30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Moderátor: Rase

Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 301
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Martan »

1000_F_241958550_Z9r6JpIuMYtDs1FbgPOSxPcAzkRuV0cu.jpg

30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Moždíře byly velkorážové dělostřelecké zbraně střílející horní skupinou úhlů (45–85 stupňů). Jejich význam byl zřejmý především po rusko-japonské válce v roce 1905, kdy je japonská armáda s úspěchem použila pro boření opevnění v Port Arturu. Rakousko-Uhersko si to uvědomovalo zvláště v souvislosti se zvýšenou aktivitou Itálie, která budovala řadu silných opevnění na tyrolské hranici. Především náčelník generálního štábu c.k. armády generál Franz Conrad z Hotzendorfu byl vůči Itálii krajně nedůvěřivý a požadoval prostředek k překonání těchto opevnění. Moždíře Škoda M98 ráže 28 cm, které byly ve výzbroji c.k. armády, k tomu nestačily.
V roce 1905 bylo rozhodnutí o zavedení silnější zbraně a v roce 1906 dostal objednávku osvědčený dodavatel Škodovy závody v Plzni. Vývoj moždíře byl dokončen v roce 1908 a asi rok poté byl dokončen prototyp. Pod označením M11 byl odeslán ke střeleckým zkouškám. Během nich se ukázalo, že přes některé závady je moždíř vynikající zbraň. Po opravách a úpravách byl moždíř v roce 1911 podroben dalším zkouškám na střelnici Felixdorf u Vídně. Kromě střelby byl zkoušen i přesun pomocí nového motorového tahače Austro-Daimler. Prokázalo se, že zvolená koncepce dopravy moždíře rozloženého na tři části byla velmi šťastným řešením a že umožňuje mimořádnou pohyblivost zbraně. Objevené závady byly rychle odstraněny a moždíř byl připraven k zavedení do výzbroje. Protože rostla naléhavost potřeby těžkého dělostřelectva, objednal tehdejší rakousko-uherský ministr války Moriz v. Auffenberg na svou vlastní odpovědnost a za přísného utajení dne 15. prosince 1911 u Škodových závodů 24 kusů s potřebným technickým zabezpečením a municí. A to přesto, že nebylo ukončeno schvalovací řízení. Jen vypuknutí balkánské války zachránilo Auffenberga před sankcemi za tuto svévolnou objednávku. V červnu 1912 proběhly úspěšné baterijní a vytrvalostní zkoušky na střelnici v uherském Hajmaskéru. Zkoušky byly zakončeny jízdou baterie v horském terénu v Tyrolích.
První dodávka 8 moždířů ze sériové výroby byly uskutečněna v září 1912. V listopadu 1913 byla zbraň předvedena německé dělostřelecké komisi. Němci byli velmi překvapeni, protože Kruppova obdoba těžkého moždíře se se škodováckým řešením nedala srovnávat.

