Obr proti trpaslíkovi-Salamis 480 př.n.l. - na cestě k bitvě

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Obr proti trpaslíkovi-Salamis 480 př.n.l. - na cestě k bitvě

Příspěvek od Atlantis »

II. část

Tak se pokusím odpovědět jednak na dotazy a jednak i pokračovat. Tentokrát se podíváme na řeckou stranu konfliktu.
Před temnými staletími, během nich i po nich až do doby, kdy si jej podmanila Makedonie nebylo Řecko nikdy jednotné, natož jedním státem.V podstatě byla Hellas po celou tuto dobu tříští městských států větší či menší důležitosti. Jen pár jich mělo alespoň 100 000 obyvatel. Tyto městské státy spolu uzavírali různé obchodní či vojenské smlouvy a stejně tak často spolu bojovali. Kdo hrál někdy webgame, Red Dragona či podobnou on-line hru, kde dostane člověk vlastní stát, tak v podstatě ví, o čem je řeč. Bylo to velmi podobné. Včerejší spojenec mohl být zítřejší nepřítel. Existovali sice jakési nadcelky, ale dvě města si mohla klidně i v rámci jednoho spolku spokojeně vyřizovat účty. Pokud to budeme brát (stejně jako vtšina autorů) hodně zjednodušeně, tak se můžeme zaměřit na dva typy vlády představované dvěmi státy. A to Athény a Spartu, tedy vojenský teokratický režim versus "demokratická" (volit smějí dostatečně majetní muži) forma vlády.

Sparta: I slávisté dnes uznávají pojem spartánská výchova a pokud to nejsou neurvalí fanoušci i oni vzdají v Thermopylské soutěsce tichý hold 300 lakedaimonským, kteří drželi po celé dny obrovskou perskou armádu. Máme dnes kluby s názvem Sparta, zabýváme se Spartakovým povstáním..atd. V podstatě, kdyby nebyly dnes Athény hlavním městem...tak je asi nikdo nezná. Tak silný zůstal po celé dějiny vliv Sparty. A byl pro to důvod.Nejstarší dějiny Sparty se ztrácejí tradičně v mlze temných staletí, ze kterých se vynořuje stát ovládaný tzv. Horními 10 000 (původní obyvatelstvo Sparty) z nichž každý vlastní v podstatě stejné množství půdy (důsledek reforem polomítického Lýkurgose, žijícího údajně někdy na konci doby temna) na kterých dřou původní porobení obyvatelé (tzv. heilóti) žijící ve vesnicích obklopující Spartu pod nemilosrdnou nadvládou Sparťanů a ve strachu z neustálých permanentních nájezdů mladých výcvikových skupin, kteří se takto jednak cvičili a jednak takříkajíc "udržovali heilóty na uzdě" (což bylo více než nutné. Drtivá většina povstání propukla tehdy, když byla hlavní Spartská armáda venku).

