Milne Bay [východní cíp Nové Guineje] kam dorazil 3. prosince.

V Milne Bay byl Phoenix zařazen do svazu TG 74 [britský kontradmirál V. A. C. Crutchley] se sesterským křižníkem CL 43 Nashville.První akcí svazu bylo krytí výsadku 1. divize USMC u mysu Gloucester na ostrově Nová Británie, dne 26. prosince.Po návratu do Milne Bay bylo uskupení doplněno křižníkem CL 47 Boise a přejmenováno na TF 75.Velení převzal kontradmirál Russell S. Berkey.V lednu 1944 TF 75 hlídkoval v Šalamounově moři, v noci z 15. na 26. ledna Phoenix spolu s CL 47 Boise ostřeloval japonské základny Madang a Alexishafen na severním pobřeží Nové Guineje.Během února uskupení hlídkovalo v Bismarckově moři, koncem měsíce Phoenix využil kontradmirál Berkey k dopravě do Brisbane v Austrálii.Zde zastihl Berkeyho zozkaz ke krytí vylodění na ostrově Los Negros [Admiralitní ostrovy].Křižník opustil 25. února Brisbane a po rychlé plavbě dorazil 27. února do Milne Bay.Od rána 29. února Phoenix a CL 43 Nashville podporoval vojáky 1. jízdní divize při vylodění na Los Negros.Tuto akci z paluby Phoenixu sledoval velitel 7. loďstva, viceadmirál T. C. Kinkaid a také generál Douglas MacArthur.Po návratu na základnu byl TF 75 doplněn australským těžkým křižníkem HMAS Shropshire.Kompletní TF 75 v prvních dnech března 1944 hlídkoval u Admiralitních ostrovů a mezi 4. a 7. březnem občas ostřeloval ostrůvek Hauwei [obsazen USMC 12.3.].V dubnu [22. - 24.] Phoenix spolu s CL 43 Nashville a CL 47 Boise podporoval vylodění 41. pěší divize v Humboldtově zálivu u města Hollandia [Nová Guinea] a poté, 29.4. - 1.5. příležitostně postřeloval prostor ostrůvku Wakde.Později v květnu [14. - 20.] křižník pomáhal 41. pěší divizi která se u Wakde vylodila.Koncem května Phoenix spolu s CL 43 Nashville a CL 47 Boise kral vylodění na ostrově Biak [Schoutenovy ostrovy].Během hlídkování severně od Biaku, na TF 75 dne 4. června zaútočilo 8 japonských letounů.Exploze pumy poblíž zádě Phoenixu způsobila lehké poškození lodních šroubů.Jeden muž byl zabit střepinou.Během následující noci byl Phoenix v průlivu Japen [jižně od Biaku] napaden nepřátelským torpédovým bombardérem.Obranným manévrem se křižník torpédu vyhnul.Po skončení akce u Biaku odplul TF 75 na základnu Manus [Admiralitní ostrovy].Zde byl Phoenix opraven a posléze se s TF 75 účastnil podpory vylodění na ostrově Noemfoor [2. července].Tímto vyloděním bylo prakticky dovršeno tažení na Nové Guineji.Následovat měl útok na Filipíny.Phoenix byl koncem července poslán do Sydney k údržbě.Po návratu na základnu Manus, počátkem září, zde doplnil munici a ve dnech 10. - 25. září podporoval spolu s křižníkem CL 47 Boise vylodění 31. pěší divize na ostrově Morotai [Molucké souostroví].Phoenix také občas ostřeloval blízký ostrov Halmahera obsazený Japonci.Koncem září se křižník vrátil na Manus a posléze odplul do přístavu Holandia na Nové Guineji.

