PALBA.CZ

Wildesau byl tak hodný a půjčil mi větší množství časopisů HPM. Tam mě zaujal článek o škodováckých houfnicích střední ráže, dříve nazývané „hrubé houfnice“. A protože na palbě toho moc o dělostřelectvu nemáme, udělám z toho takový malý „výcuc“.

Trochu historie. V červnu 1890 začalo ve Škodově továrně v Plzni fungovat samostatné oddělení pro výroby lodních děl, později rozšířené i o vývoj a výrobu polních děl, houfnic a kanonů. První konstrukce houfnic měly ráži 10cm, vyrábí i lafety pro 15cm houfnice M 99/4 pro Arsenal. Ta byla nasazena i v době WW1, i když se jednalo o zastaralou konstrukci (bronzová hlaveň). První houfnice ráže 12cm d/10 dodala škodovka pro říční monitory na Dunaji. V březnu 1908 byla nastřelena první 15cm polní houfnice d/15, která po úpravách byla předváděna i v Rusku. V roce 1910 je vyrobena nová 15 cm d/13,5 houfnice, vybavena zákluzem hlavně a závěrovou poloautomatikou. V roce 1913 je dodáno rumunské armádě 8 ks houfnice 15cm d/14, označovanou 12R.

Nedostatek 15cm houfnic a technické zastaralost používaných typů přinutila rakouskou vojenskou správu v roce 1914 objednat značné množství těchto houfnic. Do výzbroje byla zavedena jako „15cm Feldhaubitze M 14“. Houfnice má ocelovou hlaveň plášťové konstrukce s 36 drážkami, vodorovný klínový závěr Škoda, mechanické odpalování, hydraulickou brzdu, vzduchový vratník, vzpruhový vyvažovač hlavně a bubínkový zaměřovač . Kola měla průměr 160 cm, okované ocelovou obručí o šířce 12 cm. Při přepravě byla hlaveň přeložena na hlavňový vůz.

Původní munice byla dělená – šrapnely vz. 12/12b, granáty vzor 99/9 a 14/15b, granátošrapnely vzor17, nábojky 14b. V československé armádě se používaly 15cm granáty vzor 13/9 a vzor 14/15b, granátošrapnely vzor17 a nábojky 14b.

Sériová výroba začala v roce 1915, je vyrobeno 179 houfnic. Od července 1915 je výroba zavedena v dělovce v Rábu (pobočka Škody v Uhersku). Na základě bojových zkušeností je zesílen zadek hlavně a vzniká 15cm polní houfnice vzor 14/16. Do konce válku je vyrobeno 1518 hlavní a 1086 lafet (oba vzory). Po ukončení WW1 houfnici používají nástupnické státy Rakouska-Uherska, jako kořistní ji používá i Itálie, v roce 1939 má ve výzbroji ještě 490 houfnic vzor 14 a 14/16.

Do armády ČSR byla tato houfnice zavedena jako „15cm hrubá houfnice vzor 14/16“. V roce 1939 jich armáda měla celkem 128, k tomu 14 záložních hlavní a 115638 dělostřeleckých ran. V roce 1939 je Německu prodáno 70 houfnic a 45630 ran. Ve výzbroji ji měla i slovenská armáda, objevuje se i ve výzbroji povstaleckých jednotek během SNP.


technická data (M 14):
ráže – 14,9 cm
hmotnost – 2765 kg
náměr - +5/-70 °
odměr – 8°
délka hlavně – d/14
váha střely – 42 kg
počáteční rychlost – 350 m/s
dostřel – 8000 m

----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
HPM č. 7/2004
http://www.landships.freeservers.com/artillery.htm


15cm Feldhaubitze M 14

A takto vypadá dnes - War Memorial in Redipuglia, Trieste

Jenom podotýkám, že více informací o škodováckých dělech se nachází v publikaci: Miroslav ŠÁDA a kol., Umlčené zbraně, Praha 1966.

Alferi píše:Jenom podotýkám, že více informací o škodováckých dělech se nachází v publikaci: Miroslav ŠÁDA a kol., Umlčené zbraně, Praha 1966.

Díky za tip, ale sehnat něco takového bude asi velký problém. A nové publikace raději omílají info o SS

sa58 píše:

Alferi píše:Jenom podotýkám, že více informací o škodováckých dělech se nachází v publikaci: Miroslav ŠÁDA a kol., Umlčené zbraně, Praha 1966.

Díky za tip, ale sehnat něco takového bude asi velký problém. A nové publikace raději omílají info o SS

Mrkni do nějaké vědecké knihovny, tam by to měli určitě mít.

Dovolím si laickou otázku. V čem je rozdíl mezi polním dělem, kanónem a houfnicí?

HERMAN.B píše:Dovolím si laickou otázku. V čem je rozdíl mezi polním dělem, kanónem a houfnicí?

Tak sem se mrkl do vojenského slovníku...

Polní dělo je pozemní dělo, dělí se na kanony, houfnice, kanonové houfnice a hmoždíře.

Houfnice je polní dělo určeno primárně k nepřímé střelbě na cíle s náměrem až 70°, poměrně krátkou hlavní d/15-30 a nevelkou úsťovou rychlostí střely

Kanon se vyznačuje dlouhou hlavní d/40-80, vysokou úsťovou rychlostí střely, plochou dráhou střely. Je určen k ničení odolných a pohybujících se cílů.

Tolik vojenský slovník z roku 1984 - MC 48 Kčs

Některé dalekonosné kanóny dosahují náměr 45 - 50°. takže ta plochá dráha letu asi až tak plochá nebude. Stejně tak některá těžká lodní děla dosahují náměru až 45°.

Jako jeden z předělů mezi kanónem a houfnicí se kromě délky hlavně uvádí i úsťová rychlost granátu. Pod 600 m·s-1 houfnice, nad tuto hodnotu kanón.

Ono přesné rozdělení na houfnice a kanóny platilo tak do konce WW2. Postupně se u houfnic začala prodlužovat hlaveň a zvětšovat prachová náplň a její účinnost. Byla zavedena kategorie kanónová houfnice - dlouhá hlaveň, vysoká úsťová rychlost střely, možnost střelby horní, střední a dolní skupinou úhlů. V dnešní době už čistokrevnou houfnici nenajdete, maximálně jako pozůstatek z WW2. U kanónů byla těsně po WW2 zaváděna možnost střelby střední, vyjmečně i horní skupinou úhlů. Jejich hlavní úkol, kterým byla protitanková střelba, postupně převzaly PTŘS a tak byly kanóny z výzbroje vyřazeny. Nové již vyvýjeny nebyly. Jedinou výjimkou je bývalý SSSR, resp. dnešní Rusko, kde jsou kanóny ve zvláštní oblibě.