Obr proti trpaslíkovi-Salamis 480 př.n.l. - na cestě k bitvě

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět

Další z "rozhodujících bitev" má být

1. Syrákůsy 415 př.n.l. (rozdrcení athénské námořní a pozemní moci)
8
36%
2. Alexandrovo tažení 334-331 př.n.l. (Granikos, Issus, Gaugamély)
10
45%
3. Čchang-ping 240 př.n.l. (jediná Čína)
2
9%
4. Kadeš 1285 př.n.l. (Kdo vlastně vyhrál?)
2
9%
 
Celkem hlasů: 22

Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Obr proti trpaslíkovi-Salamis 480 př.n.l. - na cestě k bitvě

Příspěvek od Atlantis »

Tento příspěvek otevírá můj první pokus o stvoření souvislých a jakž takž na sebe navazujících článků, takže buďte prosím shovívavý ve své kritice. Zároveň, pokud se mi to podaří a přijdu na to jak vám asi umožním vybírat si formou ankety pokračování tohoto seriálu dle vašeho zájmu.

Obrázek


Takže, kde začít? Na počátku bylo slovo...no dobře, raději trošku později.
Roku 559 př.n.l. se pod vedením místokrále Kýrose II. Velikého vzbouřila Perská provincie Médské říše, hlavní mocnosti tehdejšího středního východu. Přestože peršané nadále platily daně Médům, započala o 9 let později proti nim Médská válečná výprava. Drancovačně-znovudobývací nájezd roku 550 př.n.l. vedený Médským králem Astyagsem byl však odražen a médský král vlastní šlechtou zajat a vydán Kyrosovi, který se stal vládcem znovusjednocené, tentokrát Perské říše (relativní blízkost obou vládnoucích dynastií umožnila tuto naprosto hladkou výměnu dynastií na trůně. Každopádně znovusjednocení celé říše netrvalo Kýrosovi ani rok.)

Z vnějšku se asi mohlo jevit, že v říši zavládl zmatek. Toho se rozhodl využít Lýdský král Kroisos a v létě 547 př.n.l. Perskou říši napadl, hnán vpřed i (tradičně Delfsky obojakou) věštbou, že pokud překročí hraniční řeku Halys, zničí tím velkou říši. Peršané ovšem jeho útok odrazily. Kroisos se na to stáhl zpátky do hlavního města Sard a na zimu rozpustil dle válečných zvyklostí armádu. Kýros ovšem neviděl důvod, proč by měl učinit totéž a nepokračovat dále. Když se proto uprostřed zimy 547/546 př.n.l. objevila perská vojska před Sardami a zahájila útok, město se vzdalo po pouhých 14-ti dnech obléhání. Lýdská říše se stala provincií Perského impéria. Řecká pobřežní města se dostala do formálního (tehdy dost volného) područí.
Kýros následně odvedl armádu na dobyvatelskou výpravu do střední Asie, kde si podmanil postupně přibližně území dnešního Afgánistánu a východního Iránu. Pak zamířil zpět na západ.
Roku 539 př.n.l. vstoupila jeho vojska otevřenými branami (otevřenými vlastními obyvateli, nespokojenými s dosavadní vládou Babylonského Nabodiuse) do legendárního Babylonu a ovládla tak (a z historie vymazala) Babylonskou říši (zahrnující Babylonii, Sumer, Asýrii, Levantu a Palestinu).
Když o 10 let později za tažení proti Skythům Kýros II. zemřel, zanechal po sobě svému synovi Kambýsovi II. do té doby největší říši, jaká spatřila světlo světa. (viz mapa 1)

Jeho syn pokračoval plně v politice svého otce. Roku 525 př.n.l. byl anektován Egypt až po první peřej a Libie až do oblasti dnešního Bengazí. O moc více času se mu ovšem nedostalo. Když v březnu 521 př.n.l. zemřel, vypukly v říši dynastické boje.