Tady byl Phoenix začátkem října začleněn do Severního útočného svazu [kontradmirál D. E. Barbey], jež měl vylodit X. armádní sbor [24. pěší a 1. jízdní divize] na filipínském ostrově Leyte.V rámci Severního útočného svazu křižník působil v TG 77.3 [kontradmirál R. S. Berkey] spolu s CL 47 Boise a australskými těžkými křižníky HMAS Australia a HMAS Shropshire.Loďstvo odplulo z Hollandie 10. října, vylodění na pobřeží Leyte bylo zahájeno dopoledne 20. října.Phoenix poskytoval na vyžádání dělostřeleckou podporu jednotkám na ostrově.O několik dní později se Phoenix v ranních hodinách 25. října účastnil bitvy v Surigaoském průlivu.V jednostranné bitvě byl 7. loďstvem prakticky zničen japonský Jižní svaz.TG 77.3 setrval v Leytském zálivu i v listopadu.Občasné útoky pilotů kamikaze na Phoenix nebyly naštěstí úspěšné, většinu zásahů inkasovaly doprovodné torpédoborce.

Počátkem prosince byl TG 77.3 začleněn do Visajanského útočného svazu [kontradmirál A. D. Struble] jež měl dopravit 24. pěší divizi na ostrov Mindoro, jižně od Luzonu.Svaz opustil Leytský záliv 12. prosince.Příští den byl jedním kamikaze poškozen křižník CL 43 Nashville.Vylodění na Mindoru bylo zahájeno 15. prosince a proběhlo bez problémů.TG 77.3 se u Mindora zdržel tři dny a pak se vrátil do Leytského zálivu.Zde byl TG 77.3 přejmenován na TG 77.1 [stále pod velením kontradmirála R. S. Berkeyho] se složením Phoenix, CL 47 Boise, CL 57 Montpelier a CL 58 Denver.Na řadě byla invaze na ostrov Luzon.Loďstvo přepravující I. a XIV. sbor US Army opustilo Leytský záliv 5. ledna 1945.Oklikou přes Boholské a Suluské moře uskupení dorazilo 9. ledna do Lingayenského zálivu, na západním pobřeží Luzonu.Přes silnou aktivitu letounů kamikaze setrval Phoenix v zálivu do 13. ledna, přičemž se věnoval palebné podpoře.TG 77.1 pak do konce ledna hlídkoval v Jihočínském moři a v únoru se podílel na osvobozování poloostrova Bataan [13. - 15.] a opevněného ostrova Corregidor [16. - 17.].Po těchto akcích se TG 77.1 vrátil k Leyte.

Během března [8. - 12.] Phoenix spolu s CL 47 Boise podporoval vylodění 41. pěší divize u města Zamboanga na ostrově Mindanao.Posléze ve dnech 26.3. - 29.3. křižník pomáhal divizi Americal pří výsadku na ostrově Cebu.Následovala ve dnech 27.4. - 3.5. vyloďovací akce australské 6. divize na ostrově Tarakan u východního pobřeží Bornea.Během května a června Phoenix hlídkoval u Bornea a následně ve dnech 27.6. - 8.7. chránil americké minolovné lodě, při jejich práci v průlivu Makasar.Dne 15. srpna opustil Phoenix Filipíny a odplul do Pearl Harboru k údržbě.

Po skončení války, v září 1945 byl křižník poslán z Havaje do Atlantiku.Další služba byla již jen krátká, 28. února 1946 byl Phoenix ve Philadelphii inaktivován.Oficiálně byl křižník vyřazen 3. července 1946.

Po několika letech stání ve Philadelphii, Phoenix dne 9. dubna 1951 zakoupila Argentína.Slavnostní předání proběhlo 5. prosince 1951 a Phoenix byl přejmenován na C 4 Diecisiete do Octobre.

V Argentíně se křižník v září 1955 podílel na vojenském puči který svrhl prezidenta Juana D. Perona.Poté co vládnutí převzala vojenská junta, změnil v roce 1956 křižník znovu své jméno, tentokrát se jmenoval C 4 General Belgrano.Loď po dlouhá léta spolehlivě sloužila, v roce 1967 byla rozsáhle zmodernizována.Až přišel osudný rok 1982.

