Bitva u Salamíny (Salamis)

Moderátoři: Pátrač, Tkuh, kacermiroslav, Thór, Hektor

Odpovědět
Uživatelský avatar
Tunac
podporučík
podporučík
Příspěvky: 678
Registrován: 29/5/2006, 22:23
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Tunac »

Bitva u Salamíny (Salamis) - 23. září 480 př.n.l.
Obrázek

Část řeckého loďstva zaujala postavení v úzké západní úžině, malá část za ohybem ve východní úžině. Když perská flotila proplouvala kolem ohybu, kde se průliv zužoval, musely se lodě stěsnat k sobě a to vyvolalo mezi nimi zmatek. V té chvíli Řekové vyrazili k útoku. Početní převaha nebyla už Peršanům nic platná. Pevnější řecké triéry, které měly na palubě athénské vojsko o 6000 mužích, byly ve výhodě. Na palubách zaklíněných lodí se odehrávaly stovky malých bitev, ve kterých měli hoplíté naprostou převahu. Bitva trvala asi sedm hodin. Polovina perského loďstva byla potopena nebo zajata, kdežto Řekové ztratili jen 40 lodí. Peršané pak přerušili boj a snažili se spasit útěkem do Paleronské zátoky. Athéňané pod Aristeidem se vylodili na ostrově Psyttaleia, obsazeném Peršany, a přemohli je. Xerxes odříznutý od zásobovacích základen nemohl udržet Athény a s polovinou vojska a zbytky loďstva pochodoval zpět k Helespontu. V severním Řecku ponechal pouze Mardonia s částí vojska.
Vojáci!!!!
Jste vojáci smrtí!!! A já jsem ten, co Vás bude posílat tam, kde se umírá!!!
Uživatelský avatar
mmmichalll
rotmistr
rotmistr
Příspěvky: 118
Registrován: 7/3/2008, 18:09

Příspěvek od mmmichalll »

Řecký plán vypracovaný Themistoklesem byl vystavět aspoň 200 lodí. Dostalo se mu výsměchu, řekové nebojují vesly a plachtami ale meči a oštěpy. Řekové se proto rozhodli zeptat orákula v Delfách. Odpověď byla zdrcující, obyvatelé měli rychle opustit zemi. To pro hrdé Athéňany nepřicházelo v úvahu, proto se zeptali znovu.

Druhý výrok zněl: Athény nemohou usmířit olympského Dia, i kdyby vyřkly sebevíce slov a proseb.
Ale toto vám pravím: Padne-li to, co obklopuje hranice, jasnozřivý bůh Zeus dá své dceři Athéně dřevěné hradby, které jediné zůstanou nezničeny. Ó božská Salamis, ty ztratíš nebo zahubíš děti žen


Začaly dohady o výroku. Jedni mínili, že dřevěné hradby jsou palisády kolem Akropole, druzí vyjádření pro lodě, které chtěl Themistokles.
V červenci 480 měly Athény 147 lodí, Korinth 40, 20 Megara, 18 Aigina, 12 Sykon, 10 Sparta a několik dalších dodaly menší města. Celkem tedy 270válečných lodí
Naposledy upravil(a) mmmichalll dne 11/5/2008, 14:27, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
kacermiroslav
5. Plukovník
5. Plukovník
Příspěvky: 5286
Registrován: 25/3/2008, 14:07
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kacermiroslav »

Ano, ano...nebýt Themistokla, tak by určitě Řekové nakonec peršanům podlehli. To on položit základní kámen jejich námořnictva a z rodných Athén vybudoval námořní velmoc. Po odvrácení peršanských útoků se jak obnovovat město, vybudoval znovu hradby, přístav, přilákal mezinárodní obchod atd. Ale jaké odměny se mu nakonec od "vděčných" spoluobčanů dočkalo? Skončil jako vyhnanec, zabavili mu celý majetek a nekonec se ho ujali jeho bývalí nepřátelé...peršané. Svůj život skončil v Malé Asii jako úspěšný správce svěřených území.


-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Edit: 15.10.2009
Níže je popis bitvy u Salamíny od historika Diodóra Sicilského (1.století př.Kr.). Ve světle faktů, které nyní o bitvě známe je pak zajímavé srovnávat tato fakta s popisem Hérodotovým.




