L159 ALCA a její předchůdci
Napsal: 1/6/2006, 17:31
Na palbě, jakožto československém vojenském portálu chybí jedno letadlo, samozřejmě že tedy jeho popis = článek. Snad všichni co se alespoň trošku zajímají o vojenství v ČR, především tedy o AČR znají rodinu letadel od firmy Aero Vodochody – touto rodinou myslím letouny L39, L59 a především L159 ALCA, jakožto nejnovějšího letounu této firmy. ALCA je také nejpoužívanějším bitevníkem v letectvu AČR.

L-159 je posledním z řady původně, výhradně cvičných letounů (L39,L59) Než začnu psát o samotném L159, napíšu něco o jeho předchůdcích.
L39 Albatros
Letounem L39 to vše začalo. ČSSR jakožto republika s možností vyrábět kvalitní cvičné proudové letouny dostávala zakázky od mnohých spřátelených zemí a tak se letouny L39 používají v obrovském množství všude po světě, odhadem to je 30 zemí na všech kontinentech!. Tyto letouny se staly velice oblíbenými pro své výborné letové vlastnosti. Pro své další vlastnosti jako jsou snadná údržba a možnost vzletu z nezpevněných ploch si také získal další značnou oblibu.
L39 je určen pro základní úkoly kterým je výcvik pilotů pro let a pro střelbu na cíle, především pozemní. Lehkou alternativou jsou ostré bojové úkoly.
Společnost AERO Vodochody už tyto stroje nevyrábí pouze se stará o jejich údržbu u stávajících uživatelů.
L39 Albatros byl vyráběn v těchto verzích
- L39 C = základní letový výcvik
- L39 V= vlekání leteckých cílů
- L39 ZO = základní zbraňový výcvik, tento letoun je opatřen 4-mi podvěsy pod křídly.
- L39 ZA = letoun s určením pro bojové operace, je vybaven pouzdrem pro kanon a podvěsy pro zbraně pod křídly – jedná se o rozšířenou verzi L39 ZO
Letouny Albatros jsou stále používány pro výcvik pilotů v AČR.
L59
U českého letectva je tento letoun používán pod označením L39 MS. Jedná se o hodně rozšířenou verzi L39 která vznikla na základě zkušeností s L39 a technici se snažili ještě více rozšířit možnosti tohoto stroje. Proto je L59 určena také pro úkoly jako L39, ale má pokročilejší zařízení pro ostré bojové lety. Tento letoun je vybaven po západním vzoru průhledovým displejem HUD a různými zdokonalenými vychytávkami na draku, jako jsou hydraulické systémy, vystřelovací sedačky aj.
L59 Super Albatros, jak zní jeho exportní označení se vyrábí ve 3 verzích
- L59 MS = základní cvičný a lehký bojový letoun AČR
- L59 T = exportní letouny které byly vyváženy do Tuniska
- L59 E = exportní letouny které byly vyváženy do Egypta
I tento letoun není ve výrobním programu AERA Vodochody.
Tak a konečně L159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft). Stíhačka L159 bylavytvořena jako jeden z adeptů pro nahrazení dosluhujících sovětských útočných, bitevních strojů které měly dosloužit za pár let od plánovaného vytvoření a zavedení do výroby L159. L159 měla být tedy takovou náhražkou, ale také měla být strojem pro zaučení nových pilotů, tedy dalším cvičným strojem.
Měla se také stát dalším dobrým vývozním artiklem a navázat tak na exportní úspěchy svých „starších sourozenců.“
Pro splnění daných dvou úkolů jsou vyráběny 2 verze L159:
L159A ALCA
Tedy pokročilý, lehký bojový letoun. L159A je verze stroje která má být používána jen na bojové operace, není to cvičný letoun. Proto je také uzpůsoben, jedná se totiž o jednomístnou verzi.
Verze A je vybavena systémy po vzoru západních letadel, pravidlem je tedy palubní průhledová deska HUD, multifunkční ovládaní stroje HOTAS aj. Letoun je vybaven řídícím systém který je napojen na radar, takže letoun může létat za každého počasí a ve kterékoliv denní době. Samozřejmě, že základem je také systém navigace GPS a INS.
L159 je podzvukový bitevník! Je vybaven motorem F124-GA-100 o tahu 28kN který dokáže letounu udat rychlost maximálně 936 km/h v hladině m. výšce. Motor je napojen na systém FADEC jehož součástí je i EMS, tedy Engine Monitoring Systém což je systém který se stará o chod a neustálou kontrolu motoru i tehdy když je letadlo na zemi.
