Standartní kanon Cromwella, 75 mm OQF (délka hlavně byla pouze 36,5 ráže), byl ve srovnání s kanony v německé bojové technice výrazně horší a jeho penetrační schopnosti neumožňovaly rovnocený boj ani s tanky PzKpfw IV Ausf. H / J (kanon KwK 40 L/48 ), natož pak s Pantherem (kanon KwK 42 L/70). O schopnosti ohrozit tanky Tiger či Tiger II nemluvě...
Tento problém byl samozřejmě Britům znám, řešení však nebylo jednoduché. Nepříliš velká věž Cromwella totiž bohužel znesnadňovala montáž účinnější zbraně. Nakonec bylo započato s vývojem tanku na jeho bázi, ale s novou věží, vhodnou pro montáž účinnější výzbroje.
CRUISER TANK Mk.VIII CHALLENGER (A 30)
Stroj, vyvíjený firmou Birmingham Carriage & Wagon Company, tedy vycházel z Cromwella, ale měl novou, větší věž. Z tohoto důvodu došlo k prodloužení podvozku o jedno pojezdové kolo. V místě věže došlo také ke zvýšení korby jakýmsi nástavcem. V typicky velmi vysoké věži byl umístěn vysoce účinný kanon 17 pdr OQF Mk. II (ráže 76,2 mm), jedna z nejlepších protitankových zbraní druhé světové války. S ním byl spřežen kulomet Besa ráže 7,92 mm (podle některých zdrojů byl montován kulomet Browning ráže 7,62 mm, což se mi však příliš nezdá). Pro kanon bylo vezeno 42 kusů munice. Posádku tvořil velitel, střelec a nabíječ ve věži a řidič s druhým nabíječem (podavačem munice do věže) v korbě.
Pancíř čela vany byl silný 57 mm, její boky měly 28 mm. Čelo nástavby mělo 64 mm, boky 51 mm. Čelo věže bylo silné 63 mm, štít kanonu 102 mm, boky věže 40 mm.
Při zkouškách se ukázalo, že vzhledem k nárůstu hmotnosti nejsou jízdní vlastnosti zrovna ideální. Potřeba účinně vyzbrojeného tanku však byla natolik vysoká, že i přes to byla zahájena jeho výroba. Tato však neměla dlouhého trvání, běžela od prosince 1943 do září 1944 a dala pouze 200 kusů. Důvodem bylo zavedení tanků Sherman Firefly, což byly Shermany přezbrojené 17 pdr kanonem (přestavěno bylo cca 1200 tanků). Ty se ukázaly být lepší a proto nebyla další výroba Challengeru efektivní.
Challenger Mk.II
Údajně existoval jeho prototyp, který měl mít nižší věž a celkově poněkud sníženou hmotnost pro zlepšení jízdních vlastností. Nenašel jsem bohužel nic, co by jeho existenci potvrzovalo, většina zdrojů se o něm vůbec nezmiňuje...
Avanger
Jednalo se o prototyp stíhače tanků se seshora otevřenou věží, nad kterou byla vyvýšeně umístěna tenká ochrana proti střepinám (podobně, jako u některých britských strojů M10). Z výroby sešlo vzhledem k tomu, že již byl vyráběn stíhač tanků Archer (ZDE) s obdobnou výzbrojí a dodávány byly americké stíhače tanků M10, které byly z velké části přezbrojovány 17 pdr kanonem (Tyto stroje byly pojmenovány Achilles).
CRUISER TANK COMET (A34)
Tank Challenger tedy příliš úspěšný nebyl. Jeho zápory se projevili brzy po započetí jeho zkoušek a proto byl již v září 1942 firmě Leyland zadán vývoj nového tanku s vysoce výkonným kanonem a zároveň s výrazně lepšími parametry než Challenger.
