I kdyby, tak to dvě kolmé směrovky na trupu dvoumotorového letadla (jako je MiG-25 či F-15) neřeší. Každá z nich je přesně tam, kde by byla i jednoduchá SOP.HONZIK11 píše:Jednoduchá SOP může být ovlivňována rázovými vlnami , může se nacházet právě v expanzní oblasti pří vysokých rychlostech , eventuálně v turbulentní oblasti na konci trupu při nízkých rychlostech ,při velkém úhlu náběhu. Je to dáno konstrukcí trupu. Pak se snižuje její účinnost. V tomto případě je učinější dvojitá SOP . Kolmá se volí tehdy , z aerodynamického hlediska , když ji jsem schopen posunout mimo účinek těchto vlivu.
Takže toto NE.
Zešikmením dvojité SOP se získává další doplňující vztlak, který pomáhá VOP ... je-li zešikmení velké, je možno VOP (či SOP) zcela vypustit a mluvíme o motýlkovitých OP.HONZIK11 píše:Šikmá i když je úchyt hmotnější a více namáhaný ,tehdy ,když ani to nepomůže a když navíc turbulence od svislých kormidel snižuje účinek vodorovných kormidel. Pak je řešením ještě další posunutí od středové osy jejich sešikmením.
Nikoliv. V 99% případů dvojitých SOP (výjimkou je třeba Lockheed Electra, kde původně jednoduchá SOP neměla dostatečnou účinnost a tak byla nahrazena dvojitou) šlo o to umožnit hřbetnímu střelci prostor pro střelbu dozadu, aniž by hrozilo, že ustřelí směrovku.HONZIK11 píše:Další důvody jsou obvyklé a už z historie letectví tradiční. Dvojité směrovky vycházejí menší , umístovali se i na konec výškovky. Tam se bral v potaz proud od vrtulí, ale v opačném gardu , proud zvyšoval účinek .
Nejsem expert na A-10, ale myslím, že jsem kdesi četl, že hlavním důvodem bylo:HONZIK11 píše:U A10 jsou taky mimo. Tam jejich účinnost eliminoval proud dvou motorů. Výhodou bylo , jak se ukázalo , když přišli o jednu ,byla tam ještě druhá a když přišli o jeden motor ,tak obě dvě byly schopny eliminovat klopný moment toho zbylého.
1/ bezpečnost při poruše ... odstřelí-li nepřítel jednu, zbývá druhá (ostatně to byl i důvod takto "nestandardně", pro bojový letou, umístěných motorů);
2/ "krytí" motorů ze stran pro horší záchyt střelou s IR hlavicí.
Nikoliv. U F-22 se přímo uvádí, že důvodem bylo, kromě zvýšení stability při vysokých nadzvukových rychlostech, i zvýšení obratnosti při dozvukových rychostech - proto to výrazné "rozevření" SOP ... vlastně již skoro motýlkovité OP.HONZIK11 píše:U Raproru i předchozí generace to dostalo ještě jeden rozměr a to stínění horkých motorů a navíc se přesně a neobvykle velká kormidla RAPTORU počítala vůči interferenci dopadajících radarových paprsků .Prostě radarový paprsek v nich vykmital a nevytvořil zpětný odraz ani boční laloky.
Na rozdíl od F-15 (a MiG-25)
I u Su-57 mají dvojité SOP stabilizační fci při vysokých nadzvukových rychlostech.HONZIK11 píše:Su 57 šel jinou cestou , ten je naopak zmenšil na minimum ale proto jsou plovoucí, při menšich výchylkách mají větší účinnost. Každá směrovka pokud není plovoucí si zachovává i stabilizační účinek pevné její části . Toto zřejmě Suchoj SU57 má vyřešeno jinak a stabilizační účinek vychýlené směrovky přenechává třeba odkloněným tryskám motorů od osy, nebo mechanizaci křídla, nebo výškovému kormidlu nebo tomu korytu mezi dvěma neobvykle daleko umísťenými motory. Nebo všemu dohromady.
Menší (stejně jako VOP) mohou být proto, že při obratech na podzvukových rychlostech významně pomáhá všesměrově vychylované trysky ... což je něco co nemá ani F-22 a F-15 už vůbec ne.
Poznámka: Pořád zapomínáte na to, že při vysokých nadzvukových rychlostech se výrazně mění aerodynamika letounu (díky stlačitelnosti vzduchu), a letadlo se stává podélně nestabilním ... proto velké plochy SOP, a nebo dvojité SOP (prostor mezi nimi při velkých rychlostech letoun stabilizuje).