PALBA.CZ

Chengdu J-10: nejnovější čínský stíhač

Na Palbě je možné najít mnoho článků o významných letounech všech leteckých velmocí, ale trochu stranou zůstávají letouny čínské providence. Podívejme se proto podívat na jeden z nich a to velmi zajímavý letoun J-10(Jian-10)

Program

Zrod programu bychom mohli vystopovat už v počátcích 80. let, kdy Čína začala jevit zájem o modernizaci svého leteckého parku, především pak letounu J-7(licenčně vyráběný MiG-21). Požadavky byly na protivzdušný stíhač lehčí kategorie, ovšem posléze byly doplněný též možnost boje proti námořním a pozemním cílům. Oficiálně byl program odstartován roku 1986, ale vývoj pokračoval pomalu. Zásadní impuls programu ovšem dodalo zrušení projektu izraelského stíhače Lavi(Lev). Byl to neúspěšný pokus pokročilý stíhač odvozený z F-16. Neúspěch byl dán nejen finančními a časovými problémy, ale i neochotou USA podporovat program, který by se mohl stát vážným obchodním konkurentem F-16 a F-18. Ovšem Čína zakoupila pravděpodobně kompletní dokumentaci a možná i jeden z prototypů Lavi. O celém podílu Lavi na J-10 se stále vedou ostré debaty, protože Čína i Izrael popírají jakoukoli spojitost obou strojů především z politických důvodů. Většina odborníků je toho názoru, že J-10 není pouhou kopií izraelského stroje(poukazují na zjevné rozdíly), ale zkušenosti z jeho programu se do J-10 určitě promítly. Dalším problémem byly motory. Původně se počítalo s motory domácí výroby ,ale jeho vývoj provázely velké těžkosti dané také uvalením zbrojního embarga Západem. Proto byl zvolen jako náhradník ruský motor AL-31 FN, což si ovšem vyžádalo zpoždění prvního letu naplánovaného na rok 1996. První prototyp tedy oficiálně vzlétl až 23. září 1998, ale podle jiných zdrojů už se tak stalo v roce 1996, ale v roce 1997 se prototyp zřítil kvůli fatální chybě na řídím systému stroje. Faktem ovšem je, že v roce 1999 bylo šest prototypů J-10 čtyři na letové testy dva na pozemní zkoušky. V roce 2000 už mělo 9 prototypů J-10 nalétáno na 140 hodin. V roce 2002 byl zalétán první sériový prototyp a rozhodnuto o zahájení sériové výroby. Témže roce bylo rozhodnuto o zahájení sériové výroby a první letouny obdžela 44. letecká divize v Kunming v provincii Yunnan.

KONSTRUKCE

J-10 je jednomístný stroj s křídlem tvaru delta a v přední části stroje jsou umístěny canardy, které na pohled připomínají canardy MiGu-.39 . Je stavěn jako aerodynamicky nestabilní stroj, což mu dává výbornou obratnost. Pohon zajišťuje motor AL-31 FN s tahem 79.43 kN a se 122, 58 kN s přídavným spalováním. Vyvinut byl mezi roky 1992 a 1994 a a Čína v roce 2002 a 2004 zakoupila okolo 50 těchto motorů s předpokladem, že další stroje budou vybaveny domácími motory WS-10A. Ale kvůli neustálým problémům s tímto motorem byli Číňané nuceni dalších 100 motorů. Jedná se ovšem o zdokonalené AL-31 FN M1 (v mnoha zdrojích je uvedenno, že by měl mít vektor tahu, jenže jak jsem byl dole upozorněn redboyem jedná se téměr zcela jistě o chybu).Tato skutečnost se jistě projeví na schopnostech J-10.

KOKPIT A AVIONIKA

Na vysoké úrovni je též kokpit. J-10A je první čínský letouny s dvoudílným překrytem kabiny, což umožňuje pilotovi výrazně lepší výhled při blízkém manévrovém souboji. Všechny důležité údaje jsou soustředěny na široký HUD(head-up-display). V kokpitu se nacházejí tři LCD displeje dva černobíle a jeden barevný. Do výbavy též patří přilbový zaměřovač. Je možné že se jedná o kopii ukrajinského Arsenelu, ale je též možné, že jde o úplně nový přilbový zaměřovač vyvinutý Číňany. Stroj je Řízen je čtyřnásobným systém fly-by-wire, který je nazýván Iron Bird. Radar by měl být u prvních strojů čínské výroby a to KLJ-3. Podle dostupných zdrojů by se měl zakládat na starších americký radarech APG-66 a APG-68 a být schopen detekovat cíle ve vzdálenosti 100 až 130 km a působit na dva síle ve vzdálenosti 80-90 km. Čina ovšem plánuje vybavit pozdější kusy J-10 plošnými fázovými radary vlastní nebo zahraniční výroby. Z těch zahraničních se nabízí radar z velké rodiny Žuk a to přesně Žuk-10 PD pracující v pásmu X. Žuk-10PD je schopen zachytit cíle až e vzdálenosti 160 km a vést palbu na šest z nich. V úvahu též připadá izraelský radar Elta-EL/M-203, který byl vyvíjen právě pro letoun Lavi.