V nich postupně zvítězil Dáreios I. (Veliký?) V roce 519. uspořádal výpravu proti Skythům v oblasti na východ od Kaspického moře (tzv. Skythové se špičatými čepicemi), které porazil a donutil je platit mu symbolický tribut 25 chlapců a 25 dívek ročně. Pak, stejně jako jeho dědeček odvedl vojska na východ, kde prorazil až do údolí řeky Indus, které dobyl. Perská veleříše a její mnohonárodní vojska se zdála neporazitelná.
Roku 513 následovala další výprava proti Skythům, tentokrát z oblastí černomoří. Cíl? Dunaj, Thrákie a Transylvánie. V létě roku 513 př.n.l. se tak obrovské vojsko, doprovázeno mohutnou flotilou z fénických a řeckých měst pohnulo směrem k Bosporu, kde byl urychleně dobudováván pontonový most a následně přešlo přes Hellespont do Evropy. Makedonie, Thrácká království a všechna řecká města v oblasti uznala Perskou nadvládu. Thrákie a Makedonie se staly dalšími satrapiemi. Vojsko následně za pomoci dalšího mostu a řecké flotily překročilo Dunaj a vtrhlo do stepí nad ní. Skythové ovšem odmítli bojovat, uplatnili taktiku spálené země a jelikož neměli ani centrum, na které by se dalo zaútočit, byla po několika měsících sice obrovská, ale vyčerpaná a demoralizovaná armáda donucena k ústupu. Chybělo málo a celá Perská moc mohla být zničena. Zachránily ji dvě věci: 1) Armáda se vracela po stejné cestě, jakou do "Skythie" vtrhla, tedy po vypálené stepi, s čímž Skythové nepočítali a 2) Paradoxně sami Řekové. Přestože uplynula doba vyměřené samotným Dareimem, do kdy mají počkat u mostu přes Dunaj, přestože jim sami Skythové (kteří dorazily k Dunaji první) "radily", ať most zničí a přestože Militiadés radil to samé a podnítit vzpouru proti Persii, Řekové zbourali pouze tu část mostu, která ústila do stepí (a následně poté co dorazila vojska ji znovu postavili) a vytrvali až do příchodu perské armády. Větší část Perské moci byla zachráněna. Řekové si tak v podstat sami pod sebou podřezali větev. Peršané nyní měli na severu přímé pevninské předmostí, ze kterého mohly kdykoliv zaútočit přímo proti samotnému Řecku. Kruh se začal hrozivě uzavírat.



Obrázek
Obrázek
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Jsem rád že se konečně někdo odhodlal něco přihodit k prozatím jedinému příspěvku v sekci starověk (já si ani nepamatuju že jsem tu něco psal...)

Pokud hodláš psát dál tak můžeš dělat moderátora... Bohužel to vypadá že jen sám sobě... :(
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
Daver
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1569
Registrován: 5/10/2004, 21:11
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Daver »

Proč myslíš že jen sám sobě? Mě starověk velice zajímá a a jásem si Atlantisův článek s chutí přečetl. už se těšim na další díly, Kde se asi objeví bitvi u Marathonu a Thermopyl.
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Jája
praporčík
praporčík
Příspěvky: 314
Registrován: 9/2/2006, 12:35
Bydliště: Brno

Příspěvek od Jája »

Musím se připojit k Daverovi. Sice asi nepřispěji nějakým odborným komentářem, ale rád si o starověku něco přečtu (hlavně o bitvách, taktice a použitých zbraních).
Zatím jsem měl možnost setkat se starověkem víceméně jen v dějepise a PC hrách (Caesar, Pharaoh a Rome: Total War) - což není ideální studijní materiál. :oops:
Uživatelský avatar
sa58
1. Armádní generál
1. Armádní generál
Příspěvky: 3477
Registrován: 4/2/2005, 12:43
Bydliště: Zlínsko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od sa58 »

Měl jsem na mysli další autory, ne čtenáře. Takové témata lidi přitáhnout, není to profláklé téma jako Tiger a T-34.
ObrázekObrázekObrázekObrázek

"Nachystejte květináče, na vánoce sem zpátky!"
Uživatelský avatar
YAMATO
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 2808
Registrován: 19/3/2005, 19:25
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od YAMATO »

Atlantis: velmi dobrý nápad!
ObrázekObrázek

Když zmizíš, tak budeš zmizelej, jinak tě zmizím já.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Hlavně tam v těch bitvách hlídej taktiku chlape. Zesílený střed - zeslabený střed - posílené levé křídlo - posílené pravé křídlo. Útok levým křídlem - pravým křídlem - ústup ve středu formace. V těchto bitvách historie se poučovali i všichní pozdější vojevůdci. I dnes se na začátku učebnice taktiky probírají tyto bitvy, které přispěly k rozvoji vojenství a o vojenství to tady je. Dobrá práce.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Neboj, všechno je. Teď jsem se akorát zasekl na řeckých městských státech. Tohle mělo být totiž trojpříspěvkové (btw:Neví někdo jestli se dá příspěvek, když je to moje téma, přednostně vrazit před všechny ostatní, aby to pěkně navazovalo?)
Bude následovat právě popis řeckých států a maloasijská vzpoura. Pak v dalším dílu Marathon, co bylo před ním a jeho důsledky no a pak už se půjde přímo na Xerxesovo tažení s ústředním boem Salaminou.