Historické dokumenty

Bitva u Salamíny


Diodóros Sicilský
Thémistoklés vida, že … těžko splavná místa při Salamíně by mohla nemálo přispět k vítězství, … získal kohosi, aby přeběhl ke Xerxovi a vštípil mu, že lodi na Salamíně hodlají z těch míst uprchnout a soustředit se u Isthmu. Král mu uvěřil, neboť údaje byly přesvědčivé, a spěchal zabránit tomu, aby se řecké námořní sbory nedostaly k pěším vojskům (…) Peršané, jak pluli, napřed se drželi v šoku, majíce hojně volného prostranství; když se však dostali do úžiny, byli nuceni některé koráby od šiku oddělit a činili to s velkým povykem. Velitel, který plul v čele a první začal bitvu, zahynul… Když se jeho loď potopila, nastal v barbarském loďstvu zmatek; mnozí totiž udíleli rozkazy, ale nepřikazovali všichni totéž. Proto také přestali plout kupředu, a zarazivše, couvali na širší prostranství. Athéňané, pozorujíce zmatek…, připlouvali k nepřátelům a do jedněch lodí vráželi zobce, druhým sčesávali lopatky vesel; a jakmile veslařstvo selhalo, mnoho perských trojveslic bylo obráceno k zobcům bokem a dostávaly ránu za ranou. Proto také přestaly couvat pozpátku, a obrátivše se čelem vzad, prchaly o překot.


Zdroje:
Evropa do roku 1914, Historie v dokumentech – Jan Kvirenc – Dialog 2005
ObrázekObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Knihy

Příspěvek od Zemakt »

Před časem jsem v knihovně narazil na Válku Řeků s Peršany od Kovaříka
https://www.databazeknih.cz/knihy/valka ... sany-89206

ani pořádně nevím kdy jsem si ji koupil nebo jak jsem se k ní vůbec dostal. Každopádně výborná kniha pro někoho, kdo se zasekl u Starých řeckých bájí a pověstí, potažmo Odyssei a Iliady. Jako dovzdělání a aktualizace informací z hodin dějepisu na základce famózní. Třeba, jestli mne paměť neklame, tak co se týče bitvy u Salamíny, tak platil vždy narativ, že Peršané disponovali těžkými nemotornými loděmi, zatímco Athéňané v kvalitě lodí excelovaly. Jaké to pro mne bylo překvapení, že spíše opak byl pravdou.

No, ještě mi zbývají Plataje a pak jdu na stopro do pokračování, Peloponnéských válek.
https://www.databazeknih.cz/knihy/pelop ... lka-447515
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Knihy

Příspěvek od Alfik »

Ty lodě byly z hl. velikosti (výtlaku), a ovládání, a tedy i tvaru, velmi podobné. Obě strany "podědily" po Féničanech pentekontery (ač jim možná Peršané říkali jinak, pentekonter je řecké slovo), a obě strany je rozvinuly do podoby birém a trirém (dtto). Podobně ovládané znamená i podobně maximálně velké a podobně ovladatelné.
Možná se lišily v tom poměru v němž byli na palubě veslaři a vojáci, resp. min. o Athénách víme, že tam ti lidé zastávali obě úlohy, o Peršanech to s jistotou nevíme, takže pak v boji mohla mít některá strana výhodu podle toho jaký styl boje byl, a jak se vyvíjel, ale to je asi vše.
Rovněž byl rozdíl v tom, že Řecká strana nepřevážela (ani v boji nepoužívala, krom výjimek) koně. Ti jsou v boji výhodou, ale v přepravě nevýhodou. Nejen proto že jsou velcí atd., ale i kvůli tomu že vojáci a veslaři nežerou totéž co koně - a naopak :)
Ostatně, před Peršany byla Malá Asie a Černé moře helénistické. Takže na obou stranách to byly lodě vlastně řecké - jen na jedné to bylo Řekové perští a na druhé Řekové peloponéští :twisted:
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Knihy

Příspěvek od Zemakt »

Jop, v podstatě se perské loďstvo skládalo z flotil svých vazalů. V bitvě pak figurovaly mj. flotily Iónské, Egyptské, Foiníčané aj. Co do kvality lodí a námořnického umu obu stran konfliktu, tak zde jenodnoznačně dominovali právě ti Foiníčané, které jsem si musel trapně vygůglit, abych zjistil, že se jedná o Féničany :roll: . Když to zúžíme pouze na řeckou stranu, tak zde Athéňany převyšovali námořníci a lodě z Aiginy. Prostě dějepis kecal.