VÝZBROJ

Letoun je vybaven 23mm rychlopalným kanonem vlevo od přední podvozkové šachty. Může nést střely čínské výroby jako infračervený PL-8 krátkého dosahu, který je příbuzný izraelské raketě Python-3. Dále pak střely středního dosahu PL-11 s poloaktivním naváděním a PL-12 s aktivním naváděním s. Možné je též nést také ruské střely R-73 a R-77. K útokům na pozemní cíle se nabízí široká škála řízených i neřízených bomb. Na hladinové cíle jsou použitelné střely C-801 a C-802.

BUDOUCNOST

Vývoj J-10 stále pokračuje. V roce 2003 byla uvedena oficiálně dvoumístná verze J-10B, která je zatím ve fázi prototypu. Zatím je známa existence dvou prototypů. Kromě výcviku by se měla používat pro údery na pozemní cíle. Byly např. zveřejněny fotografie s externím optoelektronickým pouzdrem(pravděpodobně příbuzným amerického LANTRIN nebo izraelského Lithening) a naváděnými pumami. Uvažuje se o možnosti J-10B jako letounu pro radioelektronický boj. Letoun má velké šance na exportní úspěch, kde je nabízen pod názvem F-10. Pravděpodobně sice nebude dosahovat úrovně letounu jako Rafale či Eurofighter, ale jistě bude víc než schopným konkurentem Jas-39 příznivější cenou. Pákistán už si objednal 36 kusů a je zároveň největším odběratelem čínské techniky. Je velmi pravděpodobné, že se k němu možná přidají i další asijské a africké země. Zkušenost z projektu J-10 se mají projevit také při vývoji čínského stroje páté generace. Např. firma Chengdu hodlá z jeho konstrukce vyjít v případě letounu J-12, který má konkurovat Shenyang J-13 právě v soutěži o stíhač páté generace. Každopádně bude J-10 velkým přínosem pro PLAAF a umožní tak výrazné rozšíření jeho možností. Spolu s Su-30MKK bude tvořit páteř letectva čínské armády. Původně bylo objednáno 300 kusů, ale tento počet asi bude zredukován na 100 kusů právě ve prospěch Su-30MKK. Na příkladě J-10 a dalšího vojenského materiálu je zřetelně vidět posilování armády Čínské lidové republiky,především pak námořnictva a letectva. Tento trend vyvolává obavy u Tchaj-Wanu , jehož vojenská technika začíná zaostávat. Právě proto začíná Čínská republika jevit zájem o moderní a vysoce pokročilé zbraně v USA jako např F-16C Block 52 či výhledově F-35 Lightning II.

Rozpětí 8,75 m
Délka 14,57m
Prázdná hmotnost 9750kg
Vnitřní zásoba paliva 4500kg
Max. vzletová hmotnost 19 277 kg
Max. rychlost ve výšce M= 2.00
Max.rychlost u země M=1.2
Bojový rádius(min.) 550km
Operační dostup 18 000 m

Prameny a zajímavé odkazy:
http://www.sinodefence.com
http://www.globalsecurity.com
http://www.aeronautics.ru
http://www.palba.cz/forumfoto/albums/us ... 3-view.gif
Armádní technický magazín 5/2006

Uvítám vaše případné komentáře čí opravy. Prosím omluvte občasné překlepy.

další fotky

Pěkný článek, nějak tu zapomínáme na Lidovou Čínu. Sice to není můj kůň a nikterak sem to nestudoval, ale zpochybnil bych ty Ruské (Ukrajinské) R-27 a AAM-AE (R-77), nemyslím si, že jich mají dostatek, ale především, že mají k dispozici protokoly a licenci, takže si myslím, že je to dohad, nepodložená spekulace a ve výzbroji budou Činské obdoby.

Na druhé straně je jisté, že Al-31 ano, ale bez vektorace tahu, už jejich zavěšení to neumožńuje.

Je dobře, že se někdo pustil také do těch čínských konstrukcí.
Zaujal mě ten nevyjasněný původ dokumentace. Dále, že Číňani již jedou nikoliv jen vylepšování nakoupených konstrukcí, ale že stávějí a hlavně budou stavět ( ta J 10 může mít původ dokumentace ještě všelijaký), své vlastní konstrukce, dle svých výkresů.
Je jasné, že začínají mít již po těch letech solidní konstrukční kanceláře. Samozřejmě, že se pajcuje po celém světě a Číňani určitě pozadu nezůstávali.