Sparta leží v jižní části peloponésu. Zde jsou nejdůležitější dvě údolí. Lakónské (ovládané Spartou) a Messénské (ovládané Messenou - čit Mísiou). Samotná Lakónská kotlina má 10x30km a je ze severu ohraničena horami a z jihu bažinami (Sparta tak přez ni nemohla dosáhnout přístupu k moři!) To všechno vedlo k Spartskému izolacionismu, který nezmizel, ani když se ze Sparty stala lokální velmoc.
Kotlina byla poměrně úrodná s bohatými ložisky železa. Sparta tak byla co se týče potravin a základních surovin v podstatě soběstačná. A jelikož v ní nikdy nevznikla oligarchní vrstva toužící po luxusním zboží, Sparťané neviděli důvod obchodovat s ostatními krajinami.
Co se týče rozšiřování vlastního území...to už bylo něco jiného. Rostoucí počet obyvatel i vojenské zaměření státu záhy Spartu nasměrovaly ke snaze získat sousední messenskou kotlinu. A to se jim po První messenské válce (740 - 720 před n.l.) skutečně povedlo. Následovalo zabrání východní i západní části jižního Peloponésu. Další Spartské výboje na sever v západní oblasti však znemožňoval věhlas Olympie. Při útoku na ni (nebo i jen poblíž ni) hrozilo reálné nebezpečí sjednocení zbytku Řecka do protisparťanské aliance na ochranu jednoho z nejposvátnějších míst. Sparťané to tedy zkusily na východě. Tam však utrpěli roku 668 př.n.l. těžkou porážku. Zatímco se Sparta vzpamatovávala z porážky, povstala roku 630 př.n.l. porobená Messena. Tzv. druhá Messenská válka trvala 17 let (svědčí to o míře odporu) než byla Messena definitivně rozdrcena. Obě tyto skutečnosti vedly k utužení již tak dost silné cojenské organizace Sparty
(Krátce pro představu: Život vojáka začínal již při narození, kdy jej rodiče byly nuceni přinést před úředníky, kteří posoudily, zda je dítě dostatečně zdatné. Pokud ne, následovala cestana na staré pohřebiště v rozsedlině Taygétu. V rodině chlapci zůstávali jen do 7 roku věku, pak byli odebráni a svěřeni do péče státu (nikdy v dějinách již nebylo v rámci státu tak dokonalé odtržení od rodiny). Do 20 let následoval nejtvrdší možný výcvik, pak byli, již jako dospělí, přeřazeni k pravidelnému vojsku. Zde sloužily - pokud se toho dožili - až do svých 60. let. Všichni muži se stravovali společně v rámci svých jednotek. Sice měli dovoleno vracet se na noc ke svým rodinám, ale Sparťané se obvykle stejně neženili před dovršením 30. roku. Od stejného věku měli i volební právo v rámci veřejného shromáždění. Teprve po 60. roku jim definitivně končila vojenská služba.
Dívky, třebaže ve vojsku nesloužily, a ani nesměly, se také vedle přípravy pro rodiný život věnovaly rozsáhle tělesným cvičením od gymnastiky po hod oštěpem. Ne, že by byla Sparta tak pokroková, ale dle jejich teorie silné ženy rodí zdravé a silné děti. (Adolfe, kdepak jsi se nám jen inspiroval?)

Ale zpět k dějinám. Po druhé Messenské válce Sparťané pochopily, že Pelopones sami o sobě ovládnout nedokážou. Území bylo příliš velké a jich příliš málo (a počet Sparťanů neustále klesal. Hlavně díky neustálým válkám a válečným výpravám. Z 9000 v 7. století na 6000 v 5. století a pouhých 700 ve 3. století. Sparta v podstatě vymřela.) Proto v průběhu 1/2 6. st. př.n.l. sérií diplomatických a válečných akcí (politika krev a železo není nic převratného) vytvořily tzv. Peloponézský spolek. Ten zahrnoval v podstatě celý Peloponéský poloostrov kromě rozhodně neutrálního Argosu (což bylo nejvíc, co si mohl Argos dovolit vůči Spartě...ale ta jej nechala být), nejsevernější Arkádie a Achaie. Všichni členové spolku (kam patřila i Olympia) si byly formálně rovni, ale uznávaly Spartu jako svého vůdce (první mezi rovnými). Sparta nejen mohla řešit jejich spory, ale navíc měla právo povolat v případě potřeby vojska svých spojenců pod své vlajky. Celková síla Peloponéského spolku na vrcholu jeho moci činila téměř 50 000 vojáků.

Tolik ke Spartě do Řecko - Perských válek.


A teď protiklad: Athény

Máme Drakonické zákony, mluvíme ve Filipikách a Ostrakizujeme. A máme demokracii, lidová shromáždění či všeobecné volební právo. Za to všechno vděčíme Athénám. Jejich vliv se táhne, podobně jako vliv Sparty, celými dějinami západu. Narozdíl od Sparty však mají Athény jedno významné plus. Zůstaly významným městem až do dnešní doby. Chrámy Akropolis jsou prostě chrámy Akropolis.