Mj. mne docela překvapilo, že triéry, přestože nákladné, byly v podstatě stavěny jako spotřebky, narozdíl od lodí obchodních.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Knihy

Příspěvek od Polarfox »

Zemakt píše: 6/3/2024, 15:29 Mj. mne docela překvapilo, že triéry, přestože nákladné, byly v podstatě stavěny jako spotřebky, narozdíl od lodí obchodních.
Možná v krizových situacích ve spěchu (kdy bylo použito nevyzrálé dřevo a kvalita obecně utrpěla, včetně často posádek a údržby), ale obecně byly stavěny na desítky let služby, což není úplně spotřebka.

Co se týká triér/trirém na perské a řecké straně, tak cca co psal Alfik - bude tam minimální rozdíl. Ten typ byl ve Středomoří známý a rozšířený již dlouhou dobu a v podstatě unifikovaný. Co se týká větší/těžší/neohrabanější - tady bych byl velice opatrný, protože to vůbec ani nemusí zohledňovat nějakou konstrukci jako i jiné vlivy - tj. méně kvalitní a hůře udržované lodě jsou nacucané, paluby jsou více nacpané mariňáky, posádky jsou hůře vycvičené atd. (=lodě jsou pak těžší, neohrabanější atp.). Obecně - u starověkých lodí, vzhledem k nedostatku, nespolehlivosti a zkomolení zdrojů a fyzických pozůstatků, panuje řada otazníků (či dochází ke stále novým revizím) i u věcí, které jsou brány za ty samozřejmější a již vyřešené. Takže nečinit žádné dalekosáhlé závěry a čím starší zdroj/literatura, tím více být opatrný :)

Zájemcům o tyhle starověké vehikly bych např. doporučil knihy Hellenistic Naval Warfare and Warships 336-30 BC a Roman warships (obojí M. Pitassi). Jsou tam podrobně rozebrány jednotlivé typy vč. těch pozdních helénistických "superdreadnoughtů" a "super-superdreadnoughtů" (viz. ty různé desítky, třináctky, patnáctky atd.).

Alfik: Válečné lodě na přepravu koní? Tohle snad nedělal prakticky nikdo ne? Jsou k tomu v podstatě nezpůsobilé a nemá to ani moc opodstatnění - na to se s sebou vleče trén obchodních/nákladních lodí. Ostatně dnes také můžeš přikurtovat na palubu křižníku nebo torpédoborce tank nebo náklaďák, případně na nich přepravovat vojáky, ale nebude to to pravé ořechové :)
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Knihy

Příspěvek od Zemakt »

Spotřebky ve smyslu vůči obchodním, které měly být z lepšího/kvalitnějšího dřeva. A ano, to nacucání (nekvalitní dřevo) bylo jedna z okolností, která perské lodě, respektive ty nejrychlejší, fénické, zpomalila a snížila jejich manévrovatelnost. Zatímco Řekové na Salamíně sušili o sto péro, Peršané je měli stále na vodě. I toto samo o sobě je velmi zajímavé, v podstatě když byla příležitost, pokaždé se lodě vytahovaly na břeh aby trupy vyschly.
Takže nečinit žádné dalekosáhlé závěry a čím starší zdroj/literatura, tím více být opatrný :)
Už jsem skoro na konci, ještě mne čeká bitva u Mykalé, nicméně ještě jsem včera zaznamenal, že autor tvrdí, že konkrétně Athéňané v obecném porovnání nějak extra dobří námořníci nebyli a že raději skákali z ostrova na ostrov, nebo pluli podél pobřeží. Prostě preferovali raději pobřežní plavbu. Narozdíl od Féničanů a jiných ostrovních národů středomoří. Opět v přímém rozporu s tím co jsem se učil v dějepise. Až přijdu domu schválně juknu do Válečných lodí 1 :wink: Jen tak pro zajímavost.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Knihy

Příspěvek od Polarfox »

