PALBA.CZ

I když vaše reakce na minulý článek o LT-34 se ztratili někde ve slepých uličkách internetu, rozhodl jsem se pokračovat v popisu výzbroje Útočné vozby naší předmnichovské republiky. Obrněné automobily si nechám někdy na příště, dneska se podíváme na jednu velmi slepou uličku vývoje obrněné techniky.

Jak jsem už kdysi napsal, trend ve vývoji obrněné techniky po první světové válce udávala Velká Británie. Byly vyvinuty a odzkoušeny snad všechny možné typy tanků, od nejmenších tančíků po vícevěžové monstra. Trochu se zaměříme na ty tančíky. Tyto malé obrněné vozidla měly dle přání svých tvůrců představovat obrněného pěšáka který disponuje kulometnou výzbrojí. V polovině 20. let vznikl tančík – originální název je tankette – a stal se světovou módou. Vozidlo hmotnostní kategorie do 3 tun, poháněné automobilovým motorem, vyzbrojené kulometem s posádkou jednoho či dvou můžu si našlo cestu do mnoha armád na světě. Carden-Loyd Tankette se vyráběl v mnoha zemích na základě licencí, příkladem budiž polský TK-3 a TKS, sovětský T-27, italský CV-33 a 35.

Československá armáda nebyla zrovna proslulá v zařazování nejnovějších novinek do výzbroje. Původně se vůbec se zařazením tančíků do její výzbroje nepočítalo. Ale v listopadu 1929 je rozhodnuto zakoupit (přes ČKD) tři vzorové tančíky Carden-Loyd Mk.VI a ověřit jejich technicko-taktické vlastnosti. Byla zakoupena licence (12 000 liber) a v srpnu 1930 byly první prototypy Praga-Carden-Loyd připraveny ke zkouškám. Vozidla však měla velké množství závad, ty si vynutily konstrukční přestavby s využitím domácích komponentů.

Upravený prototyp během v průběhu 1932 najezdil 4350 km a prokázal zlepšení TTD. Tento tančík je označován jako Praga P-I a v dubnu 1933 je objednán v sérii čítající 70 kusů při ceně 131 200 kurun za kus + licenční poplatek 32 liber. Tančíky měly být dodány do září 1934. Do výzbroje čs. armády je přijat pod označením „Tančík vzor 33“.

Po technické stránce nevybočoval Tč vz. 33 nijak z koncepce tančíků. Jednalo se o pásové vozidlo s pancéřovou korbou bez věže, síla pancéřových plechů se pohybovala od 4 do 12 mm. Podvozek tvořila čtyři pojezdová kolečka o průměru 340 mm s gumovými obručemi, spojená po dvou do pojezdových vozíků odpružených listovými péry. Vpředu bylo hnací kolo, vzady na prodloužené traverze napínací kolo. Pásy byly složeny ze 130 článků o šířce 170 mm. Jako pohon tančíku byl použit čtyřválcový automobilový motor Praga ANH o objemu 1950 ccm a výkonu 31 HP při 3000 ot./min. Převodovka pocházela z nákladního vozu Praga AN a měla čtyři stupně pro jízdu vpřed a jeden vzad, byla doplněna redukcí pro jízdu v terénu.

Výzbroj tančíku tvořili dva lehké kulomety ZB vz. 26 ráže 7,92 mm s palebným průměrem 2500 nábojů 7,92x57. Jeden byl umístěn v pohyblivé lafetě a ovládal jej velitel/střelec. Druhý byl umístěn pevně napravo od řidiče a zaměřoval se celým vozem. Spouštěl ho řidič lankem. Tak jak bylo v té době obvyklé, řidič seděl vpravo (jezdilo se vlevo). Vpřed vyhlížel skrze vypouklé okénko o rozměrech 300x125 mm s neprůstřelným sklem o tloušťce 50 mm, kryté pancéřovým štítkem s pozorovací štěrbinou.

Co napsat jako hodnocení... Dle mého názoru byla celá koncepce tančíků krokem vedle. Byly slabě vyzbrojeny a pancéčování sotva stačilo ochránit před průbojnými střelami puškových ráží. Prostor pro osádku byl malý, špatně větraný a velmi hlučný. Taková jízda musela být utrpením....


technická data Tč vz. 33:
hmotnost – 2,3 t
délka – 2,7 m
šířka – 1,75 m
výška – 1,45 m
výkon motoru – 31 HP
max. rychlost silnice – 35 km/h
zásoba PHM – 50 l
dojezd silnice – 100 km
osádka – 2

----------------------------------------------------------------
Použité zdroje:
Pejčor / Pejs – Obrněná technika 5
kolektiv - Umlčené zbraně
http://www.dws.xip.pl/bron/start.html

trocha barvy - tříbarevná čs. kamufláž


a výkres

Řekl bych, že v té době se většina výrobců učila, co bude dobré a jak zvládat pozdější výroby náročnější techniky.
K velkému praktickému použití Tč. vzor 33 asi ještě nebyl. No ale na druhé straně v té době toho moc nebylo a z něčím se musí začít - pokud nemáš dost peněz a nechceš do budoucna jen kupovat.
Jinak jsem občas narazil na to, že tankette sloužily v různých zemích u průzkumu. Nevím jestli je to případ Tč vzor 33?