Narozdíl od Dórů, kteří založili Spartu byli Athény založeny poněkud mírnějšími Iony. A zatímco. U obou měst lze sice vysledovat až mykénské kořeny, narozdíl od Spraty však Athénská kultura byla jejím přímým pokračovatelem. I u Athén jsou však nejstarší dějiny zahaleny mlhou temných staletí. Když se mlhy začínají rozplývat do mýtů o králi Théseovi, který vyvedl Athény z Mykénského područí, sjednotl je a na vršku akropole zasadil olivovník. Mimochodem, ten tam roste dosud. A vzhledem k věku, kterého se olivovníky dožívají je klidně možné, že je opravdu až z této doby. Athény tedy byly, stejně jako drtivá většina ostatních řeckých městských států, na počátku královstvím. Královská moc však byla střední vrstvou a aristokraty velmi rychle a účinně omezena, až království v podstatě zaniklo. Moc byla předána tzv. archónům, volených ze šlechty. Ke třem nejdůležitějším (dnes v podstatě předseda vlády, ministr vojenství a ministr spravedlnosti) se přidalo 6 dalších, kteří vytvořily devítičlenou vládu.
Pokus o státní převrat pod vedením Kýlona cca roku 636-632 (nejisté datum) př.n.l. vyústil ve vyvraždění jeho stoupenců na chrámové půdě a následně, pod dojmem tohoto hrůzného činu, roku 621 př.n.l. ke svěření sepsání zákonů jednomu muži. Drakónovi. Traduje se o nich, že museli být sepsány lidskou krví, jak byli místy kruté (smrt za krádež kapusty) Ovšem pevně oddělily právo od krevní msty (takže stát i vrahovi před odsouzením poskytoval ochranu před krevní mstou), zavedli soudní sbor a rozdělovali různé druhy trestů na úmyslné a neúmyslné. A to byl výrazný posun vpřed.

Jakž takž stabilizované Athény (napětí mezi šlechtou a zbytkem obyvatelstva trvalo i nadále) se vrhly do expanzivní politiky. Cílem se stal ostorov Salamis - jediné slušné přirozené přístaviště v Athénském dosahu (samotné Athény, byť se to dnes nezdá, neležely přímo u moře, ale cca 4 km od něj. A budocí slavné Athénské přístavy Peiraeus a Falerón byly postaveny až později). Na ostrov si však dělala nárok i sousední Megara. Ostrov měnil majitele jak někteří dnešní politikové strany. Chvíli jej měli Athéňané, chvíli Megařané. Válka se táhla. V jednu chvíli byly Athéňané ochotni hodit do ringu ručník. V Athénách byl dokonce vydán zákon zakazující se byť jen zmiňovat o dobytí ostrova. A tehdy se vynořil na dějiné jeviště Solón. Předstíraje šílenství vykřikoval po ulicích báseň o dobytí Salamis, která tak mocně zapůsobila, že se Athéňané vzchopily a Salamis nakonec dobyli.
Úspěšní vojevůdci velmi rádi využívají své popularity k tomu, aby se dostali do vedoucích pozic i v civilní zprávě. Nejinak tomu bylo i u Solóna. Zkušenost také říká, že dobří vojevůdci nebývají zas až tak dobrými politiky...ale najdou se vyjímky. Jednou z nich byl i Solón. Byl proto roku 594 př.n.l. pověřen uklidněním rozhádaných Athén. Solón tak učinil...a změnil Athény k nepoznání. Jeho sbírka zákonů zmírnila Drakónův zákoník a dále jej rozšířila, odstranila dlužní otroctví, dala i těm nejchudším alespoň nějaká práva, zrušila všechny stávající dluhy a sjednotila míry a váhy. Navíc za státní peníze bylo mnoho Athéňanů vykoupeno z otroctví a mohly se tak vrátit do Athén. Další změny se týkaly dělení obyvatelstva. Bylo natrvalo opuštěno rodové zřízení a Athéňané byli rozděleni podle majetku na 4 vrstvy (a stejně tak i vojsko), které měli i různé podíly na moci a právu.
Solónovy zákony však zklidnění nepřinesly. Vzápětí poté, co složil funkci se město ponořilo do další vlny nepokojů. Ale stejně jako Řím o 2 století později z nich mělo vyjít pozměněno a posíleno. Řešením byla opět vláda pevné ruky. O tu se nejvíce snažil Peisistratos. Dvakrát se pokusl o převrat a uchopení moci. Dvakrát se mu to i povedlo, aby byl vzápětí vždy poražen, sesazen a vyhnát. Ale dotřetice všeho dobrého. Roku 541 př.n.l. tak Athény konečně získaly pevnou vládu. "Tyran" Peisistratos zavedl Athény do prvního zlatého věku spojeného i s územním rozmachem, hlavně v egejském moři.
Ovšem ne jaký otec, takový syn. V tomto případě synové dva (Hippias (vládce) a Hipparchos (správce umění). Je jasné, kdo vládl a kdo se bavil). Roku 514 př.n.l. byl Hipparchos zavražděn a pod jeho bratrem se velice rychle začal kymácet trůn. Hippias však prokazoval, že přeci jen po otci něco zdědil. Nechal Athénský Naxos jeho osudu a nepouštěl se do války s Persií. Vojsko rebelů pak porazil a donutil k ústupu. Emigranti však přesvědčili Sparťany, aby jim pomohli. Jejich expediční vojsko však bylo spojenými Athénsko - Thessálskými vojsky poroaženo! Něco neslýchaného. Historie převzetí moci se měla opakovat. Do třetice všeho dobrého i zlého. Sparta se vložila do války plnou silou na straně rebelů. A tomu se již nedalo vzdorovat. Hippiás nakonec roku 511/510 př.n.l. kapituloval a odešel z Athén.
Standartně se rozběhlo další kolo boje o moc. Z něho vyšel vítězně Kleisthenos a zahájil poslední sérii reforem, ve kterých znovu přerozdělil obyvatelstvo do 10-ti celků, tentokrát ovšem tak, že vznikla promyšlená směs všech skupin. Rada pěti-set (parlament) získala víznačnější postavení a každá část do ní mohla vyslat po 50 mužích. Zvolen mohl být každý - ale pouze 2x za život. Jeho série reforem se tak nazývá prodemokratická. Provedení reforem se protáhlo až na samý počátek 5 st. př.n.l.