Zemakt píše: 7/3/2024, 12:30 Spotřebky ve smyslu vůči obchodním, které měly být z lepšího/kvalitnějšího dřeva. A ano, to nacucání (nekvalitní dřevo) bylo jedna z okolností, která perské lodě, respektive ty nejrychlejší, fénické, zpomalila a snížila jejich manévrovatelnost. Zatímco Řekové na Salamíně sušili o sto péro, Peršané je měli stále na vodě. I toto samo o sobě je velmi zajímavé, v podstatě když byla příležitost, pokaždé se lodě vytahovaly na břeh aby trupy vyschly.
Většinou se uvádí, že právě v rychlosti nabouchané athénské lodě z méně kvalitního/vyschlého dřeva byly samy o sobě nacucnutelné jak prase, bez ohledu na vytahování (a ostatně i proto jim musíš dát ev. lepší péči). Navíc starověké lodě se v podstatě každý večer vytahovaly na břeh. Úplně se mi nezdá, že by fénické lodě, už v základu kvalitnější (tj. méně nacucnutelné) a v rámci toho, že sloužily v lepším/zkušeném námořnictvu (které si na tyhle věci dává více záležet než jiná), byly zrovna v této situaci. Nahloučenost/hrdlo láhve, jako tomu bylo u Salamíny, spolehlivě udělají samy o sobě takřka z jakéhokoli lépe vycvičeného, rychlého a manévrovatelného soupeře napůl vykleštěnce.
Zemakt píše: 7/3/2024, 12:30 Už jsem skoro na konci, ještě mne čeká bitva u Mykalé, nicméně ještě jsem včera zaznamenal, že autor tvrdí, že konkrétně Athéňané v obecném porovnání nějak extra dobří námořníci nebyli a že raději skákali z ostrova na ostrov, nebo pluli podél pobřeží. Prostě preferovali raději pobřežní plavbu. Narozdíl od Féničanů a jiných ostrovních národů středomoří. Opět v přímém rozporu s tím co jsem se učil v dějepise. Až přijdu domu schválně juknu do Válečných lodí 1 Jen tak pro zajímavost.
Tak Athény byly hlavně velké/početné a silné, naopak tu pak byla slabší a elitní námořnictva (viz. třeba později Rhodos), takže má v podstatě pravdu. Ale tohle s tou pobřežní plavbou je zrovna takový argument o ničem. Drtivá většina tehdejší válečné námořní plavby se uskutečnila kolem pobřeží. I bitvy se konaly výhradně u pobřeží. A mělo tomu tak být ještě pekelně dlouho. V tomhle Athéňané nijak nevybočovali.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Knihy

Příspěvek od Zemakt »

Úplně se mi nezdá, že by fénické lodě, už v základu kvalitnější (tj. méně nacucnutelné) a v rámci toho, že sloužily v lepším/zkušeném námořnictvu (které si na tyhle věci dává více záležet než jiná), byly zrovna v této situaci.
Je to tak, byl to důsledek taktické situace krátce před bitvou, v podstatě je do té to situace umně vmanévroval Themistoklés.
Ale tohle s tou pobřežní plavbou je zrovna takový argument o ničem.
Doma juknu k jaké konkrétní situaci toto autor zmiňoval.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Zemakt »

Tak bylo to v souvislosti s kotvením řecké flotily u Délosu a perské u Samosu, krátce před Mykalé. Mimochodem na Délosu jsme se jednou vylodili a fakt stojí za to. V podstatě kompletně zachovalé antické město. No k věci, s tou příbřežní plavbou je to tak jak píšeš. Autor "ochotu" ke skutečně širokomořské plavbě připisuje i Féničanům.

Knihu jsem včera dočetl a je fakt prima, sfoukl jsem ji za čtrnáct dní, což s ohledem na můj čas je docela ukrutné tempo. Ještě pár postřehů.

Po odplutí Féničanů od Samosu, nabila perská flotila takového sebevědomí, že raději vytáhla lodě na břeh a utkala se s Řeky v pozemní bitvě. Toliko k tehdy vnímané kvalitě Fénického loďsta. A ještě k tomu vysychání trupů u Salamíny, perské lodě byly na vodě ještě před rozbřeskem, takže minimáně o nějakých pět šest hodiny dříve než Řekové. To nacucávání trupu vodou musel být docela fičák.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Knihy

Příspěvek od Alfik »

Polarfox píše: 7/3/2024, 12:06 Alfik: Válečné lodě na přepravu koní? Tohle snad nedělal prakticky nikdo ne? Jsou k tomu v podstatě nezpůsobilé a nemá to ani moc opodstatnění - na to se s sebou vleče trén obchodních/nákladních lodí. Ostatně dnes také můžeš přikurtovat na palubu křižníku nebo torpédoborce tank nebo náklaďák, případně na nich přepravovat vojáky, ale nebude to to pravé ořechové :)
No to je ale jedno v jaké lodi je vezeš. I v nákladní je to logistický problém. Vezeš-li jen lidi a potřeby pro lidi, je to prostě jednodušší, i na skladbu flotily.
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Alfik »

Zemakt píše: 8/3/2024, 13:11 Mimochodem na Délosu jsme se jednou vylodili a fakt stojí za to. V podstatě kompletně zachovalé antické město.
Stejně tak mimochodem, právě Délos byl jevištěm té Thúkydidovy výpravy, na samém začátku Peloponéské války, při níž bylo obyvatelstvo vyvražděno a zotročeno a Délos byl zničen. Potom byl nově osídlen chudými Athéňany a znovu postaven.
To je cca padesát let po válce s Peršany.
Z tohoto hlediska to tedy je úplně jiná (mnohem mladší) antika, než ta co obecně v příp. Řecka myslíme. Périklova doba byla, i když těsně, pryč, a Peršani už byli jen hrdinské mýty o bojích jichž se účastnil dědeček :)
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Zemakt »

Nebylo to proto, že se tam ještě v té době nacházela kasa Délského spolku? Nebo, že tamnímu obyvatelstvu, když se stěhovala do Athén, z ní něco ulpělo za nehty?

