Stránka 2 z 2

Napsal: 9/7/2006, 01:09
od jeikob
jo to naprosto souhlasím.já chtel jen naznačit ,že materialní ci snad taktický ci strategický škody príliš tolik nezpusobili.jak se tak dlouho tvrdilo.ale v knížce myslím že to je souhrn vypovedi nekolika generalu ovychodní fronte byl.že vojáci byli v nejistote.na fronte tušili odkud prijde utok.ale za frontou mohli je napadnout při ceste na dovolenou.pri hlídce ,v dustojnickým kasinu.a místo aby se ti vojáci po fronte zklidnili porád museli bejt ostražitý.já to nemyslel jako polemiku spíš jako dodatek:)

Napsal: 9/7/2006, 07:51
od michan
No to není úplně přesné - materiální škody partyzáni určitě způsobovali a to někdy dosti velké. Strategické a taktické plány němců tolik neohrožovali - příliš neohrozili hlavní směry toku materiálu a lidí na frontu ( tok materiálu více ohrožovali vzdálenosti , počasí, chyby, nedostatky surovin a pod.) - i když zároveň říkám způsobovali i lidské ztráty.
Je to skutečně na několik kapitol aby se vyjasnily ty mé protimluvy, jak to skutečně bylo. Jinak tady stále budeme říkat tak bylo to ohrožení - nebo to nebylo ohrožení.
Říkám již potřetí - bylo to vážné ohrožení týlu Německé armády po celou dobu ww2 na území SSSR. Zároveň říkám takový kolos jako Německá armáda a její Armádní státní správa vše zabezpečila tak, že tok materiálu a lidí byl na frontu pravidelný( pokud neplatí to co jsem napsal, co ohrožovalo tok) a vytěsnila vždy partyzány tak, aby byl co nejméně přísun ohrožen.
A znova. Problém to byl. Byly lidské ztráty. Byly materiélní ztráty. Takto budeme pokračovat do té doby než začnu v přípravě k operaci Bagration vysvětlovat jednotlivé etapy boje s partyzány. V těchto pár větách píšeme heslovitě zkratkovitě a nic nám to nedá.
Vezměme zatím na vědomí, že to prostě problém v zázemí byl a že neohrozil bezprostředně frontové boje, protože to Němci nedovolili.

Napsal: 9/7/2006, 23:53
od jeikob
zajíma te se taky o boje v jugoslavii?no musím říct že na bagration sem hodne zvedav.četl jsem od glanze hitlerovu nejvetší porážku.a dodnes si matne pamatuju.na scenu z te serie osvobození.jak tam rusové překonávaj ty bažiny

Napsal: 10/7/2006, 07:17
od michan
Ano i o Jugoslávii se zajímám.
Až budu psát - a budu ho psát brzy - "Bagration" - bude jako podklad sloužit mnoho knih historiků, memoárů, zápisků, map a výpisků - a to jak východních, německých, anglických, tak i amerických.

Re: Dněpr 1944 Nikopol Č 1-3.

Napsal: 18/6/2021, 23:40
od Lord
michan píše:Pod černozemí je i mohutné množství nerostných surovin. Krivoj Rog – ukrajinské železo. Záporoží a Nikopol – rudy manganu a barevných kovů (měď a nikl). To je pro zbrojní průmysl alfa a omega. Německo z těchto zdrojů krylo 30 % spotřeby. Je patrné, že Dněpr je osudovou řekou války. Pokud ho Němci udrží bude ještě říše vojensky a hospodářsky akceschopná.

... Hitler nechal dokonce 25. listopadu 1943 ustavit skupinu Schörner, a ta dostala za úkol bránit celý Nikopolský „balkón“. Velitelem této skupiny byl samozřejmě generál horských vojsk Ferdinand Schörner se svým štábem. Průběžně jak jsme popisovali bitvy na Dněpru, říkali jsme důležitost města niklu Nikopol. Říkali jsme i o rozkazu Hitlera: „Držet Nikopol za každou cenu“... V hlášeních Wehrmachtu v Německu se objevuje opět něco o Nikopolu až 18. února 1944.
Na doplnění ze Speerových pamětí:

Obrázek

Pozn: Spotřeba surovin byla pro válečnou výrobu postupem času určitě velká. Zásoby se za nějaký čas vyčerpají. Němci si pomohli obsazením Rakouska, Čech, poté Polska, Francie, či Balkánu. Od června 1940 byli Němci schopni stavět asi tucet ponorek každý měsíc. Program výstavby ponorek se dobře rozběhl po okupaci Francie, protože Němci ukořistili značné množství strategických surovin nutných pro jejich stavbu, jako nikl, chrom, molybden a další, kterými bylo možné legovat ocel.

V roce 1941 invaze do Sovětského svazu ukončila používání pozemních cest, které byly určeny pro dodávku strategických materiálů z jihovýchodní Asie, pro transport byly upraveny velké japonské ponorky jako např. I-52. Když však Spojenci prolomili kódy Osy, stále více ponorek nikdy nedoplulo do cíle. Obsazením Balkánu, Ukrajiny (Záporoží a Nikopolu) získali Němci další potřebné suroviny (hlavně mangan, měď a nikl), ale tyto prvky nepotřebovaly jen ponorky, ale také např. letecké motory, pancíře tanků a další.