PALBA.CZ

Škodovy závody začly vyrábět lodní děla v době, kdy všechny dělovky začínaly od nuly. Legovaná ocel vystřídala dělovou bronz, vznikly klínové a šroubové závěry.
Kdy a jaké dělo za Škodových závodů bylo první, to jsou 2 verze.
Známější je: Prvním lodním dělem se stal 37mm, nebo 47mm lodní dělo soustavy Hotchkiss, jenž je na výkresech datované rokem 1887.
Jiné prameny uvádí: 66mm rychlopalný kanon pro torpédovky z roku 1888.



Konstrukce a výroba probíhala velmi rychle. Roku 1897 první 150mm dělo d/40, roku1901 první dělo 240mm, roku 1908 305 lodní dělo. Za války bylo v Bolevci zastříleno dělo 350 mm, ale to na moři už nebylo použito. Pro poválečnou dobu se dokonce vyvíjelo lodní dělo 500 mm.




Bitevní lodě třídy Viribus Unitis byly vybaveny děly 305 d/45 s klínovým závěrem, které vycházely z Kruppovy konstrukce, byly lepší než Britské. Při skoro stejném dostřelu vypalovaly o 65 kg těžší granáty a přitom jejich hlaveň byla o 14 tun lehčí. Váha hlavně 54,3 t. Mosazná nábojka obsahovala 170 kg střelného prachu s trubicovým zrnem.
Tento granát byl schopen probít při nulové vzdálenosti pancíř o síle 1 065 (výpočtově) a na vzdálenost 6,3 km pancíř o síle 470 mm.

Dále Škodovy závody vyvinuly trojčitou (třídělovou) věž pro bitevní lodě třídy Viribus Unitis.


Přehled a výkony lodních děl ze Škodových závodů[/align]

[align=center]Ještě trojčitá věž





Montáž dvojčité věže ve Škodových závodech.

Škodovka byla hlavním dodavatelem dělostřelecké výzboje pro rakouskou marínu, zajímavé je ale zrušení výroby námořních děl po roce 1918. Nový majitel se tak zbavil asi konkurence (majitelem byl koncern Schneider-Creusot).

Ale koncem 20. let se vyrábí pro státy Malé Dohody námořní děla ráží 120 a 140 mm. Ale o tom jsem se dočetl jedinou větu v dosti staré publikaci...

Chlape dobrý - v Rakousko - Uhersku vznikl náš výborný zbrojní průmysl. Někde jsem mimo lodních děl narazil na výbornou horskou houfnici. Z hlavy nevzpomenu na ráži. Výborný náměr a přežila od ww1 do ww2.
Jo jinak pro ostatní ta věta: ... 66mm pro torpédovky - jsi myslel rok 1888 - určitě né 1988.

michan píše: Jo jinak pro ostatní ta věta: ... 66mm pro torpédovky - jsi myslel rok 1888 - určitě né 1988.

Opraveno, máš pravdu.

michan píše:Chlape dobrý - v Rakousko - Uhersku vznikl náš výborný zbrojní průmysl. Někde jsem mimo lodních děl narazil na výbornou horskou houfnici. Z hlavy nevzpomenu na ráži. Výborný náměr a přežila od ww1 do ww2.
Jo jinak pro ostatní ta věta: ... 66mm pro torpédovky - jsi myslel rok 1888 - určitě né 1988.

Asi horský kanon vz.15

Jo, horský kanon vz. 15 - to je asi on.

Horský kanón vz. 15:
ráže ................................... 7,5 cm
délka hlavně ................... 1155 mm
váha střely .......................... 6,5 kg
úsťová rychlost .................. 350 m/s
největší dostřel ................... 7000 m
náměr .................... – 9° až +50° *)
váha v palebném postavení ... 620 kg
přeprava ...... na šesti soumarech **)
*) Malá palná výška původního návrhu kanónu, volená z důvodů stability, měla za následek nedostatečný rozsah náměru (pouze 15°). Škodovka řešila zvýšení náměru použitím zalomené nápravy-postavení děla do vysoké polohy zvýšilo náměr.
**) Klasická horská děla se dopravovala na soumarech rozložená na díly. Proto se říkalo, že dostřel horského děla je dán statností mezků.

Horský kanón vz. 15 zavedlo během první světové války i Německo, protože předčil Kruppův výrobek. Po první světové válce sloužil ve všech armádách střední Evropy a také v Itálii, která jej použila na všech svých bojištích během druhé světové války. U části svých horských baterií jej používala i Wehrmacht. Svou slavnou éru završil kanón bojem ve Slovenském národním povstání-bojoval v polních bateriích a sloužil jako výzbroj jednoho ze tří povstaleckých obrněných vlaků.
Několik kusů bylo adaptováno pro čs. dělové čluny OMd 1 a OMd 2, sloužící na Dunaji.

Horský kanón vz. 15.

......

zdroj:
http://cs.wikipedia.org/wiki/7,5cm_hors ... 3%B3n_M_15

Podrobmé informace o K.u.k. Artillerii i s obrázky na
http://www.weltkriege.at/index.htm

sa58 píše:Škodovka byla hlavním dodavatelem dělostřelecké výzboje pro rakouskou marínu, zajímavé je ale zrušení výroby námořních děl po roce 1918. Nový majitel se tak zbavil asi konkurence (majitelem byl koncern Schneider-Creusot).

Ohledně lodních děl v době WW1 Škodovka ve větší sérii vyráběla 10cm lodní děla pro křižníky třídy Admiral Spaun (Novara) plus pro torpédoborce třídy Tátra (Ersatz Tátra). Pokračování poválečné výroby těchto děl by asi bylo možné, háček byl v tom, že upravenou verzi začali vyrábět v Itálii:
http://www.navweaps.com/Weapons/WNIT_39-47_m1924.php

Snad pomůže pro info, že v období WW1 v plzeňské škodovce bylo nastřeleno celkově 632 námořních děl - do součtu jsou započteny i náhradní hlavně... Ovšem spousta těchto děl byla určena na pobřežní (či jiné) baterie.


A kromě toho - díky ukončení války v 1918/1919 vlivem vesměs zastavení prací na rozpracovaných/objednaných válečných lodí, tak logicky klesla i poptávka po produktech z dělovek po celé Evropě (?po celém světě?)... Plus spousta děl z ukořistěných lodí, jak německých tak rakousko-uherských... A do toho se promítnul ještě efekt, že začal být nadbytek starých/starších použitých děl ze šrotovaných lodí viz např. zdejší výborný článek o odzbrojovacích dohodách (první byla Washingtonská v 1922).

Ahoj,
chtěl bych poprosit jestli někdo má ty fotky k lodnímu dělu a tý věže. Dělám 3d modely škodových děl a moc by mi to pomohlo.
Moc děkuji