Bojová premiéra se odehrála právě ve prospěch Německa, protože ti na jeho výkony nezapomněli a požádali svého spojence o pomoc při bojových akcích v Belgii. Rakousko-Uhersko zapůjčilo 4 baterie, které byly přímo podřízeny německému generálnímu štábu. Bojově nasazeny byly při dobývání opevnění Namuru, Fort Givetu a měst Mauberge a Lutichu. Vrcholem nasazení bylo dobývání pevnosti Antverpy, kde jejich účinnost jednoznačně převýšila ostatní německé obléhací dělostřelectvo. Např. dvě baterie moždířů M11 byly ve dnech 4. - 6. října 1914 nasazeny proti pevnostem Fort Kessel a Fort Broechem. K jejich rozboření potřebovaly pouze 136 ran při střelbě na vzdálenost 8 – 9 km. Na východní frontě byly použity taky nejprve Němci (rozbití ruské pevnosti Osowiec), ale poté je používala pouze c.k. armáda. Použity byly v bojích o Přemyšl, Krakov a u Limanové–Lapanova. V květnu 1915 se účastnili průlomu ruské fronty u Gorlic, Tarnova a Stryjí. Na srbské frontě zase byly použity při dobývání Bělehradu a při obsazování Černé Hory.
Nejvýznamnějšího nasazení se moždíře dočkaly na italské frontě. Italské dělostřelectvo mělo mnohonásobnou převahu, kterou se pomocí moždířů M11 podařilo na některých úsecích vyrovnat. Např. v jedenácti bitvách na řece Isonzu (Soče) se významným podílem zasloužily o to, že se Italům nepodařilo dosáhnout průlomu ani při nasazení enormních sil, a zároveň vytvořily výhodné podmínky k r.u. protiofenzivě na podzim roku 1917. Svými výkony moždíře chránily i české vojáky, kteří byli na italské frontě nasazeni. Některé epizody z jejich nasazení:
Dne 29.5.1915 jediný moždíř v palebném postavení u města Gorice (Gorz) rozbil připravovaný útok italského II. armádního sboru a donutil opustit palebná postavení i jeho podpůrné baterie.
Dne 5.7.1915, opět u Gorice, byl jeden moždíř vysunut do předpolí u Lucinica. Po přípravě k palbě uskutečnil palebný přepad do prostoru Comorns na italskou 3. armádu. Téměř 400 kilogramové granáty srovnaly se zemí nádraží, rozbily muniční vlaky a rozehnaly pěchotu. Poté se moždíř beze ztrát vrátil zpět do obranných postavení.
V roce 1917 boje na Isonzu vrcholily. Desátá sočská bitva byly pro r.u. armádu kritická a byly nasazovány poslední zálohy. 24.5.1917 se italským pěším brigádám Bergamo a Arezzo podařilo prolomit obranu v úseku Iamiano-Flondar (severně Monfalcone) a proniknout 1,5 km do obranných postavení. Poté útočící jednotky vběhly do přehradné palby 5 baterií (10 děl) moždířů M11. Během jedné hodiny bylo vypáleno asi 2000 ran. Krasem se rozléhaly ohlušující salvy a na italské vojáky shora dopadaly granáty a granátové šrapnely. Po tomto palebném přepadu přestaly obě italské brigády existovat. R.u. jednotky, které do prostoru přepadu pronikly při protizteči, nenarazily na žádný odpor. Přeživší Italové byli tak otřeseni, že nebyli schopni se bránit a dali se bez odporu zajmout. Do protizteče nastoupili i čeští vojáci z pražského 28. a píseckého 11. pěšího pluku a moždíře M11 tak vlastně ušetřily mnoho krve svých krajanů. Veliteli 3. praporu píseckého pluku Stanislavu Wieroňskému dopomohly k vyznamenání řádem Marie Terezie za získání 1200 zajatců a 16 kulometů.
Ve vysokohorském terénu Dolomit prokázaly moždíře M11 stejnou účinnost. Z hlubokých údolí byly schopny přestřelovat horské vrcholky a ničit italské jednotky na odvrácených svazích. Likvidovaly i opevnění body na horských štítech a kaverny ve skalních masívech. I když byly původně určeny k boření opevnění, jejich šrapnelové granáty s časovacími zapalovači měly na pěchotu zdrcující účinek. Dopadaly shora zcela nehlučně a nedávaly tak pěchotě šanci se ukrýt. Velitel 5. r.u. armády Boroevič je označil za nejlepší horské dělo. Italové se snažily ze všech sil o jejich vypátrání a zničení. Vzhledem k velké mobilitě a časté změně palebného postavení však jejich snaha zůstala prakticky bez úspěchu.
Škodovy závody mezím pracovaly na zlepšení jejich vlastností. Po zkušenostech z nasazení se pracovalo na dalším zvýšení pohyblivosti a na snížení hmotnosti. Vznikla tak varianta M11/16. Hlavní úsilí však bylo věnováno vývoji nového moždíře. Nová zbraň měla s původní společnou pouze ráži. Byly sice těžší, ale zato její odměr byl 360 stupňů a dostřel se zvýšil na 12300 m. Přeprava a příprava ke střelbě byly jednodušší. K přepravě byl určen nový tahač Austro-Daimler M17 s pohonem všech kol. Do konce války bylo vyrobeno 14 modernizovaných moždířů M16.
Celkem bylo na všech frontách nasazeno 72 moždířů Škoda 30,5 cm všech tří vzorů. Po válce přešly do výzbroje Itálie, Rumunska a samozřejmě i Československa. Po vypuknutí 2.sv. války přišli ještě jednou ke slovu. Němci je připravovaly k obléhání Sevastopolu. Byl dokonce vyzvednut moždíř z vídeňského vojenského muzea a poslán na repasi do Plzně. Poté putoval do Ruska, kde také někde zůstal. Dnes jsou tyto skvělé zbraně k vidění ve vojenských muzeích v Bukurešti nebo italském Roveretu.
Zdroj: ATM 11/1995 (ISSN 1210-2849)