L159 je v základní verzi vybavena avionikou, která lze měnit podle požadavků potenciálních zákazníků. Tato základní avionika je na vysoké úrovni a proto její nahrazení za jinou ani není moc potřeba. Dokáže při režimu vzduch-vzduch sledovat až 8 cílů a to v 5 režimech zaměření.
Při režimu vzduch-země lze letoun sledovat až 9 pozemních/námořních cílů.
ALCA jako bitevník je vybavena velkým počtem systémů pro vlastní výstrahu, především výmetnicemi klamných cílů, výstražným radarem RWR, větší ochrana je poté založena na krytu kabiny a jejím okolí. Stejně je tomu u pevných koncových nádrží které jsou také zesíleny tak, aby dokázaly odolat silnému výbuchu. Letoun je vybaven vystřelovací sedačkou VS-2C.
Údržba letounu lze provádět velice jednoduše, letoun je vybaven systémem pro monitorování poškození a únavy stroje který tak mechanikům přesně udá místo a druh dané poškozené, nebo unavené součástky kterou je nutné vyměnit, technici tak jdou na jistotu.
L159A je podzvukový bitevník určený především pro protipozemní boj, tzn. Boj proti námořním, obrněným a pěchotním cílům = podpora pozemních vojsk (to je také hlavní úkol L159). Letoun dále může působit jako stíhačka ve vzdušném boji. Jako další může ALCA být nasazena jako letoun pro průzkum nebo pro vedení radio-elektronického boje. K tomu mu slouží systém ECM.
Jakožto bojový stroj je ALCA vybaven 7-mi závěsníky na které lze umístit široké spektrum výzbroje, především výzbroje podle standardů NATO. Jsou to tedy například střely Maverick, řízené, nebo neřízené pumy, bloky s neřízenými raketami, kanonová pouzdra (20 mm kanon Plamen), palivové nádrže, nebo pouzdra pro provádění průzkumných nebo radioelektronických operací. Pouzdra s těmito technickými prostředky jsou většinou připevněna na pod trupovém závěsníku, stejně jako pouzdro s kanonem.
L159B je proudový bitevník určený také pro výcvik, má tu změnu že je to dvoumístné letadlo. Pro své cvičné úkoly je zadní kokpit vybaven také deskou HUD na které může instruktor prohlížet a opakovat záznam z letu. Žádné větší rozdíly pak mezi sebou stíhačky L159 A a B nemají.
Technické údaje: AERO L159A/B
Rozpětí: 9,54 m / 9,54 m
Délka: 12,72 m/ 12,72 m
Max. rychlost: 936 km/h / 936 km/h


L-159 je posledním z řady původně, výhradně cvičných letounů (L39,L59) Než začnu psát o samotném L159, napíšu něco o jeho předchůdcích.
L39 Albatros
Letounem L39 to vše začalo. ČSSR jakožto republika s možností vyrábět kvalitní cvičné proudové letouny dostávala zakázky od mnohých spřátelených zemí a tak se letouny L39 používají v obrovském množství všude po světě, odhadem to je 30 zemí na všech kontinentech!. Tyto letouny se staly velice oblíbenými pro své výborné letové vlastnosti. Pro své další vlastnosti jako jsou snadná údržba a možnost vzletu z nezpevněných ploch si také získal další značnou oblibu.
L39 je určen pro základní úkoly kterým je výcvik pilotů pro let a pro střelbu na cíle, především pozemní. Lehkou alternativou jsou ostré bojové úkoly.
Společnost AERO Vodochody už tyto stroje nevyrábí pouze se stará o jejich údržbu u stávajících uživatelů.
L39 Albatros byl vyráběn v těchto verzích
- L39 C = základní letový výcvik
- L39 V= vlekání leteckých cílů
- L39 ZO = základní zbraňový výcvik, tento letoun je opatřen 4-mi podvěsy pod křídly.
- L39 ZA = letoun s určením pro bojové operace, je vybaven pouzdrem pro kanon a podvěsy pro zbraně pod křídly – jedná se o rozšířenou verzi L39 ZO
Letouny Albatros jsou stále používány pro výcvik pilotů v AČR.
L59
U českého letectva je tento letoun používán pod označením L39 MS. Jedná se o hodně rozšířenou verzi L39 která vznikla na základě zkušeností s L39 a technici se snažili ještě více rozšířit možnosti tohoto stroje. Proto je L59 určena také pro úkoly jako L39, ale má pokročilejší zařízení pro ostré bojové lety. Tento letoun je vybaven po západním vzoru průhledovým displejem HUD a různými zdokonalenými vychytávkami na draku, jako jsou hydraulické systémy, vystřelovací sedačky aj.