Práce se plně rozběhly v červnu 1943. O rok později byla hotova maketa tanku. Korbou vycházel z Cromwellu, ale byla plně svařovaný a měl (oproti tehdejším variantám Cromwella) zesílené pancéřování. Podvozek byl upraven, především byly použity nosné kladky. Naprosto nová byla věž, která byla prostornější, svařovaná s odlévaným čelním pancířem, elektricky poháněná, byla konečně vybavena velitelskou věžičkou...
...a především vysoce výkonnou výzbrojí. Tou byl kanon 77 mm OQF Mk.II. Jednalo se o zbraň vyvinutou firmou Vickers-Armstrong na bázi kanonu 17 pdr OQF. Úpravy měly za cíl její lepší použitelnost ve věžích tanků. Došlo ke zkrácení hlavně z 55 ráží na 49 ráží a k úpravě nábojové komory pro novou munici. Ta měla kratší a širší nábojnice, což zlepšilo jejich manipulovatelnost v omezených protorech věže. Tyto úpravy měly určitý negativní vliv na účinnost kanonu, nikoli však fatalní, stále se jednalo o vysoce výkonný protipancéřový prostředek. Ačkoliv je kanon označen jako 77 mm, byla ve skutečnosti jeho ráže 76,2 mm, označení 77 mm bylo použito pro odlišení od 17 pdr kanonu stejné ráže. Pro kanon bylo vezeno 61 kusů munice, pro kulomety Besa (jeden spřežený s kanonem, druhý v korbě) 5175 nábojů. K vybavení také patřil zadýmovací granátomet, pro nějž bylo vezeno 12 kusů munice.
Pancéřování bylo velmi slušné, zvláště na věži. Bohužel si zachovalo své nedobré balistické tvarování, pozůstatek to po předchozích tancích. Čelní pancíř vany byl silný 64 mm, její boky 14 mm. Čelo nástavby mělo 76 mm, boky 29 mm. Čelo věže mělo plných 102 mm, stejně tak i štít kanonu (konečně byl použit vnější štít), její boky pak byly silné 64 mm.
Prototyp nového tanku byl hotov v únoru 1944, měl však ještě starý podvozek z Cromwellu. Zkoušky jeho i následujících ukázaly, že vzniklo vozidlo s výtečnými jízdními vlastnostmi, a to i přes to, že byl poháněn stejným motorem Meteor (o výkonu 447 kW), jaký poháněl i Cromwella, ale zároveň byl o poznání těžší. Tato pohyblivost byla vyváženě spojena se silným pancéřováním a účinnou výzbrojí. Britové tak měli konečně tank, u kterého se nemuselo pro jeden klad obětovat jiné, jako tomu bylo dříve. Ze zkoušek vyplynuly jen drobnější úpravy, především zesílení závěsů podvozku. Poté již nic nebránilo zavedení do výzbroje. Výroba začala v září 1944. U jednotek se Comet ukázal v nejlepším světle, jednalo se vlastně o první britský tank, který kvalitou neustupoval nejlepším strojům protivníka. Celkem bylo do září 1945 vyrobeno na 1200 strojů a ve výzbroji Comety vydržely do roku 1958 (samozřejmě později v záloze).
TECHNICKÉ ÚDAJE (Challenger / Comet)
ROZMĚRY
Délka: 8,15 m / 7,66 m
Šířka: 2,91 m / 3,07 m
Výška: 2,78 m / 2,67 m
HMOTNOST
Bojová: 32000 kg / 33225 kg
VÝKONY
Max. rychlost na silnici: 52 km/h / 51 km/h
Max. rychlost v terénu: 24 km/h / 26 km/h
Dojezd na silnici: 240 km / 240 km
Dojezd v terénu: 115 km / 130 km
KANONY (Typ: Délka hlavně; průbojnost na 500 m (30° dopad); na 1000 m (30° dopad))
17 pdr OQF Mk.II: L / 55; 130 mm (APCBC), 204 mm (APDS); 119 mm (APCBC), 185 mm (APDS)
77 mm OQF Mk.II: L / 49; 120 mm (APCBC), 178 mm (APDS); 110 mm (APCBC), 149 mm (APDS)
Challenger.
A30.
A30 Challenger.