S těma loděma je to v podstatě blbost Alfíku, tedy u triér. U nich paluba v podstatě neexistovala, jen částečná na přídi a zádi spojené ve středu pochozí průběžnou lávkou. Jako ne že by to natvrďáka nešlo, ale drobet nepraktické. Jedna dvě hemelky u kormidla a další na přídi u klounu.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Alfik
7. Major
7. Major
Příspěvky: 4130
Registrován: 16/9/2008, 19:23
Bydliště: Jeseník

Re: Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Alfik »

Zemakt píše: 9/3/2024, 10:20 Nebylo to proto, že se tam ještě v té době nacházela kasa Délského spolku? Nebo, že tamnímu obyvatelstvu, když se stěhovala do Athén, z ní něco ulpělo za nehty?
Bylo to pro to, že chtěli zachovávat svou nezávislost, nebo spíš neutralitu. Nechtěli být ani s Athénami, ani se Spartou.
Jenže neutralita existuje jen, když ji ti ostatní dodržují... a to Athény nechtěly udělat. Vzhl. k poloze ostrova to není až tak překvapivé.
S těma loděma je to v podstatě blbost Alfíku, tedy u triér. U nich paluba v podstatě neexistovala, jen částečná na přídi a zádi spojené ve středu pochozí průběžnou lávkou. Jako ne že by to natvrďáka nešlo, ale drobet nepraktické. Jedna dvě hemelky u kormidla a další na přídi u klounu.
Šmarjá tak si přečti co jsem napsal, a nedomýšlej si. Nikde nepíšu že koně vezli na trirémách, jen to, že si je vezli, na rozdíl od Řeků kteří je nepoužívali!
"Zapomněli jste na syny Vorvénovy. Ztratili jste Greptrovo kladivo. Vás nikdo mstít nebude." Dr. Lazarus
Uživatelský avatar
Zemakt
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 11405
Registrován: 28/8/2008, 11:14
Bydliště: Cheb

Re: Bitva u Salamíny (Salamis)

Příspěvek od Zemakt »

No, napsal jsi to tak šikovně, že to z toho prostě vyplývá. Ostatně i Polar to tak evidentně pochopil. No nic, tak to uzavřeme konstatováním, že cargo šífy peršané do boje nenasazovali, bo boj koněma nebo amformama s obilým je na moři dost nepraktický.
ObrázekObrázek

"Voni fotr, řekněte jim tam, že se jim na jejich párky vyserem!"
Uživatelský avatar
Polarfox
6. Podplukovník
6. Podplukovník
Příspěvky: 5843
Registrován: 5/11/2010, 21:01
Bydliště: Praha

Re: Knihy

Příspěvek od Polarfox »

Alfik píše: 9/3/2024, 09:39 No to je ale jedno v jaké lodi je vezeš. I v nákladní je to logistický problém. Vezeš-li jen lidi a potřeby pro lidi, je to prostě jednodušší, i na skladbu flotily.
Ono ani s těmi zásobami pro lidi to není tak horký (na "vytuněnou" válečnou loď, kde se každý kus prostoru, váhy atd. počítá, toho stejně moc nenacpeš, zvláště když musíš zaopatřit posádky o stovkách lidí) a potřebuješ na to trén. Plus existovaly i speciální lodě na přepravování koní, takže tam také není jedno, na jaké nákladní je vezeš.

To není jak v době Homérových eposů, kdy lodě nesloužily k bitvám, ale přepravě.
ObrázekObrázekObrázek

U národa, u něhož je nejoblíbenějším historickým spisovatelem Vlastimil Vondruška, se nějakého historického prozření a sebereflexe dočkáme opravdu jen velice stěží. (Polarovo motto pro rok 2019)

“Without data, you're just another person with an opinion.” W. Edwards Deming

Brána do Mordoru: https://twitter.com/fbeyeee?lang=cs
Odpovědět

Zpět na „Řecko“