michan píše:Řekl bych, že v té době se většina výrobců učila, co bude dobré a jak zvládat pozdější výroby náročnější techniky.
K velkému praktickému použití Tč. vzor 33 asi ještě nebyl. No ale na druhé straně v té době toho moc nebylo a z něčím se musí začít - pokud nemáš dost peněz a nechceš do budoucna jen kupovat.
Jinak jsem občas narazil na to, že tankette sloužily v různých zemích u průzkumu. Nevím jestli je to případ Tč vzor 33?

Podle mě se zrovna Tč vz.33 k průzkumu moc nehodil. Pozorovací schopnosti posádky byly omezené. V terénu se projevilo špatné odpérování podvozku a na zpevněných cestách se k průzkumu hodí asi víc obrněné automobily. Takže zbývá výcvik...

Koukám, že publikace "Umlčené zbraně" se ukázala užitečnou.

Alferi píše:Koukám, že publikace "Umlčené zbraně" se ukázala užitečnou.

Je malá ale užitečná. Až na ty kecy o kapitalismu, ty jsou ale skoro v každé publikaci před rokem 89.

Dneska jsem byl v knihkupectví a asi jediné co bych si tam koupil byla reedice Hubáčka (už je ale mám). To co dnes vychází zavání spamem, hlavně od určitých nakladatelství.

Toto téma sem jaksi zasklil.

Jinak jsem občas narazil na to, že tankette sloužily v různých zemích u průzkumu. Nevím jestli je to případ Tč vzor 33?

Je pravda, že se v omezené míře k průzkumu používaly, ale jak říkal kolega Sa, tak měly mizerné výsledky. Oba členové posádky měli mizerný výhled z vozidla. I při nízké rychlosti nebylo možné vést mířenou palbu z kulometů. Navíc se jednalo o lehké kulomety a ty nemohly střílet nepřetržitě. Obrněné automobily vz.30 plnily všechny úkoly lépe.

síla pancéřových plechů se pohybovala od 4 do 12 mm

Při zkušebních střelbách se několikrát stalo, že byl pancíř tančíku prostřelen. Ale Nikdo si s s tím hlavu nedělal. Jednodiše díru zanýtovali.

Méně už se ví, že tančíky byly nasazeny proti jednotkám sudetoněmeckých záškodníků během roku 1938. Proti slabě vyzbrojenénu nepříteli si vedli docela dobře. Podobně dobře si vedli i proti maďarským teroristickým skupinám na Podkarpatské Rusi.

Můj názor je, že takový "kulomet pod plechem", použitý jako podpůrná zbraň pěchoty, nemusí být vůbec špatný, zvláště při obraně. Samozřejmě se s ním nesmí počítat (a zacházet) jako s plnohodnotným tankem. Připadá mi to jako do extrému zmenšené samohybné dělo, ovšem s příliš slabým pancířem.

Přesně tak. Vývoj se ale tímto směrem vyvíjel ale až po II. světové, kdy máme lehké obrněné vozy ve standardní výzbroji.
Bohužel síla pancíře je dána pohonnou jednotkou, což v té době byl problém.
31 Hp (21,8 kW) na 2 litry objemu při spotřebě 50l/100 km při 2,3 tuny je dost silně limitující (viz podmotorizované německé tanky).

Jediný, kdo s tančíky na základě Carden-Loyd uměl něco dělat byli Francouzi. Právě jejich přístup vzhledem k jejich vlastním tankovým konstrukcím mě docela zaujal. Kdy vlastně nevěřili v bojové možnosti takových vozidel a vytvořili pouze obrněný tahač. Toto řešení bylo dle mého názoru velice pokrokové. Jo jedná se o Renault UE.

Přes veškeré negativní vlastnosti, nelze opominout úlohu kterou sehrály vz. 33 při výcviku řidičů, mechaniků a všeobecně čs. útočné vozby. Je tu i možná paraela s Pz. I i když ten byl výkonnosně někde jinde!

Opravdový výcvik bych spíše viděl až na LT vz.34, ale řidiči se na něm mohli opravdu vyřádit, ale to byli bohužel téměř jedinní. Ono je velký rozdíl mezi tankem a tančíkem bez věže.

Před nějakou dobou sem byl upozorněn na to, že jeden nadšenec z okolí Břeclavi staví repliku Tč. vz.33. Tady je odkaz na jeho stránky. Tak mu držme pěsti, ať to vyjde a naše předválečné obrněnstvo se rozroste a doplní tak repliku OA vz.30, "polorepliku" LT vz.38 a "nový" LT vz.35. A taky svého rivala MU-4.
Odkaz zde:
http://www.tancik-vz33.estranky.cz/