btw:Schématem článků jsi mě inspiroval Ty Michane:-)
Uživatelský avatar
Daver
Kapitán
Kapitán
Příspěvky: 1569
Registrován: 5/10/2004, 21:11
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Daver »

jábych měl jeden dotaz. Co si mám představit pod pojmy: Zesílený střed - zeslabený střed - posílené levé křídlo - posílené pravé křídlo?
"Nemůžeš-li střílet, staň se bunkrem, nemůžeš-li se hýbat, staň se zbraní, nemůžeš-li vyhrát, staň se hrdinou."
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Představ si u toho taktické varianty, které vojevůdci používali. Zesílený střed - vyčerpání nepřítelova středu. Posílené levé křídlo - zaútočím a obklíčím levým ramenem. Posílené levé a pravé křídlo, zeslabený střed - pustím nepřítele do středu a z křídel ho budu ničit. Těch variant je mnoho.
ObrázekObrázekObrázek
Frantík
Příspěvky: 2
Registrován: 16/6/2007, 21:42
Bydliště: Třebíč

Příspěvek od Frantík »

I já se připojuji, tohle téma mě dost bere ( ale o tom "téčku" nebo "Tigeru" si taky rád počtu :wink: ). A co se týče těch zesílených či zeslabených křídel a středů- jeden z klasických případů zeslabeného středu se týká zrovna bitvy u Marathonu. Už se moc těším!!!
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Jen pár dat. K samotné bitvě u Salimíny došlo v září roku 480 př. Kr.

Řecké státy
Na jedné straně stály řecké městské státy, které vedli Eurybiades a Themistocles z Athén. Počet řeckých lodí před bitvou byl dle zdrojů 366 až 378 lodí. Nejvíce lodí pak dodali Athány a to 180 ks. Dalším byl Korinth (40 ks)...atd. V průběhu vlastní bitvy pak bylo 40 lodí zničeno. Pokud budeme počítat, že na průměrné řecké triéře bylo 170 veslařů a 30 námořníků, tak se bitvy na řecké straně zůčastnilo na 72.000 mužů. Skutečné počty však budou ještě menší.


Perská říše a Halikarnas
Na druhé straně stála Perská říše se svým vazalem Halikarnasem. Vůdci byl Xerxes I, Artemisia I. a Ariamenes. Počet perských lodí se většinou udává 1.207, ale dle posledních názorů by se měl pohybovat kolem 500 - 600 lodí, protože v bouřce před bitvou ztratili peršané až třetinu svých lodí. V následné bitvě pak peršané ztratili cca 200 lodí. Pokud budeme v průměru počítat, že na perské lodi bylo 200 mužů, tak celá námořní síla měla plus mínus 120.000 mužů. Skutečné počty však budou ještě menší.

Obrázek
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Thór
7. Major
7. Major
Příspěvky: 889
Registrován: 7/8/2008, 02:35
Bydliště: Chrudim

Příspěvek od Thór »

Atlantis-výborné,přiměřeně obsáhlé a dobrá dokumentace.Budeš se někdy zabývat bitvami římských legií?
ObrázekObrázek
" Thór "

Kaphar hunnu bhanda marnu ramro
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Níže je popis bitvy u Salamíny od historika Diodóra Sicilského (1.století př.Kr.). Ve světle faktů, které nyní o bitvě známe je pak zajímavé srovnávat tato fakta s popisem Hérodotovým.

Historické dokumenty

Bitva u Salamíny


Diodóros Sicilský
Thémistoklés vida, že … těžko splavná místa při Salamíně by mohla nemálo přispět k vítězství, … získal kohosi, aby přeběhl ke Xerxovi a vštípil mu, že lodi na Salamíně hodlají z těch míst uprchnout a soustředit se u Isthmu. Král mu uvěřil, neboť údaje byly přesvědčivé, a spěchal zabránit tomu, aby se řecké námořní sbory nedostaly k pěším vojskům (…) Peršané, jak pluli, napřed se drželi v šoku, majíce hojně volného prostranství; když se však dostali do úžiny, byli nuceni některé koráby od šiku oddělit a činili to s velkým povykem. Velitel, který plul v čele a první začal bitvu, zahynul… Když se jeho loď potopila, nastal v barbarském loďstvu zmatek; mnozí totiž udíleli rozkazy, ale nepřikazovali všichni totéž. Proto také přestali plout kupředu, a zarazivše, couvali na širší prostranství. Athéňané, pozorujíce zmatek…, připlouvali k nepřátelům a do jedněch lodí vráželi zobce, druhým sčesávali lopatky vesel; a jakmile veslařstvo selhalo, mnoho perských trojveslic bylo obráceno k zobcům bokem a dostávaly ránu za ranou. Proto také přestaly couvat pozpátku, a obrátivše se čelem vzad, prchaly o překot.


Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005
ObrázekObrázekObrázek
Odpovědět

Zpět na „Řecko“