Po takové řadě kotrmelců tedy vstupovaly Athény do událostí, které měly změnit jedno z mnoha významějších měst ve velmoc Řecka č.1

Příště: Řecká x Perská armáda
A pak už se konečně vrhnem do boje

zdroje: http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=004&pod=3
http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1317
http://splhej.wz.cz/referat/dejepis/26/Sparta-a-Atheny/
http://referaty.ireferaty.cz/301/2904/A ... keho-Recka


Obrázek Sparta, vlastní území a max. dobytého území před vytvořením Peloponézského spolku

Obrázek Sice dnešní Athény, ale jsou zde vidět (a pojmenovány) všechny důležité tehdejší osady včetně obou athénských přístavů.
Naposledy upravil(a) Atlantis dne 2/11/2006, 10:12, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Chlape díky, moc dobrá práce. Tato část starověkých dějin Sparta a Athény mě vždy moc zajímala. Ač zdráv, od malička sportovec, jsem vždy odsuzoval coby kluk, ty zlé sparťany za chování ke slabším dětem ( házeli je ze skály - měli jim nechat aspoň nosit vojákům vodu a nebo něco co potřebovali) a naopak za jejich vojenské chování v bojích jsem Spartu chválil. Byli to moje koně.
ObrázekObrázekObrázek
Blaazen
Příspěvky: 7
Registrován: 8/5/2006, 14:53

Spartakus

Příspěvek od Blaazen »

V druhém odstavci zmiňuješ Spartakovo povstání - nebyl Spartakus římský otrok ? Jakou spojitost má se starověkou Spartou ?
Uživatelský avatar
michan
2. Generálporučík
2. Generálporučík
Příspěvky: 6811
Registrován: 28/10/2005, 13:43

Příspěvek od michan »

Jo pravda, to Spartakovo povstání je básnička z jiného prostředí (Řím), asi tak o 400 let mladší. Bral jsem to jen jako takové synonymum Sparta, Slávie klub, Sparta historie, ale ke Spartě a Athénám - Spartakus nepatří.
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Atlantis
nadporučík
nadporučík
Příspěvky: 819
Registrován: 7/4/2005, 15:12
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Atlantis »

Samozřejmě to s ní nic společného nemá. Jen to slouží jako příklad, jak moc byla Sparta proslavená ve starověku. Že se po ni i pojmenovávalo a pdvozovali různá jména, která zřejmě měla svým majitelům přinést podobnou sílu, statečnost...jako pravým Sparťanům.
Uživatelský avatar
Rubiki
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 109
Registrován: 9/4/2005, 20:28
Bydliště: Banská Bystrica

Příspěvek od Rubiki »

Spartania boli v svojej podstate uz aj sfanatizovani, ked niekoho odtrhnu od rodiny v 7rokoch a dusia ho velmi tvrdym vycvikom tak je to stroj na smrt. Este by som dodal ze elitny spartsky vojaci sa oblikali do cervenych ruch.

A Atlantis som velmi rad ze si otvoril starovek. Je to obdobie ktore ma zaujima najviac zo vsetkych.
Uživatelský avatar
Igor
Příspěvky: 8
Registrován: 11/11/2006, 14:44
Bydliště: Plzeň

Příspěvek od Igor »

Výborné.
Pro dokreslení situace ohledně námořnictva doporučuji:
http://mujweb.cz/www/starovek/uvod.htm
Odpovědět

Zpět na „Řecko“