Zcela neoblíbená vojenská junta se rozhodla získat sympatie národa obsazením Falklandských ostrovů, které spravovala Velká Británie a na něž si Argentina činila odjakživa nároky.Falklandy byly obsazeny 2. dubna 1982 za použití zdrcující převahy sil.Oproti očekávání, byl ale v Anglii rychle sestaven expediční svaz a vyplul do jižního Atlantiku.Vláda Velké Británie také 23. dubna vyhlásila kolem Falkland 200 mílovou zonu ve které budou argentinské válečné lodě potápěny bez varování.Navíc narychlo vyslala k Falklandám útočné atomové ponorky.

Dne 26. dubna opustil General Belgrano spolu s torpédoborci D 26 Hipolito Bouchard a D 29 Piedra Buena základnu Ushuaia na jihu Argentiny.Uskupení mělo hlídkovat jižně od Falkland, v prostoru lavice Burdwood, 20 - 30 mil od hranice válečného pásma které vyhlásila Velká Británie.Svaz byl dne 30. dubna v tomto prostoru vypátrán britskou atomovou ponorkou HMS S 48 Conqueror.Ponorka svaz několik dní opatrně sledovala.Křižník s doprovodem se však stále pohyboval néjméně 20 mil od válečného pásma.Rozhodnutí o osudu Generala Belgrana nakonec padlo v Londýně.Premiérka Margaret Thatcherová vydala svolení k útoku na křižník mimo pásmo.Velitel HMS S 48 Conqueror, Capt. C. Wreford-Brown obdržel rozkaz k útoku zhruba v 15. hodin 2. května.Po náročném manévrování odpálil v 15.57 na křižník tři konvenční torpéda Mk. 8.Krátce před 16. hodinou zasáhla Generala Belgrano dvě torpéda.První zasáhlo přední část lodě, asi 10 metrů za přídí.Usmrtilo 10 mužů a příď totálně zdemolovalo.Druhý zásah byl pro křižník fatální.Torpédo zasáhlo levobok lodě za středem, zničilo zadní strojovnu a silně narušilo trup u zádě.Exploze zabila asi 200 mužů, podpalubí se rychle zaplavovalo.Po patnácti minutách byla situace kritická, General Belgrano se již silně nakláněl na levobok.V 16.24 dal velitel křižníku, Capt. Bonzo povel k opuštění lodě.To bylo provedeno spořádaně, panika nevznikla.Asi v 16.45 se General Belgrano převrátil na levobok a potopil na pozici 55°24" j.š./61°32" z.d., do hloubky zhruba 4000 metrů, asi 90 mil východojihovýchodně od ostrova Estados.Z posádky 1138 mužů potopení nepřežilo 368 mužů, několik desítek z nich následkem podchlazení ve velice studené vodě.

Za svou válečnou službu získal křižník CL 46 Phoenix devět bojových hvězd.Stal se druhou lodí třídy Brooklyn potopenou při válečných akcích a zároveň první válečnou lodí kterou potopila atomová ponorka.

Technická data
Délka maximální - 185,32 m Šířka - 21 m Ponor standard - 6,86 m
Výtlak standard - 9 700 tun Výtlak plný - 12 300 tun
Rychlost - 32,5 uzlu Dosah - 14 500 mil [15 uzlů]
Posádka mírová - 868 mužů Posádka válečná - cca 950 mužů

Výzbroj
15 x 152 mm [5 x 3] 3 věže na přídi, 2 na zádi
8 x 127 mm
20 x 40 mm
20 x 20 mm
4 hydroplány

Technická data v Argentíně
Výtlak standard - 10 800 tun Výtlak plný - 13 645 tun
15 x 152 mm, 8 x 127 mm, 4 x 40 mm, ? x 20 mm, PLŘS Seacat, 2 vrtulníky, Posádka mírová - 1000 mužů Posádka válečná - cca 1150 mužů

Obrázek
Phoenix odplouvá z Pearl Harboru - 7.12. 1941

Obrázek
General Belgrano v 16.30 dne 2. května 1982

Obrázek
Místo potopení
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Tohle jsem ještě našel na webu :)

Obrázek
Generál Belgrano v Argentině

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

A ještě tohle

Obrázek Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

General Belgrano

Obrázek
pohled z boku

Obrázek
pohled seshora
Obrázek
Uživatelský avatar
Ralph Kerr
Poddůstojník v záloze
Poddůstojník v záloze
Příspěvky: 215
Registrován: 28/11/2005, 18:51
Bydliště: Lubník