Michane, je pravda, že co nezkopirovali, to nemají, ale dnes už to přestává pomalinku platit, přicházejí se svými nápady a je to pomalu znát. Mají dobrou vývojovou základnu a vysoce vyspělou, nebude dlouho trvat a mohou překvapit.

OK - je to i můj dojem

Díky za článek z poněkud stále exotické oblasti.

Upravil jsem umístění příloh, příště prosím postupovat tímto způsobem

Upravil jsem umístění příloh, příště prosím postupovat tímto způsobem

omlouvám se, než napíšu příští článek tak lépe nastuduju vkládání obrázků.

Na druhé straně je jisté, že Al-31 ano, ale bez vektorace tahu, už jejich zavěšení to neumožńuje.

Ta vektorizace tahu je ve všech zdrojích. Ještě to prověřím ale narazil jsem nato všude.

John Clark píše: Ta vektorizace tahu je ve všech zdrojích. Ještě to prověřím ale narazil jsem nato všude.

Máš pravdu, je to hodně častko ke čtení, ale domnívám se (sem si téměř jist), že je to opisování chyby. Podívej se na zavěšení motoruna Su-37 a pozdějších: http://www.palba.cz/download.php?id=2580 a teď mrkni na tu perovku co máš u článku a případně tu poslední fotku. To prostě nejde. Zcela jistě na fotkách strojů, které jsou k dispozici. Já chápu, že prostě čínský zdroj je nečitelný, ale někdy se fakt objeví chyba, která se pak přepisuje. Já to někdy dělám tak, že podezřelou část zkopíruju a nechám vyhledat, podle toho se dá poznat kdo opisoval (viz dole).

Podle mě si někdo dal Al-31 do spojitosti s vektorací tahu.

Redboy:

Zde jsou obrázky motorů pro J-10
http://www.aeronautics.ru/img/img006/al-31fn_001.jpg
http://www.aeronautics.ru/img/img006/al-31fn_002.jpg
to jsou nevektorovatelné původní Al-31 FN pro ty první stroje.

Tady obrázek Al-31F s vektorovatelným tahem
http://www.aeronautics.ru/img/img006/al-31_001.jpg

přiznám se, že si netorufám to pískat, ale je to diskutabilní. Řekl bych že na těchto všech obrázcích jsou verze původní pouze s normálními motory. takže pro ty nové motory mohly trochu pozměnit konstrukci, ale otázkou je zda by to bylo možné a únosné.

Je fakt, že jsem odkázán pouze na ty anglické zdroje, v nichž jak říkáš se může často vyskytnout chyba. Když jsem zadal vyhledávat AL-31Fn M1 tedy tu verzi která by měla mít vektor tahu pro J-10 tak jsem nenašel jediný obrázek toho motoru, jen články spojené s J-10.

Pravdu máš, pokud by došlo k zástavbě motoru s měnitelným vektorem tahu, tak by byla nutná úprava draku, především s ohledem na SOP, a to možná zásadně, čili je někde něco takového?


S motory je to trochu jinak:

Motor s označením Al-31FN není motor s měnitelným vektorem tahu, nýbrž varianta motoru Al-31 se skříní agregátů na spodní straně, čili pro zástavbu do jiného trupu. Klasický Al-31F má skříň na horní straně, to bylo z důvodu zástavby do Su-27, kdy je motor v gondole, jakoby pod trupem. Tady jde o zástavbu do trupu, čili bylo nutné skříň přemístit. Tato verze ovšem nebyla dělána pro Číňany specielně, je to varianta kterou Saljut nabízel a jim se hodila. V podstatě do jednomotorové instalace. Jediným odběratelem je Čína právě na J-10. V průběhu 2001-2003 jich tam bylo dodáno 54 kusů. Smlouva je na 100 a předpokládá se celkem 150 kusů. Čili J-10 má tyto motory a to nejen v prototypu. Tohle je fakt!!
Taková varianta umístnění skříně je vyvíjena i pro nový letoun VVS Ruska.

Motor s měnitelným vektorem tahu, nese označení Al-31FP. Byl krom různých prototypů dodán pouze do Indie jako motor letounů Su-30MKI. Zatím pouze tento letoun je má sériově. Do Číny, prodán nebyl, není v letounech Su-30MKK a MK2 které létají v Číně. Není vyráběn se skříní agregátů dole.