L59 Super Albatros, jak zní jeho exportní označení se vyrábí ve 3 verzích
- L59 MS = základní cvičný a lehký bojový letoun AČR
- L59 T = exportní letouny které byly vyváženy do Tuniska
- L59 E = exportní letouny které byly vyváženy do Egypta
I tento letoun není ve výrobním programu AERA Vodochody.
Tak a konečně L159 ALCA (Advanced Light Combat Aircraft). Stíhačka L159 bylavytvořena jako jeden z adeptů pro nahrazení dosluhujících sovětských útočných, bitevních strojů které měly dosloužit za pár let od plánovaného vytvoření a zavedení do výroby L159. L159 měla být tedy takovou náhražkou, ale také měla být strojem pro zaučení nových pilotů, tedy dalším cvičným strojem.
Měla se také stát dalším dobrým vývozním artiklem a navázat tak na exportní úspěchy svých „starších sourozenců.“
Pro splnění daných dvou úkolů jsou vyráběny 2 verze L159:
L159A ALCA
Tedy pokročilý, lehký bojový letoun. L159A je verze stroje která má být používána jen na bojové operace, není to cvičný letoun. Proto je také uzpůsoben, jedná se totiž o jednomístnou verzi.
Verze A je vybavena systémy po vzoru západních letadel, pravidlem je tedy palubní průhledová deska HUD, multifunkční ovládaní stroje HOTAS aj. Letoun je vybaven řídícím systém který je napojen na radar, takže letoun může létat za každého počasí a ve kterékoliv denní době. Samozřejmě, že základem je také systém navigace GPS a INS.
L159 je podzvukový bitevník! Je vybaven motorem F124-GA-100 o tahu 28kN který dokáže letounu udat rychlost maximálně 936 km/h v hladině m. výšce. Motor je napojen na systém FADEC jehož součástí je i EMS, tedy Engine Monitoring Systém což je systém který se stará o chod a neustálou kontrolu motoru i tehdy když je letadlo na zemi.
L159 je v základní verzi vybavena avionikou, která lze měnit podle požadavků potenciálních zákazníků. Tato základní avionika je na vysoké úrovni a proto její nahrazení za jinou ani není moc potřeba. Dokáže při režimu vzduch-vzduch sledovat až 8 cílů a to v 5 režimech zaměření.
Při režimu vzduch-země lze letoun sledovat až 9 pozemních/námořních cílů.
ALCA jako bitevník je vybavena velkým počtem systémů pro vlastní výstrahu, především výmetnicemi klamných cílů, výstražným radarem RWR, větší ochrana je poté založena na krytu kabiny a jejím okolí. Stejně je tomu u pevných koncových nádrží které jsou také zesíleny tak, aby dokázaly odolat silnému výbuchu. Letoun je vybaven vystřelovací sedačkou VS-2C.
Údržba letounu lze provádět velice jednoduše, letoun je vybaven systémem pro monitorování poškození a únavy stroje který tak mechanikům přesně udá místo a druh dané poškozené, nebo unavené součástky kterou je nutné vyměnit, technici tak jdou na jistotu.
L159A je podzvukový bitevník určený především pro protipozemní boj, tzn. Boj proti námořním, obrněným a pěchotním cílům = podpora pozemních vojsk (to je také hlavní úkol L159). Letoun dále může působit jako stíhačka ve vzdušném boji. Jako další může ALCA být nasazena jako letoun pro průzkum nebo pro vedení radio-elektronického boje. K tomu mu slouží systém ECM.
Jakožto bojový stroj je ALCA vybaven 7-mi závěsníky na které lze umístit široké spektrum výzbroje, především výzbroje podle standardů NATO. Jsou to tedy například střely Maverick, řízené, nebo neřízené pumy, bloky s neřízenými raketami, kanonová pouzdra (20 mm kanon Plamen), palivové nádrže, nebo pouzdra pro provádění průzkumných nebo radioelektronických operací. Pouzdra s těmito technickými prostředky jsou většinou připevněna na pod trupovém závěsníku, stejně jako pouzdro s kanonem.
L159B je proudový bitevník určený také pro výcvik, má tu změnu že je to dvoumístné letadlo. Pro své cvičné úkoly je zadní kokpit vybaven také deskou HUD na které může instruktor prohlížet a opakovat záznam z letu. Žádné větší rozdíly pak mezi sebou stíhačky L159 A a B nemají.
Technické údaje: AERO L159A/B
Rozpětí: 9,54 m / 9,54 m
Délka: 12,72 m/ 12,72 m
Max. rychlost: 936 km/h / 936 km/h