Příspěvek od Ralph Kerr »

Služba v Argentíně

Obrázek Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

Jen doplním pár podrobností k potopení, který by (snad) mohly bejt zajímavý:
Kromě Conqueroru měli Britové v oblasti ještě dvě ponorky – Spartan a Splendid. Jejich úkolem bylo hlídkovat mezi Falklandy a Argentinou a dávat pozor na argentinské námořnictvo, pokud by se přiblížilo k „zóně totálního zákazu" (Total Exclusion Zone – TEZ), tedy k okruhu 150 mil, kterou Angličani kolem Falkland vyhlásili. Argentina tehdy disponovala krom Generala Belgrana ještě letadlovou lodí Veintecinco de Mayo, několika torpédoborci a hlavně dvěma nebezpečnými německými těžko odhalitelnými ponorkami třídy 209.
Conqueror nejdřív objevil tanker a jednoduše počkal, až k němu General Belgrano připluje. V té samé době našla Splendid letadlovku Veintecinco de Mayo a velitelé obou ponorek žádali o povolení k akci. Následně proběhla debata mezi velitelem svazu admirálem Johnem Woodwardem a Margaret Thatcherovou. Woodward později napsal, že považoval oba argentinské svazy za možný klešťový manévr proti svému uskupení, a proto žádal o zásah. Současně se ale domníval, že nějaký velký masakr nebude nutný, a že stačí „useknout jedno rameno“. A protože se Veintecinco de Mayo momentálně nacházela uvnitř argentinských výsostných vod, zatímco General Belgrano sotva pár mil od TEZ, o tom kdo si vytáhnul „černýho Petra“ nebylo pochyb.
1.května v 15:00 Conqueror zasáhl Generala Belgrana dvěma torpédy ze vzdálenosti 2 000 metrů zrovna když se od TEZ vzdaloval rychlostí 12 uzlů, zbytek je skvěle popsán v článku. Pro zajímavost dodám, že Angličani použili torpéda Mk 8, což byla sice zastaralá, ale spolehlivá konstrukce původem ještě z WW2, protože svým novým, leč nevyzpytatelným Tigerfishům tehdá ještě moc nevěřili. Tak se stalo, že americký druhoválečný křižník potopila britská druhoválečná torpéda vystřelená z jaderné ponorky.
Doprovodné torpédoborce se moc nepochlapily, jen ve zmatku naházely do moře nazdařbůh několik hlubinných bomb a v obavě před dalším útokem se vzdálily. Argentinské námořnictvo už do žádných dalších bojů nezasáhlo, takže Woodward měl s useknutím jednoho ramana kleští naprostou pravdu.
Potopení křižníku vzbudilo ve světě velký poprask, svou polívčičku si přihřívali jak pacifisté, tak východní blok a všichni řvali o válečném zločinu. Je fakt, že General Belgrano byl potopen mimo zakázané území (které si navíc určili sami Angličani), ale na druhou stranu je taky pravda, že do TEZ to bylo sotva pár desítek minut plavby, že General Belgrano plul pod válečnou vlajkou momentálně nepřátelského státu a – co je asi nejdůležitější – jeho eskorta byla vyzbrojená výbornými francouzskými raketami Exocet (o jejich účinnosti svědčí fakt, že pár lodí s nimi Britům potopili argentinští piloti). Olej do ohně celosvětovému ryku přilil i velitel Conqueroru fregatní kapitán Chris Wredford-Brown, který při návratu domů nařídil vztyčit pirátskou vlajku s lebkou a zkříženými hnáty. Jen málokdo věděl, že se nejedná o žádný projev nějaké krvelačnosti, ale o starou námořní tradici. Pirátskou vlajku totiž při návratu z úspěšné plavby vyvěšují britské ponorky vždycky, a to od už doby, co 13. září 1914 potopila Hortonova E-9 německý lehký křižník Hela.
Jenže vysvětluj anglický námořní tradice třeba takovýmu Vasilovi Bilakovi, žejo...Obrázek
さようなら。
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

S těmi Exocety je to trošku jinak, než se obecně ví - systém PVO na britských lodích je totiž zaznamenal a zachytil, ale díky údajům v databázi (programované pro alianci s Francií) je považoval za "přátelské" střely a nijak proti nim nezasáhl. Potěší...