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 301
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

Takticko - technická data

Ráže......................................................................30,5 cm
Délka hlavně
- M11, M11/16........................................................10 ráží
- M16.....................................................................12 ráží
Náměr
- M11, M11/16.........................................................(0) +40-75 stupňů
- M16......................................................................(-5) +40-75 stupňů
Odměr
- M11, M11/16..........................................................120 stupňů
- M16......................................................................360 stupňů
Hmotnost v palebném postavení
- M11, M11/16..........................................................20 830 kg
- M16.......................................................................23 041 kg
Hmotnost střel..........................................................290,8 - 385,3 kg
Počáteční rychlost střel
- M11, M11/16..........................................................334 - 407 m/s
- M16.......................................................................380 - 450 m/s
Maximální dostřel
- M11, M11/16...........................................................9,6 - 11 km
- M16.......................................................................11,1 - 12,3 km
Rozměry obdélníkového ložiště...................................1,7 x 3,5 x 0,5 m
Obsluha....................................................................14 - 16 mužů
Rychlost střelby.........................................................1 výstřel každých 3-5 minut
Počet hlavní v baterii..................................................2
Přechod baterie z pochodové do pohotovosti k palbě.....6 hodin
- z toho hloubení jámy pro ložiště ...............................2 hodiny

Tahač Austro-Daimler
Hmotnost
- M12, M12/16...........................................................16 tun
- M17........................................................................13,7 tuny
Výkon benzínové motoru
- M12, M12/16............................................................100 koní
- M17........................................................................80 koní
Nejvyšší rychlost na silnici
- M12, M12/16...........................................................16 km/hod.
- M17........................................................................24 km/hod.
Spotřeba PHM na 100 km
- benzín.....................................................................230 kg
- olej.........................................................................15 kg

Složení moždířové baterie
Počet děl..........................................................2
Počet automobilů..............................................17
Řazení vozidel v pochodovém proudu
1 - osobní vůz velitele baterie
2 - 3t nákladní automobil s pozorovatelským a telefonním materiálem (12 telefonních přístrojů, 36 km kabelu)
3, 4 - 5t nákladní automobil se stavebním materiálem
5, 6 - 5t nákladní automobil s nářadím
7, 8 - tahač s ložištěm
9, 11 - tahač s lafetovým přívěsem (u č.9 navíc 5t přívěs)
10, 12 - tahač s hlavňovým vozem
13 - tahač se třemi 5t muničními přívěsy
14 - pojízdná dílna s přívěsem
15, 16 - 3t nákladní automobil (proviant, osobní zavazadla, u č.16 navíc polní kuchyně)
17 - osobní vůz automobilního důstojníka


Obrázek

Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
wildesau
nadpraporčík
nadpraporčík
Příspěvky: 420
Registrován: 5/3/2006, 09:05
Bydliště: Otrokovice

Příspěvek od wildesau »

Mám takové tušení,že jsem viděl nábojnice do tohoto drobečka v muzeu v Lešanech.
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Skvělý kousek techniky ze Škodovky, nemáš náhodou něco o jejich lodních kanonech?
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
čet.Hrad
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 21/2/2006, 13:09

Příspěvek od čet.Hrad »

Martan píše:Celkem bylo na všech frontách nasazeno 72 moždířů Škoda 30,5 cm všech tří vzorů
Mám informace, že celkem bylo vyrobeno 72 kusů možídířů M.11 a 11/16 plus dalších 45 kusů M.16. Počítám, že zbylé kusy byly čerstvě vyrobené a ještě neodeslané na frontu a ty, které byly vyrobeny (dokončeny) až v letech 1920-21. Měl bys bližší info ohledně rozdělení nasazených jednotek dle typu?
čet.Hrad
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 21/2/2006, 13:09

Příspěvek od čet.Hrad »

sa58 píše:Skvělý kousek techniky ze Škodovky, nemáš náhodou něco o jejich lodních kanonech?
Největší zbrojovka monarchie, Janáček František, Škoda Plzeň 1990 jako publikace zabývající se výrobou do r. 1918 a Svět okřídleného šípu pro meziválečné a druhoválečné období.
čet.Hrad
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 21/2/2006, 13:09

Příspěvek od čet.Hrad »