Označení M1, M2, M3 pak může být v kombinaci z kteroukoli variantou (Al-31FP M1……) nebo Tebou uvedené Al-31FN-M1, což je motor s dolním umístněním skříně agregátů a zvýšeným výkonem na 13,3t a životností na 750hodin a s výhledem nad 1000hodin v roce 2006, teď už asi 1000, probíhají životnostní zkoušky. Tento motor je vyráběn pro modernizované Su-27 a Su-34 v letošním roce. Ve finále má mít verze M2 nový kompresor a M3 tah 14,6t a životnost 2000hodin. V součastné době probíhají testy M2.
Právě pro Čínu je už dodáván (nebo letos bude) motor Al-31FN-M1, ale nevím, jestli těch 50kusů po dodané stovce všechny.

Čili Al-31FN-M1 je motor s pevnou tryskou, se skříní agregátů na spodní straně, s tahem 13,3t a životností 1000hodin. Nemá měnitelný vektor tahu! Pokud je někde jiná informace, je špatná. Věř mi.

Mnohokrát díky za objasnění.

Právě oni nakoupili těch nevektorovatelných AL-31FN původně 50, jak jsem napsal, a ty už jsou na těch prvních sériových strojích. A pak právě bylo řečeno, že nakoupí dalších 100 AL-31FN M1 které by měly mít ten vektor tahu. Jenže evidentně se někdo upsal(mimochodem kromě jinýho to bylo taky ATM jim už se nedá věřit).

Takže pravděpodobně je to překlep. Ovšem za zmínku stojí, že když jsem to hledal tak na čínských stránkách(kde jsem měl jinak místo písmen čtverečky:-) ) byl taky označován jako Al-31FN N1.

Z toho si nic nedělej. To je prostě internet. To tak je. Je prostě mrzuté, že dojde k přepisu informace bez ověření. Ono stačí třeba navštívit stránky výrobce... Ale je smutné, že se tím nezabývá někdo, kdo to potom napíše na renomovaný server.
Nechci urazit ATM, aleprávě tohle je důvod, proč sem to po 15 letech přestal kupovat. A přitom jsou informace zprávné k sehnání. Naopak jako dikobraz čtu jejich internetové stránky pravidelně (křivdím, jsou tam i zajímavě informace, ale sehnatelné i jinde).

Jinak z čínštiny překládat lze, je to složité, ale možné (osobně jsem tímto způsobem překládal webové stránky a některé údaje):

Při načtení stránek se zobrazí čínština (pozor na záměnu s korejštinou... čínská doména je .cn), pokud se zobrazí čtverečky..., tak je nutné v exploreru (jak je to v jiných prohlížečích nevím, ale asi podobně) přepnout kodování Zobrazit\kodování\a zvoli činštinu, obvykle zjednodušenou, pokud to nefunguje tak tradiční, ale s tím sem se nesetkal. Pak je docíleno čínských znaků. V druhém okně otevřít http://babelfish.altavista.com/babelfish/tr což je překladač. CtrlC a CtrlV vložit text do horního pole a zvolit jazyk překladu. Obvykle simple. Výsledek je pak angličtina, tam už to jde přečíst.

Good luck

Dole jde zadat URL adresu a přeložit stránku, ale to mě kdysi fungovalo špatně, teď sem to nezkoušel.

Jo díky moc za ten link na ten překladač. Já nemám čínštinu a další jazykóvé sady nainstalované , ale to nevadí seženu a doplním.

Nedávno jsem se v novinách dočetl, že Izrael prodal Číně plány prototypu nějaké nové stíhačky. Nemáte někdo konkrétní informace ?

Opravdu se snad dostaly do Číny plány draku a konstrukce Izraelského nedokončeného letounu Levi z 80tých let. Právě J-10 má být produktem této transakce. Ale rozhodně bych se nehádal, že to tak opravdu bylo, legálně to obě strany nepotvrdily.

Nafukovací maketa J-10

http://img297.imageshack.us/img297/4420 ... 642yf5.jpg
http://img512.imageshack.us/img512/1882 ... 696vf6.jpg

Asi by to tu zasloužilo update. Jinak co se týče značení čínských letounů, tak používají vcelku zajímavý systém. První verze není většinou A, ale prostě J-10, další verze je J-10A a pak J-10B atd. Dvoumístná verze se označuje písmenem S, námořní písmenem H. Tedy dvoumístná verze druhé typové řady je J-10AS, první pak J-10S a například J-10AH, případně JH-10A by měla být navalizovaná verze. I když není vše stoprocentní. Na západě (tedy u americké techniky) je to jinak, jak tu jistě všichni ví, tedy F-16A první řada, F-16B první řada dvoumístná, F-16C druhá řada jednomístná atd. To jen, že pak z toho vzniká plno chyb a nedorozumění.