Jinak ad ty Mk.8 - to byly tedy nenaváděná/rovně plavající torpéda? Netušil jsem, že i SSN je umí zaměřovat...
Uživatelský avatar
Destroyman
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1288
Registrován: 25/6/2008, 08:35
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Destroyman »

cover72 píše:Jinak ad ty Mk.8 - to byly tedy nenaváděná/rovně plavající torpéda?
Mno, vzhledem k tomu, že projekční práce na Mk.8 začaly v roce 1925 a za dva roky bylo hotovo, tak asi jinak než rovně plavat nemohly. Jestli si dobře z hlavy pamatuju, tak první torpéda, který uměly zatáčet vymysleli až za války Němci a Japonci. Pravda, amíci měli u svejch Typ XIV už před válkou možnej režim, že když po určitý vzdálenosti torpédo nic netrefí, tak opíše kruh - ale v praxi to párkrát dopadlo tak, že si potopili ponorku vlastním torpédem.
Za ty Exocety dík - to mě opravdu rozesmálo. :wink:
さようなら。
Uživatelský avatar
kopapaka
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 3837
Registrován: 26/1/2008, 20:47
Bydliště: kósek od Prostějova

Příspěvek od kopapaka »

cover72:
je považoval za "přátelské" střely
Tohle mi přijde jako blbost, nějaký systém na palubě lodi sice může zaznamenat signál naváděcího radaru Exocetu jako přátelský, ale pro obranu lodě to v podstatě nic neznamená. Systém má určitě víc režimů a jeden z nich ( minimálně ) umožňuje zahájit útok na zachycený cíl bez ohledu nato, jak byl identifikován.
Pochybuju o tom, že v té době byl výstražný RL přijímač nějak propojený se systémem protivzdušné obrany. Maximálně mohl vydávat nějaký výstražný signál v případě zachycení NEPŘÁTELSKÉHO střeleckého radaru, tj. i v případě identifikace PŘÁTELSKÉ rakety by max. nedělal nic...
Navíc Exocety už v té době mělo tolik států...
ObrázekObrázek Obrázek
"Válka je Mír, Svoboda je Otroctví a Nevědomost je Síla!"
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Nebyl nahodou problem v tom, ze proti zbranim typu Exocet v te dobe nemelo Royal Navy adekvatni protizbran. Nebyli lode nahodou vyzbrojeny proti vzdusnym cilum pouze strelami Sea Dart, ktere nebyly schopne znicit strely Exocet?
Pokud vim tak HMS Sheffield ani nevedel o dvou Exocetech leticich na ni protoze v te dobe probihala komunikace s Britskym vedenim co blokovalo radarovy prijem.
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Uživatelský avatar
cover72
7. Major
7. Major
Příspěvky: 3160
Registrován: 12/6/2007, 20:09

Příspěvek od cover72 »

Já jsem to četl tak, jak to píšu - zkusím dohledat zdroj. Logiku to ale má: kdyby vedlle sebe pálili britové a francouzi PLDŘS, bylo přeci třeba zajistit, aby automatizované systémy blízké PVO nenapadaly přelétávající "spřátelené" střely...
Uživatelský avatar
alibaba
7. Major
7. Major
Příspěvky: 707
Registrován: 15/8/2007, 00:30
Bydliště: Cotswold

Příspěvek od alibaba »

Ale CIM je chtely napadat?

Jedine co mohli pouzit proti strelam Exocet byli klamne cile.
Mimochodem pri jejich pouziti napriklad dva Exocety sice nezasahly dve valecne lode, na ktere byli zamereny, ale nasli si cil v podobe transportni lode Atlantic Conveyor.
Inteligence má své hranice,
ale blbost je nekonečná....
Odpovědět

Zpět na „Námořnictvo (USN, USMC)“