Martan píše:Poté útočící jednotky vběhly do přehradné palby 5 baterií (10 děl) moždířů M11. Během jedné hodiny bylo vypáleno asi 2000 ran.
Koukám, koukám, počítám.... při kadenci 20 ran za hodinu v případě M.16 by bylo potřeba 100 děl na tolik ran:-) ne 10! Kadence M.11 je navíc uváděna pouze 15 ran za hodinu. Překlep nebo desetihodinová palba? I když tolik munice se do tří muničních přívěsů pro každé dělo nevešlo:-)
Uživatelský avatar
Martan
praporčík
praporčík
Příspěvky: 301
Registrován: 14/6/2005, 00:11
Bydliště: Domašín

Příspěvek od Martan »

V ATM právě vyšel 1. díl pojednání právě o tomto moždíři a tak doufám, že se o něm dozvíme více informací. Možná odpoví i tvoje otázky. Já jak jsem koupil, tak prodávám.
Obrázek
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Tunac »

sa58 píše:Skvělý kousek techniky ze Škodovky, nemáš náhodou něco o jejich lodních kanonech?
Co jsem o lodních dělech Škoda sehnal, je zde http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=1639&highlight=.
A pokud by někdo věděl víc, uvítám.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Příspěvek od 950 »

Tyhle moždíře přímo miluju. Je to vrchol kvality zlatých českých ručiček. Sloužil u nich můj prastrýc, který se jako 17 letý (u odvodu si přidal rok) v roce 1917 přihlásil dobrovolně do armády. Jakožto dobrovolník měl právo výběru zbraně. Zvolil těžkou Artillerii. Byl prý v pohodě. Nějaké 3-4 km za frontou v Alpách a řezali to prý na Taliány přes kopce po balistické křívce. Moc se mu tam prý líbilo a docela ho prý sr..., že ta válka skončila.
čet.Hrad
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 21/2/2006, 13:09

Příspěvek od čet.Hrad »

Mohl bych k tomu prastrýci a jeho službě u moždířů slyšet více, prosím? Moždíře mne hodně zajímají, technická stránka a historie je celkem známá, ale vzpomínky z nasazení už méně.
950
praporčík
praporčík
Příspěvky: 318
Registrován: 3/6/2010, 18:43
Bydliště: Kolín

Příspěvek od 950 »

Rád bych posloužil, ale bohužel. Když se prastrýc Ludvík tu a tam rozparádil, vzpomínal. Jenže mě bylo tehdy nějakých 17 či 18 a to bylo před 35 lety. Tehdy jsem měl jinačí zájmy a o první světovou jsem se zajímal jen okrajově. Bohužel! Např. jako kluk jsem jezdíval k příbuzným do Kolína, kde dnes bydlím (tehdy jsem ale byl na ještě dlouho Pražák) V ulici o dva domy vedle bydlel nějaký pan Rambousek a ten zase sloužil na U-Bootech u Kriegsmarine. Oba už jsou na pravdě Boží a já bych po jejich vyprávění dnes prstíčkem hrabal.
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Příspěvek od Rase »

Mám obdobnou historku. V šedesátých letech dostali bába s dědou byt v Kraslicích (okres Sokolov). Ještě tehdy tam žila kupa Němců a prý když si vyšli na houby a zašli do jedné lesní hospůdky, prý se tam dost horlivě hajlovalo (prarodiče radši rychle odešli, jelikož se báli o děti), naštěstí nikoho nenapadlo že prarodiče nejsou němci . To ale sem se dost vzdálil od tématu.
Děda se v Kraslicích sčochnul s jedním Němcem, který za války sloužil na U-Boatech. Povídali si německy (děda samouk) a germánec mu vyprávěl různé příhody. Bohužel nikdo už neví o čem ty příhody byly. Bába jim nerozuměla a jako zarputilá "antiněmka" je ani neposlouchala. Celkově to tam bylo dost divoké. Jelikož tam nebyla česká školka, tak strýc musel chodit do německé. Místní učitelka si strýce moc oblíbila a měla ho jako svého, což bába dost těžko nesla a rozhodla že se musejí okamžitě odstěhovat někam do "civilizace". Ještě než odjeli, dostal děda od toho ex-ponorkáře televizi (za slušnou cenu). Ponorkář totiž šel do odsunu a prý se s ní nechtěl tahat. Dodnes ale nějak nechápu jak to, že tam žili ti němečtí Němci ještě v šedesátých letech. Navíc podle toho hajlování po hospodách to nebyli žádní pokorní, asimilovaní občané, ale pěkná pakáž.
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11407
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Příspěvek od Zemakt »

No Rase, nerad bych ti kazil radost, ale televize a odsun nejde moc dohromady. Zřejmě se bude jednat částečně o "latinu". Jinak Kraslice, Bublava a okolí byly silnou baštou "henlainovců", to dozajista ano.

Jinak já dělám v práci se dvěma němci českého občanství a oba jsou fajn. Proč a jak nebyly zahrnuti do odsunu možná napoví příběh dědy jednoho z nich. Před válkou dělal starostu v obci Ebmeth - dnešní Rovná (ta původní) ve Slavkovském lese. Za okupace šel do koncentráku a potom byl "znárodněn", nicméně zůstal. Těchto lidí bylo více, ale v globálu pouze zlomek. Sám vím ještě o jedné rodině v Chebu, ale toto už je opravdu moc OT. A abych to napravil, tak bych na téma moždířů doporučil knihu:

Český důstojník na frontách monarchie – válečný deník
Leonard HOBST
Edice Fakta Sv. 7
ISBN: 80-86463-16-8 (brož.)
Rok a vydání: 2003, první
Rozměr: A5
Počet stran: 160, křídový papír
Foto : cca 90 snímků
Vazba: brožovaná
Vydal: Spolek přátel čs. opevnění Brno, s. r. o. – nakladatelství a vydavatelství
Cena ca 200,-
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Milan Mynář
vojín
vojín
Příspěvky: 12
Registrován: 18/2/2009, 05:07

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Milan Mynář »

Vážení kolegové,

Jeden můj polský kolega staví model dělostřeleckého tahače Austro Daimler který tahal moždíře Škoda vz. 1911. Přezdívané Štíhlá Emma potřeboval by nejaké materiály na téma podvozku tahače, motoru atd. Zde je ukázka jeho práce http://www.dioramy.fora.pl/pojazdy-wojs ... ,8283.html
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Rase »

přidám krásnou fotografii manipulace s municí ráže 305 mm

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Rase »

Přidám ještě moc pěkný obraz od R.A. Högera, který vyšel jako příloha Österreichische Illustrierte Zeitung (1916).
Téma je "Zajatý a těžce zraněný ruský důstojník projevil jako poslední přání spatřit na vlastní oči naši 305ku"
http://www.palba.cz/album/displayimage.php?pid=24997

Obrázek
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Uživatelský avatar
Rase
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 12902
Registrován: 11/2/2010, 16:02
Bydliště: Prostějov

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Rase »

Austro-Daimler Mörderwagen M12 táhne těžký moždíř Škoda M11 ráže 305 mm, fotografie patrně z Itálie

Austro-Daimler_M_17_'Goliath'_artillery_tractor_with_Skoda_M_11_mortar.jpg
img_40-1_38.jpg
Obrázek

"Účelem života není být šťastný. Účelem života je být užitečný, čestný a soucitný"
Mirek58
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4794
Registrován: 31/7/2012, 19:15

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od Mirek58 »

Moždíře využíval Wehmacht při odstřelování obléhaného Leningradu.
ObrázekObrázek
821
praporčík
praporčík
Příspěvky: 389
Registrován: 4/8/2010, 12:25

Re: 30,5 cm moždíře Škoda M11, M11/16, M16

Příspěvek od 821 »

Mirek58 píše:Moždíře využíval Wehmacht při odstřelování obléhaného Leningradu.
Wehrmacht ich vyuzival viac, nie len u Leningradu. Vyzbrojene nim boli schwere Artillerie-Abteilung 624, schwere Artillerie-Abteilung 641, schwere Artillerie-Abteilung 815. Nasadene boli uz proti Maginotovej linii a na Vychodnom fronte Sevastopol a Leningrad.
K 21.6.1941 bol 624. oddiel podriadeny XX. Armadnemu zboru(9. Armada, Skupina Armad Stred) a 641. a 815. oddiel bol podriadeny VIII. Armadnemu zboru(9. Armada, Skupina Armad Stred). Je mozne ze si zastrielali aj pri cisteni kotla u Bialystoku alebo u Smolenska.
CETERUM AUTEM CENSEO MOSCOVIAM ESSE DELENDAM
Odpovědět

Zpět na „Pěchotní výzbroj a dělostřelectvo“